Pstruzi potoční bez prsních ploutví

Chytám (zřejmě) průmyslově vyrobené potočáky bez ploutví a se stavbou těla Pd na různých revírech západních Čech, i v místech s celkem stabilním výskytem původní formy Pp. Jak to bude vypadat, jestli tihle mutanti předají své geny původní linii?

Autor diskuse: filip - Profil , 19.5.2018 muškaření - druhy ryb, rekordy

Nlinba - Profil | So 19.5.2018 6:26:17

Příroda si poradí sama ubývá voda, tak na co bude potřebovat ploutve. Po suchu se s nima nedá chodit a tak se mu začnou přeměňovat v končetiny. Archeopteryx měl taky na křídlech prsty tak se nediv.))

• Nelíbí 0
• Líbí 11

Nfotojakes - Profil | Po 21.5.2018 12:20:01 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Maxi Sob >> Myslím, že se pleteš. Ten kolovrat a jiné "průmyslové" linie potočáka jsou hlavně z geograficky jiných míst a nejsou to ryby pro život ve volné přírodě plné nástrah. Pokud bude docházet k vysazování a rozmnožování v lokalitách s původní formou PO, dočistí ty budoucí populace predátoři. On je totiž základní vzorech chování opravdu dědičný a vytváří se po mnoho generací.

A budoucnost pstruhových vod? Najít revíry vhodné pro původní PO a tam za každou cenu ve spolupráci s úřady hospodařit tak, aby se tam původní populace udržela. Dnes se totiž na mnoha místech vysazuje průmyslový PO z důvodu, že úřady trvají na dodržování vysokých zarybňovacích plánů bez ohledu na to, jestli uživatel má (podařilo se mu odchovat násadové ryby z místních podmínek, nebo alespoň oblasti) a tak se ve strachu ze ztráty revíru plní tím co je k mání. Na degradovaných řekách, kde není ani původní koryto budou těžko původní ryby, navíc když jsou ty větší revíry zpravidla plné koktejlu farmak a hormonů, které snižují schopnosti přirozené reprodukce. Tam nezbyde než stále sypat a odnášet.

Nás letos čeká (stejně jako všechny v severočeském ÚS) kategorizace toků. My si tu navíc chceme udělat průzkum obsádek napříč revíry, protože většina těch pstruhovek je nechytatelná, nebo nezajímavá až na pár míst. Díky tomu nejsou ze sumarizace téměř žádná použitelná data. Z vlastních dosavadních zjištění vím, že tu jsou populace PO, které se i vytírají, jen "rekordní" kusy tu mají 20-30 cm, ale podle všeho původní místní populace. Pokud klapne co mám přislíbeno (financování KÚ), budou i rozbory vody zaměřené právě na hormony, farmaka a podobně. Na jednom z našich revírů jsem například narazil na to, že tam téměř chybí mlíčáci a je to právě potok, který teče přes obec, kdežto tam kde nejsou na povodí baráky je to mix pohlaví.

PS: On i ten duhák býval přírodní ryba a na americkém kontinentu stále ještě nejspíše je, ale tady máme prakticky jen jeho linie vyšlechtěné k průmyslovému chovu.

Tady je to myslím v krátkosti dobře shrnuto:
http://www.cesky-muskar.eu/index.php?id=20111002001​&cat=5

• Nelíbí 0
• Líbí 9

Npotočák 62 - Profil | Út 22.5.2018 6:43:34

Míraš >> I kdyby se jeden rok nechytalo,tak by to nic nevyřešilo.Rybářský tlak bývá až na posledních místech z příčin,proč na PS vodách mizí ryby.Dokud se nezmění systém hospodaření na PS vodách a rybáři si neuvědomí,že nejde jenom ryby chytat ale musejí se o ně i starat,tak se situace na PS vodách bude jenom zhoršovat.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 7

NDarďas - Profil | St 30.5.2018 14:53:12

Pár původních.Stříbrný potok v Jeseníkách.( průzkumný odlov..loni na podzim)

• Nelíbí 0
• Líbí 6

Nsplávkař - Profil | Ne 20.5.2018 11:42:55 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Maxi Sob >> Mě udivuje, když čtu jak se někde o X milionů prodražil a X let zpozdil třeba projekt dálnice neb 50m nad a 50 m pod mostem by to snad , možná,ohrozilo nějakou škebli a v ČRS léta pozoruju prakticky plošnou, centrálně řízenou, likvidaci PO nad kterou se nikdo zatím ani nepozastavil!
Ano, máme tu sucho, predátory, MVE, ale se vším by si alespoň lokálně příroda nějak poradila. Tomu co se vydává za hospodaření ze strany ČRS (monopolnímu správci vod) ale nemá šanci čelit!

• Nelíbí 0
• Líbí 6

Npotočák 62 - Profil | Čt 24.5.2018 21:49:01

filip - >> K otázce v diskuzi.V naší republice se původně vyskytovali dvě hlavní formy PO a to z povodí Labe a z povodí Dunaje.Žádná průmyslová forma nebyla vyšlechtěna z populace z povodí Labe.Navíc každé povodí větší řeky mělo svoji populaci PO,která se geneticky lišila od odstatních v závislosti na odlišných lokálních podmínkách.Sice došlo v minulosti k částečnému setření genetické odlišnosti,díky velké síti líhní, kdy jich v povodí větší řeky bylo často i několik,zůstali v těchto řekách populace málo porušené.V povodí Labe se dá čistota populace zjistit na základě genetických testů.Pokud´ tam nejsou přimíchány jiné geny,tak lze považovat populaci teoreticky za čistou.Problém je,že když začneš divoké PO chovat v uzavřeném cyklu na líhni,tak v extrémních případech už po 1-2 generaci může začít docházet ke genetickým změnám a to je problém.Je potřeba si uvědomit,že právě o životaschopnosti populací PO a o tom,jestli je schopna se populace vyrovnat a správně reagovat na predátory,sucho,povodně,dobu samovýtěru a td. rozhoduje instinkt a geny.Zatím co populace přírodního PO přežívají díky správné reakci-za dobu existence druhu se museli se suchem,povodněmi,predátory a td. vyrovnat často a díky tomu jako druh přežily.U průmyslových forem a populací držených dlouhodobě na líhních je schopnost a geny na přežití v přírodě pozměněny ve prospěch příjmu náhradní potravy,chovu ve velkém počtu na malém prostoru,v pro chovatele ideální dobu k výtěru,která ale při samovýtěru v přírodě může znemožnit přežití jiker a plůdku a td. Jinak je potřeba si uvědomit,že běžnou populaci PO i na menším PS revíru včetně přítoků tvoří často několik desítek tisíc PO všech věkových ročníků.Pokud´ se budou u vás tito pstruzi vysazovat,původní populace PO vymizí, kdy po zamíchání cizích genů nebudou schopni v delším časovém horizontu jako populace přežít.V současné době by jsem se hlavně soustředil ne na genetickou čistotu ale na to,které lokální populace jsou schopny se udržovat s minimální pomocí nebo i bez pomocí rybářů.Uznávám, že neznám všechno ale neznám životaschopnou populaci PO,která by vznikla na základě vysazování průmyslového PO nebo odkrmených PO na líhních a vysazovaných ve formě čtvrtročka a starších.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 5

NRožnovák - Profil | So 19.5.2018 15:25:28 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

filip >> Bohužel poslední dobou oblíbený trend. Duháka většina lidí aspoň veme. Některé PO granuláky člověk ani neodliší a pouští je v domnění a s pocitem doživotního dobrého skutku, že pustil krále řeky, přitom je to ryba co tam plave 14 dnů :-). Navíc se tato sadí do vody kde jsou zbytky původní Po populace z různou věkovou strukturou, no a když se na malém úseku řeky objeví zničehonic velké množství PO přes 30 co to s tou rovnováhou asi udělá. Potočák se počítal vždy na kusy, teď najednou vysazují Po po metrácích a v lovné délce, kde ho asi berou. Miochodem je to další z faktorů proč jde PO do kopru. Ale co já vím, jsem jen hloupej rybář :-)))

• Nelíbí 0
• Líbí 5

Npotočák 62 - Profil | St 23.5.2018 16:43:59

kakr >> Já vím,málo vody,hodně vody,regulace,predátoři,rybářský tlak,vodní elektrárny,zemědělství,malá úživnost,špinavá voda,moc čistá voda,chemie ve vodě-zapomněl jsem na něco? K tomu můžu říci jenom jedno-Výmluvy,výmluvy,výmluvy funkcionářů svazu,kdy se snaží omluvit svou neschopnost,přizpůsobit se změněným podmínkám.To všechno totiž mají i jinde a PO tam mají.Jak je to možné?Nemluvím o situaci u nás ale o různých místech z celé republiky.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 4

NPstruh27 - Profil | So 19.5.2018 13:30:19

To je farmový Potočák. Odchovaný na farme na granuliach rovnako ako Sivoň alebo Duhák. Vraj nie je dobré ak sa takéto farmové Potočáky rozmnožujú s pôvodnou líniou Pstruha Potočného. Ak sú tie ryby v "bernej veľkosti" tak ich klepni a konzumuj :-)

• Nelíbí 0
• Líbí 4

Nrover - Profil | So 19.5.2018 1:41:30

Čím vyspělejší společnost, tím větší degenerace přírody. Jak to bude vypadat, vidíš na úlovku, resp. lehce už odhadneš sám.

• Nelíbí 0
• Líbí 4

Nmascha - Profil | Út 22.5.2018 14:35:27

Maxi Sob >> Nejsem genetik, ale nemáš pravdu. Salmo trutta je skutečně stále Salmo truta, ale ty jednotlivé linie DNA stejnou mít nebudou ani náhodou a pomocí genetiky se budou dát spolehlivě odlišovat. Příklad je jednoduchý - pes domácí, canis lupus, tisíce různých forem a ras a pořád je to podle tebe ten stejnej canis lupus? Ani náhodou. Tady se bavíme sice o odchylkách v DNA v řádu promile (člověk se mimochodem od šimpanzů liší v DNA jen dvěmi procenty informace), ale i ty promile nebo desetiny promile jsou rozpoznatelný. Ty jednotlivý linie si za století a tisíciletí samostanýho vývoje vytvořily možná odlišné barevní variety (třeba jinak tečky), ale hlavně rozdíly okem neviditelné, třeba přizpůsobení na místní Ph a složení vody, na teplotní standardy lokality během roku, parazity, predátory atd. A i když pro jednotlivé linie nemá Linného nomenklatura samostatné jméno, ale jen společné Salmo Trutta, pořád jde o geneticky odlišné linie.

• Nelíbí 0
• Líbí 3

NKnapík - Profil | Út 22.5.2018 7:12:51

A ještě si neodpustím jeden poznatek z "lovu".
Oproti normálnímu potočákovi, který ploutve má, a už v revíru prožil min jednu zimu, fungují tihle bezploutví sympaťáci úplně jinak. Běžný pstruh, pokud zabere a vyhákne se, tak se na nějaký čas schová a nemá obvykle smysl se o něj nějakou chvíli pokoušet. U těch bezploutváčů je to úplně naopak, pokud tam ta ryba je a aktivně bere, bude na to skákat opakovaně, mnohdy tak nešikovně, že svůj atak bude opakovat klidně 10 x, 20 x až se nakonec přeci jen chytí.
"Zkrátka, ideální tréninková ryba pro začínající pstruhaře ..."

• Nelíbí 0
• Líbí 3

NJura L. - Profil | St 30.5.2018 10:44:09

PO "slovenský bezploutváč" : ještě k fundovaným příspěvkům potočáka bych dodal dva malé poznatky:
1) kulinářská hodnota PO granuláče je hluboko pod kvalitou PD- letos párkrát odzkoušeno na rybách 35-40 kdy jsem zpracovával oba druhy. PO maso sice nějak obarvené do mírně oranžova, ale blátovité, vysoký obsah vody v mase jako by to snad byla spíš ředkvička než pstruh, kupovat takovéto "maso" do revíru je vyložené vyhazování peněz. Granulovaný duhák kulinářsky vítězí, maso má pevnější konzistenci a je chutnější.
2) "P" revírů je moc, evidentně se nestačí zarybňovat dovozem ryby 25+. Určitě by stálo za úvahu vyčlenit více i větších toků až po prameniště jako přirozené CHRO pro obnovu obsádky původního PO. Připadá mi to logické, to jako kdybych měl 10 prasečích chlívků a jen v jednom bylo semtam prase.... a tvrdil bych že někdy bývají prasátka i v jiných... :-)

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NFishky - Profil | Čt 24.5.2018 9:10:44

FRANK71 >> ač se snažím jak jen můžu, a opravdu ve vší úctě ke stáří, promiň ale nějak nevidím důvod, proč by božínku měl být někdo - kdo na to už nestačí prostě hospodářem? Sakra vždyť může jít spokojeně do důchodu a laláčkovat, tak proč to těžké břímě nenechá někomu, kdo začne třeba tím, že bude vyvíjet intenzivní tlak na obnovu ztrušených jízek v lese... prostě potřebuje vodu a někde začít hledat samozřejmě musí. Ale nevím, zda tlacháním na MRKu ta voda nateče, možná ano, fakt nevím. Každopádně když dva dělají totéž, není to totéž a příkladem je Potočák62, kterého aniž bych znal opravdu kurňa těžce pochybuju, že nikde není voda a zrovna Potočák62 ji má dost a proto mu to jde jak na drátkách? Přijde mi to tu jak u zemědělců, není úroda, protože je teplo, není úroda, protože je zima, není úroda, protože je sucho, není úroda, protože je moc vlhko... boha jeho na nebi jenže s takovou ta úroda nebude nikdy :) Ano je méně vody a proto je NUTNÉ hledat cesty jak hospodařit na našich vodách a neříct jen suše, že to nejde. Jde to, ale musí se chtít. Jak? No stačí se přijet podívat k Potočákovi62, ostatně pomoc nabízel a všichni na to hodili leda bobka. Božský přístup, takový svazový.
PS: aby hospodář jen razítkoval, lepil známky a blbě plkal na MRKu, to ta může sedět 15ti letý brigoš a tohle zvládne hravě.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Nkakr - Profil | St 23.5.2018 18:23:57

splávkař >>
Kolikrát jsi na líhni odstraňoval zaplísněné jikry, pomáhal v lovné četě při lovu agregátem, rozsazoval po potoce plůdek ?
Stačí přibližně ......

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Npotočák 62 - Profil | St 23.5.2018 15:33:06

kakr >> Bohužel máš pravdu v tom,že je možné, že za pár let budou lipan a potočák zařazeni mezi zvláště chráněné druhy .Bohužel ale pravdou je,že to není proto,že by se i s pomocí rybářů nebyli schopni dostat ze současné krize a přizpůsobit se změněným podmínkám.Bohužel smutnou pravdou je,že se změněným podmínkám nedovede přizpůsobit část funkcionářů svazu a můžou za současnou situaci.Pokud´ nedojde v krátké době ke změně přístupu,tak doufám, že dostanou státní úředníci a politici rozum a slavné svazy ČRS a MRS ze pstruhovek vykopnou. Pokud´ neumějí na nich hospodařit,tak nevidím nejmenší důvod,proč by jim stát měl nechávat revíry k užívání a to bezplatně.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NP!F - Profil | St 23.5.2018 13:15:46

kakr >> napríklad zákaz pustania KS hneď po tomto ako sa objavil, čo už je pekných pár rokov a napriek tomu sa to ešte neudialo? To im musí niekto spraviť prednášku, čo je dôvodom miznitia KO? Mimochodom s PP a lipnom je z väčšej časti problém úplne rovnaký, neschopné vedenie. Ja viem, že ty to neuznas, ale je to tak.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Nsplávkař - Profil | St 23.5.2018 11:08:24

kakr >> Jsem přesvědčen, že KO by při včasné reakci svazů nebyl dnes u nás v tak bezvýchodné situaci jako je.
Nám ta tvoje evoluce v druhý polovině minulého století začala nějak akcelerovat!!!

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NWillow - Profil | Út 22.5.2018 7:38:16

Já bych tyhle pstruží,,mrzáky" zakázal vůbec vysazovat.Vždyť to nemá v klasické pstruhovce co dělat.Nechápu,jak si pověřený hospodář spolku vůbec tohle může dovolit.!!!Má přece sadit zdravou rybu,ne e ,nemocnou a zohavenou.Kdyby za to padly nějaké pokuty,tak by si ostatní dali majzla.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NMíraš - Profil | Po 21.5.2018 21:09:25

Všichni pstruhaři jsme tak "ušlechtilí" a je nám tolik líto, že ryby nejsou... A co zkusit vzít za "po.raný" a jeden (alespoň) rok při stejném vysazování vůbec nechytat, naopak chodit revíry bez prutů občas kontrolovat či vyhnat predátory. Myslím, že za tu oběť by to stálo...

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NKnapík - Profil | Po 21.5.2018 7:11:05 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

filip - >> pic, tak jsem se těmahle rybama v naších končinách potkal, dost možná chytáme i podobné vody, Nasazení těch bezploutváků podle mě výrazně zvýší statistickou návratnost PP, já kupříkladu nemám problém tyhle chcípáky klepnout a odnést. O tom, že by nasazení těchto ryb revíru mělo nějak prospět si jistej tedy nejsem, spíš naopak, stejně jako dospělí duháci se stanou potravní i stanovištní konkurencí pro zbytky ryb, které tam ještě žijí. Směšný je jejich stal odporu na prutu, kdy nemajíce prsní ploutve, předvádí komické mlýnky známé spíše od ryb výrazně menších. Snad jedinou jejich výhodou je, že se v řece rozjedou a není jich 50 v hejnu na jednom místě jako u těch duháků.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Nretrívr - Profil | Ne 20.5.2018 20:20:33

Rožnovák >> Souhlas. Já toho tak moc neodchoval, vyrostl jsem ale po generace na potoku. Vždycky jsme pstruhy lovili, nikdy jich nebylo mnoho, nikdy se nezneužívalo. Ale vždycky bylo a o tom to je. Dnes " udělat " potočáky je koníček jedinců,kteří si připraví potok, pak přesadí a jdou rybu od ryby. Normální úspěšnost, možná se mýlím je asi do tří procent, pak je zbytečné si na něco hrát. Pokud vyrůstají potočáci a krmením, tak je bezvýznamné se touto cestou vydávat. Co píšu je jen to co jsem celý život viděl.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NRožnovák - Profil | Ne 20.5.2018 19:31:34 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Honza7 >> dal bych přednost rači svazovým líhním,ale když není musí stačit i slušně zavedený soukromník, to je můj osobní názor. Vúbec si myslím že sazení potočáka v tržní velikosti 30+ v metrácích není dobré ač je jeho původ sebelepší. ZP byly určovány pro PO2 na kusy a z těch rostly lovitelné ryby. Teď se v plánu PO 2 zrovna nedaří , aby byla ve vodě lovitelná ryba ve velkém množtví sadí se do vody metráky Po v lovné délce a ještě se přisypává duhák, co z původní PO2 a přirozenéh výtěru na řece zbyde pokud se ještě koná, když se tento model hospodaření opakuje každoročně se železnou pravidelností. To už je lepší plnit PO2 podplán nebo to dohánět ze vhodných zdrojů mladší rybou, pokud je to fakt kritické, někdo to tu psal že to u nich dělají.
Jinak nemyslím si že za to může jen Ús, každý na severu PO z dovozu do řeky nedává.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NRožnovák - Profil | Ne 20.5.2018 14:13:55

Maxi Sob >>Může být a nemusí, opravdu záleží odkud se daná ryba bere.Dívej všichni jsme lidi a přesto máme v DNA drobné diference protože jsem měli odlišný vývoj. Jde o genetickou linii. Např máš kolowrata s Rakouska či Itálie kteých se k nám dovezlo a vyprodukovalo celkem kwantum a potočáka třeba s podkrkonoší. Když zajedeš do Podkrkonoší na Úpu kde válčí jeden z posledních mohykánů našeho pstruhochovu, Honza mi odpustí :-) a udělal bys genetiku vyjde ti stoprocentně najevo to že místní PO nemá s cizinou nic společného. Jde o to že se tu vozí tržní ryby zahraničím, které můžou cenově zajímavé, ale to je tak všechno.Potočák62 to tu kdysi dokonce kdysi dokonce psal že dělal genetiku pokud se nemýlím a vyšla tak, že tamní Po je původní linie. Samozřejmě nejde o vzhled, ale jde o přizpůsobení se daným podmínkám a odolnost vůči negativním vlivům v delším časovém úseku na dané vodě.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NPřemas - Profil | Ne 10.6.2018 10:51:14

Vítek >> Ryba si vždycky poradí. Mi tu v říčce máme hojnost samovolně rozmnožujících tloušťů, proudníků, plotice, perlínů, cejnů, hrouzků, mřenek, mihulí, střevlí. A jeden by řekl, že na tom dně z písku a kamení, s oholenými břehy se nic rozmnožit nemůže. Ale může ;)

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NPřemas - Profil | Čt 7.6.2018 18:31:58

Není tomu tak dlouho, co jsem dostal vysvětlení, proč mají ryby odrbané ploutve (vysazení duháci). Je to prý od štik, jak jim je okusují ... Ten co to řekl, to myslel opravdu vážně. Smutné, kdo všechno se dostane k vodě ...

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NDarďas - Profil | St 30.5.2018 19:00:47

Honza7 >> Průzkum se dělal pro LČR.Nádherné původní ryby, na 100.m bylo ...50-70.ks - do 40.cm.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nboticar - Profil | St 30.5.2018 16:21:29

potočák 62 >> S tím Irskem jsi trefil hřebíček na hlavičku. Diskutované jevy jsou již celkem dobře popsány řadou přírodovědních oborů. Z diskuze lze ale vyvodit hypotézu, kterou by měli potvrdit nebo vyvrátit odborníci na ekonomiku a společenské vědy. Né nadarmo se hospodář jmenuje hospodář. Jeho úkolem není pouze exaktně určit, jaký způsob je nejlepší pro populaci pstruha v daném revíru. Jeho úkolem je s omezenými prostředky uspokojit rozličné zájmy společnosti (nejen rybářů). Ve společnosti rybářů, jejihž část ani neví, že se pstruzi vytírají napodzim, bohužel valná část touží mít na prutě rybu o velikosti, do které by na tom či onom revíru ani nemohla přirozeně vyrůst. Nyní se nacházím v Jižních Čechách a mám pocit, že se zde nachází zbytečně moc kilometrů pstruhových revírů, u kterých nepotkávám ani nohu. Přitom části z nich by určitě více pomohla aktivní ochrana přírody, než režim sportovního rybolovu. Jsem ochoten na to přispívat přibližně 1/4 ceny územní povolenky.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NJura L. - Profil | St 30.5.2018 16:08:55

Pstruh27 >> Přesně ! Ono to není "průsvitné maso" přece jen ryba není medůza ale je to prostá voda sem tam obohacená o nějakou bílkovinu. Z filetu za syrova o váze 200 gramů zbyde po silnějším smažení jednohubka 30 gramů, zbytek se odpaří :-))) Zřejmě nějaké kvalitní granule doplněné o nějaké steroidy na růst vodnatých buněk. A to se vyplatí.... Se slzou v oku vzpomínám na komunistického pstruha upečeného na klacku na ohni u vody, jak se ty tuhé plátky po břichu loupaly jako cibule a nádherně voněly, tuk kapal na chlebík....

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Npotočák 62 - Profil | St 30.5.2018 15:13:54

Soulfish >> Pochopitelně to neberu jako rýpání ale normální dotaz.Pokud´ se něčím vážně zabýváš,tak musíš vycházet nejen z vlastního sledování a praxe ale zároveń to znamená přečíst dost literatury od dávné minulosti po součastnost a porovnávat to s vlastními zkušenostmi a i se zkušenostmi jiných. Jak už napsal Kakr,problematikou kolem PO se kromě řady praktiků zabývá řada výzkumných pracovišt´. A informace o možných genetických změnách už po 1-2 generacích obsahují právě tyto odborné práce.Stejně jako už po mnoho roků tyto odborné pracoviště varují před vysazováním granulových PO mezi populace přírodních PO a právě toto vysazování považují za jednu z hlavních příčin úbytku PO.Na západě už jsou státy-myslím že s tím začalo Irsko,kde se sice vysazují granulový PO ve velkých velikostech pro radost rybářů ale jedná se o sterilní ryby,kdy jsou jikry ošetřeny teplotním šokem a to právě z důvodu,aby nedošlo k zániku původních PO.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NSoulfish - Profil | St 30.5.2018 12:11:16

potočák 62 >> Neber to teď od mé maličkosti jako rýpání, ale zaujala mě informace, že po 1-2 generaci v líhni (to mi připadá srtrašně málo) se nám genetická informace mění. Jakým způsobem se to testuje? Testují se nějaké mikrosatelity, SNP a podobné markery?
Není to spíš tak, že chudák granuláč, který po celý spokojený granulový život není vystaven stresujícím faktorům v podobě dravců, sucha a podobně, prostě jen už od určitého věku nedovede správně reagovat na tyto vnější podněty?
Díky

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nkakr - Profil | St 30.5.2018 8:35:29

Honza7 >>
University a dekrety na revíry? Co tím chtěl básník říct? Znám dost lidí s tituly před i za jménem, kteří se potočákem usilovně zabývají i bez dekretů.
Nechci ti brát iluze a velmi rád bych se mýlil, ale potočák to má dle mého a nejen mého názoru u nás až na malé výjimky "spočítané".
Což v žádném případě nesnižuje úsilí potočáka 62 a pár podobných nadšenců, kteří se v potu tváře snaží o téměř nemožné, zachovat potočáka i pro další generace. Přeji jim hodně úspěchů a žádnou ironii v tom nehledej.
Ale MRK skutečně nic nevyřeší, můžeme si tady psát, prezentovat své návrhy řešení ,ale výsledek bude že nula od nuly pojde.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NHonza7 - Profil | Út 29.5.2018 20:05:35

kakr >> Ahoj Karle, v těch větách : ( " Děkuji všem zdejším fundovaným ichtyologům za podnětné připomínky jak zachovat potočáka i pro příští generace. Možná by měli svoje poznatky směrovat do míst, kde se tím skutečně zabývají, univerzita v Budějovicích ,Mendelova univerzita v Brně atd. MRK při vší úctě je jen bulvár ." ) je cítit silná forma jízlivosti.
Máš zajisté pravdu v tom, že na MRKu najdeš celou řadu lidí co si zde léčí svoje deprese. V každém případě zde najdeš dost lidí co ti v mnohém pomůžou.
Podle mě nejde o to čím se zabývá jakákoliv univerzita, poněvadž si nejsem vědom, že by některá měla dekrety na revíry.
Spíš by jsi mohl daleko lépe nám řadovým rybářům vysvětlit proč tomu tak není v případě ČRS a nebo u Vás MRS, že závěry a nápravná opatření z těchto univerzit nejsou nikde na svazových vodách vidět. Do této doby nikdo ze zodpovědných nebyl se schopen postavit čelem k uvedenému problému a vyvodit z toho závěry. Takové, které by konečně pomohly u těchto ryb vytvořit životaschopnou populaci a stabilizovaly počty na nějaké slušné úrovni.
Jinak takových lidí jako je Potočák 62 je více. To, že o nich nevíš je i z toho důvodu, že ne každý má ještě silu se i mediálně vyjádřit. Problém je i v další rovině a to je i personální obsazení v některých případech na ÚS. Ono u nás v ČR stále platí, že úspěch se neodpouští a tak v případě Miroslava Košúta to dopadlo tak jak nejhůře to mohlo dopadnou pro lososovité ryby na severu Moravy.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nkakr - Profil | Čt 24.5.2018 9:27:54

Děkuji všem zdejším fundovaným ichtyologům za podnětné připomínky jak zachovat potočáka i pro příští generace. Možná by měli svoje poznatky směrovat do míst, kde se tím skutečně zabývají, univerzita v Budějovicích ,Mendelova univerzita v Brně atd. MRK při vší úctě je jen bulvár.

Neplatí to pro potočáka 62, jehož práci obdivuji a hluboce si jí vážím.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nkakr - Profil | St 23.5.2018 17:59:37

potočák 62 >>
Věřím ti, že u vás je vše OK.
Asi 30 let jsme provozovali dva odchovné potoky, každý rok se slovilo cca 600 - 800 PO2 což pro naše zarybnění bohatě stačilo. Podotýkám, že náš revír je MP a potočáka máme v zar, plánu. Potoky už pár let nezarybňujeme neb výsledky byly tristní. Začalo to jízky v lese, ty nám v rámci protipovodňových opatření zlikvidovali lesáci, potom začalo ubývat vody, její zbytky zlikvidovali zahrádkáři na zalévání. Co zbylo bylo upytlačeno (Po 15cm). Ani příjezd Svatého Petra by nepomohl.
Tak se velmi bavím, když čtu moudra zdejších respondentů, kteří neviděli líheň, odchovný potok, plůdek, či ročka.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NFRANK71 - Profil | St 23.5.2018 17:09:30

Fishky >> těžko hospodář v kakrově věku bude dělat něco v terénu. Zde to je opravdu už jen na počítání úlovků a lepení známek, věk prostě nezastavíš. Zde bych mu nic nevyčítal. Možná jen ty řeči, je vidět, že vlak se mu pomalu vzdaluje.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Npotočák 62 - Profil | St 23.5.2018 14:48:56

kakr >> KS je v povodí Dunaje původní a vesele existoval spolu s KO. Ke změně došlo,když byl z dálného východu dovezen s násadou ryb,KS geneticky odlišný od původního KS.A svaz ve velké míře za mizení KO může jak nereakcí na vznikající problém s mizením,tak záměrným šířením KS s násadou kapra nebo i vysazováním samotného KS-když se už slovil v rybníku tak co sním? Tak se támhle vysadil do slepého ramene,támhle do rybníku.Občas do řeky a odkud´ jsou ty rybníky napájený?K tomu povodeń a je vymalováno.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nsplávkař - Profil | St 23.5.2018 10:58:13

kakr >> A myslíš, že ze spousty faktorů co to způsobí má nějaký v plošném měřítku větší podíl viny než svazy a jejich způsob VRP na svěřených revírech??

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nsemi5 - Profil | St 23.5.2018 9:45:52

filip - >> dva roky zpět nám vysadili ve středních čechách také uměle odchované potočáky větších rozměrů. Bohužel se ryba chovala přesně tak jak popisuje Knapík a brzo z potoka byla vymasena, či vyžrána predátory. Minulý rok byl naštěstí již nasazen odlovený Po z chovného úseku.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NWidl_CZ - Profil | Út 22.5.2018 12:02:47

rybomil >> Rybářský tlak opravdu problém nebude. Když jdu na menší potok, nepotkám nikoho. Za poslední tři roky se mi to tedy ještě nepovedlo a to jsem jich v kraji objezdil spoustu :) Když jdu na nějaký profláklejší revíry typu Metuje, Labe, Úpa, tak potkám vyjímečně jednoho nebo dva kolegy. Ale v drtivé většině návštěv ani to ne.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NKnapík - Profil | Út 22.5.2018 9:34:27

kakr >> a zkušenosti, které jiné ryby sbírají roky, získá taky díky rychlokurzu ?
RS jisté možnosti má ...kontroluje rozsah užívání vody a její kvalitu a dokonce musí zjišťovat zdroje a příčiny znečištění vody v rybářském revíru, což by plesnivá násada splnila bezezbytku.
Myslím, že za ty leta, co se rybařině věnuješ jsi určitě minimálně jednou musel o situaci, kterou jsem popsal slyšet.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nsplávkař - Profil | Út 22.5.2018 8:00:30

Willow >> Tady selhává systém RS. Kdyby skutečně byla nezávislým kontrolním orgánem tak by hospodář co se podobně degenerované ryby sadí do volné přírody tak končí jako hospodář, přichází o RL.
Místo toho úředník za plnění plánu jásá, zákazník tleská....

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Npotočák 62 - Profil | Út 22.5.2018 7:06:56

Maxi Sob >> Viděl jsi někdy divokého králika? Tak si představ,že by se začali vysazovat do přírody králici z farem a králikáren,aby měli myslivci co střílet s tím,že nějací třeba zdivočí a vytvoří stabilní populace. Vždyt´ ten králík z králikáren je podle tebe stejný jako ten divoký.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NHonza7 - Profil | Po 21.5.2018 18:55:30

fotojakes >> Já naštěstí pamatuji doby, kdy potočáků plavala v našich tocích kvanta. Byly však i revíry, kde jich na počet bylo víc než dost, ale dorůst nad 25 cm bylo něco a nad 30 cm to už bylo na úrovni rarita. Tehdy se dalo chytat na bublinu, nebo mrtvou rybku a ryb bylo stále dost. K tomu je zapotřebí přičíst dostatečně rozmanitý jídelniček ( hmyz, menší druhy ryb ). Tohle bohužel odvál čas.
Honba za mega úlovky stojí taky z určité části za tím jak je na tom celková populace našich původních lososovitých ryb. Dlouhodobě nevhodnou skladbou vysazovaných ryb ( starší ročníky ) došlo i k rapidnímu úbytku malých druhů ryb jako jsou střevle, vranka, slunka, hrouzek atd. K tomu se přidalo intenzivní zemědělstvím, které stojí za rapidnímu úbytkem hmyzu. Ve své podstatě se některé naše pstruhové toky v mění v hladovou vodu.
K tomu určitě moc nepřidá průmyslová forma a nepůvodní genetický materiál. Jedním z důležitých pilířů bude udržet nejen vodu v tocích s "dostatečným" průtokem ale i s dostatečným množstvím skrýší před predátory. Celý problém má rozhodně víc faktorů a každý z těchto faktorů může mít na jiném revíru úplně jinou hodnotu.
Určitě je možno se i u nás inspirovat - Potočák 62 a parta kolem něho.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NRožnovák - Profil | Ne 20.5.2018 23:08:06

Maxi Sob >> zas takový hnidopich nejsem, akorát si nepředstavuju restart chovu Po, pokud k něčemu takovému dojde, na základě zahraničních Kolowratů v lovné délce, ale měl by se využít to nejlepší co tu máme v rozumné věkové skladbě. Proč vozit ač už vyšlechtěné či nevyšlechtěné Po z ciziny když máme rybu přímo v regionu trochou zvyklou na naše klima a její předci nebyli z ALP či z Tater :-). A tím bych tu genetiku uzavřel :-)

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NMaxi Sob - Profil | Ne 20.5.2018 13:31:43

Rožnovák >> Nevím nejsem ichtyolog ale Salmo Trutta je Salmo Trutta a DNA je podle mě stejná jak z potoka tak že sádky . Možná bude malý rozdíl mezi poddruhy potoční ,jezerní,aralský a mořský ale to už mám z Wikipedie abych nedělal Machra 😉

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NMaxi Sob - Profil | Ne 20.5.2018 13:21:50

splávkař >> Z dálnic obchvatů a jiných staveb ohrožující tu škeble tu křečka tu Motejla se dá vytřískat hromada peněz do něčí kapsy ale udržet Po ve vodě to by stálo many a nikdo by si třísku nezadřel a nebo rybáři a svaz neumí křičet jako duha, děti země, svobodné matky a jiní ekoteroristi další možností je že svaz to třeba nějak pár let dokud to pude doklepe a pak děj se vůle ....... do důchodu vydržet....

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NRožnovák - Profil | Ne 20.5.2018 0:37:55

Maxi Sob >> Kdyby se sadil Po0, Po1 i Po2 někde koupeny neřeknu ani popel, pokud se někde už nevedou potoky,
Svaz a někteří soukromníci chovají malé PO na menších nádržích kde mají dostatek prostoru a přirozené potravy takovou rybu pokud není zrovna někde s tramtárie jako PO1 či PO 2 vysadit do řeky ať žije a roste proč ne.
Jen jsem chtěl vypíchnout že prohnat toho PO přes potoky má cenu.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NRožnovák - Profil | So 19.5.2018 23:10:44

Maxi Sob >> někde tomu tak skutečně je. Pointou je že potočák se dával do řek jako dvouletá či tříletá ryba odchovaná v na místních přítocích popř místních nádržích, nikoliv však intenzivním způsobem a pocházel z plůdku z generačních ryb z téže lokality(regionu) tím se kruh uzavíral. Teď se děje to že se někde nakoupí nabušení PO granulovaní kulturisti v lovné délce přes 30cm, někdy je tato ryba kupována ze zahraniči oblíbené je Polsko a Slovensko. Když pomineme že zaniknou původní formy Po k čemuž už asi někde i došlo, tak případné potomstvo s touto genetickou výbavou nemusí být v daných podmínkách hůře životaschopné. Mimochodem je už celkem známým faktem že plůdek získaný od granuláku z intenzivních chovů a vysazený na potoky má vyšší stráty jak plůdek od generačky co v dané řece žije x generací.

• Nelíbí 0
• Líbí 1