Bacha >> Ad: udržování "drobtovité struktury půdy"
Jo, kéž by to bylo tak jednoduché. Z pohledu celoživotního zahrádkáře (neb zahrádku jsem dostal od svého prastrýce ve dvou letech ":-) + v posledních několika letech též i "polnohospodařím-e" a též "lesníka" (= několik drobných políček s bylinkami, dohromady 1,6 ha + starám se i o zapůjčený mini-les o rozloze necelého 1 ha) si nejen myslím, ale opravdu "vím", že je to mnohem složitější problematika.
Hlavní příčiny, že česká pole mají povahu neúrodné půdy / neschopné vstřebávat a udržet vláhu jsou především:.
- nedostatek rostlinné/organické hmoty navrácené do půdy = každé 1% organické hmoty v půdě dokáže zadržet cca 20 až 40 litrů vody (až do nasycení)
- nadužívání průmyslových hnojiv + používání insekticidů a pesticidů = značný úbytek drobných živočichů v půdě (především bezobratlých), jejichž činností dochází nejen k provzdušňování půdy, ale vytvářejí též chodbičky, jimiž se do půdy může snadněji dostat voda + navíc z povrchu do půdy transportují další rostlinou mrtvou hmotu, kterou se živí, čímž tak do půdy dodávají humus, ale po strávení i enzymy (klasickým případem jsou žížaly) + to stejné platí pro mikro flóru, kterou tyto nepřirozené prostředky rovněž zabíjí, rovněž i pleveloidní makro flóru, jenž plní "půdokryvnou funci" k zamezení odparu na plochách mezi pěstovanými kulturním plodinami - vhodné jsou především přízemní rostliny typu šruchy zelné (
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0rucha_zeln%C3%A1), které půdu v podstatě nijak nezatíží, ale po zapracování do půdy slouží i coby zelené hnojení
- masivní používání prostředků proti plísním, fungicidů = což krom toho, že se to rovněž negativně podepisuje na výše uvedený skupině mikroorganismů, tak především hubí půdní podhoubí, jenž je základem mykorhizy = nejenže tím pádem nefunguje transport vody a minerálů k rostlinám (na které jinak nedosáhnou a jsou tak odkázány pouze na svůj kořenový systém), ale naopak i látek z rostlin směrem k houbám = čímž se z půdy vytrácí další přirozená organická hmota, která by tam jinak byla = ale dochází tím pádem i k problémům v horní vrstvě úrodné ornice, která pak bývá deštěm splachována (jelikož ji nezpevňuje podhoubí = jednotlivá vlákna jsou sice slabá, ale miliony jich tvoří zpevňující "armaturu" půdy) + stejně tak škodí i hluboká orba v období extrémního sucha, neb regenerace pak trvá velmi dlouhou dobu
- hospodaření na dlouhých lánech bez mezí + nenechávání polí ladem = přesně proti generacemi osvědčených metod, tedy přesně naopak, než jak to dělali naši předci = tím, že se kdy na polích každý rok střídaly jiné plodiny + většinou čtvrtým rokem se půda nechávala tzv. ladem, tak docházelo k její přirozené obnově, kdy právě meze a remízky sloužily coby inkubátor půdních bakterií, mikrofauny a mikroflory
- atd.
Pro vysvětlenou: Na zahrádce hospodařím "naprosto šíleným způsobem", alespoň dle některých vzdálenějších sousedů (kteří procházejí okolo), co si na mě neustále stěžují, protože se to neslučuje s jejich představou, jak by měla zahrádka vypadat. Jejich zahrádky jsou pečlivě opečovávané, řádky plodin zarovnané, všude mezi tím hnědé plochy hlíny (nesmyslně odkryté) bez jediného kousku plevele, vše poctivě pohnojeno "krabicovými umělými hnojivy". + vše postříkáno všemi možnými -idy (zkrátka [jak by řekl klasik "Inu, turecké hospodářství";-] = přesně zmrzačeno pod vlivem fotografií z různých zahrádkářských katalogů a časopisů). Kdežto ta má (alespoň na první pohled) spíše připomíná džungli, žijící si vlastním životem. A to doslova a do písmene. Je to tím, že po raných létech, kdy jsem byl "otrokem zahrady" (rodiče pak moji "otrokáři ":-D) jsem s přibývajícími lety, čím dál tím více začal kopírovat přírodu, což mě naučilo i "soužitímu" s plevelem, který považuji za důležitou součást dění. Pominu-li, že většina plevele je jedlá (zrovna ona jmenovaná šrucha zelná s vysokým obsahem omega-3, je naprosto vynikající zelenina, v zimě si ji pěstujeme i doma), tak mnohdy má i léčivé účinky. Z plevele proto likviduji jen ten vysoký, který by zbytečně stínil ostatním rostlinám (buďto vytrháváním nebo jen zkracováním, aby se zbytečně nevysemenil), ale jinak ho ponechávám volně žít, přičemž dokonce ho cíleně pěstuji jako živý mulč na záhonech (především tu přisedlou šruchu), kde mezi ním pěstuji vše co potřebuji. A jak se rostlinkám spokojeně daří! Pod tou šruchou je totiž půda krásně vlhká a měkká i těch nejparnějších létech. Navíc, když do šruchového polštáře dopadne nejaký plod, tak se mu nepoškodí slupka ani dužina pod ní (k čemuž jsou nejchoulostivější meruňky a broskve), zkrátka spadne do mí jako do peřinky. Stejné je to s trávníkem, který čas o času seču max. na 15 až 20 cm, je plný různých lučních květin, tu a tam je mech, občas v něm najdu i nějakou tu houbičku, kdežto sousedi ho pravidelně pomocí sekaček zkracovali až na "šnyt" a i přes velmi mohutné zalévaní teď místo něj mají rezavou suchou plochu. V různých koutech zahrady mám složené hromádky větví, ve kterých žije všelijaké užitečná havěť, pravidelně se mi tam rodí ježečci (takže na rozdíl od sousedů nemusím řešit španělský slimejše), letos jich tam narodilo šest bodliňáčků. Tím, že nepoužívám nic, co by škodilo půdním organismům + že otrhané listy od zeleniny ponechávám tam, kde vyrostly, půda je neskutečně plná žížal, komposty pak hnojáků (což ocení i ježci ":-), v přepočtu na std. ceny rybářských obchodů se mi tak v půdě "povaluje" žížal za odhadem několik milionů korun. K tomu ještě na stromy zavěšuji svazky z kousků dutých stonků rostlin, ve kterých bydlí různí hmyzáci, co eliminují škodlivé druhy, nemusím tak proti škůdcům stříkat ani ovocné stromy. Stejně tak v rozsochách větví stavím domečky pro škvory (které tam na jaře stěhuji). Krom malého pidi-jezírka s pár karásky tam mám i několik budek a krmítek pro ptáčky, a většinou i čmeláčí domeček (letos se mi nepodařilo na jaře ulovit žádnou brundibárku, takže je tuten rok prázdný). Z kupovaných hnojiv používám pouze hoštickou rohovinu a hořenatou sůl, občas trocha vápence, nic ostatního nepotřebuji, hnojím hlavně jíchami z kopřiv a zlikvidovaného plevele (a naložených slupek od banánů). Veškeré bio-odpady z domácnosti nosím zpět na zahradu. A co je celé.
Zkrátka, zemědělci jdou tvrdě proti přírodě, díky čemuž je kvalita zemědělské půdy v ČR na úrovni pouště a polopouště (oficiální údaj), v podstatě je to mrtvá půda, která nejenže pořádně neplodí, ale není ani schopna v potřebné míře zadržet vodu. Něco je hodně špatně. ":-//
Laškoun.
PS: Co se týče té trávy, tak úžasný příklad nám kdysi dával prof. Luďa Jahodář:.... Chladící výkon trávy a půdy pod ní je v součtu až 700 W/m2 (transpirace + evaporace) = kdy pokud by byla kompletně zatravněna plocha areálu Temelínské elektrárny, tak "výkon trávy" by byl dokonce ještě vyšší než energie získaná ze všech bloků jádra. ":-)
(čehož mimochodem využíváme i u toho pronajatého nebesáku, jelikož jsme se majitelem obojího dohodli, aby táhlé louky na rybníčkem nesekal přes léto až k zemi [domluvili jsme se na 20 cm], díky čemuž je tam v těsném okolí během noci krásný chlad, jenž sklouzává dolů nad hladinu, čímž ji rovněž pomáhá ochlazovat)
Edit: kurňa, to je to zase dlouhý, sry ";-DD
načítám...
Rybářské potřeby JESETER
