Vhodným zvolením splávku a žátěže lze toto sestavení používat jak na tekoucí, tak na stojáté vody a různé hloubky. Pro měnší splávky lze použít jako hlavní zátěž skupinku broků, pro splávky asi tak od 2 gramů je vhodnější použít jednu větší torpilu (olivku, olůvko), sestava bude rychleji klesat ke dnu a méně se motat.
Vzdalenost zátěže od háčku je asi 40 - 80 cm, vždy však ve spodtní třetině vzálenosti mezi háčkem a splávkem.
Hmotnost hlavní zátěže by měla být jen o málo menší, než je nostnost splávku. Pro 2 gramový splávek to může být třeba 1,9 gramů. Zbývající 0,1 gram pak doplňuje tzv. záběrový brok, který je blíže k háčku než hlavní zátěž. Volba hmotnost tohoto broku se může lišit podle podmínek a zvoleného splávku. Na klidnou vodu a citlivé splávky (to jsou takové, které mají tenkou anténku) je možné použít malé záběrové broky (i pod 0,05 gramů).
Součet hmotnosti zátěží musí být takový, aby splávek vyčníval jen polovinou anténky (klasická situace), nebo třeba jen poslední centimetr anténky nebo i celá anténka (podle předpokládaného průběhu záběrů). Někdy se poslední brok pokládá na dno, aby se sestava břibrzdila např. ve větru nebo když se na záběr čeká dlouho a sestave nemá ani kousek odplavat.
Slabší návazec je připnut ke kmenovému vlasci většinou bez obratlíku "smyčkou ve smyčce" a jeho délka může být mezi 15 a 50 cm.
Ponor je možné nastavit tak, aby háček s nástrahou byl položen na dně (většinou na větší ryby) nebo těsně nade dnem (často nejvíce záběrů) nebo ve sloupci (zvláštní situace).
Tvar splávku - štíhlé modely na klidnou vodu, oválnější na proudcí vodu. Dlouhé anténky jsou vhodné do vln nebo na zpororování zvedavých záběrů např. od cejnů.

Martin M. - Profil, 4.12.2005
Průměrná známka: 1,40