A celé to skončilo ignorací, aby se nedalo odepsat, když si po dvou dnech konverzace uvědomím, že už vlastně nevím, co jsem včera psal... jupí, mrk je boží...... :-)

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 21:35:14

nofish >> Kde jsem psal, že se ryby nemůžou lovit a jíst???? Když už chceš stále někoho poučovat o tom, že neodpovídá na argumenty, atd ... měl bys to hlavně dodržovat ty sám.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 21:28:31

Přemas >> A zase, odpověď žádná a "lidi ryby sežrali" nějak zapomínáš, kde jsme začínali. Odmítám diskutovat dále. Opakuji, nereaguješ na argumety argumenty, jen si píšeš, co se hodí...
Končím.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 21:25:29

nofish >> Nikde nepopírám, že jsou ryby k jídlu. Zabydlený jsem tu od mala. Systém je takový jaký je, a proto je v těch vodách dost často pusto.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 21:07:27

Přemas >> Ryby se o sebe postarají vždycky, ale zapomeň na to, že bez pomoci člověka, bude v té řece co je, s tím, že je budeme lovit.
Přijeď, možná ti to docvakne. Zabydli se tu na tři roky a chytej ryby. Myslím, že se budeš divit. Lidi dělají vše proto, aby rybám znemožnili život. Přitom je chceme lovit. A pro tebe třeba nepochopitelně i jíst. Na tom je ten systém postavený.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 21:04:20

hraji >> Zeptám se jinak. Vyber libovolný zregulovaný úsek řeky, protékajcí okolo většího města. Kolikrát kolísal průtok po každém dešti tak rapidně, jako za posledních x desítek let? Kolikkrát do roka pouštěli lidi v době rozmnožování ryb úmyslně x násobně větší průtoky z přehrad? Jaká byla vlastně zastavěná, odvodněná plocha svedená rovnou do řek?
Ať si říká, kdo chce, co chce, ryby dostávají zabrat rukou člověka. Ony si uměly ještě před nějakou desítkou let poradit i s tím, že je jezeďáci vytrávili, když se měli kam vrátit. Ale mají se dnes kam vracet?

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 21:01:03

hraji >> Mi to neříkej, řekni to nofishovi ...

Nelíbí 0
Líbí 0

Nhraji - Profil | Po 11.7.2016 20:56:54

Přemas >> přívalové deště, náhlé zvýšení průtoku v potocích a řekách a rychlé opadnutí hladiny jsou zde miliony let, stejně jako ryby, a za ty miliony let nedošlo k tomu, aby byly ryby vypláchnuty z horních toků potoků. Příroda si umí poradit. Kolikrát za ty miliony let došlo k záplavám, které bychom označili za stoletou vodu? A ryby tu pořád jsou

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 20:40:58

Přemas >> Neber nějaké nadmořské výšky, ale tu vodu, motáš se okolo ní. Horský potok může téct pomalu i na jižní moravě, když na to dojde, když jde o charakteristiku toku.
Zatím se chytáš hloupostí a na podstatné argumenty nějak nereaguješ. Co bude dál?
Pochop jedno, něco jiného je příval na potoce, kdy ten pstruh s tím počítá, není sníh, jsou deště, a něco jiného je příval na řece kde se vyskytuje ostrá, tloušť, kde už jsou často města, daleko větší průtoky, oproti letům zpět, určitě víš proč....
Nesmyslné pouštění vody pro vodáky a pdobné akce sem tahat raději nebudeme...

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 20:34:32

nofish >> Psal jsem a nejen tam. Jinak přívalové dešťové srážky a kolísání hladin toků jejich vlivem. Je jev, který se projevuje ve všech částech naší republiky. Co je to výkiv?

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 20:26:53

Přemas >> V podhorských oblastech většinou neplavou hejna ostroretek, parem, podouství ale spíš to jsou pstruhovky, a i když to nemám rád tak "Pstruhové/lipanové, pásmo" s jiným profilem, jinými rybami. Mimochodem, asi taky nejzdevastovanější toky, co momentálně jsou, i díky stavu hor, výkivům počasí atd. On pstruh není blbý, že se cpe z řek až do potoků, se vytřít, když ví, že po tání sněhu skončí vykulená rybka daleko níže.
Něco dalšího?

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 20:21:05

nofish >> V podhorských oblastech s větším výskytem bouřek, to nic výjimečného není. A nejen tam. Nikdy si neviděl, že vodní tok stoupne po dešti třeba o půl metru (i více) a o nějakou tu hodinu, je už zase hladina, kde byla předtím?

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 20:18:17

Přemas >> Kolísání hladiny při dešti je v rámci stovek, tisíce procent a pak zase náhlé opadnutí vody? A hlavně na desítkách kilometrů toku najednou? Jaká je šance, že se to stane a třeba co 14 dní opakovaně, do toho ještě třeba snížení hladiny pod minimum, díky nadměrnému odběru vody?
Nezkoušej to, nemám náladu. Buď víš jak to je, nebo kecáš blbosti a furt se nesnažíš si dokázat, že vyhraješ. To ti klidně řeknu, že ano, protože i kolečko má čtyři rohy, když si to člověk umí prosadit....

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 20:11:31

nofish >> Kolísání hladin dešťovými srážkami ryby řeší jak?

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 20:09:25

kakr >> Co si všímám, regulace nejsou zas tak problém, i ty regulace se samozregulují a upraví, stačí pár bouřek, na malé ploše a podobně.
Spíš vidím jiný problém- "jiné" zájmy a manipulace s hladinou. Je super, když ti za hodinu zvýší průtok na řece o 1000% a zas to za hodinu zastaví. Pro inkubaci úplně super. Pro váčkový plůdek také. Roček taky na těch regulacích tak trošku nemá kde se schovat a tak jede jak po dálnici....

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 20:05:57

Přemas >> Tvl pochop jedno, řeší, řeší, řeší a to už tím, že se jim snaží zařídit podmínky. S tím, co vše víš, co vše vidíš, už máš dávno dělat nějakého hospodáře, bude to u Vás pak rybí ráj.
Dohoď mi kšeft na hrouzka, na okouna, na ryby ze seznamu chráněných, papírově čistého karasa - neřeší se to tak, že je na jaře beru hned.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 20:04:50

kakr >> Tak tak, ty soc. léta, kdy byla většina řek prakticky vytrávena jsou naštěstí pryč. Vyhynulé rybí druhy navráceny a je dobře, že se najdou lidé, kteří myslí i na ryby jako jsou podoustve. A je vidět, že zdárně. Ať se daří dál :o)

PS: Přesně, každej to svádí na regulace, ale sám vidíš, že si ty ryby v té vodě poradí :o)

Nelíbí 0
Líbí 0

Nkakr - Profil | Po 11.7.2016 20:03:36

nofish >>
Já k**rvím rád:-))
Samozřejmě, samovýtěr funguje, dokonce si k nám jezdí vytřít generačky spolky,které je chovají.
Je to na regulované řece uprostřed Brna....

Nelíbí 0
Líbí 1

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 20:01:34

nofish >> Myslíš, že plotice, perlíny, cejny, okouny, hrouzky, proudníky, mihule, střevle, mřenky a jim podobné někdo v přírodě řeší? Příroda si poradí a to je vidět na těchto rybách, které člověk neřeší ...

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 20:00:16

kakr >> Ale ku*víš to, zasahuješ do přírody :-) Však víš.....
Btw: Jsou pak vidět malé? I když u vás nemáte severomoravskou betonářskou/lodičkářskou, tak šance je....

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 19:58:24

Přemas >> Tvrdíš, že jsi u vody furt a pozoruješ výtěr ryb. Tak si to napozoruj, pak si načti odbornou literaturu, hlavně co se týká líhňařiny, mrkni na jednu sezónu do líhně, ptej se a pak další rok sleduj to, co ti tam vysvětlí, že je podstatné pro výtěr, rozplavání plůdku a přežití v prvním roce. Pak ti bude jasné, pokud jde o toky, co je špatně a že bez pomoci člověka to na spoustě míst prostě už nikdy nepůjde.
Mimochodem a to myslím smrtelně vážně. Uvědom si, že lidi ryby loví, loví je i pro konzumaci a jinak to nebude, i kdyby ses postavil na hlavu. Jestliže jim máme nastavit nějaké podmínky, za mě je budu nutit pouštět ryby v produktivním věku a brát ty staré, raději, než pouštět staré a brát ty "normální". Jsem hlupák, ale nějakou hodinu v líhni jsme si odmakal, něco vytíral přirozeně, měl jeden rok skvělého učitele pokud jde o rozmnožování ryb (ne jen těch co se chovají na maso, i blbou koljušku).
Mi stačilo, jak reaguješ i na p.Jakeše, když dal pádné argumety k severu - používá se vždy jen to, co se hodí. Už mě to nebaví, měj se, obhajuj si reprodukcí přestárlých ryb, jen z pozorování, bez zkušeností, klidně vesele dál. Nezlob se, ale fakt se už o některých věcech budu bavit s praktiky, je to lepší a jsem blb, že jsem to neudělal u včera.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nkakr - Profil | Po 11.7.2016 19:56:54

Přemas >>
Občas je potřeba přírodě pomoci. V našem revíru se v létech padesátých a šedesátých poměrně hojně vyskytovala podoustev. Vlivem otrav vymizela. Před 12ti roky jsme se rozhodli, že se podoustev pokusíme do revíru vrátit. Byl upraven zarybňovací plán a každoročně jsme vysazovali tisíce ročků. Výsledek vidíš na fotce, podoustve se na revíru úspěšně vytírají.....

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 19:43:28

nofish >> Kde co zase obracím? Ono totiž nikde jsem nezavrhoval výskyt menších ryb. Příroda nechává totiž žít všechny generace daného rybího druhu. Na rozdíl od člověka, který si stále myslí, že příroda potřebuje jeho rady. Ne nepotřebuje. A ty "velké" ryby? Co by nežily, co by se nemnožily. Až tady jednou lidi pochopí, že ty tloušti, cejni, plotice, perlíni, hrouzci, parmy, okouni, štiky aj. je k rozmnožování v přirozeném prostředí nepotřebují, bude to výhra, ale tady, tady to asi pochopí málokdo. Ono už jen z faktu, že se vlastně v těch našich vodách místo ochrany populace ryb, spíše přispívá na jejich likvidaci ...

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Po 11.7.2016 18:36:52

Přemas >> Počkej, tak v tomhle už pomalu obracíš, včera to ještě bylo o tom, že jsou důležité velké ryby, pokud se nepletu.

K tomu včerejšku napíšu snad jen jedno. 99,9% nemocí co řešíš v chovu, je u kapra (bavili jsme se o línovi, takže lososovité ryby neberu, ty se v rybníce běžně neprodukují) a to je prostě fakt, žádné nemoci ostatních ryb. Lína bych jako pomalu rostoucí rybu nebral. Je pomalu rostoucí, když má ve 4 roce 25-35cm, když maximálně roste (běžně) okolo 50-60cm? Podle mě ne, i ve srovnání s jiným rybami.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 16:49:14

sven >> Fašismus v Norsku? Tak možná nacismus ... A je to příklad, jako kdybys tady chtěl všechny pověsit, protože tu byl komunismus.

Ty příklady najdeš v každém národě. Jsou to vesměs příklady obživy. Ale krást sousedovi. Za závisti sousedovi škodit. Odpadky do příkopu. Když je něco hezké, tak je lepší to zničit. a pod. Takovou kulturu žití jsem měl na mysli.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nkakr - Profil | Po 11.7.2016 16:43:56

Ryba není blbá a přesně ví kdy a kde se má vytřít. Máme revír protékající Brnem, z 90% je regulovaný a reofilní ryby se tu třou vo sto péro. Dnes jsem se díval na sexující tlouště přímo pod jezem na fotce.

Nelíbí 0
Líbí 1

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 16:41:22

fotojakes >> Tak na tom se shodneme všichni, že nejdůležitější je dostatečný počet ryb k rozmnožování, a to jakýchkoliv velikostí. Tedy generací :o)

Nelíbí 0
Líbí 0

Nsven - Profil | Po 11.7.2016 16:36:00

Přemas >> tou jinou kulturou máš na mysli rabování moří nadměrným rybolovem, včetně mordování velryb, delfínů a jiných kytovců, masakrování tuleňů, nadměrnou těžbou ropy, plynu apod. nebo porušováním lidských práv, neblaze proslulou, juvenilní justicí apod. apod. apod. .....
Nebo snad temnou minulost. http://copywritingetc.bloger.cz/Fejetony-nazory-komentare/NORSKO-aneb-OD-FASISMU-K-FASISMU

Nelíbí 0
Líbí 0

Nfotojakes - Profil | Po 11.7.2016 16:35:40

Přemas >> Je třeba si uvědomit, že zrovna v těch řekách už téměř neexistuje přirozené prostředí a nějakou formou regulace jsou přetvořeny i velmi malé toky.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nfotojakes - Profil | Po 11.7.2016 16:32:42

Přemas >> jak jsem psal, nemají potřebu jíst sladkovodní ryby, když mořské jsou lepší a buď si je mohou snadno nachytat (dostat od známého rybáře, ptože tam loví na moři hodně lidí), nebo koupit čerstvé, zpracované a relativně levné. Navíc tomu sportovnímu rybolovu na sladké vodě se tam zas tolik lidí nevěnuje i když ty vodní plochy jsou tam všude. Rozhodně tam moc nefrčí chyť a pusť, loví se hlavně na jídlo :-)

Úživnost není vše, také do toho vstupují genetické dispozice jedince i té lokální populace, tak jako já jsem ustřelená kecka, mám kamaráda o půl metru vyššího :-D Jak už psal Hraji, lepší je větší počet menších generaček, než pár kusů velkých.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 16:29:50

fotojakes >> A víš jak. Mi nejvíce vadí, že tady mají lidé furt potřebu té přírodě nařizovat jak to má dělat.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Po 11.7.2016 16:07:29

fotojakes >> Severské země, jiná kultura ... je to ve vychovaných lidech.

Nikde nepopírám, že nezáleží na pohlavním věku, který je samo sebou důležitým faktorem. Jen tady máme kolem úživné vody, a tak netrpíme zakrslými rybami. Takže, když tření tak je to vždy o rybách o level výše. I když pár revírů se tu taky najde, kde to člověk domršil k obrazu svému. Jako třeba říčka, kde svaz několikrát nasypal hlavatky a tím vlastně řeku v celku odrybnil. Nebo, když se na rybníček nasype vše co přijde pod ruku, i úhoři ...

Nelíbí 0
Líbí 0

NPvl - Profil | Po 11.7.2016 7:53:34

Myslím si, že jeden z hlavních problémů je to ,jak ty řeky vypadají . Díky povodním a zásahům "k jejich eliminaci " .Pak bych řešil to ostatní --- vysazování , rybáře atd. Stojáky povodně tak nezměnily -alespoň si myslím

Nelíbí 0
Líbí 0

Nfotojakes - Profil | Ne 10.7.2016 22:10:25

Přemas - 10.7.2016 21:43:04 >> Sorry, že vám do toho vstupuji, ale porovnávat severské země, kde je mnohonásobně menší zalidněnost než u nás a ještě úplně jiná kultura konzumu ryb (mají moře, sladkovodní ryby jí minimálně).

Jinak jak už tu padlo, ideální ryby jsou ve "středním" věku. Zpravidla 2-3 rok pohlavní dospělosti je u ryb dosaženo velké plodnosti (celkový počet jiker) a hlavně oplozenosti, která je velmi důležitá. V prvním roce pohlavní dospělosti jsou pohl. produkty u části ryb zralé jen částečně, proto se budoucí generačky kapra nechávají první rok vytřít jen tak přirozeně a až další rok jdou na líheň.

Pozorováním ryb v přírodě (jak v chovných, tak revírech) trávím mnoho času a často vidím ve tření ryby, které dle mého ani nemohou být pohlavně dospělé. Cejni velcí kolem 15-20 cm, štiky 30-40 cm, candáti 25-40 cm, kapři kolem 45 cm, líni kolem 20 cm a podobně. Také jsem na soukromých revírech byl účasten tření kaprů s váhou 10-25 kg.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 22:03:36

nofish >> JJ, třeba lín patří k jedněm z nejodolnějších druhů ryb. Ale jak říkáš i k nejpomaleji rostoucím, podejď by ne, když se do určité velikosti živí vším možným, jen je né granulema :o) Jinak rybí nemoci napadají všechny druhy. A vychcípaný chov není pro chovatele nic příjemného.

Odra, ostroretka původní, ale jak se uvedl, ne každý úsek řeky je pro daný rybí druh k rozmnožování vhodný. Oni by si to svoje našli, ale když mají v cestě nepřekonatelnou překážku k cestě za vhodným prostředím, tak to mají těžký ... jinak ryby si dost často nějak poradí. Pud a síla přírody je někdy silnější, než jestli mají ve vodě vhodný "mech" ...

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 21:47:53

Přemas >> Já se nebavím o rybách a starosti o nich, ale konkrétně o línovi.
Můžu tě uklidnit, lín se neléčí z ničeho, jediná ryba, která je náchylná na nemoci je vlastně kapr. Nakrmit toho vytřeného línka taky moc nenakrmíš, pokud jsi někdy viděl jak je velký v měsíci, dvou, třech....
Povodí Odry. Jinak tam, kde jsou ostroretky padesát, sto, let, můžeš o původnosti polemizovat, mě tohle nebere.
Vzdávám to. Už je trošku moc hodin a důvod, proč je dobré aby ve vodě byly hlavně velké ryby a na nějaké relevantní zdůvodnění toho, že menší se nedokáží o reprodukci potomstva postarat, stejně asi nedojde.
Měj se.
PS: Na severu je to úplně jiné. Vodní plochy, dostupnost, počet lidí, stav těch vod, zájmy na ně působící, když jsme u rybožroutů tak i moře....

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 21:43:04

nofish >> V čem je to na severu jiné?

Já bych řekl, že v lidech ...

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 21:42:12

nofish >> Na chovňácích se často o ryby starají ...krmí, léčí atd ...

Já přeci nepotřebuji napsat přesné místo, ale stačí jen povodí, třeba jako povodí Labe.
Ono pro část republiky je to nepůvodní druh, ale díky vysazování dnes prakticky plavou všude, i v tom povodí Labe. A protože to není snadno ulovitelná ryba, a nějaký roky se dožije, tak často v těch vodách plavou větší kusy.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 21:35:47

Přemas >> Srovnáváš nesrovnatelné... severské země.. Už to bereš moc oklikou a myslím, že to moc dobře víš. A s tím našlapáním bych to taky nepřeháněl. Sice tam na ryby nejezdím, ale přehled mám, když znáš třeba plavačkáře závodníka a podobně....

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 21:33:20

Přemas >> Napiš mi postup, jak se staráš o lína při přirozeném výtěru v rybníce. Já se o ně staral tak, že jsem je tam vyklopil z vany a tím to skončilo.

Nebudu ještě na mrku psát, kde jsou běžně padesátky ostré. Je to jejich přirozené místo, už děda mě učil, že tam jsou. Že jim pomůžeš s dosazením, když přirozená reprodukce nefunguje, je jenom dobře.

Agregátem a náčiním taky zjistíš, co se v revíru vyskytuje a co z toho je. Mimochodem, vidím že se třou ryby, hmm třou se mrknu na ně a jdu dál, co je budu otravovat.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 21:33:12

nofish >> Severské země a jejich vody našlapané rybami a to vše bez zásahu člověka. Z našeho pohledu je toto vlastně scifi ...

Jinak samo sebou základem je dostatečný počet ryb vhodných k rozmnožování, a to bohužel v našich vodách dost často není ...

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 21:29:14

Přemas >> Ale tady celou dobu nikdo nepsal nic o tom, že něčemu vadí, ale to, že to jde i bez nich. Proto třeba já, budu raději, dkyž si lidi budou odnášet od vody padesátky ostré, metrové štiky a ty menší ryby tam nechají.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 21:27:04

nofish >> Dvakrát jsem napsal, že je mi jasné, že je to i o věku ryby ... ale optám se. Čemu že vadí v přirozeném prostředí ty větší ryby?

Sám tu napíšeš, že jsou vlastně lépeji přizpůsobené k reprodukci, protože jsou schopnější si obstarat potravu důležitou pro rozmnožování. Já bych řekl, že v instinktu jsou již zkušenější, a tím mají lepší předpoklady pro výběr místa, doby atd ... Bavím se o přirozené reprodukci v přirozeném prostředí bez zásahu člověka.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 21:24:01

nofish >> V chovném rybníce se o ryby majitel / chovatel stará ...

Takže tam jsou ty ostroretky uměle dosazené? A mohu vědět, tu oblast? Je to povodí jejich původního výskytu?

Agregátem a rybářským náčiním lze zjistit výsledky reprodukce, ale přeci tím nelze pozorovat ryby ve tření.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 21:23:57

Přemas >> nezlob se "ty 30cm mají tak +-3-4 roky" - ještě to nechápeš? O tom to je, a kolik let mají ty 40 co se třou?, myslím, že kolega ti to popsal. Nemluvě i o vztahu k potravě, kd yzasee, větší ryba umí mneší vytlačit, tím se nažere, má z čeho tvořit pohlavní produkty ... Já ti to řeknu jako náš pan profesor: "Když ti bylo 10, taky jsi myslel na jiné věci než na šuk..."
Fakt si nenecháš vysvětlit, že zakládat reprodukci ryb na jejich velikosti je hloupost....

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 21:19:02

Přemas >> V čem je konkrétně pro lína lepší chovný rybníček, než slepá ramena, předpokládám, že v nějaké regulaci toho lína asi moc nebude - všude máme regulace. Ručím ti za to, že zrovna pro lína budou lepší ta ramena. A nevím jakou máš představu o tom, kde bys si na kšeft vytíral lína. Jedno ti řeknu, určitě ne v nějakém extra rybníčku. V normálním rybníce, normálně mezi kaprem. Mít rybník na výtěr lína by se ti nikdy nezaplatilo.

Ano ostroretky se tam vyskytují, ale něco přijde po vodě, něco dá člověk. Ale nevytřou se. Ony totiž můžou mít metr, ale když člověk manipuluje s teplotou a průtokem vody, nevytřou se, případně je přežití minimální. Přitom jsou velké a to je přece základ, ne? A o tom v článku jde taky, o podmínky. Zlatý úsek dále, kde jsou jen malé, ale s vodu je to lepší.

Přirozená reprodukce se dobře pozoruje i s agregátem, případně s plavačkovým prutem po celou sezónu - její výsledky tedy.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 21:16:53

R.P. >> Tak o tom žádná, věk, úživnost, vhodné podmínky, ale i špatné počasí může vše zhatit.

A však jeden příklad, voda, kde je mraky cejnů 10-30cm, ty 30cm mají tak +-3-4 roky. Ve tření lze však pozorovat je kusy 40+ ...

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 21:10:59

nofish >> Chovný rybníček udržovaný člověkem pro snadnější přirozený výtěr. Neudržovaná slepá ramena nechaná napospas osudu, nebo neregulovaná řeka kroutící se údolím. Příkladem v rozdílu ...

Neznám, řekl si jen řeka. Tak počkej, říkáš vždy se tam vyskytovali, je to jejich úsek, ale nemají tam podmínky pro rozmnožování. Tak odkud se tam vzali? A mohu vědět tedy oblast, kde to je? Děkuji.

Přirozená reprodukce v našich vodách se dá nejlépe pozorovat chozením kolem zmíněných vod.

Nelíbí 0
Líbí 0

NR.P. - Profil | Ne 10.7.2016 21:08:51

Přemas >> no, pokud líni téhle velikosti byly nedospělý rostly velmi rychle, u nás je 25 cm 3 max 4 roky při přikrmování, já myslím že schopnost ryby vytřít se nezáleží na tom zda jde o chovný rybník nebo slepé rameno, pokud je připravená k výtěru a má vhodné podmínky vytře se všude, naopak můžeš mít velké ryby pohlavně dospělé ale pokud nemají vhodný substrát nebo, a to je důležitý, nejsou připravené k výtěru, třít se nebudou, ta připravenost k výtěru je důležitá, je třeba aby ryby měly dostatek potravy aby mohly vytvořit pohlavní produkty, na spoustě lokalit se třeba malí cejni netřou jen proto že je jich tam tolik že jsou rádi že se uživí natož aby tvořily jikry

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 21:02:00

Přemas >> Počkej, tak a teď mi vysvětli, co je přirozený výtěr v chovných podmínkách. Budu se muset začít učit znovu, tak pomalu. Já si teda myslím, že přirozený výtěr je pořád jen jeden. Je to výtěr ryb bez zásahu člověka (maximálně tak možná ovlivní množství těch ryb, což máš i u revíru, dáváš tam ryby).
Ty ten úsek řeky znáš? Podle tvé teorie zaručují velké ostroretky populaci malých. Já tvrdím, že to je jejich úsek, vždy se tam vyskytovaly a že se nerozmnoží, díky zásahům člověka.
Já si nemyslím, že moje názory jsou jediné správná, ale je podstatné, vyvrátit argument argumentem, ne domněnkami a že chodím okolo vody....
Myslím, že Hraji ti napsal to samé co já, takže opakuji, v tom případě jsme blbí oba a t jen s tím rozdílem, že on se taky pořád motá okolo vody, na rozdíl od tebe, tedy asi vidí špatně.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 20:55:36

nofish >> Článek pojednává o přirozeném reprodukci v našich vodách. Proto přirozený výtěr v chovných podmínkách asi není to o čem problém / článek je.

Ostoretky. Napíšeš, že tam nejsou pro ně podmínky. Takže jsou evidentně vysazené na vodě,kde nemají co dělat (nepůvodní), když tam pro ně není vhodné prostředí. A dole se vysmíváš, že tam jsou 50cm a kde je přeci to potomstvo. Tak se nediv, že si v tvých názorech musím pozorně vybírat, který se hodí a který ne.

Jinak jsme v diskuzi, kde se diskutuje. S lidmi s různými názory, ale zatím co jsem časem zde na Mrku zjistil, tak si myslíš, že správné jsou jen ty tvoje. "Bohudík", nejsou ...

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 20:52:51

R.P. >> Je to marný, je to marný, je to.... marný. Jestli mu vysvětlíš, že u lína je lepší mladší ryba a té rybě je jedno jestli se vytírá pro svaz, nebo pro prodej na zpracovnu, dostaneš medaili :-)

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 20:40:12

R.P. >> Jasně, asi v nedospělosti. Ono je mi jasné, že někde ryby rostou rychleji a do větších rozměrů ... a jinde zase tak tak dosáhnout "stanovené lovné míry". Takže, někde můžou být pohlavně dospělí líni 40cm, a jinde pouze 25cm ... to je o úživnosti. Stále jde ale o umělý odchov. Debatuji pod článkem pojednávající o přirozené reprodukci ryb ... a tam vidím velký problém, který si mnozí nechtějí připustit.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 20:38:47

Přemas >> Já nevím co sem taháš umělý výtěr, bavíme se pořád o přirozeném.
Venku jsem dost a dokonce u vody a velice často bez prutu, nebo s prutem, vždyť ono je to jedno, pokud člověk vidí.
Zatím pořád jenom opakuješ, ale na argumenty nereaguješ, snad jen domněnkami.
Ostroretky jsou na řece, na dobrém místě, jenže nemají podmínky, nejsou tak dobré, jako tloušť, tomu to jde snad všude.
Triploidní lín existuje, na rozdíl od yetiho. http://www.genetika-biologie.cz/mutace Opět, člověk z oboru ti napsal, že je lepší mít menší líny. Nehodí se ti to tak prostě nic?
Tohle nemá cenu, debata jak s Bachym.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 20:32:51

nofish >> Matky, samičky, jikernačky ...

Umělý výtěr, kde se mačkají bříška i 25cm samičkám pstruhů ...
Zkus si dát ten čas a choď z jara do přírody, od března do července a pozoruj. Je to úplně jiný svět, než mezi plastovými lavory ... Jinak se zopakuji, že s takovým přístupem k rybám v přirozeném prostředí tam je a bude stále více prd.

Triploidní líni???

PS: V jaké oblasti máte ty ostroretky? Přeci jenom tady na severu, kde nemají co dělat, se sice rozmnožují, ale jde jim to díky "hnusnějším" klimatickým podmínkám podstatně hůře.

Nelíbí 0
Líbí 0

NR.P. - Profil | Ne 10.7.2016 20:21:07

Přemas >> nevim nevim, my líny nad 30 cm na výtěr vůbec nenasazujeme a plůdku bývá habaděj, pokud mají dobře nasazeno, vhodný poměr pohlaví a podmínky k výtěru je to ideální velikost, takže problém byl asi někde jinde než ve velikosti

Nelíbí 0
Líbí 0

NMrak - Profil | Ne 10.7.2016 20:20:54

já se kolem řeky konkrétně Jizery motám více jak padesát let.Za tuto dobu pozoruju opravdu výrazný úbytek obyčejných ryb jako je ouklej,plotice,hrouzek,perlín,cejn malý ap..Za mého mládí,když jsem šel z vody při koupání vyháněl jsem drobné rybky z vody až na břeh.Když jsem zakalil vodu pud nohama jsem měl stovky hrouzků.Dnes se udělá na podzim zkušební odlov potěru.Všechny jmenované ryby tam jsou.Na jaře je vše pryč.Dravá ryba nemá co žrát.Pod kameny,kde bývalo plno pijavic,ráčků ap.není nic.Toto není jen problém Jizery.Pamatuji zarybnění Sázavy,Nežárky a jiných menších řek.Nevěřím,že za vše mohou jenom predátoři.Měl by se s tím někdo opavdu začít zabývat

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 20:16:12

Přemas >> Tak ony to hlavně nejsou matky, ale jikernačky, když chceš rozumovat. A platí u nich to samé, opět a zase, důležitá je pohlavní dospělost. Jistě víš, že u ryb je i jakýsi "strop" kolik ryba dá jiker a větší, neznamená více a kvalitnějších, natož více a lepšího potomstva.
U lína je zajímavé, že u vás to nefunguje, ale kdokoli dělá lína přirozeným výtěrem ti řekne, že veliké ryby jsou na prd, zlaté jsou "ryby v produktivním věku- tedy cca těch 30, 35cm a podobně". On tam ten váš pan hospodář možná dal triploidní jedince, ale to tě určitě jako odborníka na rozmnožování ryb už napadlo, ne? :-)
A řeknu ti to tak, kolega Hraji ti sem napsal to samé jako já, tak jsme tu holt blbí dva, uklidňuje mě, že v tom nejsem sám.
A jeden bonus. Máme tu ostroretky přes 50. A dost. Kolik myslíš, že je v řece malých ostroretek z přirozeného výtěru? Podle tvé teorie by jich mělo být mraky.
Nikdo si nemyslí, že je lepší aby se vytíraly štiky 48,5cm. Ale pokud tam budou takové, budou mít jikry, dokážou se v klidu postarat o další populace. Já u výtěru štik párkrát byl....

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 20:06:23

nofish >> Píšu matky, jestli sis všiml, to je rodu ženského ... a snad víš, že u ryb bývají samičky větší než samečci. Ano, vím že nerozhodují centimetry, protože když se najde neúžívný revír, budou tam třeba cejni v max. velikosti 30cm, tak se samo sebou budou ve své dospělosti vytírat. Jinak, kolik je neúživných revírů. Spíše člověkem sparchantělých nevhodným hospodařením. Není se čemuž divit, že s takovými hesly, že přeci na to rozmnožování stačí štičky 48,5cm, že v těch vodách je a bude stále více prd ...

PS: K tomu línovi, v rybníku kusy 40-50cm mnoho malých línků. Myslel si hospodář, že ty velké staré sežere, bo jsou k ničemu a nasadil líny 25-30cm, divné, ale línků nebylo ... ano, to není smyšlený příběh.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 19:57:11

hraji >> Nepsal jsem "jen" tloušti 50+ ... No, 70cm parem si třecí hejno nenajde, když v těch vodách nejsou ...

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 19:44:32

Přemas >> Tak jako odborník, pozorovatel, určitě víš, že u ryby o pohlavní dospělosti nerozhodují centimetry, ale roky. Centimetry, ale zase i věk mají maximálně vliv na absolutní plodnost ryby, ale to ještě spolu s dalšími faktory.
Vážně si myslíš, že se vytřou jen ty velké ryby a ty malé si řeknou, že jsou na sex ještě moc mladé, i když už mohou, vyprdnou se na to a jdou raději na pivo?
Fakt jsi si jistý, že ten 50cm štičí mlíčák, se ti toho výtěru nezúčastní? Nebo ta třicítka tloušť? Nepleteš se náhodou? Fakt víš že lín 25cm se neumí úspěšně a hodně dobře, vytřít? On ten kormrán tu 80cm štiku dokáže zabít taky, to se neboj, smrtelná poškození ryb nejsou vyjímky.
Poslední věta tomu dala na prdel. Tak ještě jednou. Míra ryby nerozhoduje o pohlavní dospělosti, ani o schopnosti se v danou dobu zrovna vytřít. Na výtěr má dokonce vliv i to, ve které části revíru se ryba přes rok (hlavně zimu a brzy z jara) pohybovala.

ps: K tomu línovi obzvláště. Spousta lidí ti může potvrdit, že je daleko lepší mít více těch ryb 25-35cm, než nějaké obludy, k ničemu - k přirozenému výtěru.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nhraji - Profil | Ne 10.7.2016 19:44:23

Přemas >> jak velký je okoun, který se již vytře? Jak velká je plotice, perlín, hrouzek, podoustev, ostroretka? Kdyby se na našem revíru třeli jen tloušti + 50, bylo by hodně rychle hotovo, převážná většina je těch 25+, sedmdesáticentimetrových parem by se asi taky třecí hejno nenašlo, zato těch kolem 40 až 50 cm se najde dost. Každoročně na trdlišti pozoruji ostroretky, většinou kolem 30 cm.
Příroda a přirozené rozmnožování v řece nestojí na velkých rybách, ale na velkém množství těch normálně velkých. Jediná podmínka je, aby byly pohlavně zralé.

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 19:31:06

nofish >> Ve vodě nepotřebujete generační ryby, ale kolikrát si viděl v holé přírodě v přímém přenosu rozmnožování ryb? Když cejni, tak to budou kusy 40+, pokud tam tedy jsou, nebudou mezi nimi žádné 20-30cm zrcátka. Tak je to u parem, kdy tam budou matky, o kterých se mnohým může jen zdát. To samé třeba u štik, kdy se u břehu budou plácat matky 70-80+ .... Nebo třeba líni, myslíš, že se ti budou v rákosí ocasit 25cm samičky?? A už si viděl v přirozeném prostředí ve tření tlouště? Ano, matky 40-50+ ... Tady na Mrku má hodně lidí představu, že to bez té člověkem obhospodařované líhně v té holé přírodě nejde ... omyl. A když už, tak kormorán 90cm štičí samičku polykat nebude, na rozdíl od "mírové" 48,5cm štičky ... Mnoho zdejších teoretiků by mělo chodit do přírody a pozorovat, jak to tam vlastně chodí ... každoročně pozoruji v přirozeném prostředí při rozmnožování mnoho druhů ryb a je vůbec obdivuhodné, že se ještě nějaké k tomu vytírání najdou. Smutné pak je, když se na trdlišti pohybuje jedna "zapomenutá" parma 70+ a jedním pidi samečkem. I když tam přeci plavou pohlavně dospělé mladé ryby 35cm ...

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 18:40:53

Vaša >> Reálné přežití u kapra, z embrya (ne jikry, ale ty jikry, co se opravdu v pořádku inkubují a vykulí) se počítá v prvním roce tak řekněme 5%. Ale to je v rybníce, k tomu určeném. Bez predátorů, s daleko větším množstvím potravy, bez dravého planktonu.... A hlavně s umělým oplozením jiker.
Zkus si to převést do divočiny, kdy jikry může cokoli sežrat, mohou zaplísnit, mohou oschnout (kapr dá prý maximálně cca milion jiker, ale to je pořád počítáno spíš se zásahem člověka), pak se vykulí rybička, která musí cca tak 4-5-6 let bojovat než je ve vlikosti, kdy už ji skoro nic nesežere.
Taky, kapr v revírech je z valné většiny z chovů a ve vodě nní zas tak dlouho. Mírový kapr nemusí být ještě ani zdaleka pohlavně dospělý, hlavně jikernačka.
Kapr se vytře v pohodě, pokud budeš mít dost starou rybu a místo, kde se bude moci vyrtřít, ale výtěrem to teprve začíná.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nnofish - Profil | Ne 10.7.2016 18:33:23

Přemas >> Je upozorním na jedno, když to čtu. Tady na mrku se s oblibou používají různé termíny, i když je to úplně mimo. Ve vodě nepotřebujeme žádné "generační ryby". Ty můžeme mít na líhni - je to jejich úděl, nic jiného neznají. Pak jsou rybáři zmatení a myslí si, že aby byly ve vodě ryby, musí tam být hodně velkých ryb. Pro vodu jako takovou je ale lepší, když je tam dostatek pohlavně dospělých, mladých ryb, než pár přestárlých kusů. Ať už s ohledem na množství genetického materiálu, tak na kvalitu pohlavních produktů, tak i další věci (včetně absolutní plodnosti ryby). To si ale spousta teoretiků neuvědomuje. Například u tlouště. Nepotřebujeme ryby 50+, stačí když je ve vodě hromada ryb okolo 25cm a najednou je všude spousta malých tloušťů....

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Ne 10.7.2016 17:09:35

Vaša >> Vytírá, ale ne všude jsou u nás pro vykulení plůdku podmínky.

Nelíbí 0
Líbí 0

NVaša - Profil | So 9.7.2016 12:13:56

Jak je to u nás s kaprem. Vytírá se a nebo ne? Vytřít se asi vytře , ale plůdek se nevykulí. Kdyby se vytíral a kulil tak máme revíry zamořené kaprem.

Nelíbí 0
Líbí 0

NKošny - Profil | Pá 8.7.2016 15:28:37

Pěkný článek na velmi širokospektrální a palčivé téma. Už se těším na pokračování.

Nelíbí 0
Líbí 0

NJohnny001 - Profil | Čt 7.7.2016 22:01:56

Neodpusítm si malé rýpnutí - fotka domělých jiker okouna jsou evidentně jikry kaprovité ryby, tipoval bych cejna, ale článek hezký a tématicky pro mě čtivý i když bez zásadních novinek... Ale třeba se dočkám v pokračování :) Každopádně za zvolené téma chválím! :)

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Čt 7.7.2016 21:25:23

Co nevyčistí čistička, v klidu dočistí vodní travní porost, a že dnes o tu zeleň v těch tocích není nouze a díky za to :o)

Nelíbí 0
Líbí 0

NPřemas - Profil | Čt 7.7.2016 21:23:41

Mrak >> Ono jak kde, ale je jasné, že žádná zima nepřidá žádnému živočichovi. A je jasné, že každý přirozeně rozmnožený rybí druh, má cca jen několika procentní šanci, že se dožije "generační" dospělosti (těch vlivů je mnoho). Proto, když je dostatek generačních ryb, tak je budoucí populace vždy zajištěna. Příkladem budiž Holub stěhovavý v Americe, kdy nadbytečným odlovem zůstalo 500tis. ks těchto holubů, ale již to nebyl dostatek pro udržení populace. A tak i přes velký počet přeživších holubů a jejich okamžité "hájení", nebyl již počet dostatečný a tento druh vyhynul.

Nelíbí 0
Líbí 0

NJakubŽ - Profil | Čt 7.7.2016 20:38:47

Mrak >> Nepochybně máte pravdu. Tím, že se voda zbaví organického zatížení, tak klesne i potravní nabídka. To se projeví nejen na přežívání plůdku, ale i na velikosti dospělých ryb, které v méně úživné vodě nedosáhnou kapitálních velikostí. To se leckde stalo po zavedení čističek. Jinak během prvního roku života je mortalita často i 90 %. A těch 10 % přeživších jsou, po Darwinisticku, ti nejsilnější a nejlepší kusy. Takže teď jak si vybrat. Mít ve špinavé vodě moc moc moc ryb, ale ne zas tak biologicky kvalitních, a nebo mít v čisté vodě jen krásné, odolné a kvalitní kusy? :)

Nelíbí 0
Líbí 0

NKillbeggan - Profil | Čt 7.7.2016 20:31:22

Mrak >> Nevím, možná máš pravdu, pozoruju prakticky to samé, tedy úbytek malých rybek přes zimu, i když osobně bych sázel spíš na kormorány, ledńáčky, volavky a jinou "škodnou", které se v posledním období na našem území mimořádně daří....Například na Orlíku jsem kormouše viděl ještě před týdnem. Už se asi ani neobtěžují táhnout zpátky.

Nelíbí 0
Líbí 0

NMrak - Profil | Čt 7.7.2016 19:24:49

Je to zajímavé čtení ale mě spíše již několik let znepokojuje jiná věc.V řekách se prokazatelně vytírá poměrně velké množství ryb.Jsou vidět až do podzimu ale na jaře jsou pryč.Proč nepřežijí zimu.Mám svoji teorii.Domnívám se,že čištěním vod dochází k zničení i přirozené potravy pro tento potěr.Ten z tohoto důvodu nedoroste do velikosti aby přežil zimu.Ještě mě nikdo nepřesvědčil,že to je jinak.