1. Liga Feeder - Domanín

Poslední kolo letošní nejvyšší soutěže ve feederu se konalo na Domanínské nádrži u Bystřice nad Perštějnem. Myslím, že si mohu dovolit tentokrát být ještě více než jindy otevřený a vyložit na stůl všechny karty, jak jsme na tomto revíru chytali.

Domanín je 20ha revír MRS a v našem závodním úseku je hloubka kolem 3-5 metrů. Věděli jsme, že je plný menších cejnů a plotic, ale vše mohou zamotat kapři, pokud se nasadí. Teoreticky to mohl být jeden z mála ligových závodů, kde na dobrý výsledek bude nutné chytat kapry. Tomu nahrál i fakt, že se zde skutečně 14 dní před závodem kapři vysadili a to dokonce ve velmi zajímavých velikostech - v průměru kolem 3 kg. Nebudu zastírat, že bych byl raději, kdyby tomu tak nebylo. Více si náš tým Preston feeder team MRK.cz věřil na malé ryby ve velkém počtu.


Týden před závodem jsem si zkusil aktivitu ryb a za 3 hodiny jsem měl na prutě 6 kaprů - avšak z toho jen 2 vytaženi (ty 4 facky mi pak dost pomohly do závodu zlepšit se ve zdolávání). K tomu asi 20 cejnů, kteří by se ale celkovou vahou dvěma kaprům nevyrovnali. V tuto chvíli se zdálo, že bude potřeba chytat kapry. Klukům z týmu jsem předal informaci, že to vypadá na 0,14 návazce a určitě ne pletenku na navijácích. Budeme chytat stylem, kde chytáme cejny, ale jsme připraveni na kapra.

Další krátký trénink jsem si dal ve čtvrtek před závodním víkendem, jen asi hodinu a půl hned u hráze, kde je paradoxně u přepadu nejmenší hloubka a zrejmě i špatné dno (světlé, písčité). Podle výsledků 3 lokálních závodů, které jsme zde za poslední 2 roky v podobném termínu měli, to je papírově nejhorší místo, proto jsem se na něj zaměřil. Velká rada pro tento revír - musíte najít správnou hloubku, která rybám nejvíce vyhovuje. Nejde o vzdálenost, jde o hloubku. Někde stačí nahazovat 20 metrů daleko (konec závodního úseku, kde je hloubka nejblíže u břehu), jinde je správná hloubka 40 metrů daleko (hráz). Obzvláště pokud svítí slunko a je čistá voda, tak se zde rybám na mělčí vodu nechce (platí pro podzim a pro tento revír) a hledají temnější hlubinu. Při tréninku jsem zkoušel ryby hledat - bez zakrmování nahazovat na různou vzdálenost. Pokud se trefím na správnou hloubku, bude záběr na první dobrou.

Z 10 nahození jsem měl záběr jen na poslední 3, když jsem se postupně od břehu vzdaloval z 15 až na cca 40 metrů. Prvni 2 byly plotice, poslení cejn. Na této vzdálenosti jsem pak po zaklipování a několika nahozeních chytal cejny do minuty po dopadu na dno. Kapra jsem ale nechytil.


K vodě jsem se vrátil v pátek odpoledne, kdy již trénovala většina týmů po celé délce závodního úseku. Jelikož jsem byl pořadatelem tohoto závodu, již jsem tento den nechytal a věnoval se s kolegy vykolíkování lovných míst a jejich úpravě. Přitom jsem obešel téměř všechny lovící závodníky a ptal se jich, co kdo chytil, resp. jestli chytli nějaké kapry. Z celkových cca 30 rybářů kapra hlásilo asi 5 z nich a to někteří jen měli záběr, ale kapra nezdolali. Vše se rázem zdálo být jinak. Místo krmení kukuřicí a chytání na 4 červy s pevnějším náčiním si taktiku na sobotu přepínáme zpět na jemný, ale rychlostní lov cejnů. Pokud někdo zapřáhne kapra, musí okamžitě odklipovat a pokusit se jej na jemné náčiní zdolat.


Večer připravujeme krmení a jak už jsem psal, byly zde již 3 naše menší závody, na kterých jsme si vyzkoušeli, že zde funguje černý cejn od Sensasu (super black bremes). Na 6 pytlíků tohoto krmení přidáváme 2 pytlíky Sensas Lake a kilovku mletého praženého konopí minutku povařeného ve vodě. Moji dva týmový parťáci mne ukecali, že si uděláme ještě pojišťovací druhé krmení z čisté gros gardonsky - ze dvou pytlíků. Podle mne zbytečně, ale pro klidnější svědomí... K tomu má každý plechovku kukuřice. Každý máme tedy celkem asi 9 litrů krmení, což je až moc.

Ráno chystáme "živou" takto: 0,25 litru červů, 0,25 pinek, 0,25 mrtvých pinek, 0,25 hnojáků, 0,5 malých patentek, 0,5 kukel a velké patentky na háček asi 0,05 litru. Hodně z toho po závodě doneseme od vody zpátky a jen doplníme na další den, celkově máme asi jen litr živé na kolo.

Jako pořadatelé tohoto závodu máme ráno na starosti ověření prezence závodníků a losování, pak vše přepsat do počítače a vytisknout, takže musíme mít krmení, nástrahy a prostě všechno nachystané již před tím tak, aby se pak daly jen vzít zavazadla a odejít k vodě.


Losujeme si takto: já jdu na A8, Radynek na C13 a Pečťák na B12. Papírově jeden los průměrný, jeden dobrý a jeden špatný, ale z praxe je to zde úplně jedno.

Závod začíná přesně v poledne. Zakrmuji asi 10 krmítek na vzdálenost 30 metrů, což je v tuto chvíli nejdále z mých soupeřů v okolí. Dalo se odhadnout, že se nebude chytat daleko, protože se mají chytat malé ryby ve větším počtu a nakrátko je vše rychlejší - hlavně se nemusí zbytečně dlouho čekat, než krmítko dopadne na dno. Já se neřídil vzdáleností, ale hloubkou - chtěl jsem chytat v takové hloubce, kde mi prázdné 30g krmítko klesá, než napočítám do deseti - to je plus mínus 4,5 metru. A to zde bylo právě na 30 metrech. Když zde chytávám v menší hloubce, cejni jsou menší a je i více malých plotiček, a naopak v ještě větší hloubce cejnů ubývá, ale zase tam může být více kaprů. A jak už jsem napsal, jde i o slunce a viditelnost pod vodou - při jasném počasí takhle na podzim se ryby na mělčiny bojí. Přičtěte si k tomu ještě fakt, že při závodě jsou ryby více poplašené a posunou se ještě o něco více do bezpěčí (do temnot hlubin), než když je zde chytáte sami.

Na úvod nahazuji asi 10 menších krmítek s návnadou, do které primárně přidávám kukly, mrtvé pinky a malé patentky. Zbytek živých návnad je jen jako rezerva na vyzkoušení, kdyby to bylo nějaké zakleté. Na hnojaký nechci sáhnout vůbec, pokud se nedozvím, že někomu fungují a přechytává mne. Stějně tak kukuřici bych začal přidávat, až pokud by se v mém okolí začali ukazovat kapři.


První hodinu mnoho závodníků chytá rybu za rybou a je to vyrovnané. Pak ale většina z nich stagnuje. Já se snažím držet si skóre 15 cejnů za hodinu. Občas berou ryby pěkně, ale mám i dlouhé prodlevy. Cejni jsou slušně velcí, jsem spokojen.

Když sem chodím jen tak si zachytat, tak je nepřekonatelnou nástrahou burison nebo cokoliv plovoucího, ale na závodech je to opakovaně úplně marná nástraha. Mohu jen tipovat, že při kvalitním větším zakrmení ryby z návnady vyzobávají jen to nejlepší, což jsou živá sousta. Stejně tak je zbytečné na cejny v závodě zkoušet kukuřici, přestože se na ni jindy bez problému chytají.

Mně nejvíce fungovaly na háčku samotné 4 patentky. Pokud jsem k nim přidal pinku nebo červa, braly menší ryby. Určitě by se to ale dalo slušně odchytat celou dobu na 2 červené červy (rychlejší nastražení), rozdíl nebyl tak zásadní.


Asi hodinu před koncem úspěšně zdolávám kapra kolem 3 kg - na návazec 0,11 mm docela adrenalin. Taková ryba nahradí hodinu chytání cejnů, takže jsem nikam nespěchal a zdolával ji snad 10 minut. Pokud je mi známo, byl to v sobotu jediný chycený kapr v mém sektoru A.

Vzhledem k zarostlému okolí jsem neměl moc rozhled, ale ani čas, kdo co chytá. Odhadoval jsem, že budu mít kolem 15 kg. Ryby jsem si nepočítal, ale mohlo to být cca 80 cejnů a 1 kapr. Po zvážení mám 18,74 kg, druhý je v mém sektoru "numen" s 12,48 kg a třetí Milan Štěpnička s 10,34 kg.


Radynek hlásí dvojku za 16,58 kg, Pečťák trojku za 11,18 kg. Nejvyšší váhu dne 24,66 kg má čabi (2 kapři) na sektoru C. Sektoru B vyhrál Pavel Velebný s 12,4 kg.

Po prvním dnu je náš tým první s pěkným součtem 6 bodů, druhé Tubertini s 11 body a třetí Spro 13 bodů.

Večer si připravujeme krmení, převazujeme pruty a chystáme vše potřebné, abysme v neděli brzy ráno nemuseli za tmy zmatkovat. Především to je ale správný čas na rozebrání taktiky nejen v rámci našeho týmu, ale i s kýmkoliv, kdo je ochoten se o své informace podělit. V tomto je moje zkušenost taková, že když komukoliv řeknete popravdě třeba 3 věci, které pokládáte za důležité a on vám také 3, a takhle obejdete 10 lidí, tak vy se dozvíte 30 věcí, ale každý z nich od vás jen ty 3. Kdo se dokáže bavit a má důvěru u více lidí, posbírá nejvíce informací, ze kterých si může udělat své závěry. Musí to samozřejmě být vyvážený obchod a musíte říkát pravdu i na rozhodující dotazy (krmení, nástrahy...). A nemusíte být zrovna mistři světa, abyste někomu dokázali říct něco nového - ona i informace, co vám nefungovalo, je pro ostatní užitečná, a třeba vás navede, kde byla chyba. Pak se sejděte se svým týmem a poskládejte z toho ještě lepší taktiku na další den.

V neděli ráno losujeme takto: já jdu na B14, Radynek C11 a Pečťák (už zase) forhont A1.

Jdu přesně na prostředek dlouhé pláže (původně travnaté, nyní již zarostlé stromy a keři) a budu mít v sektoru čabiho, který je letos k nezastavení. Pokračuji tak, jak mi včera nejvíce fungovalo - jemný proutek s co nejměkčí špičkou, na kterém jsem schopen uhoupat i větší ryby na slabém návazci, patentky na háčku a rychlé ale přitom pečlivé chytání cejnů. Správná hloubka je i zde na vzdálenosti 30 metrů.

Cejni nespolupracují tak dobře jako včera, ale to je slyšet i od ostatních závodníků. Naštěstí se mi daří chytat kapry - celkem jich za toto kolo chytím 5 kousků, každý kolem 3 kg. Trochu se tomu přizpůsobuji a nechávám nahozeno delší dobu, než jak bych přehazoval při lovu cejnů. Místo 2 minut prodlužuji aspoň některá nahození postupně až na 5 minut. Těsně před prvním kaprem jsem přisypal do krmení kukuřici, ale jen tím to asi nebylo, museli už být někde v okolí. I kapry jsem chytal na 4 patentky na malinkém háčku na 0,11 až 0,12 mm návazci. Po záseku bylo potřeba co nejrychleji odklipovat - nečekat, jestli to bude potřeba udělat. Po odjetí 5 metrů přes brzdu se kapři nechali dotáhnout ke břehu, kde pár minut vzdorovali, ale ke své velikosti moc síly neměli.

I přes menší braní cejnů byly díky většímu počtu kaprů v tomto kole váhy úlovků podobné jako v sobotu.

Mám celkem 20,78 kg a jsem první v sektoru. Čabi má dvojku za 17,1 kg (tři kapři). V sektoru C se nachytalo kaprů ještě více - Roman Srb jich měl tuším 12 a s vahou 34,42 kg zde jasně vyhrál. Druhý je Jirka Denemarek s 21 kg opět hlavně v kaprech a třetí náš Radynek s 15,62 kg, ovšem čistě v cejnech. Sektor A vyhrál Petr Štětina s 8,44 kg (1 kapr) a druhý je Pečťák s 7,1 kg (bez kapra). Máme tedy stejně jako včera skóre 1+2+3 a už není pochyb, že vyhrajeme nejen tento závod, ale i celý letošní ročník nejvyšší feederové soutěže, čímž zároveň obhájíme loňské vítězství.


Stupně vítězů - 4. kolo Domanín:
1. Preston Feeder Team MRK.cz MRS - Maťák, Černý, Pečta - 12 b.
2. Tubertini Feeder Team MO ČRS Praha 4 Prankrác - Kameník, Štětina, Velebný - 25 b.
3. Matrix Feeder MO ČRS Český Šternberk - Štěpnička Milan, Radek a Martin - 31 b.

Jednotlivci:

1. Martin Maťák (MM) - 2 b.
2. Jakub Šabata (čabi) - 3 b.
3. Radek Černý (Radynek) - 5 b.

Celkové pořadí I. Ligy LRU Feeder 2017:

1. Preston Feeder Team MRK.cz MRS - Maťák, Černý, Pečta - 99 b.
2. Tubertini Feeder Team MO ČRS Praha 4 Prankrác - Kameník, Štětina, Velebný - 123 b.
3. Matrix Fishing Feeder MO ČRS Uničov - Hrabal, Šabata, Přidal - 148 b.

Jednotlivci:

1. Jakub Šabata - 16 b.
2. Martin Maťák - 34 b.
3. Jaroslav Kameník - 35 b.

Na Domaníně byla 1. Liga poprvé a riskl jsem zde uspořádání této soutěže i přesto, že to není standardní závodní revír, na jaké jsme zvyklí - především že některá místa byla zarostlá a muselo se sedět po jejich okrajích, nebo někde byly větší mezery kvůli stromům. Přesto si myslím, že když ne na břehu, tak pod vodou jde o jeden z nejregulernějších revírů, kde se dá vyhrát sektor z kteréhokoliv místa. Někde sedíme pekně v přímce jak podle pravítka, nikdo nic nemůže namítat, ale přesto víme už po losování, že jsme ztraceni, protože v této části závodního úseku je třeba moc mělká voda nebo je to už moc daleko od forhontu nebo od přítoku apod. Jsou závodní tratě, kde se na jednom konci sektoru chytá 40 kg a na druhém konci 8 kg. Na to jsme ale zvyklí, maximálně si zabrbleme, ale jsme připraveni se s tím poprat - holt je někde potřeba i dobře nalosovat. Na Domaníně ale dobrý los nebyl nutný - a v tom já vidím primární rovnocennost a regulérnost lovných míst.

Ještě pár slov k taktice lovu menších ryb - nejzásadnější problém, který kolem sebe u závodníků vidím, je v tom, že jsou pasivní. Je potřeba chytat aktivně a to i tehdy, když to nebere. Největší šance na záběr od malých ryb je prvních 20 vteřin po dopadu krmítka na dno. Čím častěji nahazujete, tím lépe držíte ryby trochou návnady na svém místě. Nekrmíte moc, ale pravidelně rychle za sebou. Nelze to nahradit větším krmítkem nahazovaným méně často, to je taktika až na větší ryby. Na kusy kolem 25 cm si dejte interval třeba 90 sekund na přehazování, tedy od nahození po nahození, což znamená max. tak 45-60 sekund ve vodě. Pokud je vše správně, tak ze těchto 45 sekund budete mít i několik záběrů a budete si vybírat jen ty lepší na zaseknutí. Chce to disciplínu a musí vás to i bavit, jinak v plném tempu 5 hodin nevydržíte.


Další obrovskou chybou, kterou si ale zřejmě málokdo připustí nebo dokáže pochopit, je holý fakt, že nástraha neleží u návnady. Často jde o odchylku až několik metrů, ale on i metr je moc. Mám zaklipováno a trefuji pěkně jedno místa, tak jak jako že je nástraha jinde než krmení? Zkuste popřemýšlet, možná to příště více rozeberu...