Diskuse k článku: Kapři na steroidech

Diskuse k článku Kapři na steroidech

Autor diskuse: Milan Tychler - Profil , 8.6.2018

Jura L. - Profil | Čt 28.6.2018 10:45:48

Přehrada RUŽÍN konec 80-tých let : Domorodci již tehdy měli odhozové 4m pruty a přehradové navijáky ze západu, naproti cementárky chytali kapry 18 až 25 kilo těžebním způsobem - za den nachytali plný přívěsný vozík a odjeli, kuchali to u vody a střeva házeli do křoví, Ten puch byl nesnesitelný a hejna much šílená... Nás s Lipny a Roeny měli za pitomce, naše chycené čudly 10-14 kilo vedle těch jejich monster vypadaly jako nástražní rybičky.... Někteří jejich kapři měli až 125 cm a vypadali jak selata.

Bacha - Profil | Čt 14.6.2018 16:13:05

Jarda Š. >> Já jsem se tou neplodností živočichů dost zabýval a údajně fyziologická neplodnost téměř neexistuje. Jakmile nastane, dochází ke smrti organizmu. Výjimkou je třeba samec Karase stříbřitého, který se v populaci vyskytuje zhruba 1:1000 a je sterilní, přestože na posledním videu MM ukazuje ulovení jedince s třecí vyrážkou.

Jarda Š. - Profil | Čt 14.6.2018 16:05:00

Bacha >> U kapra se udává jako zlomový věk 15 - 16 let, starší ryby už mívají váhové přírůstky malé, i když rostou prakticky po celý život. Ryby, které mají malou produkci jiker či mlíčí, anebo jsou úplně neplodné, se obvykle dožívají vyššího věku než ty, které se intenzivně vytírají.

Bacha - Profil | Čt 14.6.2018 13:05:33

Jarda Š. >> Je to trochu jinak, čím jsou starší, tím mají menší přírůstek...od určitého věku:-)
Pak taky záleží na typu kapra. Navíc jsem nikde nečetl, že nadměrná produkce negativně ovlivňuje dlouhověkost.

Knapík - Profil | Čt 14.6.2018 12:26:47

Jarda Š. >> ani bych si nemyslel, že tam budou hejna 30kg a víc, navíc i staré rybytu svoji váhu postupně ztrácejí.

Fishky - Profil | Čt 14.6.2018 12:15:23

Pedro1 >> tak to kecají, drtivá většina těch stoletých kaprů se vypne v kuchyni na lince úderem paličky do hlavy jeden den před vánoci

Jarda Š. - Profil | Čt 14.6.2018 12:14:15

Bacha >> U ryb to ale bývá tak, že jedinci, kteří se dožijí mimořádně vysokého věku, rostou pomalu, a naopak ti, kteří mimořádně rychle rostou, zase relativně brzy hynou na celkové opotřebení organismu.

Bacha - Profil | Čt 14.6.2018 12:02:17

Jarda Š. >> Ve vodárenské nádrži, kterou dobře znám, byli dvacetikiloví kapři v osmdesátých letech minulého století. A ta nádrž byla postavena a napuštěna v roce cca 1960.

Je třeba si ale uvědomit, že jenom za posledních cca třicet let se průměrná teplota tekoucích vod zvýšila o 1st.C, a to vůbec není málo. Přírůstek kapra je závislý hlavně na teplotě vody a do tekoucích vod je sypáno těchto ryb násobně víc, jak v např. v šedesátých letech minulého století. Spočítáte-li si, klik tun žrádla, cíleně kapřího, naházejí do vod kaprolovci, dá vám to všechno výsledek, že kaprů je ve vodách mraky a mnohem rychleji rostou.
Takovýto problém je působen více faktory a nemá jednoduché řešení, viz. debata o zrušení K-70.

Pedro1 - Profil | Čt 14.6.2018 12:02:06

Kapr se dožívá až 100 let,píšou to v Zoo Praha.

Jarda Š. - Profil | Čt 14.6.2018 11:05:56

Knapík >> V těch vodárenských nádržích mohou být kapři hodně staří (možná i přes 30 let), ale s hmotností do 15 kg.

mascha - Profil | St 13.6.2018 16:13:40

Já myslím, že celou otázku by snadno rozsekli potápěči. Zeptejte se těch, kteří se potápěli na velkých nádržích před třiceti lety a řeknou vám, jestli vídávali kapry nad dvacet kilo a jak často.

Knapík - Profil | St 13.6.2018 7:10:35

nej.vydra >> ty staršiny bych právě hledal v nádržích s chladnější vodou, což ty vodárenské nádrže jsou, moc rád bych viděl nějakou bez vody, abych se podíval, co tam všechno plave.

Neutron - Profil | Út 12.6.2018 22:52:37

u x a >> Aha, omluva přijata.

u x a - Profil | Út 12.6.2018 22:48:32

Neutron >> já se jen ptám,vím že je těžké neco zjistit z historie rybolovu, omlouvám se..

Neutron - Profil | Út 12.6.2018 22:35:16

u x a >> Snažím se pochopit. V kontextu si myslím, že kdyby děti třeba v roce 58 měly notebook a internet, tak do něj čumí stejně jako děti dnes. Notebook neměly, tak si hrály jak si hrály.

u x a - Profil | Út 12.6.2018 22:23:25

Neutron >> měli v 58roce v bivi notebok?

aguirre - Profil | Út 12.6.2018 20:05:48

Jarda Š. >>
Tak to je smutne. Keby som chytal u nas bez papierov, uz ma caka sud.

Neutron - Profil | Út 12.6.2018 19:43:17

aguirre >> Cokoliv z historie zjistit je těžké. Mám historii rybaření rád, je skvělá, ale snažím se být objektivní a brát ji realisticky.

Jarda Š. - Profil | Út 12.6.2018 19:39:50

aguirre >> Trestným činem je v ČR pytláctví jen ve velkém, aby to šlo k trestnímu soudu, musí být prokázáno, že pachatel způsobil nebo hodlal způsobit "škodu nikoli nepatrnou" (tedy přes 5000,- Kč), což, jak píše kakr, u drtivé většiny zjištěných pachatelů prokázat nelze, takže je pytláctví projednáváno jen jako přestupek.

u x a - Profil | Út 12.6.2018 19:18:29

Pedro1 >> ne bylo to cukrářství Yellow Poop candy shop..koule byli původně určené pro krmení havranů kteří se toho roku v hrabství Yorkshire extrémně přeměnožili ,koule meli způsobovat to že havrani nemohli vzlétnout a anglické děti je mohl snadno umlátit klackem..

aguirre - Profil | Út 12.6.2018 19:18:18

Neutron >>
Je uctihodne, ze to vo svojej dobe zaznamenali...a problemy zda sa mali vtedy velmi podobne.
Chyba mi na trhu kniha, ktora by sa venovaka historii rybarstva prave cez taketo popisy, komplexne.

Neutron - Profil | Út 12.6.2018 18:43:02

aguirre >> Velmi těžká odpověď. Čerpal jsem z různých rybářských věstníků, kde nemohu napsat přesně ročník a stranu. Také z ročenek Prvního rybářského klubu Praha, které z drtivé většiny nevlastním, jen jsem do nich mohl nahlédnout. V některých knížkách a věstnících je třeba jen kratičká zmínka, někdy jen jedna dvě věty ze sta stránek. Z vyprávění rybářů. Asi dvakrát jsem do diskusí vkládal ukázku z knihy pana Bubeníčka. U které upravit text do moderní podoby, tak by byl aktuální i dnes. I velmi staré zápisy z rybářských schůzí jsou stejné jako dnes. Malá účast, lidé nechtějí pracovat pro klub, nevyplňěné úlovkové lístky a pokud tak špatně, rozepře v klubu, zpronevěra klubové pokladny, pytlačení atd. Jak říkám, těžko radit, ale chce to číst a hledat knížky, ročenky a věstníky které jsou téměř nesehnatelné.

Z knihy O rybách a jich chytání – Josef Bubeníček 1898
Ubývá-li ryb, nese vinu toho především člověk, největší lupič vod. Dle doznání komise sněmovní roku 1883 a z materiálů různých archivů bylo prokázáno, že právě království české netoliko bohatstvím řek, ale i nadbytkem ryb v dávném věku slynulo, nehledě ani k českým rybníkům, na nichž vzorně hospodařilo a hospodaří. Nelze pustiti se zřetele, že všemocnost průmyslu vůbec spůsobila převrat veškerých poměrů a že právě k účelům průmyslovým použito bylo v nejrozsáhlejší míře a vod vůbec. Mnohé vody nejsou pitné ani pro člověka, ani pro dobytek, ony otravují, aneb odhání vodní živenu, tlačí se i do našich rybníků strouhami a potůčky, a poněvadž obsahují organické, hnijící bakterie, podporují tvoření se bakterií, jsouce začasto hlavní příčinou nezdravosti vůbec. Bylo pozorováno, že v rybnících, do nichž splašky přiváděl cukrovar, zmíraly ryby od října do května. Neméně zkázonosně působí však četné turbiny, neboť zabíjí ryby proti proudu plovoucí a to zejména úhoře. Avšak i regulace břehů poškozuje životy vodní v míře veliké, neboť vyplašuje ryby z nejužších domovin a nutká je ku vyhledávání míst bezpečnějších. Mimo to kolmé kamenné břehy odnímají rybám možnost vysazování potěru a příležitost ku vylíhnutí téhož. Jezy konečně tato smutná znamení neporozumění pro splavnost veletoku labského a vltavského, kladou volnému tahu ryb a to zejména v době tření velikých překážek a jest co litovati, že právě v době tření pod jezy nejvíce se čeřenuje. Jezy škodí zejména lososům, nehledě ani k tomu, že za noční doby slouží i pytlákům za oporu ku kladení prken a brlení. Nesčetné parníky vyrušují z klidu, rozčeřují hladinu vodní, vyhazujíce rozšplouchanými vlnami jikry na břehy, kdež tyto zahynouti musí. Mlýnské slupy, tyto se zákonem v patrném odporu stojící nástrahy, jsou konečně jakýmsi doplňkem pro „ pana otce“ k jeho čeřenu. K soustavnému otravování vod používali vodní lupiči také omamujících prostředků ku chytání ryb, jako jsou zrna kebulová a vranní oka, ba nerozpakovali se používati dynamitu a jiných třaskadel, ač na takovéto otravování vod stanoveny byly přísné tresty. Žel Bohu, že zlovolné poškozování rybářství děje se i v těch vodách, kde průmysl až dosud škod nečinil. Nedbalost a lakota jsou překážkou, že mnohé vody nemohou oživiti ani pomocí umělého rybářství. Ve vodách příkladně, v nichž přísluší rybolov více osobám společně neb střídavě, bývá rybaření prováděno spůsobem nehospodárným a chovu ryb tak záhubným, že vodní tento vandalismus na mnohých řekách přivodil úpadek rybářství. Vždyť nešetří se ani potěru, ani chovu ryb, zejména tam, kde je více uživatelů práva rybářského a každý z nich hledí co nejvíce vytěžiti. Naproti tomu však obchody s rybami kvetou – rybáři a pytláci nemohou zákazníkům ani vyhověti, je větší poptávka než nabídka, a ti, kdož nezaseli, bohužel že sklízejí. Lakota svádí k ku protizákonnostem a právě ve tření kde by nastati mělo šetření veškerých ryb, jak vidíme ve Francii, kde dne 15. dubna do 15. června šetřeno musí býti veškerých ryb, vyjímaje pstruhů, lipanů a maren, právě v této době hyne nejvíce ryb, a to proto, že jsou v tahu ve velikých houfech, a že chytání se s výsledkem setkává. Kdyby však bylo řádného dozoru na vodě, na trzích a v Praze konečně i na potravní čáře a přísnými tresty pokutován byl každý, kdo v tomto směru se provinil – mladší generace patřila by na rybu, jako patří na zajíce a koroptev, s vědomím totiž, že vedle zákona na papíře stává i zákona prováděcího. A takového prováděcího zákona jest nezbytně zapotřebí na síť, čeřen či vrš – pomůcky to, které smetou vše, co lapily, aniž by drobné rybičky vodě vracely. Nedostatek ochrany vod vůči neoprávněnému a nezákonnému rybaření má za následek, že vodní pytlačení vzmáhá a provádí se za dne i noci, a to proto, že prodej je dovolený že zákon a revisi se nepostaral, aby ryba, jsoucí v hájení zákonité délky, předmětem požitku a obchodu býti nesměla. Zákon zakazuje sice a stíhá používání košů, střelných zbraní a bodců, broditelů a tenátek, neméně kladení provázků, tlučení ryb pod ledem, vyrývání břehů, čímž ryby z úkrytu se vypuzují a na potom v zakalené vodě snadno schytati se dají – avšak provádění děje se bohužel nedostatečně a to jest příčinou, že pytláctví bují. Uvedené zde případy vedou však k tomu, že převládá názor, jakoby provozování rybolovu mělo do sebe povahu živnosti všeobecné ...

kakr - Profil | Út 12.6.2018 16:30:12

aguirre >>
I v ČR je pytláctví TČ.
Asi tak, 99.99% případů na MRKu prezentovaných jako pytláctví je jen přestupek na úseku rybářství.

Pedro1 - Profil | Út 12.6.2018 16:25:05

u x a >> To cukrářství se jmenoval Catana Sweet-shop.

aguirre - Profil | Út 12.6.2018 16:22:29

Neutron >>
Vedel by si odporucit literaturu, kde sa popisuju tieto problemy z pred 80-100 rokmi?

aguirre - Profil | Út 12.6.2018 16:21:20

kakr >>
V CR nie je pytliactvo trestny cin? Len priestupok??

nej.vydra - Profil | Út 12.6.2018 16:06:27

Knapík >> Dostávají se tam při povodních a je jich tam celkem dost. Zajímavé je,že třeba ve Francii se do vodárenských nádrží vysazují. Kde je napsáno že velký kapr musí být starý. Je to hlavně v genetice a potravě. Otázka byla, jestli vyrostou i bez bolí. Vyrostou i opravdu těžké ryby. Další aspekt bude co se dneska do vody dostává, antibiotik, hormonů, růstových preparátů a jiných sajrajtů ze zemědělců. Jinak nemám pocit, že by tady byla voda kde je hodně velkých a starých kaprů.

Knapík - Profil | Út 12.6.2018 10:37:57

nej.vydra >> otázkou je, kde se tam ti kapři vzali, počítám, že do vodárenské nádrže nebudou nasazováni jejím správcem, tudíž jich tam asi ani nebude milion a jejich věková pyramida bude asi taky dost vybočovat z normálu.
Na běžných revírech zásobených kaprem dochází k tomu, že velkých ryb stále přibývá, což je trochu proti přirozenému vývoji, který jednoznačně říká, že těch velkých a starých by mělo být právě co nejméně.