NLudvaBrno - Profil | Út 27.3.2012 21:57:15
Jediné pozitivum v tom všem neštěstí je fakt, že pokud nebudou mít predátoři v řekách co žrát a rybáři co chytat, tlak na revíry poklesne a rybí populace se obnoví. Aspoň tak jsme se to učili ve škole o dynamice populací.
NJiří Š. - Profil | Út 27.3.2012 21:06:21
Tomáš Kupka - >> jediné co jsem tam tak nějak nezaznamenal bylo to, že jsi se tam nezabýval kvalitou vody, což je jeden z důvodů úbytku přirozené potravy těchto ryb; myslím že čističky, odpady vyvedené do řeky atd
NJiří Š. - Profil | Út 27.3.2012 20:52:49
Tomáš Kupka - >> jó metuje 7, to bývala moje srdcovka; tam jsem chytil prvního potočáka, viděl mihuli, vranku a když nyní vidím jak to jde do háje tak je mi k pláči; už 2 roky jsem tam nechytil jediného mírového potočáka a ryb znatelně ubylo i na chovných potůčcích kde jsou mihule, vranky, potočák a bohužel i vydra, volavka, čistička, kormorán
Nstilet - Profil | Út 27.3.2012 20:49:52
Brčál - už nikdy Mic - ® -zkušenost pozitivní v jakém smyslu?...je tam obsádka generační ryby?...nebo proč hájeno? Copak se snažíme vybudovat revíry, kolem nichž budeme tiše procházet a snažit se zahlédnout pár teček?.
Jedna věc je možnost ulovit a odnést si od vody PO.
A druhá věc je ještě navíc mít přitom kolem sebe toky a potoky, kde je ŽIVOT, nejen všechny generace PO, ale Pruhoploutvé i Obecné Vranky, Střevle a Hrouzky , Mřenky a občas říční klepetáč, Lipani ...Někdy to vypadá, ře jen my rybáři tušíme co se stane až povodňové úpravy vyzdí potoky, ochranáři nacpou do každého údolí.doma odchovaného vydrýska a vyrovnanými koryty rychle odteče všechna voda, které zatím máme ještě dost...
NJiří Š. - Profil | Út 27.3.2012 20:37:13
Tomáš Kupka - >> co má říkat chudák vranka nebo mihule...
NJarda Š. - Profil | Út 27.3.2012 20:32:00
Tomáš - Tom >> Myslíš, že lze úspěšně vysazovat rybu odchovanou ve žlabech do tekoucích vod nebo by bylo nutné víc chovných potoků na úkor revírů?
NLadineeek - Profil | Út 27.3.2012 20:05:39
Jarda Š. >> Úživnost vody klesá s efektivností čističek (resp. jejich budováním). U nás, když to přeženu, před pár lety plavala skoro ho*na a dnes se voda dá skoro pít :-)
NTomáš - Tom - Profil | Út 27.3.2012 19:03:51
je to dokola pořád stejná písnička okolo těch pstruhovek.Akorát mám pocit,že opravdu došlo k zaspání někdy v v letech po revoluci,kdy se lidi vrhli na podnikání a odborníci,kteří to dělali pro svaz odešli dělat na vlastní triko a další nebyli a dodneška téměř nejsou. Spousta věcí v článku je napsána dobře,akorát jak již bylo napsáno,ochrana trdlišť není špatná,ale pokud se tokem přežene větší voda což bývá v posledních letech často tak je po jikrách.Kormorány a vydry nemá smysl ani zmiňovat je to něco na co jsme nebyli zvyklí.Zvýšení míry je diskutabilní,zejména u lipana,který je krátkověká ryba a je tam velká mortalita.CHtě nechtě je potřeba začít do toků vysazovat nejlépe dvouleté násady,které jsou odolnější a mají vyšší přežití a šanci dožít se i tření.Nicméně si myslím,že pstruhovky u nás pokud mají být pro rybáře atraktivní budou nasazovány rybami v lovné velikosti,které se do podzimu vychytají a nezůstanou tam pro predátory,Takto to začíná praktikovat VÚS Ostrava.
NBrčál - už nikdy Mic - Profil | Út 27.3.2012 18:39:35
stilet >> jen tě doplním dokonce kolem Ostravy jsou revíry kde je PO celoročně hájen. Zkušenost z toho prozatím pozitivní jen rybář je člověk nenechavá a pytlačí jak může :-( k tomu vše ostatní a je to v pr.....
NJarda Š. - Profil | Út 27.3.2012 18:25:59
Tomáš Kupka - >> Mám pocit, že celkově klesá úživnost pstruhových vod, ale k tomu by bylo potřeba udělat rozsáhlý hydrobiologický průzkum. Také si nejsem jist, jestli výrazný negativní vliv na potočáka a lipana nemá masivní vysazování duháka zpravidla hned na zahájení sezóny.
Nwenda - Profil | Út 27.3.2012 17:52:20
a co takhle zavést střídavý režim lovu na tocích jak bylo kdysi plánováno, revír, nebo určitá část toku by se rozdělila na 2 až 3 části - klasický revír, část ChaP a 3. by mohl být hájený celoročně, kde by měla ryba možnost bezproblémového výtěru... a toto by se co rok střídalo, Havířov má takový to revír rozdělený na 2 části a vždy když jsem měl pstruhovou povolenku, tak jsem si tam nádherně zachytal, jenže už asi 4 roky pstruhovku neberu, jelikož ostatní vody jsou takřka prázdné :( Můj názor je, že by to velice pomohlo
Nzetfly - Profil | Út 27.3.2012 17:50:13
Myslím si, že je to naozaj pekne napísaný článok. A aj keď to možno na prvý pohľad vyzerá akoby človek šiel hlavou proti múru, tak si myslim, že pomôcť môže iba aktívny prístup. Aj u nás v organizácií sme toho, resp. minulý rok v jeseni rozbehli experiment s ikrami pstruha. No je to beh na dlhé trate, teda ešte sa to teraz vyhodnotiť nedá. V každom prípade si myslim, že prístup - vyzbierať peniaze za povolenky, nakúpiť násadu a tú vysypať a spraviť si "puntik" splnené, situáciu okolo lipňa a pstruha absolútne nerieši. Dôkazom sú nielen rok od roka nižšie počty úlovkov. Určite to bude chcieť mnoho úsilia a práce, a to hlavne "radových" členov. Takže všetkým zanietencom prajem čo možno najviac prelomených múrov s čo možno najmenšími hrčami na hlavách.
NNox - Profil | Út 27.3.2012 15:51:22 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Pěkný článek, souhlasím se všemi body. Co mě přijde například i špatný přístup k ochraně, když na určitém revíru je zákaz brodění kvůli ohraně trdlišť lipana, ale vzápětí přijedou vodáci skočí do vody a přímo naproti ceduli zákaz brodění rozšlapou cenné jirky. Dá se s tím něco dělat? Pro rybáře platí určitá pravidla a je to dobře! proč pro vodáky žádný neplatí? Tento zákaz přeci musí platit i pro ně. S čím ovšem nesouhlasím, je, že pokud nemůžeme snižovat počty kormoránů a vyder na únosnou úroveň, nedělejme nic. Pokud můžeme něco udělat, tak to udělejme !
Kormorán je číslo jedna, ale co já vidím jako nejlepší opatření proti úbytku pstruha a lipana, které můžou jednotlivé organizace uskutečnit a zlepšit je starání se vhodným způsobem o revír, jako jsou právě trdliště, vybudování "úkrytů", zasazení se o to aby se generační ryby které v revíru jsou mohli vytřít. Protože vysazování ryb není dlouhodobé řešení. Řešení je starání se o tok, o ryby a o výchovu rybářů. Protože každý rybář může rozhodnout o osudu ryby kterou chytí. Díky tomu rozhoduje i možném osudu plůdku této ryby, či zda se vůbec ryba dožije svého rozmnožení. A pokud můžeme něco zlepšit zlepšeme to !!! Je to pořád dokola, ale pokud si to neuvědomíme a nezačneme pracovat především na změně našeho myšlení, zlepšení se moc nedočkáme.
Nstilet - Profil | Út 27.3.2012 13:04:40
Dlouho jsem se zde nezúčastnil ...tak trochu se pokoušíme s pracovitými a přemýšlivými lidmi naplnit název tohoto článku. Zatím se jedná o dva roky jaksi v utajení a dva další roky z pozic již oficiálních.
Je to příliž krátká doba na to, aby se dalo napsat, že ano - tohle je cesta k obnovení slávy a života pstruhových revírů. Takže jen několik poznámek.
Díka autorovi za velmi slušný pokus uceleně a bez keců popsat situaci a taky díky za jeho práci, nenapsal by tolik konkrétních a zasvěcených údajů, kdyby u dění doopravdy nebyl. (...tímto reaguji i na "Mávnutí rukou" v několika komentářích...)
1, Genetický materiál - souhlasím bezpodmínečně ( a ověřování vypadá až neuvěřitelně)
2, Ochrana trdlišť - velmi těžko realizovatelné (řešíme umělým výtěrem vlastních generaček z divoké části revíru.
3, Ochrana generačních ryb - místo ochrany dostatečné množství - jak pro rybáře. vydry tak pro výtěr a taky generační rybu udržovat v blízkosti všech kapilár vhodných pro samovýtěr.
4, Lov samotný - bez protihrotů je v oblasti VÚS Ostrava samozřejmostí už pár let . další úpravy směrem k PO se realizují každoročně, někdy to jde ztuha ale jde.
Další poznámky k diskusi:
a, celoroční hájení PO či Lipana - dám příklad z nádrží Lesů v Beskydech (klausy)
1, rok . nasazeno 2000 ks 2-leté ryby, neloví se a nechává se svému osudu
2, rok 500 ks 3-leté ryby, kanibalismus v hladové vodě je nekompromisní
3, rok v nádržkách se prohání několik desítek pstruhů
4, rok - chcete opravdu vědět co v těch nádržích zůstalo?
Na další teď jaksi nenacházím čas snad jindy - ale je to jen o práci.
NPstruh27 - Profil | Út 27.3.2012 12:22:40
Tomáš Kupka - >> V prvom rade gratulujem k udeleniu výnimky na odstrel kormorána. U nás zatiaľ kormorán na pstruhovkách neškodí, ale máme volavky a vydry, ktoré značne zdecimovali najmä počty Lipňa.
Tebou popisovaný lov na háčiky bez protihrotu samozrejme zmysel má, ale nemyslím, že nejako zásadný. U nás je stále povolený lov na mŕtvu rybku a miera Potočáka je 25 cm a Lipňa 27 cm, teraz dali stupídne obmedzenie, že za sezónu si môžeš ponechať "iba" 50 ks Potočáka a Lipňa. Kedy sa to zmení - nikto nevie a kombinovať tieto 3 veci s používaním bez protihrotových háčikov by mi prišlo vcelku zábavné :-)
Tie hlavné problémy sú podľa mňa tieto (v SR):
1.) zvýšenie počtu predátorov - vydra, volavka
2.) výstavba MVE a rapídny úbytok vody na revíroch a
3.) úbitok vody na chovných potokoch - zloví sa možno 1/20 rýb v porovnaní s dobou pred 20 rokmi
4.) regulácia riek
5.) nízke lovné miery, povolený lov na rybku
Proste, všetci dnes tak strašne milujú prírodu a chcú jej pomáhať, že tá to od samej lásky asi už nerozchodí ......
NLadineeek - Profil | Út 27.3.2012 7:04:25
Článek se mi líbí, vcelku věcně vykresluje současný stav. Na "našem" úseku Metuje 6 je situace taková, že původní druhy prakticky vymizely. A není to tak dlouho, kdy byly na horní Metuji běžně vidět velcí lipani (40+), kteří se téměř nedali chytit. Někteří rybáři byli schopni si domů přinést klidně i okolo 150 pstruhů za sezónu (bez komentáře) a obecně, nexistoval stav, že by si člověk alespoň trochu nezachytal. Začalo to likvidací velké tůně v Petrovicích při opravě povodňových škod. Vydry. Mnoho vyder - téměř celý úsek Metuje 6 je v lese - vymalováno. Vydry a samozřejmě dále volavky a čáp černý na přítocích zapříčinil stav, kdy se absolutně nevyplatí obhospodařovat chovné přítoky. A že pamatuju těch pstruhů na Ledhujce při slovení! A samozřejmě postavení a úloha (ne)zodpovědných (atd. atd. atd.) úředníků SCHKO. Současný stav je takovej, že jediná ryba, co je v řece, je granuláč ze Žďára, kterej se pravidelně vysazuje pro těch pár "bláznů", co mají povolenku a chtějí na "svém" úseku občas chytat. Takže se posílají smsky, že je vysazeno, aby rychle běželi a utrhli to málo vydrám z pod tlamy. Jiné řešení než drastické a radikální snižování stavu predátorů neexistuje, což samozřejmě naráží na neprůchodnou legislativu. A samozřejmě úsek leží celý v CHKO Broumovsko, to vše násobí. Zákaz brodění na vymezených úsecích, používání háčků bez protihrotu, muškařská pásma apod. samozřejmě smysl mají, ale určitě ne ve výše popsaném úseku P řeky. To je jak utírat prach v kotelně. Zvedám ruku pro celoroční hájení lipana a PO, ale opět - u nás k ničemu (není co chránit). Granuláče duháka a sivena nevidím důvod pouštět, není to původní druh a do 14 dnů stejně bude sloven predátory, to ať se na mě nikdo nezlobí. A co bude dál?
NXAXAP - Profil | Po 26.3.2012 22:51:31
Ten článek je slátanina mnohokrát probraného, v mnohém i vyvráceného. Pokud chci dobře chránit ryby a zároveň nechci limitovat jejich lov, plácám nesmysly. Bezprotihroty či pár desítek zastřelených kormoránů jsou tlučením prázdné slámy.
A Tomáši, snad tě nepříliš pozitivní reakce "neoptěžuje" :-)
NMrknato - Profil | Po 26.3.2012 22:49:33
Tomáš Kupka >> Problém pstruhovek nevyřeší zákaz brodění, BL háčky, vyšší míry..... To fakt ne. Problémy s pstruhovkami začaly už někdy v roce 1986 a to po kormoránech nebylo vidu ani slechu. Zásadním problémem nejsou co do úbytku ryb ani úpravy toků. Navíc rybářů na pstruhovkách nepřibývá.
Nikdo tu nechce moc mluvit o tom, že i při nižším počtu prodaných P povolenek, je větší aktivita rybářů hlavně z větších měst celé republiky a také se neřeší věc, proč se ryby přestávají přirozeně rozmnožovat......
NTomáš Kupka - Profil | Po 26.3.2012 22:15:10
Bohužel máte pravdu, lososovité a i jiné původní reofilní druhy ryb, jako např. parma, jsou přehlíženy. Ono je to všechno o penězích. Svaz počítá výtěžnost a ta je u kapra mnohem vyšší a hlavně oproti pstruhovi a lipanovi relativně snadno dosažitelná. Podle klíče, který se pro tento výpočet používá stojí Svaz kilogram kapra 40,- Kč, zatímco kilogram pstruha 400,- Kč. Pstruhové vody jsou vlastně pro Svaz prodělečné, a jak je známo - peníze hýbou světem. Pak se stává, že i když naše MO podá oficiální žádosti na změny v hospodaření a pravidla rybolovu, jako např. háčky bez protihrotu nebo zákaz prodění do konce května, tak se výbor ÚS k půlce z nich ani neoptěžuje vyjádřit a druhou polovinu zamítne se zdůvodněním, že tato opatření by vedla ke zvýšenému predačnímu tlaku ze strany kormorána. Jinými slovy: "Je lepší když s tím nebudeme mít žádnou práci a žádné ryby tam nebudou, než abychom se snažili s tím něco dělat a riskovali, že to ptáci sežerou." Je to strašné, nepochopitelné, ale je to tak.
NButchi - Profil | Po 26.3.2012 21:24:35 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Tohle se mělo zavést už dávno. Veškerá opatření, budou li vůbec zavedena, přijdou pozdě. Nechci být zbytečně pesimistický, ale na spoustě revírů už se generační ryba nenávratně vymlátila. Pravidla se měla zpřísnit už dávno, ovšem v tomto kaprofilním státě jsou lososovité ryby až někde na posledním místě.
Bohužel ale ani zavedením těchto předpisů nezměníme myšlení mnohých lidí, kteří kolem pstruhovek žijí.
Z vlastní zkušenosti vím, že v kraji, kde se nachází moje oblíbená pstruhovka, je populární kapr a místní si ťukají na čelo, že jezdíme k nim na pstruhy, když máme za barákem super kaprové rybníky. Pstruh a lipan jsou pro ně akorát odpad, který se průmyslově sloví elektrikou, do sítí, vrší, na červa, na rybku předtím, než se jede na kapry.
Jak je vůbec možné, že se ještě může brát lipan a potočák? Jak je možné, že se může chytat s protihrotem a trojháčky? Kde to žijeme?
Červené karty: jiku2
načítám...
Stolek do bivaku NASH bank life bedside station camo small 
-20% akce na CAMPING
GScarp.cz
