Diskuse k článku: Kapři na steroidech

NJura L. - Profil | Čt 28.6.2018 10:45:48

Přehrada RUŽÍN konec 80-tých let : Domorodci již tehdy měli odhozové 4m pruty a přehradové navijáky ze západu, naproti cementárky chytali kapry 18 až 25 kilo těžebním způsobem - za den nachytali plný přívěsný vozík a odjeli, kuchali to u vody a střeva házeli do křoví, Ten puch byl nesnesitelný a hejna much šílená... Nás s Lipny a Roeny měli za pitomce, naše chycené čudly 10-14 kilo vedle těch jejich monster vypadaly jako nástražní rybičky.... Někteří jejich kapři měli až 125 cm a vypadali jak selata.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBacha - Profil | Čt 14.6.2018 16:13:05

Jarda Š. >> Já jsem se tou neplodností živočichů dost zabýval a údajně fyziologická neplodnost téměř neexistuje. Jakmile nastane, dochází ke smrti organizmu. Výjimkou je třeba samec Karase stříbřitého, který se v populaci vyskytuje zhruba 1:1000 a je sterilní, přestože na posledním videu MM ukazuje ulovení jedince s třecí vyrážkou.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJarda Š. - Profil | Čt 14.6.2018 16:05:00

Bacha >> U kapra se udává jako zlomový věk 15 - 16 let, starší ryby už mívají váhové přírůstky malé, i když rostou prakticky po celý život. Ryby, které mají malou produkci jiker či mlíčí, anebo jsou úplně neplodné, se obvykle dožívají vyššího věku než ty, které se intenzivně vytírají.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBacha - Profil | Čt 14.6.2018 13:05:33

Jarda Š. >> Je to trochu jinak, čím jsou starší, tím mají menší přírůstek...od určitého věku:-)
Pak taky záleží na typu kapra. Navíc jsem nikde nečetl, že nadměrná produkce negativně ovlivňuje dlouhověkost.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnapík - Profil | Čt 14.6.2018 12:26:47

Jarda Š. >> ani bych si nemyslel, že tam budou hejna 30kg a víc, navíc i staré rybytu svoji váhu postupně ztrácejí.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFishky - Profil | Čt 14.6.2018 12:15:23

Pedro1 >> tak to kecají, drtivá většina těch stoletých kaprů se vypne v kuchyni na lince úderem paličky do hlavy jeden den před vánoci

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJarda Š. - Profil | Čt 14.6.2018 12:14:15

Bacha >> U ryb to ale bývá tak, že jedinci, kteří se dožijí mimořádně vysokého věku, rostou pomalu, a naopak ti, kteří mimořádně rychle rostou, zase relativně brzy hynou na celkové opotřebení organismu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBacha - Profil | Čt 14.6.2018 12:02:17

Jarda Š. >> Ve vodárenské nádrži, kterou dobře znám, byli dvacetikiloví kapři v osmdesátých letech minulého století. A ta nádrž byla postavena a napuštěna v roce cca 1960.

Je třeba si ale uvědomit, že jenom za posledních cca třicet let se průměrná teplota tekoucích vod zvýšila o 1st.C, a to vůbec není málo. Přírůstek kapra je závislý hlavně na teplotě vody a do tekoucích vod je sypáno těchto ryb násobně víc, jak v např. v šedesátých letech minulého století. Spočítáte-li si, klik tun žrádla, cíleně kapřího, naházejí do vod kaprolovci, dá vám to všechno výsledek, že kaprů je ve vodách mraky a mnohem rychleji rostou.
Takovýto problém je působen více faktory a nemá jednoduché řešení, viz. debata o zrušení K-70.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPedro1 - Profil | Čt 14.6.2018 12:02:06

Kapr se dožívá až 100 let,píšou to v Zoo Praha.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJarda Š. - Profil | Čt 14.6.2018 11:05:56

Knapík >> V těch vodárenských nádržích mohou být kapři hodně staří (možná i přes 30 let), ale s hmotností do 15 kg.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmascha - Profil | St 13.6.2018 16:13:40

Já myslím, že celou otázku by snadno rozsekli potápěči. Zeptejte se těch, kteří se potápěli na velkých nádržích před třiceti lety a řeknou vám, jestli vídávali kapry nad dvacet kilo a jak často.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnapík - Profil | St 13.6.2018 7:10:35

nej.vydra >> ty staršiny bych právě hledal v nádržích s chladnější vodou, což ty vodárenské nádrže jsou, moc rád bych viděl nějakou bez vody, abych se podíval, co tam všechno plave.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NNeutron - Profil | Út 12.6.2018 22:52:37

u x a >> Aha, omluva přijata.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Út 12.6.2018 22:48:32

Neutron >> já se jen ptám,vím že je těžké neco zjistit z historie rybolovu, omlouvám se..

• Nelíbí 0
• Líbí0

NNeutron - Profil | Út 12.6.2018 22:35:16

u x a >> Snažím se pochopit. V kontextu si myslím, že kdyby děti třeba v roce 58 měly notebook a internet, tak do něj čumí stejně jako děti dnes. Notebook neměly, tak si hrály jak si hrály.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Út 12.6.2018 22:23:25

Neutron >> měli v 58roce v bivi notebok?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Naguirre - Profil | Út 12.6.2018 20:05:48

Jarda Š. >>
Tak to je smutne. Keby som chytal u nas bez papierov, uz ma caka sud.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NNeutron - Profil | Út 12.6.2018 19:43:17

aguirre >> Cokoliv z historie zjistit je těžké. Mám historii rybaření rád, je skvělá, ale snažím se být objektivní a brát ji realisticky.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJarda Š. - Profil | Út 12.6.2018 19:39:50

aguirre >> Trestným činem je v ČR pytláctví jen ve velkém, aby to šlo k trestnímu soudu, musí být prokázáno, že pachatel způsobil nebo hodlal způsobit "škodu nikoli nepatrnou" (tedy přes 5000,- Kč), což, jak píše kakr, u drtivé většiny zjištěných pachatelů prokázat nelze, takže je pytláctví projednáváno jen jako přestupek.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Út 12.6.2018 19:18:29

Pedro1 >> ne bylo to cukrářství Yellow Poop candy shop..koule byli původně určené pro krmení havranů kteří se toho roku v hrabství Yorkshire extrémně přeměnožili ,koule meli způsobovat to že havrani nemohli vzlétnout a anglické děti je mohl snadno umlátit klackem..

• Nelíbí 0
• Líbí0

Naguirre - Profil | Út 12.6.2018 19:18:18

Neutron >>
Je uctihodne, ze to vo svojej dobe zaznamenali...a problemy zda sa mali vtedy velmi podobne.
Chyba mi na trhu kniha, ktora by sa venovaka historii rybarstva prave cez taketo popisy, komplexne.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NNeutron - Profil | Út 12.6.2018 18:43:02

aguirre >> Velmi těžká odpověď. Čerpal jsem z různých rybářských věstníků, kde nemohu napsat přesně ročník a stranu. Také z ročenek Prvního rybářského klubu Praha, které z drtivé většiny nevlastním, jen jsem do nich mohl nahlédnout. V některých knížkách a věstnících je třeba jen kratičká zmínka, někdy jen jedna dvě věty ze sta stránek. Z vyprávění rybářů. Asi dvakrát jsem do diskusí vkládal ukázku z knihy pana Bubeníčka. U které upravit text do moderní podoby, tak by byl aktuální i dnes. I velmi staré zápisy z rybářských schůzí jsou stejné jako dnes. Malá účast, lidé nechtějí pracovat pro klub, nevyplňěné úlovkové lístky a pokud tak špatně, rozepře v klubu, zpronevěra klubové pokladny, pytlačení atd. Jak říkám, těžko radit, ale chce to číst a hledat knížky, ročenky a věstníky které jsou téměř nesehnatelné.

Z knihy O rybách a jich chytání – Josef Bubeníček 1898
Ubývá-li ryb, nese vinu toho především člověk, největší lupič vod. Dle doznání komise sněmovní roku 1883 a z materiálů různých archivů bylo prokázáno, že právě království české netoliko bohatstvím řek, ale i nadbytkem ryb v dávném věku slynulo, nehledě ani k českým rybníkům, na nichž vzorně hospodařilo a hospodaří. Nelze pustiti se zřetele, že všemocnost průmyslu vůbec spůsobila převrat veškerých poměrů a že právě k účelům průmyslovým použito bylo v nejrozsáhlejší míře a vod vůbec. Mnohé vody nejsou pitné ani pro člověka, ani pro dobytek, ony otravují, aneb odhání vodní živenu, tlačí se i do našich rybníků strouhami a potůčky, a poněvadž obsahují organické, hnijící bakterie, podporují tvoření se bakterií, jsouce začasto hlavní příčinou nezdravosti vůbec. Bylo pozorováno, že v rybnících, do nichž splašky přiváděl cukrovar, zmíraly ryby od října do května. Neméně zkázonosně působí však četné turbiny, neboť zabíjí ryby proti proudu plovoucí a to zejména úhoře. Avšak i regulace břehů poškozuje životy vodní v míře veliké, neboť vyplašuje ryby z nejužších domovin a nutká je ku vyhledávání míst bezpečnějších. Mimo to kolmé kamenné břehy odnímají rybám možnost vysazování potěru a příležitost ku vylíhnutí téhož. Jezy konečně tato smutná znamení neporozumění pro splavnost veletoku labského a vltavského, kladou volnému tahu ryb a to zejména v době tření velikých překážek a jest co litovati, že právě v době tření pod jezy nejvíce se čeřenuje. Jezy škodí zejména lososům, nehledě ani k tomu, že za noční doby slouží i pytlákům za oporu ku kladení prken a brlení. Nesčetné parníky vyrušují z klidu, rozčeřují hladinu vodní, vyhazujíce rozšplouchanými vlnami jikry na břehy, kdež tyto zahynouti musí. Mlýnské slupy, tyto se zákonem v patrném odporu stojící nástrahy, jsou konečně jakýmsi doplňkem pro „ pana otce“ k jeho čeřenu. K soustavnému otravování vod používali vodní lupiči také omamujících prostředků ku chytání ryb, jako jsou zrna kebulová a vranní oka, ba nerozpakovali se používati dynamitu a jiných třaskadel, ač na takovéto otravování vod stanoveny byly přísné tresty. Žel Bohu, že zlovolné poškozování rybářství děje se i v těch vodách, kde průmysl až dosud škod nečinil. Nedbalost a lakota jsou překážkou, že mnohé vody nemohou oživiti ani pomocí umělého rybářství. Ve vodách příkladně, v nichž přísluší rybolov více osobám společně neb střídavě, bývá rybaření prováděno spůsobem nehospodárným a chovu ryb tak záhubným, že vodní tento vandalismus na mnohých řekách přivodil úpadek rybářství. Vždyť nešetří se ani potěru, ani chovu ryb, zejména tam, kde je více uživatelů práva rybářského a každý z nich hledí co nejvíce vytěžiti. Naproti tomu však obchody s rybami kvetou – rybáři a pytláci nemohou zákazníkům ani vyhověti, je větší poptávka než nabídka, a ti, kdož nezaseli, bohužel že sklízejí. Lakota svádí k ku protizákonnostem a právě ve tření kde by nastati mělo šetření veškerých ryb, jak vidíme ve Francii, kde dne 15. dubna do 15. června šetřeno musí býti veškerých ryb, vyjímaje pstruhů, lipanů a maren, právě v této době hyne nejvíce ryb, a to proto, že jsou v tahu ve velikých houfech, a že chytání se s výsledkem setkává. Kdyby však bylo řádného dozoru na vodě, na trzích a v Praze konečně i na potravní čáře a přísnými tresty pokutován byl každý, kdo v tomto směru se provinil – mladší generace patřila by na rybu, jako patří na zajíce a koroptev, s vědomím totiž, že vedle zákona na papíře stává i zákona prováděcího. A takového prováděcího zákona jest nezbytně zapotřebí na síť, čeřen či vrš – pomůcky to, které smetou vše, co lapily, aniž by drobné rybičky vodě vracely. Nedostatek ochrany vod vůči neoprávněnému a nezákonnému rybaření má za následek, že vodní pytlačení vzmáhá a provádí se za dne i noci, a to proto, že prodej je dovolený že zákon a revisi se nepostaral, aby ryba, jsoucí v hájení zákonité délky, předmětem požitku a obchodu býti nesměla. Zákon zakazuje sice a stíhá používání košů, střelných zbraní a bodců, broditelů a tenátek, neméně kladení provázků, tlučení ryb pod ledem, vyrývání břehů, čímž ryby z úkrytu se vypuzují a na potom v zakalené vodě snadno schytati se dají – avšak provádění děje se bohužel nedostatečně a to jest příčinou, že pytláctví bují. Uvedené zde případy vedou však k tomu, že převládá názor, jakoby provozování rybolovu mělo do sebe povahu živnosti všeobecné ...

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nkakr - Profil | Út 12.6.2018 16:30:12

aguirre >>
I v ČR je pytláctví TČ.
Asi tak, 99.99% případů na MRKu prezentovaných jako pytláctví je jen přestupek na úseku rybářství.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPedro1 - Profil | Út 12.6.2018 16:25:05

u x a >> To cukrářství se jmenoval Catana Sweet-shop.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Naguirre - Profil | Út 12.6.2018 16:22:29

Neutron >>
Vedel by si odporucit literaturu, kde sa popisuju tieto problemy z pred 80-100 rokmi?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Naguirre - Profil | Út 12.6.2018 16:21:20

kakr >>
V CR nie je pytliactvo trestny cin? Len priestupok??

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnej.vydra - Profil | Út 12.6.2018 16:06:27

Knapík >> Dostávají se tam při povodních a je jich tam celkem dost. Zajímavé je,že třeba ve Francii se do vodárenských nádrží vysazují. Kde je napsáno že velký kapr musí být starý. Je to hlavně v genetice a potravě. Otázka byla, jestli vyrostou i bez bolí. Vyrostou i opravdu těžké ryby. Další aspekt bude co se dneska do vody dostává, antibiotik, hormonů, růstových preparátů a jiných sajrajtů ze zemědělců. Jinak nemám pocit, že by tady byla voda kde je hodně velkých a starých kaprů.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnapík - Profil | Út 12.6.2018 10:37:57

nej.vydra >> otázkou je, kde se tam ti kapři vzali, počítám, že do vodárenské nádrže nebudou nasazováni jejím správcem, tudíž jich tam asi ani nebude milion a jejich věková pyramida bude asi taky dost vybočovat z normálu.
Na běžných revírech zásobených kaprem dochází k tomu, že velkých ryb stále přibývá, což je trochu proti přirozenému vývoji, který jednoznačně říká, že těch velkých a starých by mělo být právě co nejméně.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMiroslav Kanďár - Profil | Út 12.6.2018 9:54:12

U nás na štěkovištích nebyli kapři nad 10 kg výjimkou. Snad to bylo způsobeno nižším tlakem rybářů, nebo tím, že vody byly silně zarostlé. jednalo se přitom zejména o sazany, přesazené nadšenci z Moravy. rybám se dařilo a nebylo skoro možné je dostat z vody. Chytali se v okách mezi rostlinami na kuličku z brambory. Velkej hák, minimálně 50ka silon a laminát. A i tak jich dost dokázalo utéct. Dneska to tak už není, rostliny vyžrali amuři, ze štěrkovišť se staly vany s bahnitým dnem a prakticky jednodruhovou osádkou kapra, které MO štědře sype každý podzim do vody... Už tam nechodím...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJarda Š. - Profil | Po 11.6.2018 20:54:40

Milan Tychler - >> Souhlasím s názorem, že se zlepšily výživové možnosti kapra. Nejde jen o to, že boilies a pelety tehdy nebyly, ale i partiklu dneska rybáři nahází do vody daleko víc. (Když tedy někdo zkrmil přes 5 l za den, tak i na velké přehradě už byl terčem kritiky, že neférové stahuje ryby kolegům v okolí.) Velmi významným faktorem je také rozšíření slávičky mnohotvárné. Ta se tehdy vyskytovala jen nepříliš hojně na Jižní Moravě (kam se dostala z Dunaje), kdežto dneska je v obrovských populacích téměř ve všech vodách. Tento mlž mění biotopy ve prospěch kapra, protože je důležitou součástí jeho potravy ( a to právě zejména pro větší jedince) a také výrazně snižuje množství planktonu, čímž zhoršuje podmínky pro druhy, které se živí ve sloupci.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr64 - Profil | Po 11.6.2018 18:57:31

tym >> Milan Tychler - >> Ten nadpis má trochu pravdu. Já co si pamatuju z dětství, tak v atlasech a knihách o rybách se u kapra udávala max délka 130cm a váha 30kg.To mi připadne přirozenější, než to,co je z kapra dneska.Dnes se délka zkracuje a váha zvyšuje.Bude to asi opravdu tou vyváženou stravou plnou proteinů a bílkovin. Není to ani hezký na pohled. Kapr (vykrmenej) vypadá jako zápasník sumo.Chtěl bych vidět,kdo z těch vyznavačů tohoto kultu se pochlubí manželkou o výšce 160cm a váze 150kg.:-)

• Nelíbí 0
• Líbí4

NNeutron - Profil | Ne 10.6.2018 18:53:23

kakr >> Ano, bral jsem to jako revíry spolků, jen v poslední větě jsem dodal, že i komerční rybníky s ostrahou nebylo jednoduché uhlídat. Určitě to bylo spolek od spolku. Někde se to dařilo, někde ne. Je tendence starší dobu si idealizovat, ale ty problémy jsou si hodně podobné dnes i tehdy. Já si ji také idealizoval, a když jsem se o to začal trochu více zajímat, tak jsem pomalu střízlivěl a i menší kocovina se dostavila.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | Ne 10.6.2018 18:16:41

Neutron >>
Nepíši o produkčních rybnících,ale o revírech, které patřily spolkům. Tam se pytlákům moc nevedlo, členové měli možnost kontrolovat se vzájemně, navíc se všichni znali. Můj děda byl nějaký funkcionář v Blansku a znám to z jeho povídání. To nebylo jako dnes, kdy si nadrzo přímo v Brně sednou borci k vodě bez papírů. Když jsou lapeni, dostanou za přestupek pokutu 500 - 1000kč, většinou se jedná o bezdomáče s úřední adresou na magistrátě tak je pokuta nedobytná.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmolca - Profil | Ne 10.6.2018 17:30:26

Ficekmicek >> to je možné, ale pochybuji, že se tím krmilo, tak jak dnes, kvantama.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Ne 10.6.2018 17:18:20

Ficekmicek >> vzniklo v roce 1969 v jednom anglickém cukrářství..

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Ne 10.6.2018 17:15:43

molca >> to jsi jel min na 14ti denní výpravu..

• Nelíbí 0
• Líbí0

NNeutron - Profil | Ne 10.6.2018 16:29:42

kakr >> Podle všeho moc nedokázali. Pytláctví bylo v každé době a záleží asi kdy, jak a kde? Policie měla vždy jiné a důležitější priority. Možná někde lokálně, kde rybník patřil někomu významnému, tak si to ohlídal. Tresty mohly být dříve tvrdé, vladař nechal pytláka oběsit. Policista mohl pár obuškem přišít, případně zavřít. Ale pytláci je moc nezajímali. Co jsem četl staré ročenky a vnich zprávy rybmistrů a porybných, tak nadávali na stejné věci jako dnes (posledních +/- 120let). Také byli dobrovolníci a při zaměstnání. Zprávy hlásí nezájem policie, málo času atd. I ohlídat produkční rybníky na chov ryb byla neskutečná řehole. Pokud máš jiné zprávy, rád se je dozvím, díky.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFicekmicek - Profil | Ne 10.6.2018 14:34:00

molca >> Težko říci, Boilie vzniklo nahodou už někdy po roce 1970 a vzhledem k tomu ,že se tady dostalo az s odstupem tak 15 let a jedna se o ryby chycene v zahraničí,tak bych tomu i docela věřil. Kapr co nežere ,tak neroste a když mu tam rybaři hážou plnohodnotné laskominy ,které stěží ve volné přírodě nalezne,tak proč ne :) A když srovnám rok chycení a vznik boili ,tak i docela věřím ,že tydle kolosy dorostli do tedle vahy díky tedle fitnes stravě. Samozřejme pár jedinců dosahli těchto bizardních čísel i volně,ale takova kvantita ,která je lovena posledních pár let , kdysi podle mého názoru nebyla. Jen doufám,že za par let tidle mastodonti vylezou z vody a daj některým rybářům ,kteří se chovaj jak prasata ( nic ve zlým vepřící, Vas mám já rád,hlavně na talíří) přes držku,ale todle sem už nepatří . :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmolca - Profil | Ne 10.6.2018 13:11:15

u x a >> Tak moje nejdelší výprava na kole s plnou polní, s vozíkem i bez vozíku cca 20km :-))) No si rad ze si po nahozeni sedneš, a nedej bože aby došel záběr :-)))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Ne 10.6.2018 12:55:36

molca >> můj děda jezdil na ryby vlakem a nebo na motorce,chtěl bych vidět dneska kapraře aby jeli nekam vlakem..

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nmolca - Profil | Ne 10.6.2018 12:29:19

V tom případě byli kapři na steroidech i v rokách

35,4 kg
Robert Raduta
Raduta (Rumunsko)
1997

35,3 kg
Henk von Dorn
Raduta (Rumunsko)
1999

35,2 kg
Emanuel Walt
Mozela (Francie)
1998
Je to pouze výmysl, drive nebyli prostředky jak jsou teď, právě proto ho rybář dokáže i vytáhnout. Takové ryby tu byli odjakživa, protože je nikdo cíleně nechytal, nikdo nefotil, nenatáčel.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | Ne 10.6.2018 12:19:40

Neutron >>
Já si naopak myslím, že si naši dědové a pradědové dokázali velmi lehce s darebáky poradit.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Ne 10.6.2018 12:13:09

Neutron >> měli také příposlechy s dosahem 500m?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NNeutron - Profil | Ne 10.6.2018 11:08:11

u x a >> Šlo a jde. Co se o historii rybaření zajímám, tak pravidla se porušovala vždy a hodně. Naši předci nebyli žádní svatouškové. Ale je těžké posuzovat tu kterou dobu, protože jsme ji nezažili.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Ne 10.6.2018 10:56:52

Neutron >> a šlo to i bez porušování zákonů...

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nsindeji3 - Profil | Ne 10.6.2018 0:42:29

Neutron >> jak se na to focení oblíkl do svátečního :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NNeutron - Profil | So 9.6.2018 23:27:37

Tak nějak počítám, že dnešní kapr bude na váze přibývat rychleji a více, nežli kapr před padesáti lety. Každý chovatel se snaží, aby jeho svěřeneci co nejrychleji dosáhli tržní hmotnosti, a tak šlechtí a šlechtí.

• Nelíbí 0
• Líbí6

NBacha - Profil | So 9.6.2018 20:59:12

u x a >> Musel sis nahrabat za reklamu na catanu, tak se můžeš odtěhovat kamkoliv do muškařského ráje:-)))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | So 9.6.2018 19:51:17

obří kapř existoval,akorát nešel vytáhnout(slaboučké vybavení) a hlavně u vody se pohybovali jen páni rybáři které bavilo ryby chytat(starej Prošek atd.)bohužel to co se děje kolem vody teď mě pravdu znechucuje a prakticky odrazuje od lovu ryb,a proto se čím dál více těším do futrálu:-(

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBacha - Profil | So 9.6.2018 18:14:08

Pan Jaroslav Tejčka ve své knize Rybářský sport píše o svém největším kapru, kterého jako životní rybu utrhl prakticky již zdolanou u břehu. Psal myslím o rybě kolem 8kg.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | So 9.6.2018 17:47:33

Kapra 12kg uloveného na Vranovské přehradě jsem viděl někdy okolo roku 1955, ulovil jej náš soused,který tam měl srub postavený ještě před válkou. Dostal jsem od něj šupinu, že si ji mám dát do peněženky aby se mně držely peníze. Nějak to nefungovalo.
Někdy okolo roku 1970 jsme v práci měli soutěž o největší rybu. Pravidla byla jednoduchá, ulovené rybě se uřízl ocas a přibil na stěnu v dílně, neb foťáky ani mobily jaksi nebyly. Pohledem na ocasy byla zaručena regulérnost soutěže a umístění celkem jasné. V oněch dobách se na nějaké chyťapusťáctví nehrálo a kdo by pustil mírovou rybu se stával potenciálním pacientem doc. Chocholouška. Soutěžilo nás asi 15 a vítězilo se za rybu tak okolo 5kg, rozhodující byla velikost ocasu.
Kupodivu většinou vyhrála štika, neb kaprů váhy 5kg se lovilo velmi málo. Tehdy byla Dyje ještě řeka s množstvím jezer, která byla několikrát do roka zaplavována při povodních. Kapr se vysazoval, ale striktně se dodržovala max. váha násady 0,75kg.
Dnes je kapr pod 10kg nazýván mr*kou a většina rybářů by kaprů 10+ chtěla lovit tucet na docházku.

• Nelíbí 0
• Líbí4

NJJanekk - Profil | So 9.6.2018 0:39:03

murphyy >> no a ja zas tvrdim, ze kapri nad dvacet kilo tady byli odjakziva, ze si je nevykrmili kaprari. Akorat je neumeli chytat, nebo jen par lidi (napr. ten pan Simek). Za tim, ze je dnes takovy kapr "bezna" ryba stoji rozmach rybarske techniky a nove metody lovu a ne vysokokaloricka dieta. Mozna az na par reviru s extremnim kaprarskym tlakem.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NP!F - Profil | Pá 8.6.2018 23:42:33

nej.vydra >> v tom, že nástraha pod háčikom efektivitu chytania zásadne zmenila máš samozrejme pravdu, používanie tvrdých nástrah v kombinácii s tým vďaka selektivite duplom.

Nič to ale nezmení na tom, že nie tak dávno bol kapor 10kg plus trofejna ryba, dnes bežná. Ako 10 ročný som absolvoval rybársky krúžok, úspešne spravil skúšky ( v živote som nebol tak vystresovaný, vedel som naspamäť aj to, koľko má ktorá ryba supin v postrannej čiare ) , a v rámci toho som dostal dedičstvo po manželovi babickinej kamarátky, udice, navijáky, celý cajk, k tomu asi 25 zviazaných ročníkov Poľovníctva a rybarstva. Čo čert nechcel, chvíľu potom som ochorel a trčal som skoro dva mesiace doma, tie časopisy som prešiel hádam 1000 krát. Kapor 15 kg bol niečo ako sci-fi, čo sa objavilo raz za rok. Väčších nespomínali ani v rámci rybárskej latiny. Jasné, doba sa zmenila, technika tiež, prístup k informáciám úplne neuveritelne. Ale nebyť toho šialeného kvanta krmiva, čo sa každoročne nahadze do vody, by tie ryby takú váhu ako dnes majú ani náhodou nemali.

V rámci rodinnej dovolenky som ako 14 ročný chytil kapra, čo mal 87cm a 13kg. Nikto mi to doma z kamarátov nechcel veriť, pretože im na tu váhu prišiel strašne krátky...

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nel.ou - Profil | Pá 8.6.2018 21:46:08

murphyy >> Vidím to podobně, velké ryby byly ve starých vodách vždy. Pokud velcí kapři přijímali pouze živočišnou potravu, pak je otázkou jejich stáří i procentuální zastoupení.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnej.vydra - Profil | Pá 8.6.2018 18:16:47

Hodně k velkým rybám napomohla metoda podvazování pod háček. Velcí kapři tady jsou odjakživa, ale neuměli se chytat. Dostanu se na zdravotní odlovy na vodárenské nádrže kde jsou ryby pouze na přírodní stravě a ryby hodně nad dvacet jsou tam také. Dostat tam takovou rybu na háček je takřka nemožné. Byl by to běh na dlouhou trať ty opravdové mazáky naučit přijímat pro ně nepřirozenou potravu. Menší kapry do dvanácti, třinácti kilo občas chytnu. Velké lajdáky ani náhodou. Několikrát jsem je zahlédl, ale přimět ho k záběru se zatím nepovedlo. Na svazovkách větší kapry chytám celkem pravidelně, ale tady jsem na ně krátký. Je to jako se vrátit o padesát let nazpět.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKóĎA - Profil | Pá 8.6.2018 16:40:13

el.ou >> Off topic - děkuji za tu Zemplínskou Šíravu. Jdu do sklepa hledat skvělou knížku "Chytání naděje", kde je jí věnována jedna kapitola. Samozřejmě velký kapr tam neschází :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKóĎA - Profil | Pá 8.6.2018 16:39:08

Myslím, že odkaz na podobný článek z Anglie sem dával i MM, kde se řeší, zda-li jsou váhové přírůstky místních parem přirozené nebo jsou dány krmením velkého množství pelet, které se rozmohlo v posledních letech.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmurphyy - Profil | Pá 8.6.2018 13:50:18

JJanekk >> jak nebude o moc horsi strava nez kuku..
ano, nebude, ale co sa prida je pridavok kalorii

poviem priklad
ak by aj kapor zral tolko patentek/slavicek ako bolies, tak na jeho hmotnosti sa to az tak neprejavi

ak by clovek jedol pestru stravu + hamburgery (bez fyzickej akitvity), tak tiez moze mat za par rokov 150kg

len to chcem povedat, inak sa vstrebavaju a spracuvaju ziviny zo skutocnych potravin, a inak z potravin spracovanych, vacsinu latok z novych/spracovanych potravin telo premiena hned do tuku

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFishky - Profil | Pá 8.6.2018 10:34:54

Co u nás chytal za ryby Jarda Vítek? Cca metr a do dvacky? když něco bylo přes, tak to bylo spíše vyjimečně. Jenže dnes je těch větších ryb mnohem víc a určitě to není jejich ochranou, ale žrádlem. Ale to je věřím jasné všem, prase co se krmí volně na louce a prase co se vykrmí ve chlévě roste uplně jinak a také jinak "bojuje" :)

• Nelíbí 0
• Líbí1

NKnapík - Profil | Pá 8.6.2018 10:25:44

JJanekk >> psal tam o kapru půlsedmnáctakila

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnapík - Profil | Pá 8.6.2018 10:24:48

Kapři na Asteroidech ??

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJJanekk - Profil | Pá 8.6.2018 10:23:37

murphyy >> to je jen dohad. Nevíme ani odhadem kolik procent z kapří potravy dnes zabírají pelety, kukuřice a další krmení které do vody hází rybáři. Kapr z velké úživné přehrady má potravy dost, když ryje v nánosech patentek nebo drtí škebličky, nebude to o nic horší strava než kukuřice. Můj názor je, že velcí kapři byli i tehdy, ale málokdo je dovedl chytit. Dnes má i průměrný rybář situaci mnohem jednodušší, informací, nářadí, návnad a nástrah je k mání nadbytek.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmurphyy - Profil | Pá 8.6.2018 10:15:10

JJanekk >> dobre, ale hovorime o tom, ze vtedajsi 15kg rovnako stary by mal dnes kde sa dobre krmi mozno 25

• Nelíbí 0
• Líbí1

NJJanekk - Profil | Pá 8.6.2018 9:24:34

Mám doma knihu "Rybářství na tekoucích vodách" od Zdeňka Šimka. Tam mluví o chytání 15-kilových kaprů, s takovým úlovkem je tam i vyfocen. A zmiňuje se i o tom, že velký kapr má skvělé maso. Ta kniha je stará desítky let, ale kdo uměl, ten nachytal velké kapry i tehdy, na chleba, na brambory.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nel.ou - Profil | Pá 8.6.2018 7:30:35

Pěkný článek. Přesně co popisuje Tym, jsem zažil na Zemplinké Šíravě, někdy v roce 72 :)

Pokud můžu porovnat dobu před lety a nyní, včetně přímé zkušenosti na čtyřech jezerech, která se v průběhu let změnila v soukromé revíry. Pokusím se.

Na tovačovských jezerech jsem začal chytat zhruba před 25 lety. Osádka kapra i úlovky byly na všech jezerech +- stejné. Platila zde jistá omezení už tenkrát, počet ryb za týden i počet docházek Chytali jsme běžně ryby do 60cm. Kapr nad 70cm už byl spíš výjimkou. Tento stav přetrvával do doby, kdy tři jezera připadly pískovnám a stal se z nich soukromý revír. Poslední jezero zůstalo svazu dodnes.

Změnila se pravidla i počet povolených ryb k ponechání, zavedla se horní míra kapra a revír začal být navštěvován x násobně více jako za svazu. Začali krmné kampaně, kdy jeden rybář byl schopen zkrmit za týden i desítky kilogramů boilies a partiklu. Velký podíl na růst ryb měla zřejmě i povodeň v roce 97, po níž se na jezerech objevily slávičky ve velkém množství. Ryby začali růst a každý rok byl znát. Většina rybářů si každoročně zvedala osobáky. To vše na jezeru III. Kde byla a doposud je nejvyšší návštěvnost, díky možnosti delších pobytů. Největší kapři začínají atakovat 30kg hranici.

Na ostatních revírech platí volnější pravidla v ponechání úlovků a tyto se podobají spíše svazovým vodám. Také se zde tolik nekrmí a návštěvnost je nižší. Rozhodně zde kapr nedosahuje takových velikostí. Nicméně i tady jsou slušné ryby, větší než před lety. Víc lidí ryby pouští i zde.

Zásadní podíl na velikosti kapra tedy vidím jak v množství krmení včetně přirozeného, tak především režimu chyť a pusť. Jestli je to pro revír dobré, na to ať si udělá názor každý svůj :)
Dalším možným a asi ne bezvýznamným faktorem, může být i změna klimatu. Ryby jsou aktivní více dnů v roce. Neberte to jako dogma, pouze má zkušenost v průběhu let na jednom revíru.

• Nelíbí 0
• Líbí9

Nmurphyy - Profil | Pá 8.6.2018 2:02:21

sindeji3 >> nadpis je super, vyprovokuje cloveka k precitaniu :)
a verim ze to ten rybar tak myslel, nuz co.. :D
inak ak to vezmeme v porovnani s ludmi, tak to co je v tych boilies-myslim ze mozme nazvat ze su to pre tie kapre urcity druh steroidov :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsindeji3 - Profil | Pá 8.6.2018 1:55:25

tym >> Milan Tychler - >> bacha na ty nadpisy.. jeden rybář mi to u vody tvrdil, že v boilies jsou steroidy, jinak to není možný, že by na takovou tvrdou nástrahu brali :) a nemyslel to v žertu

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmurphyy - Profil | Pá 8.6.2018 1:43:20

ja si myslim, ze az take kapre ako su teraz na velkych priehradach, tak predtym neboli.
jasne, mohli byt 15-20 kilove kapre-co uz tam nieco zazili, napokon da sa to vyhladat aj v ulovkoch
moj nazor je, ze vtedy mala ryba-kapor-vseobecne prirodzeny maximum dajme tomu 20kg. no a dnes 40 povedzme, to je ten rozdiel
dnes kapre pri tomto vnadeni mozu rast omnoho rychlejsie, a vidime ze sa to aj deje

clovek keby jedol vela tak tiez moze mat 180kg, ale je to pre nas prirodzene?

inak osobne tiez kapre chodim chytat roznymi sposobmi, vzdy ma potesi ked nejakeho zdolam nad 10kg, ale ze by bol moj ciel kapre nad 20, 30kg, tak to nie, na co

• Nelíbí 0
• Líbí0