Neskutečný nepořádek v místní organizaci ČRS Praha 1!!!

Dnes jsem zažil hodně nepříjemný zážitek. Tak, jako každý rok, byl jsem i dnes odevzdat úlovkový list, zaplatit členské příspěvky a koupit si novou povolenku k rybolovu v mé „mateřské“ místní organizaci ČRS (Český rybářský svaz), na Praze 1, v Revoluční ulici č. 5.

Tak, jako každý rok tam na mě čekala fronta až daleko před vstupní dveře. Což o to, na to jsem si vlastně už za ty roky zvykl. Na co si ale zvyknout nehodlám, je ten neskutečný (s odpuštěním) bordel, jaký u této místní organizace panuje.

A jsem zase u „tradic“.

Tradičně totiž, jako každý rok, sedí u registru starší pán, který má v „kartách“ tak neskutečný nepořádek, až se to zdá být nemožné. Tradičně nenašel mou kartu, hledal ji několikrát ve svazku karet, začínajících na písmeno „K“. Když začal hledat asi po čtvrt hodině hledání už po třetí, nabídl jsem mu svou pomoc, protože pán má, snad díky věku, evidentně problémy cokoliv najít a snad i přečíst. Chtěl jsem, aby mi podal polovinu těch karet, že mu s hledáním pomůžu.

„Co votravujete porád?! Já si to najdu sakra…“

„Když vám pomůžu, tak tu mojí kartu najdeme dřív…“

„Sem vám řek, abyste nevotravoval!“

„O co vám jde? Já vám přeci ty karty neseberu. Vždyť je venku dalších „X“ chlapů, proč teda nechcete, abych vám s tím pomohl? Vždyť zdržujte nejenom mě, ale i ty další, co stojí v zimě přede dveřma! Hledáte mě každej rok, už mě to nebaví čekat tady přes hodinu venku a pak se dívat na to, jak tady v tom vašem „systému“ nemůžete najít jednu pitomou kartu. A to se opakuje každej rok tohleto!“

„No a co má bejt, já nikam, nespěchám!“

„Děláte si z nás srandu? Já tedy spěchám a vsadím se, že někdo z těch kluků venku by taky už chtěl bejt někde jinde! Můžete mně říct, jak se jmenujete?“

„A co je vám jako do toho, jak se jmenuju?!“

„Do toho mi tedy je a hodně! Jste funkcionářem svazu, jehož jsem já právoplatným členem. Jste placený i z mých peněz a já mám určitě právo vaše jméno znát. Máte tady v té evidenci neskutečný bordel a já si na vás chci stěžovat. Tak buďte tak laskav a představte se mi jménem!“

Ne, nedostal jsem z něho, jak se jmenuje. Odmítli mi to sdělit i další dva pánové – funkcionáři rybářského svazu, kteří v té době, tedy 28.12.09, po 15 – té hodině odpoledne, byli v prostorách místní organizace přítomní a kteří se podíleli na vydávání povolenek k rybolovu. Jeden z nich mi jen „důvěrně“ sdělil, že pán je „sekretářem“ místní organizace ČRS – Praha 1.

Tak si tak říkám, že je mi jasné, že pokud v ČRS jsou tací lidé, tak opravdu není šance na to, aby se cokoliv změnilo k lepšímu. A že těch problémů ČRS má hodně…

Námitky typu –„… tak si to pojď zkusit dělat sám…“ – neberu. Za mě také nikdo mojí práci nedělá, tak nevím, proč bych měl něco zkoušet za někoho dělat já. Já jsem snahu pomoci projevil a dozvěděl jsem se, že „otravuju“. Klidně bych si připlatil i 100 Kč k povolence navíc, jen když budu vědět, že až si příště přijdu pro povolenku, že za stolkem nebude sedět „dinosaurus“, který bude škodit místo toho, aby byl k užitku.

Tento článek píšu tak trochu rozladěný a je to asi znát i na jeho stylizaci. Myslím ale, že po té hodině a půl, kterou jsem na místní organizaci ČRS pro Prahu 1, ztratil zbytečně, na to mám nárok…

V.Kroupa