Dnešní den na rybách byl pro mne natolik vyjímečný, že bych se o jeho průběh s vámi rád podělil. Po několika letech, kdy mi zdravotní stav nedovoloval věnovat se oblíbené vláčce, jsem se rozhodl, že se lovu dravců trochu pověnuji. Dnešní den se mi ještě o víkendu jevil pro zahájení přívlače jako ideální. Nechci mrhat vaším časem, tak napíši jen krátký časový rozpis dnešních událostí.
7:00 Vstávám a zjišťuji, že prší. Přemýšlím, že nikam nepojedu.
9:30 Červík hlodá, přesvědčuji sám sebe, že ranní rybáři již odjeli. Rozhoduji se, že do půl hodiny vyrazím a žádný hloupý déšť mi v tom nezabrání.
10:00 Vyrážím pln očekávání, rybářská horečka s blížícím se cílem stoupá.
10:30 Jsem na místě. Teploměr ukazuje krásných 5 stupňů, kousek nad hlavou se mi vznášejí temné mraky, hustě prší. Malinko zaváhám, ale co už. Nazouvám nové broďáky, nasazuji polarizační brýle a mažu k vodě.
10:35 Sestupuji opatrně k tůni a poprvé nahazuji. Oblíbená rotační třpytka se omotává kolem větve u protějšího břehu. Snažím se jí vyprostit a daří se. Třpytka jen těsně míjí mou hlavu, jak uhýbám, šlapu na suché větve a plaším celou tůň. Přesunuji se o pár desítek metrů dále. Snažím se nahodit pod protější převislé větve v očekávání velkého pstruha. Vyprošťování třpytky je tentokrát marné. Trhám. Zjišťuji, že jsem si zapomněl brýle a že navazování nebude ve stále sílícím dešti jednoduché. Po několika minutách se mi daří navázat tentokráte smáčka. Místo je opět rozplašené, je nutné přesunout se dál.
10:50 Ještě jsem nenahodil a jsem mokrý jako prase. Polarizační brýle jsou zamlžené, nevidím přes ně vůbec nic. Pokouším se znovu nahodit, tentokrát na jistotu na prostředek říčky. Smáček se mi omotává okolo prutu, špatně jsem provlékl koncové očko. Opět trhám a začínám být malinko nervózní. Hustě prší. Takřka po paměti opět navazuji, tentokrát bez problémů. Začínám zkušeně mrskat vodu a ta mi vydává své tajemství, potočáka ve velikosti asi 15 cm. Vyprošťuji ho ve vodě s přáním poslání maminky. Po dalším nahození váznu. Trhám. Navazuji. Nejsem si jistý, jestli chci ještě lovit dál.
11:00 Kapky deště mi stékají po zádech, párkrát se mi daří nahodit normálně, po rybách ani památky.
11:10 Jsem rád, že mě nikdo nevidí, třpytku jsem tentokrát poslal do větví nad tůň. Vypadá to, že na ni dosáhnu, ale pod levým broďákem mi pomalu ujíždí písek. Beznaděj. Než se dohrabu na břeh, mám v botě 10 cm vody. Nevím jestli brečet nebo se smát. Nejsem u vody ani hodinu a první návštěva pstruhovky se stává noční můrou. Již nepokouším osud a potupně čvachtám k autu.
11:45 Jsem doma .
12:00 Přemýšlím kdy vyrazím znovu.
moskyt - >> tak toto se mi stává dosti často..o)) Sice nejsem pstruhař, ale než si po zahájení zvyknu na určitý styl hodů, tak mě to stojí také pár nástrah...o))
ale neodradí mne to i když promoknu durch..o))
Ahoj, neskutečně s tebou soucítím, protože se dokážu do té situace vžít naprosto realisticky z vlastních podobných zkušeností. Díky za ten článek, ukážu ho drahé polovičce, protože mě u vody často kritihuje za to, jaké jsem hréto. Jsem moc ráda, že nejsem sama. Aspoň občas. A promiň, při čtení jsem řvala smíchy... :-))))))) Cizí neštěstí prostě potěší.
Dobré :) Takové dny znám i já.Hned první nához jsem to poslal na strom.Ta plandavka měla hodnotu 30 korun a já ji z toho stromu doloval skoro hodinu a když už to vypadalo že ji dostanu tak pomalu sjela z větve do vody.Ta plandavka byla fakt bezcená,ale já jsem vzteky z toho závěru šel domů.
moskyt - >> Moc jsem se bavil, až jsem měl slzy v očích. Dokonce jsem si dovolil to přečíst své drahé polovičce pro kterou je rybařina ztráta času. Je to učitelka a jak je všeobecně známo, tak mají vždycky pravdu.Oznámkovala ten fejeton za výbornou.
moskyt - >> Bývá to tak, nejen na rybách. Když se daří, tak se daří.V běžném životě okamžitě končím s činností, neb je to zbytečné.Na rybách vždy věřím, že to příjde.
NOVINKA - Krmení Shimano Chilli Sausage
www.chytil.cz
