Retro ...

... aneb Rybaření v Československu.
Putování časem od poválečného r. 1945, přes vznik ČSSR až po r. 1989. Uvítám Vaše názory, zkušenosti s tehdejší rybařinou, fotografie úlovků, rybářského náčiní, zlepšováků, reklam, záručních listů, inzerátů, cenovek ... Také informace o tuzemských podnicích, opravnách a prodejnách rybářských potřeb, o starostech a slastech při shánění a nakupování, dále o revírech, přehradách, zarybňování a o vývozu ryb.
Vstup do místnosti nejen pro pamětníky. Podmínkou je odložení kabátu v šatně, slušnost, nadhled a retro nálada. Těším se aj na príspevky zo zahraničia :-)
Račte vstoupit ...
Autor diskuse: esoxx - Profil , 17.11.2009 všeobecné - ostatní
Dále moderuje: Hardyman Profil

bremic - Profil | Čt 14.2.2013 18:47:33

Hardyman >> Jaký to má převod? Pomalý?

    SAHIB - Profil | Čt 14.2.2013 18:45:14

    Hardyman >>
    bomba!
    -))

      Hardyman - Profil | Čt 14.2.2013 18:43:48 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

      Přidám také něco protiklad navijáku REEX. Předválečný smekací naviják Tvrdík úplně z jiného soudku..

        SAHIB - Profil | Čt 14.2.2013 18:42:24 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

        esoxx >>
        Todle je trojdíl,taky pěkný,vid?Jako nový..Ilustrace,vím kam na něj ..-))

          bremic - Profil | Čt 14.2.2013 18:36:26 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

          si odskočím s Reexem do reetra :)

            sumec 1950 - Profil | St 13.2.2013 23:47:35

            Koukám že Ital zase loupil.Jo prachy jsou především prachy.

              - Profil | St 13.2.2013 20:45:56 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

              Mala ukazka z male vystavky o lovu pstruhu z muzea v meste Gore na Novem Zelandu.

                : vydrák - Profil | St 13.2.2013 7:32:18

                Hardyman >> Je vážně parádní.Pro sběratele značky jedinečná koupě.

                  Hardyman - Profil | Út 12.2.2013 20:54:06

                  : vydrák >> Kdy koupíš nový naviják Rousek a ještě s krabicí.

                    : vydrák - Profil | Út 12.2.2013 9:55:43

                      sumec 1950 - Profil | Ne 10.2.2013 21:35:43 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                      A teď něco na čumendu

                        sumec 1950 - Profil | Ne 10.2.2013 21:33:41 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                        Titulní strana

                          sumec 1950 - Profil | Ne 10.2.2013 21:33:01 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                          Mezi prsty mně také uvízla: Jubilejní zpráva Kladenského gymnázia z roku 1935 z dobovými reklamami.

                            sumec 1950 - Profil | Ne 10.2.2013 21:29:28 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                            Aještě jeden.

                              sumec 1950 - Profil | Ne 10.2.2013 21:28:27 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                              Tak jsem se po dlouhé době podíval mezi moje krámy,a ejhle.Rybařina to není,ale retro určitě ano.

                                Casio - Profil | Ne 10.2.2013 11:03:37

                                Cardinal >> Živě si vybavuju jak jsme jako klucí měli nástavce dva ,přitom slabší žárovku. Baterka pal měla takovej šajn že přesvítila Orlík :-)

                                  Cardinal - Profil | Ne 10.2.2013 10:55:28 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                                  Krabicu už tiež nemám, ale mám doma niekde ešte nádstavec k baterke kde išli + 2 ks článkov, čiže bola na 5 monočlánkov. V tej dobe jedna z najlepších

                                    bremic - Profil | Ne 10.2.2013 6:28:24

                                    esoxx >> marně přemýšlím co mám doma retro k čemu nikdo z Vás nemá originál obal nebo krabičku :)))

                                      bremic - Profil | So 9.2.2013 15:45:58

                                      esoxx >> jako film pro pamětníky :)

                                        esoxx - Profil | So 9.2.2013 15:12:37

                                        Mohlo by se zdát, že se soumrakem všichni rybáři vyklidili svá místa, ale v odlehlé zátočině jeden zůstal (říkejme mu třeba Jirka) a pozorně sledoval své pruty. Bylo velmi dusno, bezvětří, zamračená obloha jen dávala tušit, kde se skrývá měsíc. Denní zvuky utichly a Jirka se zaposlouchal do těch nočních, které tak důvěrně znal. Měl tyhle chvíle rád, kdy je člověk sám se sebou. Chvíle, kdy má člověk na sebe čas a může v klidu přemýšlet o čemkoliv.
                                        Rybář měl políčeno na úhoře. Tenhle had, jak se mu obecně přezdívalo, ho vždy magicky přitahoval. Možná i kvůli filmu Zlatí úhoři, tak krásnému a krutému zárověň. Pokaždé když při noční výpravě nějakého chytil, vybavila se mu slova tatínka malého Prdelky: "Úhoř je záhadná ryba, tajemná, nevypočitatelná. On žije v noci a loví při měsíčku, hoduje, když je pod mrakem a když hvězdy jdou spát ..."
                                        A vida, na pravém prutě se pohnul bílý papírek, něco zavadilo o tučnou rousnici. Najednou se vlasec trhavě rozjel, Jirka rozsvítil baterku, zaklapl překlapěč a zasekl. Špička laminátového prutu se ohnula a Jirka cítil typické brnění. Byl tam! Neustále navíjel a nedával rybě šanci k úniku, jak se mu to stávalo v začátcích. Už se ryba objevila na hladině, převalovala se, kroutila, ale Jirka ji nacvičeným tahem vysmýkl na břeh, kde ležela po celou dobu rozsvícená baterka. Jednou rukou držel prut a druhou chytil hada do připraveného hadru. I když se mu úhoř ovíjel kolem ruky, rybářův stisk nepovolil. Háček byl zaseknutý jen na krajíčku, a tak se úhoř rychle ocitnul v drátěném vezírku. Byl to celkem slušný chlapík, jistě třičtvrtěkilový. Rychlý nához nové rousnice a opět se v zátočině rozhostilo ticho.
                                        Jirka si až teď všimnul, že baterka zablikala. Vypnul ji. Ještě že ji má. Najednou si vzpomněl na jeden příběh z dětství. Když mu bylo deset let, poslali ho rodiče na letní tábor Plátěná osada poblíž Železného Brodu. Stany ležely nedaleko nádherné řeky Jizery, v nadjezí klidné, kde se jezdilo na pramicích a kanoích, pod jezem divoké, kde se dalo pro změnu báječně koupat. A co víc, byla to voda plná potočáků, lipanů, velkých hrouzků a vzácných mihulí.
                                        I tak se stalo, že na Jirku přišla řada s noční hlídkou. Byla to noc přesně jako dnes, ale začínalo již pršet. Pod pláštěnku si navlékl svetr, ještě že mu ho máma přibalila. Mladí strážci obešli stany, hřiště, klubovnu, umývárnu, latríny a schovali se pod střechu jídelny. Ve varnici tam byl čaj od večeře a pod igelitem i něco pečiva. Jirkův kamarád se do něj hned pustil.
                                        "Ještě jsme nebyli u loděnice", naznačil Jirka, ale když viděl odmítavé gesto, rozhodl se tam jít sám. Déšť sílil. Jirka zapnul baterku a sledoval v kuželu světla padající kapky. Když došel k řece, zkontroloval uvázaná plavidla. Už už se chtěl vydat nazpět, ale náhle celý zkoprněl. Na druhém břehu někdo byl! Musel tam být! I přes déšť tam určitě viděl pohybující se červenou jiskru. A teď znova! Hned vypnul baterku a schoval se za strom. Snažil se rozpoznat v té tmě a dešti něco víc, ale tmavá silueta splývala s okolím. Ten člověk kouřil cigaretu, sice ji necítil, ale znal to od rodičů, vždycky se mu to hnusilo. Co tam jenom může dělat? A ví o něm? Určitě o Jirkovi ví, musel přece vidět světlo baterky. Až teď si uvědomil, jak se třese, asi zimou. Rozhodl se, že na něj posvítí a zmáčkl tlačítko. Jenže baterka selhala, buď měla vybité baterie nebo navlhla od deště. Pomalu se tedy otočil a po tmě se vydal zpátky. O své příhodě se kamarádovi ani nikomu jinému nezmínil, vždyť se přece nic nestalo.
                                        Celý druhý den pršelo, až následující přestalo. Voda v Jizeře se hodně zvedla a zakalila, jízdy na lodích musely počkat. Jirkův oddíl se tedy vydal na výlet po okolí. Když míjeli jez, nemohli si nevšimnout nezvyklé události. Pod jezem v peřejích prohledával dno potápěč a na břehu stál vedle několika aut Veřejné bezpečnosti shluk lidí. Jirkova zvídavost zvítězila a hned se zeptal kolemjdoucí ženy, co se stalo.
                                        "Ále, našli utopence", povídala.
                                        "Jo jo, starýho Vejvaru, místního pytláka," přisadila si další. Jirku zamrazilo. Co když to byl on, koho tehdy v noci zahlédl? Líčil tam snad své pasti, noční šňůry, smekl se po kluzkém blátě a utopil se? Možná že kdyby na něj tehdy posvítil, tak by utekl a třeba by se mu nic nestalo. Kdyby, kdyby. To už Jirka nikdy nezjistí, za to ale ví, že žádná kdyby v životě neplatí.
                                        Půlnoc se pomalu blížila a Jirka začal balit. Než vytáhl úhoře z vody, vhodil ještě do vody hrst nočňáků a vydal se k domovu. Přestože slabé světlo baterky už skomíralo, Jirka šel klidným krokem, protože od jisté doby nosil vždy v tlumoku náhradní baterie. Co kdyby ...

                                        Petrův zdar !

                                          Červené karty: čapájev, simi1977, direkt, kouly