Zakázané způsoby lovu v historii rybářského práva

Jak jsem již uvedl v prvním příspěvku týkajícího se denní doby lovu, první moderní právní úpravu rybářství vydal rakouský císař František Josef. Pokud jde o reakce na uvedený článek, musím odmítnout snahu vychvalovat "socialistické rybaření" a doporučuji zaměřit pozornost na potřebu narovnání přirozených práv majitelů vod, majitelů pozemků přiléhajících, sportovních rybářů i ryb.

Ale zpět k tématu. Zákon Františka Josefa ve svých ustanoveních pamatoval na zákaz určitých způsobů lovu. Stanovil obecný zákaz takového lovu, který přímo vedl k usmrcení ryb, jako bylo používání "Dynamitu a jiných třaskavých látek, chebulí, vraních ok a podobných prostředků omamujících, střelných zbraní a bodců (vidlic)".
V době hájení vybraných druhů ryb zákon zakázal "do vody vkládati sítě, vrše, koše na ryby, slupy, lapací haltéře (nádržky) a podobná chytadla," a pokud tam byly před hájením již instalovány, uložil jejich odstranění nebo zneschopnění provozu.

Pomineme-li dále např. právní úpravu první republiky, která do zakázaných způsobů lovu nepřinesla nic podstatného, snad s výjimkou nařízení vlády č. 306/1936 Sb. o úpravě rybářství v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, které zavedlo další zakázaný způsob lovu - pod vodou v potápěčském oděvu /pozn.: v nynější právní úpravě, z rigidního pohledu na tvorbu práva a právo jako takové (co není zákonem zakázáno je povoleno), tento zákaz absentuje/, další právní úprava z roku 1952 stanovila nepovolený způsob lovu pouze ve vyhlášce.
Převzala obecný zákaz chytání vedoucí k přímému usmrcení ryby a rozšířila ostatní zakázané způsoby lovu (a to i mimo dobu hájení vybraných druhů ryb) o zákazy týkající se:

- místa
a) v rybím přesmyku a do vzdálenosti 50 m nad ním a pod ním,
b) ve vodě silně proudící pomocí např. ve splavech, náhonech a odpadech pomocí slupí, vrší, košů na ryby apod.,
c) kde se ryby nahromadily za neobyčejně nízkého stavu vody, při škodlivém znečištění vody a při přezimování,

- náčiní
a) stálých zařízení nebo sítí (tenat), které nejsou od sebe vzdáleny alespoň 50 m,
b) šňůr (lapaček), udic bez prutu, vidlic či rozsošek,
c) stálých zařízení k lovení ryb, která při normálním stavu vody uzavírají více než polovinu toku měřeno kolmo ke břehu, jako přehrad na ryby, zatahovacích sítí apod.,

- technického pokroku:
a) pomocí elektřiny či
b) umělého světla,

- techniky lovu
a) užívat šňůr (lapaček), udic bez prutu, vidlic či rozsošek,
b) tlouct ryby pod ledem, chytat ryby na sekanou bez vnadidla, chytat ryby do "oka", chytat ryby pod ledem, do rukou,
c) chytat pstruha na červy (žížaly),

- doby (v noci s tím, že bližší vymezení této doby stanoví rybářský řád) a

- sběru rybích produktů (jiker).

Předposlední právní úprava z roku 1963 rozšířila zákonem zákaz lovu na vodách pstruhových /i na širší okruh druhů ryb než pstruha/ a za nástrahu se nesměl používat také hmyz (včetně jeho larev), ani jejich napodobenin s výjimkou umělé mušky.

Vyhláškou byl zákaz chytání ryb ještě rozšířen na další místa
a) silniční a železniční mosty,
b) loďky, které byly navaleny na vodní stavby,
c) lodi obytné,
d) plavidla veřejné dopravy a plovoucí zařízení,
e) plavební komory,
f) vzdálenost 100 metrů od hrázového tělesa nebo od jezu přehrady a zdrže, sloužících k plavbě nebo výrobě elektrické energie, a v téže vzdálenosti také od objektu:
1. vodních elektráren,
2. čerpacích stanic,
3. zařízení plavebních,
4. odvodňovacích a závlahových kanálů a
5. plavebních komor,
i když byla tato vodní díla ve stavbě.

Nynější právní úprava z roku 2004 převzala již zákonem jak obecný zákaz chytání vedoucí k přímému usmrcení ryby pocházející z dob Františka Josefa, tak ostatní zakázané způsoby lovu z roku 1952 i 1963, včetně zákazů uvedených ve vyhláškách, (s výjimkou muškaření na mrtvý či živý hmyz a zákaz lovu při umělém světle) a přidala další zákaz chytání ryb týkající se místa chytání - ze zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu.

Na závěr snad jen můžeme doufat, že příští právní úprava nepřinese další zakázané způsoby lovu od úřednického stolu, ale, na základě tlaku rybářské veřejnosti a po důkladné analýze, dojde k revizi jak denní doby lovu, tak zakázaných způsobů lovu.

Bylo by asi dobré uplatňovat zásady "chytej kdy chceš" a "chyť a pusť". Tyto zásady by se měly uplatnit zejména u vybraných druhů ryb (§ 2 písmeno r) zákona č. 99/2004 Sb.), u nichž by se měla, podle mého, stanovit zákonem také nejmenší a největší lovná míra. Jsem toho názoru, že se pak nebude muset tolik zarybňovat a zamezí se snahám o zvyšování cen povolenek, "lidové tvořivosti jednotlivých místních organizací v určování míry ryb" a docílí se naplnění jednoho z poslání rybářského svazu uvedeného v jeho stanovách: "Chovat, chránit a lovit ryby, chovat a lovit vodní organismy, ochraňovat jejich život a životní prostředí".