Pstruzi potoční bez prsních ploutví

Chytám (zřejmě) průmyslově vyrobené potočáky bez ploutví a se stavbou těla Pd na různých revírech západních Čech, i v místech s celkem stabilním výskytem původní formy Pp. Jak to bude vypadat, jestli tihle mutanti předají své geny původní linii?

Autor diskuse: filip - Profil , 19.5.2018 muškaření - druhy ryb, rekordy

Nfotojakes - Profil | Po 21.5.2018 12:20:01 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Maxi Sob >> Myslím, že se pleteš. Ten kolovrat a jiné "průmyslové" linie potočáka jsou hlavně z geograficky jiných míst a nejsou to ryby pro život ve volné přírodě plné nástrah. Pokud bude docházet k vysazování a rozmnožování v lokalitách s původní formou PO, dočistí ty budoucí populace predátoři. On je totiž základní vzorech chování opravdu dědičný a vytváří se po mnoho generací.

A budoucnost pstruhových vod? Najít revíry vhodné pro původní PO a tam za každou cenu ve spolupráci s úřady hospodařit tak, aby se tam původní populace udržela. Dnes se totiž na mnoha místech vysazuje průmyslový PO z důvodu, že úřady trvají na dodržování vysokých zarybňovacích plánů bez ohledu na to, jestli uživatel má (podařilo se mu odchovat násadové ryby z místních podmínek, nebo alespoň oblasti) a tak se ve strachu ze ztráty revíru plní tím co je k mání. Na degradovaných řekách, kde není ani původní koryto budou těžko původní ryby, navíc když jsou ty větší revíry zpravidla plné koktejlu farmak a hormonů, které snižují schopnosti přirozené reprodukce. Tam nezbyde než stále sypat a odnášet.

Nás letos čeká (stejně jako všechny v severočeském ÚS) kategorizace toků. My si tu navíc chceme udělat průzkum obsádek napříč revíry, protože většina těch pstruhovek je nechytatelná, nebo nezajímavá až na pár míst. Díky tomu nejsou ze sumarizace téměř žádná použitelná data. Z vlastních dosavadních zjištění vím, že tu jsou populace PO, které se i vytírají, jen "rekordní" kusy tu mají 20-30 cm, ale podle všeho původní místní populace. Pokud klapne co mám přislíbeno (financování KÚ), budou i rozbory vody zaměřené právě na hormony, farmaka a podobně. Na jednom z našich revírů jsem například narazil na to, že tam téměř chybí mlíčáci a je to právě potok, který teče přes obec, kdežto tam kde nejsou na povodí baráky je to mix pohlaví.

PS: On i ten duhák býval přírodní ryba a na americkém kontinentu stále ještě nejspíše je, ale tady máme prakticky jen jeho linie vyšlechtěné k průmyslovému chovu.

Tady je to myslím v krátkosti dobře shrnuto:
http://www.cesky-muskar.eu/index.php?id=20111002001​&cat=5

• Nelíbí 0
• Líbí 9

NKnapík - Profil | Po 21.5.2018 7:11:05 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

filip - >> pic, tak jsem se těmahle rybama v naších končinách potkal, dost možná chytáme i podobné vody, Nasazení těch bezploutváků podle mě výrazně zvýší statistickou návratnost PP, já kupříkladu nemám problém tyhle chcípáky klepnout a odnést. O tom, že by nasazení těchto ryb revíru mělo nějak prospět si jistej tedy nejsem, spíš naopak, stejně jako dospělí duháci se stanou potravní i stanovištní konkurencí pro zbytky ryb, které tam ještě žijí. Směšný je jejich stal odporu na prutu, kdy nemajíce prsní ploutve, předvádí komické mlýnky známé spíše od ryb výrazně menších. Snad jedinou jejich výhodou je, že se v řece rozjedou a není jich 50 v hejnu na jednom místě jako u těch duháků.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NRožnovák - Profil | Ne 20.5.2018 19:31:34 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Honza7 >> dal bych přednost rači svazovým líhním,ale když není musí stačit i slušně zavedený soukromník, to je můj osobní názor. Vúbec si myslím že sazení potočáka v tržní velikosti 30+ v metrácích není dobré ač je jeho původ sebelepší. ZP byly určovány pro PO2 na kusy a z těch rostly lovitelné ryby. Teď se v plánu PO 2 zrovna nedaří , aby byla ve vodě lovitelná ryba ve velkém množtví sadí se do vody metráky Po v lovné délce a ještě se přisypává duhák, co z původní PO2 a přirozenéh výtěru na řece zbyde pokud se ještě koná, když se tento model hospodaření opakuje každoročně se železnou pravidelností. To už je lepší plnit PO2 podplán nebo to dohánět ze vhodných zdrojů mladší rybou, pokud je to fakt kritické, někdo to tu psal že to u nich dělají.
Jinak nemyslím si že za to může jen Ús, každý na severu PO z dovozu do řeky nedává.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Nsplávkař - Profil | Ne 20.5.2018 11:42:55 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Maxi Sob >> Mě udivuje, když čtu jak se někde o X milionů prodražil a X let zpozdil třeba projekt dálnice neb 50m nad a 50 m pod mostem by to snad , možná,ohrozilo nějakou škebli a v ČRS léta pozoruju prakticky plošnou, centrálně řízenou, likvidaci PO nad kterou se nikdo zatím ani nepozastavil!
Ano, máme tu sucho, predátory, MVE, ale se vším by si alespoň lokálně příroda nějak poradila. Tomu co se vydává za hospodaření ze strany ČRS (monopolnímu správci vod) ale nemá šanci čelit!

• Nelíbí 0
• Líbí 6

NPstruh27 - Profil | So 19.5.2018 20:59:35 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Maxi Sob >> ja nie som chovateľ lososovitých rýb ani som nevyštudoval ichtiológiu :-) ale čo viem od ľudí ktorý sa tomuto venujú tak ryba zo sádok nevie reagovať na predátora ako Vydra či Volavka a stáva sa oveľa lahšou korysťou ako pôvodný PP, má iné potravné návyky a samozrejme môže trpieť ochoreniami ktoré prenesie na pôvodnú líniu.... čo som vedel (dúfam že správne) - to som Ti napísal.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NRožnovák - Profil | So 19.5.2018 15:25:28 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

filip >> Bohužel poslední dobou oblíbený trend. Duháka většina lidí aspoň veme. Některé PO granuláky člověk ani neodliší a pouští je v domnění a s pocitem doživotního dobrého skutku, že pustil krále řeky, přitom je to ryba co tam plave 14 dnů :-). Navíc se tato sadí do vody kde jsou zbytky původní Po populace z různou věkovou strukturou, no a když se na malém úseku řeky objeví zničehonic velké množství PO přes 30 co to s tou rovnováhou asi udělá. Potočák se počítal vždy na kusy, teď najednou vysazují Po po metrácích a v lovné délce, kde ho asi berou. Miochodem je to další z faktorů proč jde PO do kopru. Ale co já vím, jsem jen hloupej rybář :-)))

• Nelíbí 0
• Líbí 5

NŠuta - Profil | So 19.5.2018 12:30:36 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Ahoj. Jj. Granulaci. Předpokládám z Tachova. Teda tam jsme pro ne byli my.
Jsou to pitomci, tak se do podzimu vymasi a moc jich na tření nezbyde. Teda aspoň takhle to pozoruji na řece u nás, kde někteří jedinci, jim nedaji vydechnout.

• Nelíbí 0
• Líbí 0