Ahoj všem.
Tak jsem včera po čtrnácti dnech vyrazil na krátkou dopůlnoční návštěvu. O víkendu jsem se s paní Vydrovou vrátil z toho hokejového MS a už se to nedalo vydržet. Prostě jsem musel k vodě. Jen sáhnu na pruty a pes letí k autu, chudák dobu nikde nebyl a také má absťák. Za chvilku jsme na místě, potkávám odjíždějícího známého a vůbec mne nepotěšil. Co se prý v minulém týdnu ochladilo, ryby nejdou a je to bída. Před desátou se ryby začaly házet na hladině a doslova to smrdělo záběrem. První ryba roztočila cívku po jedenácté a druhá tradičně za pět dvanáct. Parádní ještě plná šupice udělala velkou radost. Rychle tři fotky a zase třeba příště. Holce zachutnal nadlehčený zimní speciál ve dvacítce průměru.
Ať se Vám všem daří. Vydra a vlčák Akim.
V topolové vatě . V pátek jsem plný očekávaní vyrazil opět k řece. Čtyři vytipovaná místa byla obsazena a po 3 hodinách hledání končím úplně na jiném úseku než jsem plánoval. Zdravím kámoše co zde chytají a zanedlouho mám vše připravené. Večer jsem bez záběru, což mi vůbec nevadí a užívám si vytouženého klidu. Ráno dostávám razantní záběr a konečně zdolávám parádního místního dlouhána. Dokrmuji mixem boilie a pomalu začínám bojovat s topolovým chmířím, které nám každý rok ,, zpříjemňuje lov". Kontaktů s rybou bohužel moc není, a tak prožívám každý souboj, protože se dá tušit, že jakýkoli záběr může být ten osudový. Víkend utekl jak voda a je na čase se vrátit k rodině domu.
způsob: kaprařina kmenový vlasec: 0,35 mm návazec: Stužený
délka návazce: 30 cm velikost háčku: 4 hloubka: 3,5 m
V neděli ráno jsem vyjel na domácí P-stoják. Za asi 5 hodin intenzivního muškaření a celkem náročné licitace, jaké mušky by mohly být v ten čas úspěšné, jsem měl pouze 2 záběry. Byly ale bohužel jen reflexního charakteru, takže zabravší ryby se ihned po záseku setřepaly. Byly to pravděpodobně dáno náhle klesajícím tlakem vzduchu. To mně ale nikdy nevadí, protože se to občas stává a nikdy mně nejde o to, vždycky donést domů rybu. Vadilo mně ale chování většiny turistů a "lufťáků", kteří do této oblasti začali přicházet kolem 10. hodiny. U těch je totiž běžné, že se v přírodě chovají bezohledně = velmi hlasité pokřikování, které je slyšet stovky metrů daleko, volné pobíhání nevychovaných psů, kteří nejsou na vodítku a nemají náhubek. Rovněž odhazování nedopalků cigaret, házení větví a kamenů do vody. To vše přestože tato oblast je součástí CHKO Moravský kras. Co na to říkají Lesy české republiky a Správa CHKO Moravský kras, tedy instituce, které tuto oblast mají na starosti?
Letos se na ryby zatím moc nedostaneme, tak jsem vzal děti aspoň na jednu noc. Děcka si krásně zachytali na splávek na vlastnoručně nachytané červy z králičího hnoje a já potahal pár kapříků.
Dnes slabota najprv na kraby som skusal miestne papagaje, ale vycistili mi hacik za sekundy a plavak sa len lahko ponoril. Potom som skusal vlacku na baracudy, ale slabota aj miestny chalan vravel ze asi sa tru, lebo tento mesiac je slabota nebyvana. Nakoniec pre mna pekny Grouper zachranil od nuly. Vyrazil z pod skaly a bojoval sklusne. Fotka len taka rychla nechcel som ho omlatit o skaly, o par sekund uz plaval spat.
Nikdy nevíte, kdy přijde vaše životní ryba. Poslední týdny jsem musel makat a na ryby se kloudně nedostal. Ale to bych nebyl já, abych alespoň sem, tam na chvilku nenahodil. Většinou úspěšně s kaprama do 10 kg. Před pár dny večer jsem byl servaný, ale řekl jsem si, aspoň na dvě, tři hoďky nahodím. Po setmění přišla jízda. Kapr se rval jako lysci z Bledu. Jezdil po hladině, nechal se dotáhnout ke břehu, tam se mi ukázal a pak na dlouho zmizel. Měl jsem velké oči, zdál se mi ještě větší a po dlouhé době jsem se u zdolávačky klepal jak ratlík. 😃 Vše dobře dopadlo a vytáhl jsem si svého největšího lysce z českých svazovek 22,4 kg, obrovská radost.
Jelikož na pstruhovce je to samej jouza co motá rotačku nebo tahá smradlavýho červa, vydal jsem se s mouchou na mimopstruhovku, braly hlavně hájené ryby a pár ouklejí. Bylo fajn, nikde nikdo a tak to mám rád :-)
Dnešní chvilku u vody jsem věnoval jedné krásné řece s vidinou většího opatrného tečkovaného drahokamu . Půl hodinky po příjezdu jsem začal "žasnout",nad tím co se u vody dělo . Připadal jsem si jak na závodech a k tomu jak uklízeč utržených vlasců po někom.Potkal jsem hodně kolegů ze širokého kraje,kteří tam naháněli nedávno vysazené duháky . Po dvou hodinách jsem jel se smíšenými pocity kam jsme jako rybáři dospěli domů. Vím,že se této řece budu chvilku vyhýbat :D
Tak po dvou letech Sv. Petr pohlédl mým směrem a nechal mě si zvednout osobák na 98cm., štastný jsem jeak blecha, tři noci po sobě jsem tam mrznul a tu čtvrtou mě odměnil.
načítám...
CA Worldfishing
