rybomil >> Tak vidíš, v tomhle se prakticky shodujeme. Je fakt že problém se sumcem bude čím dál větší, jak se otepluje a jak se dostávají do čím dál menších toků. A právě proto si myslím že Svaz by měl začít od sumce (a taky od kapra), jelikož sumec není chráněný a nemusí se čekat na konání státní správy. Hospodaření se sumcem může svaz ovlivnit okamžitě. Snížení míry, případně zrušení hájení či zákaz vrácení do vody by mohl aspoň částečně pomoci populaci sumce držet na uzdě. Ale bude to asi těžké prosadit přes sumcařskou loby, která tvrdí že sumců je málo. A pak to dopadá jak tu popisoval kolega troutkiller, že se na Labi zavedl lov nonstop odůvodněný přemnoženým sumcem a současně tam rybáři tím sumcem ještě zarybňovali, to pak něco vypovídá o důvěryhodnosti Svazu. A úplně prapůvod této diskuse byl, aby pan Vrána stejně energie, kolik věnuje vydře a kormoránovi, věnoval taky sumcovi a kaprovi, protože to je věc kterou dokáže ovlivnit daleko jednodušeji, ovšem kdyby byla vůle.

Dle mě stavu prasat divokých zvládnuté tak aby nebyly přemnožené nejsou ani přes zvýšenou predaci odstřelem. Není to jednoduchý, nějakou dobu to potrvá aby se aspoň víc stavy nezvyšovaly, přitom lze něco málo spoléhat na přirozenou křivku vyššího či nižšího množení dle podmínek. Poslední 2 roky byly příznivé, tzv. semenné, tedy obživy měly dostatek v dost místech.
Sumec podle mě je taky přemnožen, ale jen místně, ikdyž těch míst stále přibývá. Je to výsledkem oteplování a neuváženého vysazování typu sypání kapra, tedy systém sumec v každé louži. Bohužel se to jen tak rychle nezmění, vyhlídky na změnu nejsou příznivé. To asi víme všici. Naštěstí doby kdy každé léto do Lužnice vytekly přebytky, tisíce pidisumců z chovu pod hrází Rožmberka už jsou minulostí. Jenom je někde vystřídali ti trumani, což je taky pěkná pohroma. Osobně jsem ještě neviděl nijaký foto, dokument že by je sežral kormoš nebo vydra, norek.

schiwa >> Choroba sem, choroba tam. Žloutenka je vyloženě od lidí, korona také. Pokud je výskyt choroby venku, psi mají být podle toho umístěni. Ne v parku, kde je zryto a nebo v revíru. Hřiště jsou rozrytá na více místech. Stačí pěna na tyčky, jako podle silnic, ale moc tomu nevěřím. A co invaze do kachen a slepic. Všude je něco. Mně nutrie provrtaly hráze.

valcha186 >> U nás zryli prasata několikrát fotbalové hřiště, že ho musela obec nechat oplotit, ale asi největší hrozba od prasat jsou choroby, které přenášejí např. Aujeszkyho choroba, kterou může pes nebo i jiné domácí zvíře chytit a je to vždy smrtelné.https://www.cmmj.cz/vse-co-jste-chteli-vedet-o-aujeszkyho-chorobe/

rybomil >> Prasata ve městě neškodí, jen si poryjí v parcích, lidi se podívají jak to vypadá. Neřvou, nechtějí peníze, nepřevracejí auta. V podstatě neškodí. Nemakačenkové to mohou uhrabat a je klid. Zabití chovného gen. materiálu je jiné, než se vylíhne, vyroste trvá roky. Ze sta může být jen jeden a nebo také žádný. Řečmi nikdo nic nevychová. Poškození zem. komodit také nic moc s porovnáním s vyhozenými potravinami v popelnicích, z jídelen. Bral jsem to na krmení prasat a tak vím o co jde.

rybomil >> Já myslím, že bychom se klidně i shodli, ale nelze tenhle problém vnímat selektivně. Pokud tvrdím, že je vydra přemnožená (což je legitimní názor) tak musím uznat že i sumec je přemnožený (čistě na základě škod na rybách), bez toho se nelze hnout dál. Stejně tak s prasetem, prase je všežravec, tudíž se chová taky jako predátor ale kolega tu psal, že stavy prasat jsou zvladnuté a učíme se s ním žít, to je potom opravdu těžké.

ovčák >> Ahoj, máš pravdu, ale to je marný. Samozřejmě že k nějakému kompromisu bude vždy potřeba dojít, protože zájmových skupin které hospodaří v naší krajině je hodně (zemědělci, rybáři, myslivci) ti hájí svoje zájmy proti hospodářským škodám a proti nim ochranáři hají zase zájmy ochrany přírody. Ale ty kompromisy musí vzejít z odborné debaty na základě faktů se všemi zúčastněnými, nikoliv debaty postavené na hysterických emocích.

ovčák >> zase píšeš blbost, sám si nesmysl. samo že pašíci ve městě vadí a PŘEMNOŽENÝ v přírodě jsou na škodu. přemnožený kormoši, vydry, lišky, kuny, mývalové, psící, vlci nebo méďové taky a hodně. a nutrie. časem bude i bobr.
tak si tu s mušketýrem potlapkejte ramena a pobrečte že jsou jiný názory než máte. v tomhle se nejen názorově neshodnem.

Mušketýr >> Ahoj. Já to vidím tak, že tahle diskuze našla obhájce býložravců, protože to je zájmový druh a predátoři jim škodí. Z pohledu hospodáře pochopitelné, ze všech jiných stran nesmysl.
Jejich názory jsou pořád stejné. Zvířátka neškodí, jen je potřeba vystřílet vlky a lišky.
Prasata i spárkatá likvidujou celý pole, něco sežerou, něco poválí, v Praze prasata na procházce s rodinou rozpárali psy (Čerňák)…
Tohle nevadí, hlavně je potřeba střílet vlky, aby náhodou nesrazili trofejní kus.

rybomil >> Tak to je paráda. Nejsou tam predátoři, jinak by to nešlo. Myslím že ty zvonce nejsou slyšet po několika metrech. Budu mít zítra čerstvé info ze švajcu. jsou tam na průzkumu v rodině. Vlk je predátor a loví kdy chce. Ne jen pro žrádlo.

valcha186 >> zrovna skončil EU dokument o životě venkovanů v Jižním Tyrolsku, sedláků a horalů v obci Ginsling, cca 30 km od Innsbrucku.
např. rodina Kernových - 24 krav s telaty, 30 koz, 150 ovcí volně na pastvě v horách, až 2 hod. pěšky od statku neboť se tam nesmí jezdit ani na elektrokole, nikoho by to ani nenapadlo.
žádný ohrady proti predátorům, jen zvonky na krku a některý obojky co udávají polohu, by věděli zda stáda nejsou na cizím pozemku. psa mají jen 1 voříška. a jde to, tak proč ne u nás když stejná EU?

Moucher >> Tohle selektivní vnímání reality je opravdu fascinující. A vzhledem k tomu, že evidentně nedokážeš cokoli napsat bez věčných nadávek na své názorové oponenty, což o tobě cosi vypovídá, tak pokračování jakékoliv diskuse s tebou postrádá smysl. Přeju ti hodně štěstí.

Mušketýr >> To máš pravdu. Jen se zajímám o lidskou b.....Nikdo s tím nic neudělá , nemá na to. Nesmysly od lidí, co nejsou do toho hmotně zapojeni. Pokud by se jich to týkalo, tak je to o ničem. Mám už lepší téma, skleník, krmení ryb, oplocení slepiček a kačenek.

čolkař,zloch >> aha, tak takhle to je, dobře.

Mušketýr >> Ne, nemluvím o hospodářských škodách-aspoň čti co píšu.
Ano, vím zatraceně dobře co dokáže spárkatá nadělat na chráněných druzích rostlin. Jenže kvůli lesnímu zákonu (který se konečně mění) neměla na čem jiném tu paseku dělat. DTTO krajina "produkčně zemědělská" a "chráněná". Nic mezi tím neexituje/neexistovalo buď právně, nebo fakticky, nebo obojí-viz jižní Morava...

A tvrdit že stavy zvěře jsou moc vysoké, protože dělá škody v zemědělství a dělá škody v chráněných oblastech, když z různých důvodů nic mezi tím neexistuje je zhovadilost pramenící z nepochopení spousty věcí.

A když řešíme problémy s nedostatkem krytu pro drobnou (i pro tu spárkatou), dělá nám hospodářské probémy schovávání se spárkaté v mladých porostech-a do toho tady úřadují absolutně chránění krkavci a vlci v počtech přesahující jakoukoliv rovnovážnost (ne únosnou kapacitu prostředí-dočasně) plus nesmyslně chráněné lišky (+psík a mýval), tak se můžeme rozloučit se zajíci, bažanty, koroptvemi, drobnými pěvci... A v momentě kdy populace predátorů "samoregulačně" poklesnou to v současné středoevropské krajině bude znamenat úplný rozvrat, protože nám tu nezbude ani ta spárkatá, natož biodiverzita.
To vše podpořeno stohektarovými lány a postřiky 3x do měsíce.

Takže ano, absolutní hájení predátorů bez managementu jejich počtů (už teď značně vyšších než odpovídajících) je zásadním ohrožením nejen biodiverzity, ale obecně existence divoce žijících druhů v antropogenní krajině.
Kde je člověk majoritně určujícícm prvkem stavu prostředí, tam neexistuje "přirozená rovnováha" bez toho, aby to pro někoho (člověkem počínaje a třeba tou koroptví konče) neznamenalo likvidační škody, pokud člověk tu "rovnováhu" neobstarává uměle svou činností tak, aby odpovídala stavu prostředí které vytvořil.

Je na tom sakra něco tak strašně k nepochopení

To je jak s imbecily slintajícími nad "šumavským pralesem", který je ve skutečnosti 200-140 let starou smrkovou monokulturou vysetou a vysázenou Schwarzenberky v horečné snaze čímkoliv co bylo známé a k dispozici obratem sanovat mniškou a větrnými kalamitami zcela zlikvidované původní porosty.
Jakkoliv, hlavně zalesnit a hned-aby to déšť nespláchl až na bedrock. A pak to převést zpátky na původní dubobukové až bukosmrkové lesy s jedlí (k čemuž se následkem I. a II. světové války a souvisejících událostí nedostali).