I. Liga feeder - Labe Veletov

Kategorie: Feeder
Poslední kolo letošní I. Ligy LRU feeder se konalo na Labi u Veletova první víkend v říjnu. Naposledy se zde konaly feederové závody před 4 roky a byla to zde pro náš tým premiéra v nejvyšší soutěži. Tehdy se chytali především cejni, ale měli jsme z průzkumných lovů zprávy, že tentokrát to může být více o ploticích a dalších menších rybách a cejni nebudou moc velcí a budou se chytat jen někde.

Na páteční trénink přijíždíme asi v 13 hod v plné sestavě - Martin Maťák, Radek Černý (Radynek) a Martin Brückner (Papin). Závodní trať je cca z půlky obsazena trénujícími lovci - hlavně dolní polovina po proudu u louky, kde se dobře parkuje. My si sedáme na horní konec, kde trénuje jen Petr Přidal, který chytá rybu za rybou, ale zároveň nám hlásí, že dole je to o hodně horší - tam se prý chytají ježdíci, okounci, občas plotice, tlouštík, podoustev a cejnek.

Závodní trať je prohnutá do písmene S - tedy dvě opačné zatáčky spojené krátkou rovinkou. My teď budeme sedět na vnitřní straně ohybu a koryto s největší hloubkou a proudem by teoreticky mělo být u protejšího břehu. Proudění je ale tak slabé, že odhadnout, kde to více teče, je pouhým okem nemožné. Zkoušíme nahazovat prázdnými krmítky nebo olůvky na různá místa a počítáním zjistit, kde je jaká hloubka. Rozhodujeme se, že zkusíme tři vzdálenosti - 27, 36 a 45 metrů.

Krmení zkoušíme různé zbytky co kdo měl doma, já míhám našeho oblíbeného slaňáka cejn + řeka z řady Dark Salty od Sensasu. Mám dva pytlíky otevřené snad od května, dokonce v té soli už lezou i mouční červi, k tomu přidávám kilovku černé gardonsky jen tak na zkoušku. Radynek donesl litr mražených kukel a rozděluje nám je, k tomu mám nějaké masňáky.

Čekáme, až budeme všichni připraveni, abychom mohli porovnat rychlost, s jakou kdo začne chytat ryby. Nakrmíme každý asi 5 krmítek a chytáme.

Já z 45 metrů mám okamžitě záběry a první cejnky a menší cejny na prutu. Radynek má z 36 metrů rybu asi až na třetí hod a Papin z nejbližšího místa ještě později. I později je cítit, že frekvence záběrů je ze vzdáleného místa největší a berou tam i větší ryby. Kromě asi hodiny, kdy sena protějším břehu střílelo na cvičné střelnici, mi ryby braly doslova na každé nahození. Poslední hodinu mi brali pěkní cejni kolem kila a ze spodní části závodního úseku se chodili dívat ostatní závodnicí s komentářem, že to co já chytnu na jedno nahození, to u nich se chytá v malých rybách 2 hodiny. Někdo to pokládal za zázrak a někdo již měl zkušenost z předchozích lovů, že v tomto úseku je jednoduše více ryb a větších. Já se přiznám, že jsem to předem nevěděl a uvědomoval jsem si to až během lovu.

S touto zkušeností a podle toho, co nám prozradili ostatní, jsme odhadovali, že v těchto místech je na závod cílová váha 15 kg a možná to někomu sedne a uletí nad 20 kg, v prostředku trati jen kolem 3-5 kg a až zase u dolního konce se mohou čekat váhy kolem 10 kg. Podobné rozdíly byly i před zmiňovanými 4 roky, ale tehdy se chytalo výrazně více cejnů, kolo trvalo jen 3 nebo 4 hodiny (už přesně nevím, ale dnes se chytá 5 hodin) a krmilo se ještě prakem (dnes pouze krmítkem).

Znát cílovou váhu a spektrum rybích druhů a jejich velikostí pokládám za velmi důležité faktory pro správné zvolení taktiky - a to především co se týká množství a složení návnady. Jinak budu chytat, pokud je reálné ulovit 30 kg velkých cejnů, a úplně jinak, pokud můj nejlepší výsledek může být 5 kg v malých plotičkách. Ale o tom později.

V pátek ještě u vody si navazuji všechny pruty. Mám s sebou jen media, protože na 60 m široké řece, kde udržím 30g krmítko i u protějšího břehu a to dokonce i se špičkou prutu dole u hladiny, tvrdší pruty nepotřebuji. Volím 3x paternoster na menší ryby a 2x průběžku na cejny. Co dostane větší přednost, rozhodne především zítřejší los.



V sobotu ráno u vody mícháme slané krmení "cejna" a "řeku" od Sensas 3000 Dark Salty - každý asi 8 litrů a k tomu si děláme ještě každý litr gross gardonsky také od Sensasu. Ta bude sloužit jako taková slabší verze posilovače, kdyby ryby začaly být letargické, nebo prostě jen tak na vyzkoušení, jestli to nepomůže. Pro opačný případ si připravuji dva litry černé hlíny - kdybych měl pocit, že rybám silné krmení vadí.

Živé nástrahy: půl litru kukel, půl litru malých patentek, čtvrt litru červů, čtvrt litru pinek a čtvrt litru hnojáků a špetka velkých patentek na háček.


Živé nástrahy - pohled na Radynkův stolek u vody

Los dopadl takto: Papin jde na E1, což je horší konec tohoto sektoru, protože je vzdálenější od konce závodní trati, od kterého budou s rostoucí vzdáleností úlovky postupně klesat. Sice to není tak zlé jako třeba F1, kde by to bylo znát mnohem více, ale i sektor E je zde tímto v nezvyklé míře ovlivněn. Radynek jde na A7 a to je skoro tak špatné, jako zmíněné F1, prostě špatný konec krajního sektoru, kde si můžete být téměř jisti, že první 3 krajní místa prostě nepřechytáte - jedině snad že by si to pokazili sami. Já tahám svůj míček z prostředního losovacího koše, kde jsou všechna místa cca stejná. Vytahuji C6.


Moje sobotní místo.

Po příchodu do svého sektoru zjištuji, kdo mi bude soupeřem. Je nás tu tentokrát jen 9 (dva týmy se omluvily, takže je 6 sektorů po 9 lidech) a z toho 3 reprezentanti - hned pode mnou je numen a kousek proti proudu mám na dohled čabiho a Martina Štěpničku.

Během přípravy klasicky váhám, jak daleko chytat. Je to zde rovný úsek, kde je podle mne všude hloubka kolem 3 metrů a proud všude stejný. Má docela foukat boční vítr a říkám si, že kdo bude chytat daleko, bude toho mít plné brejle. Pak si ale říkám, že třeba právě toho se mohou soupeři bát a zůstávám na 45 metrech jako včera. Pro jistotu všechny pruty ale znovu klipuji pomocí vyměřovacích kolíků. Na jednom prutu dělám ještě druhé zaklipování na 21 metrech, což bude druhé krmené místo. (Kdo pochopí, proč 21 a ne kulatých 20? Protože vyměřovací kolíky mám 3 metry od sebe a všechny vzdálenosti jsou násobkem 3, ať si nemusím pamatovat zlomky.)



Moje sobotní místo.

Začíná závod a já zakrmuji asi 15 krmítek menší velikosti na svou delší vzdálenost a asi 5 krmítek na kratší. Nade mnou Lukáš Man krmí na cca 30 metrech a nad ním čabi a Martin cca také tak, což mne překapuje, navíc oba skoro nekrmení, jen asi 5 krmítek na začátek. Pode mnou numen krmí asi na 42 metrech a také další místo asi na 30 metrech.

A jde se do boje. Beru prut s paternosterem, dávám 2 masňáky a na první hod mám záběr, táhnu ouklej, ale ta mi před zvednutím z vody padá z háčku. Další půl hodiny jsem prakticky bez záběru, i když střídám obě místa. Pak dostávám menšího perlína, který mi vyskočil z ruky, spadl mezi kopřivy ležícími nad hladinou a než jej stačím chytit, tak propadává až do vody, kde končím i já jednou nohou až nad kotník. Mokrej a bez ryby. Snažím se vymyslet vše možné, střídám nástrahy, ale je to nějaké zakleté. Navíc čabi a Martin Štěpnička chytají ryby jak o život - každý má asi 5-8 rybek.

Až po první hodině poprvé zkouším napíchnout pouze jednoho červeného masňáka a pak na 4 nahození mám 4 plotice. No bezva. Posílím po Patrikovi, kterého jsme využili jako břehaře, informace svým týmovým kolegům, ale Radynek již chytá ryby pěkně a Papin také nějaké ryby má nachytané, takže se mohou řídit svou hlavou. Po pár rybách mi ale už fungují i jiné nástrahy, fígl byl totiž v něčem jiném. Přechod na malou nástrahu (1 červ) mne "přepnul" na aktivnější lov.

Již po tréninku Radynek pojmenoval taktiku pro tento závod jako "Irsko", což je vzpomínka na loňské MS, kde jsme chytali malinké plotice ve velkém tempu - nahodit, zkoušet něco chytit už z propadu, po vyklesání 20-30 sekund čekat, potáhnout s nástrahou, a když není záběr, hned vytahovat a znovu nahazovat v takovém tempu, aby to celé i s nabíjením netrvalo déle než minutu. Tohle je taktika na malé ryby ve velkých hejnech - u nás nejčastěji oukleje. Nemá smysl čekat dlouho na záběr, protože největší šance je hned po dopadu krmítka na dno. Čím budou ryby větší, tím déle se může na záběr čekat. Tahle taktika s mírnými úpravami fungovala i zde, jen bylo potřeba neustále zkoušet měnit nástrahy a laborovat se složením návnady, především s množstvím živých návnad. Při čekání na záběr jsem si dal svůj limit 2 minuty.

Takto vysoké frekvenci nahazování je potřeba přizpůsobit velikost krmítka, aby se nekrmilo až moc. Používal jsem střední velikost krmítek Preston open ended (po našem "oupny") s hmotností 30 gramů. Jsou to plastová krmítka, z kterých se tolik netrousí krmení při klesání do hloubky.

Po prvních 2 hodinách začínám mít pocit, že stahuji náskok na prvního, a po 3 hodinách zjišťuji, že ryby už tahám skoro sám. Soupeřům v sektoru už se tolik nedaří a mně se to naopak spíše zlepšuje. Po 4 hodinách mám dobrý pocit, že by to mohlo vyjít. Velmi těžko se ale odhaduje, kolik kdo chytil ryb a hlavně jak byly velké, protože se chytá směs více druhů ryb v mnoha velikostech. Kromě plotic se chytají i tloušti, okouni, ježdíci, podoustve, skaláci. Jen cejna jsem neviděl chytit nikoho v našem sektoru.

Velmi často se mi ve větru s rozkývaným prutem stávalo, že jsem vytahoval pokousanou nástrahu, aniž bych viděl záběr. Ten se nejčastěji projevoval jako slabé zahoupání špičky a často platilo, že čím méně byl záběr zřetelný, tím větší plotice. Některé měly i kolem půl kila a celkem asi 35 ryb.

Kromě různých kombinací červů velice dobře fungovaly na háčku i patentky, ale něco jsem nachytal i na kousky žížal nebo pinky. Z montáží mi nejlépe fungoval paternoster s návazcem dlouhým asi 60 cm, pruměr 0,12 a háček vel. 14.

Myslím, že v krmení nejlépe fungovaly kukly s trochou červů a malými patentkami. Někdo tvrdil, že patentky lákaly ježdíky, ale s těmi jsem neměl problém. Chytil jsem za víkend jen jednoho a tuším to navíc bylo už v tréninku, kde jsme patentky neměli. Zkoušel jsem v závodě i stříhat hnojáky, ale neviděl jsem v tom žádný přínos. Krmné směsi jsem spotřeboval asi 3 litry, plus asi litr hlíny a živých nástrah asi litr dohromady.

Váha mi naměřila 5.682 gramů a to je nejvíce v mém sektoru. Druhý Martin Štěpnička měl 4.313 a třetí Jaroslav Buriánek 4. 250.

Radynek ze škaredého A7 udělal krásnou dvojku za asi 10 kg, přechytal jej jen "forhont". Papin měl také špatné místo a donesl šestku.

Večer probíráme, co komu fungovalo, dolaďujeme taktiku na zítřek a dovazujeme háčky, které se osvědčily.

Ráno u vody ještě za tmy s čelovkami rozdělujeme živé nástrahy a krmení a jdeme losovat. Papin jde zase nahoru a zase na špatnou stranu sketoru - F2, to je prostě pech. Radynek jde na D4 - úplně průměrné místo. A já vytahuji B3, což je lehký nadprůměr.

Moje místo je ve spodní zatáčce, která má opačné zahnutí, než kde jsme chytali v pátek na tréninku. Tady je hlavní proud hned u našeho břehu a nejspíše i největší hloubka. Nemá smysl to moc měřit, protože tak blízko se mi ani chytat nechce. Radek byl včera nějakých 50 metrů níže po proudu, kde se mu dařilo lehce za půlkou na vzdálenosti 36 metrů - velmi pravděpodobně tam měl již menší hloubku, ale také klid od soupeřů, kteří chytali blíž u břehu. Volím stejnou vzdálenost - 36 metrů je na medium prut s třicetigramovým krmítkem velmi pohodlná vzdálenost, to si oproti včerejšku, kdy jsem házel 45 metrů v docela silném bočním větru, budu užívat.


Pohled proti proudu z mého nedělního místa.

Koukám, koho mám v sektoru - hned nade mnou sedí Franta Filák a na konci sektoru Roman Srb - oba jedničkáři ze soboty a možná to bude přímý souboj o bednu. Dále tu je Martin Štěpnička a Kamil Fejfar - včera dvojkaři a hned pode mnou sedí Petr Havlíček se včerejší trojkou. Kdybych měl vybrat dva největší soupěře, tak Martin Štěpnička, který se neustále zlepšuje a umí tyhle aktivní lovy na krátkou vzdálenost, a Roman Srb, který má mohutné závodnické zkušenosti a hlavně umí chytat velice jemně (0,08...), což třeba já neumím a zrovna tady by se mi to mohlo hodit.

Začínám opatrněji než včera - na úvod jen asi 8 krmítek a pouze na 36 metrů, žádný plán B. Všichni soupeři nadohled nade mnou proti proudu chytají do 30 metrů. Pode mnou Petr Havlíček bude cca stejně daleko jako já, pod ním Pepa Peřina je o něco blíž.

Ryby mi berou tentokrát hned od začátku, ale jsou to zatím jen oukleje. Po zkušenosti z tréninku i včerejšího dne vím, že jakmile na místo najedou plotice nebo jiné větší rybky, oukleje přestanou brát. Není proto potřeba oukleje nějak selektovat a pokračuji v jejich lovu jen s tím rozdílem, že si nastříhám hnojáky s kuklama a tuhle směsku zátkuji do krmítka - ouklejím hnojáci tolik nechutnají a budou na dně vábit ostatní ryby o drobátko delší dobu než pinky a červy. Na háček dávám ale stále 1-2 červy - vždy aspoň jeden z nich červený. Zkouším i půlku hnojáka s červem, čekání na záběr se prodlužuje, ale berou to zase oukleje.

Po asi 20 minutách chytám první plotičku a rozjíždí se to v podobném tempu jako včera. Každé nahození jsou nějaké záběry, jen ne všechno se mi daří zasekávat. Zkouším později měnit délku návazce a paternoster vyměnit za průběžku, ale nejlépe mi funguje jen jeden prut s paternosterem,. Podobně mám navázán ještě jeden prut, který však, nevím proč, nefunguje tak dobře. Na průběžku jsou záběry plotic příliš krátké a rychlé - asi by se to dalo vyladit, ale nějak mi průběžka k ploticím nesedí. Kdyby se ukázali cejni, neváhám a sahám po průběžce, ale cejna opět celé kolo nikde nadohled nevidím.

První 4 hodiny probíhalo vše podle plánu - bežná ryba byla plotice kolem 20 deka, mezi nimi pár slušnějších až do půl kila, k tomu pár malých tloušťů, okounů a jeden cejnek. Poslední hodinu jsem se ale trápil. Nevím, co se změnilo, ale ryby mi odjely a naopak oba soupěři vedle mne začali chytat. Kdybych tušil, že to tak bude pokračovat až do konce kola, tak bych třeba překrmil na jinou vzdálenost nebo prostě něco zásadně změnil, ale já stále věřil, že všechno dělám správně a že příští nahození už bude záběr. Zároveň jsem ale věřil, že by to mohlo stačit na jedničku, nebylo potřeba zmatkovat.

Závod končí a já mám lehce přes 7kg - jasná jednička v sektoru. Druhý je Roman Srb s 3.360 gramů a třetí Pepa Peřina 2.921 gramů.

Také Radynek potvrdil, že tohle chytání mu sedí - jednička v sektoru D za 5,8 kg. Papin na špatném místě dělá opět šestku za 8,5 kg. V jeho sektoru F se oba dny chytalo velké množství ryb, což potvrdilo naši zkušenost z tréninku z tohoto místa. Nejlepší Radek Štěpnička si zde nalosoval 2x blízko forhontu (F7 a F8) a nachytal 25 a 33 kg, čímž utekl všem o parník a s výsledkem 1+1 vyhrál tohle kolo I. Ligy. Abych jeho výsledek nepřisuzoval jen šťastné ruce, tak je nutné dopsat, že Radek přechytal své konkurenty v sektoru rozdílem třídy, druhý den dokonce nachytal dvojnásebek co druhý v sektoru.

Já měl sice také 1+1, ale celkovou váhu jen asi 12,7 kg, a proto jsem skončil druhý. Třetí byl Petr Štětina za 2+1 a 24 kg. Čtvrtý Radek Černý 2+1 a 16 kg. Pátý Roman Srb 1+2 a 8,5 kg.



I na těchto pár výsledcích je vidět, že se v jednotlivých sektorech chytaly velmi rozdílné hmotnosti ryb. Pozitivní vliv zejména horního forhontu byl tentokrát cítít hodně hluboko do středu závodního pole.

V týmech jsme skončili na slušném třetím místě, druzí byli pánové z Maver Feeder Team CZ, a první Daiwa Feeder Team.

A jelikož tohle bylo poslední kolo I.Ligy pro rok 2015, zde jsou i celkové výsledky této sezóny:


1. Maver Feeder Team CZ (Velebný, Štětina, Kameník)
2. Matrix Fishing Feeder Teamu MO ČRS Uničov (Hrabal, Přidal, Šabata)
3. Daiwa Feeder Team (Chalupa, Srb, Pelíšek)
4. Colmic Feeder Team Český Šternberk (Štepnička, Štepnička, Štepnička)
5. Mivardi Feeder Team Haná (Peřina, Vitásek, Hanousek)

A náš tým skončil na 6. místě - což sice není špatné, ale přesto je to náš nejhorší výsledek v této soutěži. Bohužel kluci chytali druhé kolo jen ve dvou, protože já jsem zrovna "rodil" dvojčata a naši 3 náhradníci z různých důvodů nemohli chytat. Úplně dobře ale nedopadlo ani první kolo na Lužnici, které bych si já osobně strašně rád zopakoval - tam se dalo mnoho věcí udělat lépe.


V jednotlivcích je pořadí následující:
1. Vladimír Hrabal
2. Pavel Velebný
3. Roman Srb
4. Radek Štěpnička
5. Radek Černý


Preston Feeder Team - MRK.cz

Ligová sezóna 2015 je za námi. Příští rok nás čeká rozdělení soutěže na I. a II. ligu, s tím související menší počet týmů (14), pravděpodobně i méně sektorů (z 6 na 3) a já doufám i zvětšení rozestupů mezi závodníky na více jak současných 10 metrů. Zároveň se vlezeme na závodní tratě, kde jsme doposud ligu nechytali.
 
Martin M. - 11.10.2015

Diskuse k miničlánku

packa - Profil | Po 19.10.2015 17:08:04

pěkny clanek
k tomu strilení-na tom useku jsou zavody každy rok a není problem se domluvit a ten víkend se vyhlasí ,,klid zbraní,,-už jsme to nabizeli pred 2-3 roky pri plavačce a žádna odezva od poradatelu
prekvapilo me ze nešli cejni-chytam o par stovek metru níž a pomalu jinou rybu neznam-no obcas plotice se taky splete

Ondratdi - Profil | Čt 15.10.2015 11:09:46

Moc hezky napsané.

BigD - Profil | Út 13.10.2015 17:04:17

Velmi poučné a dobře se to četlo! Díky Martine!

Andy80 - Profil | Út 13.10.2015 17:00:46

Kurňa to bylo napínavé jak nějaká kriminálka :),pěkný článek!Gratuluji k výsledkům :).To už snad ani není rybařina,ale věděcký výzkum,teď už vím proč já nic nechytám :)))).

Frikulin - Profil | Út 13.10.2015 12:04:52

Martin M. >> Dočetl jsem dle Tvého přání až do konce.

Martin M. - Profil | Po 12.10.2015 21:31:11

emilpesek >> diky

emilpesek - Profil | Po 12.10.2015 21:26:57

Martine, moc pěkný článek. Díky. No a taky gratulace k výsledkům jak v posledním závodě, tak i samozřejmě v lize Tobě i klukům.