Ktoré ryby sa u nás rozmnožujú bez pričinenia človeka.

Zaujímalo by ma ktoré druhy rýb sa v našich podmienkach dokážu bez zásahu človeka rozmnožovať.
Autor diskuse: Vlado - , 30.10.2003 všeobecné - druhy ryb, rekordy

geezer - Profil | Pá 31.10.2003 21:23:46

Dobra zkusim pro zacatek M.Cecha..to je ten co pise do Rybarstvi.Celkem fajn kluk. A kdyby to nestacilo je tu ing.Kubecka a toho si chvali i ve svete.

geezer - Profil | Pá 31.10.2003 21:22:35

Hmm, dobra otazka? Jestli jde o chov, jakozto produkci, pak asi rybari z Vodnan. Jestli ti jde o chovani jako etologii, tak bych uz o nich moc neuvazoval a podival se po nekom z Akademie ved. Uvaz sam.

boyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:21:55

geezer>Pokud by fakt v našich podmínkách stačila teplota 17-19 stupňů, tak jižní morava je amurem přeplněna :-) Takže se na to zeptej, fakt je to zajímavá otázka :-)

boyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:19:12

geezer>jestli jsem tě pochopil správně tak 17-19 stupňú je teplota při které se třou v Amuru (takže ph, chemie vody....). Myslíš, že při našich ostatních podmínkách (naše ph, chemie...) to nemůže být tak, že teplota musí být vyšší?
Např. jeden výzkum :

http://www.jcu.cz/vyzkum/ukol.php3?ukol=17&obor=&fakulta=&fin_org=&resitel1=&resitel2= &rok_zahajeni1=&rok_zahajeni2=&rok_zahajeni3=&rok_ukonceni1=&rok_ukonceni2=&rok_ukonceni3=

Číslo grantového programu: EP7306

Řešitel na JU: Ing. Jitka Hamáčková

Obor: rybářství,

Fakulta, ústav: Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický

Rok zahájeni: 1997

Rok ukončení: 2000

Financující organizace: MZe ČR

Celková finanční dotace: 1931 tis Kč

Anotace:
Cílem řešení je snížení ztrát a zvýšení produkce raných stadií vybraných hospodářsky významných druhů ryb při intenzivním odchovu v kontrolovaných podmínkách prostředí. Na úseku výživy bude řešení zaměřeno na využití uměle kultivovaných vířníků, bude rozpracována technologie masové kultivace nauplií žábronožky solné a ověřena nová metoda použití jejích dekapsulovaných vajíček k odkrmu raného plůdku. Další část řešení je zaměřena na optimalizaci odchovného prostředí pro raná stadia jednotlivých druhů ryb. Experimentálně budou zjištěna, resp. upřesněna dřívější udávaná data optimálních a letálních hodnot nejdůležitějších hydrochemických parametrů vody (teploty, pH a množství ve vodě rozpuštěné volné formy amoniaku). Řešení bude zaměřeno především na hlavní chovaný druh ryby kapra obecného a v menším rozsahu též na skupinu býložravých druhů ryb amura bílého, tolstolobika bílého a tolstolobce pestrého a případně orientačně i na některé další druhy. U kapra bude cílem zjistit experimentálně exaktně doposud neprokázané rozdíly mezi jednotlivými původními populacemi, liniemi, plemeny a užitkovými hybridy. Jejich jedinečný generační materiál je chován na Šlechtitelské stanici ryb, která je součástí pracoviště navrhovatele projektu. Tyto zcela originální experimentální výsledky z této oblasti významně doplní charakteristiku chovaného materiálu. Pozornost bude zaměřena především na studium vlivu nízkých teplot nejen na přežití, ale i na zahájení příjmu exogenní výživy. Lze předpokládat významné využití zjištěných informací jak ve šlechtění kapra, tak přímo v provozních chovech. Sledování budou doplněna studiem vlivu vybraných faktorů na průběh ontogeneze.

Hlavní výstupy výzkumného programu:
V roce 1998 byly experimenty provedeny s plůdkem kapra linie ROP, s hybridem maďarských lysců - 215, jihočeským šupinatým - C73 a recipročními hybridy linie ROP a 215, dále s plůdkem amura bílého, tolstolobika bílého a bufala velkoústého. Zjištěna byla tolerance jak k dlouhodobému (20 dennímu působení nízkých teplot), tak tolerance k náhlým poklesům teploty až k letálním hodnotám v různém věku. Vyhodnocovány byly hodnoty růstu (hmotnost a přežití) a hodnoty letálních teplot LT50. Ověřována byla účinnost dekapsulace u artemií různých firem a testována možnost využití českého komerčního chlornanového výrobku pro tyto účely. Zahájeny byly pokusy s masovou kultivací vířníků. V roce 1999 byly hlavními výstupy: Kultivace vířníků: Rozpracována kultivace vířníka Brachionus calyciflorus jako potravního organismu pro sladkovodní akvakulturu. Kultivace byly prováděny v laboratorním měřítku. Vlastní práce byly rozděleny do dvou fází. První fáze byla zaměřena na zvládnutí kultivace chlorokokální řasy Chlorella sp. jako zdroje potravy pro kultivované potravní organismy při za využití tří zdrojů živin. Ve druhé fázi byla provedena vlastní kultivace vířníka Brachionus calyciflorus z klidových vajíček ve dvou různých systémech. Byl zkoušen odkrm čerstvou řasou rodu Chlorella a drcenou sprayově sušenou řasou Chlorella. U kultivovaných vířníků byl počítáním hodnocen celkový počet jedinců, jedinců s jedním a s více vajíčky a byla hodnocena rychlost reprodukce. Dekapsulace cyst žábronožky solné s využitím nových modifikovaných postupů:Bylo navázáno na standardní postup založený na chemickém odstranění chorionu vajíček za konstantní koncentrace účinné látky (chlornanu sodného) během dekapsulačního procesu. Úspěšně byla realizována dekapsulace vajíček artémie při postupně klesající koncentraci účinné látky. Studium literatury týkající se dané problematiky: Průběžně byla sledována nová literatura týkající se problémů řešených v daném úkolu. Příprava zařízení pro odchov plůdku při různých hodnotách pH: Byl nakoupen materiál a sestaven a zprovozněn systém průtočných odchovných nádrží pro odchov raných stadií plůdku ryb. Zhotoveny byly přepady pro odchovné nádrže. Výběr a chov generačních ryb v rybnících, umělý výtěr jednotlivých linií a hybridů: Generační ryby byly po jarním výlovu roztříděny a vybrány skupiny potřebné pro testování tolerance raného plůdku k nízkým teplotám a různému pH vody. Ryby byly krmeny a připraveny pro umělý výtěr, který byl proveden na líhni VÚRH JU Vodňany Odkrm raných stadií ryb uměle odchovanými potravními organismy (vířník, artémie) Při všech experimentech s odchovem plůdku při různých hodnotách pH, při toleranci raných stadií plůdku ryb k nízkým teplotám vody byl plůdek jak kapra, tak býložravých ryb odkrmován uměle odchovanými potravními organismy. Experimenty týkající se tolerance raného plůdku různých linií kapra k různým hodnotám pH: Odchov raných stadií plůdku čtyř různých genetických skupin kapra byl proveden v průtočném systému. V retenčních nádržích byly upravovány hodnoty pH vody od 4 do 11 s intervalem 1. V pětidenních intervalech bylo zjišťováno přežití, odebírány vzorky plůdku pro zjištění kusových hmotností, celkové délky, délky těla a stanovení stupně vývoje. Experimenty týkající se tolerance plůdku amura k různým hodnotám pH: Obdobně jako při odchovu raného plůdku kapra byl podle stejné metodiky proveden odkrm plůdku amura bílého a tolstolobika bílého při hodnotách pH 4 - 11, s intervalem 1. Zpracování vzorků a vyhodnocování výsledků: Po ukončení experimentů byly zpracovávány vzorky plůdku, provedeno jeho měření a vážení, zpracovávány podkladové údaje získané při odchovech plůdku (teplota vody, pH a další základní fyzikálně chemické hodnoty kvality vody. V rámci spolupráce byly dodány vzorky plůdku ryb pro stanovení stupně vývoje ing. M. Prokešovi, CSc. na ÚBO AV ČR Brno. Hodnoty přežití získané při krátkodobých poklesech teploty vody byly zpracovány, byly vypočtěny letální teploty a výsledky získané i za předchozí roky řešení byly předány k podrobnějšímu statistickému zpracovávání dr. L. Duškovi z firmy TOKOEN, s.r.o. Brno. Tolerance raného plůdku kapra a amura bílého ke krátkodobým poklesům teploty vody: Krátkodobé poklesy teploty vody z kontrolní teploty pro kapra 22 °C a pro amura 24 °C na teploty od 2 do 14 °C, u amura do 16 °C, s intervalem 2 °C. Sledován byl vliv různého věku ryb, vliv různých genetických skupin u kapra na toleranci k nízkým teplotám vody.

Seznam publikací:
Hamáčková,J., Kouřil,J., Kozák P., Szlaminska,M., Gela, D., 1999.The effect of low temperature on survival and growth of larvae two different strains of common carp(Cyprinus carpio) and their reciprocial hybrids. In: Proc. abstr. Aquaculture Europe 99, Trondheim, Norway, EAS, Spec. publ. No 27, Oostende, Belgium, p. 81-82.


Hamáčková,J., Kouřil,J., Kozák,P., Szlaminska,M., Gela, D.,1999. Přežití a růst raného plůdku kapra různého genetického původu při dlouhodobém působení suboptimálních a letálních teplot. In.: "50 let výuky rybářské specializace na MZLU v Brně. Sb. referátů z konf. s mezinár. účastí, Brno 1. a 2. prosince 1999, Ústav rybářství a hydrobiologie MZLU v Brně, s.58-64.

Adámková I.,1999. Líhnivost trvalých vajíček artémie (Artemia salina)ošetřených komerčním chlornanovým přípravkem SAVO. Bulletin VÚRH JU, Vodňany, 3:115-122 .

Adámková I.,1999.Postup dekapsulace trvalých vajíček artémie a jejich použití v akvakultuře. Vodňany, JU VÚRH, 1999, edice Metodik, č. 58, 10 s.
Adámková I., 1999. Líhnivost cyst artémie (Artemia salina) ošetřených komerčním chlornanovým přípravkem SAVO. Bull. VÚRH Vodňany, Vol. 35, č.3, s.115-122.

Adámková I., 1999. Postup dekapsulace trvalých vajíček artémie a jejich použití v akvakultuře. Edice Metodik, VÚRH JU Vodňany, č. 58, 10 s.

Hamáčková, J., Kouřil, J., Kozák, P., Szlaminska, M., Gela, D. 1999. The effect of low temperature on survival and growth of larvae of two different strains of common carp (Cyprinus carpio) and their reciprocal hybrids. Ve: Laird, L; Reinertsen, N. (eds.): Towards predictable quality; Oostende, (Belgium), EAS, Spec.publ. No. 27, s. 81-82.

Hamáčková, J., Kouřil, J., Kozák, P., Szlaminska, M., Gela, D.: Přežití a růst raného plůdku kapra různého genetického původu při dlouhodobém působení suboptimálních a letálních teplot. Ve: P. Spurný (ed.) 50 let výuky specializace na MZLU v Brně, ÚRH MZLU, Brno, 1999, s. 58-64.

Adámková I., Prokeš M., Szlaminska M. Performance of carp (Cyprinus carpio L.) larvae fed decapsulated cysts and nauplii of the brine shrimp Artemia. (rukopis předán k jazykovým úpravám)



Kontakt:
Ing. Jitka Hamáčková, VURH JU Vodňany, Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany, tel.: 0342/382 402, e-mail: hamackova@vurh.jcu.cz

boyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:14:37

Mýlíš se, všechno co jsem sem dal je z internetu.Našel jsem tam i pár výzkumných prací a diplomovek, bohužel nejsou zpřístupněny celé.
Knihu 1000+1 sice mám, ale už sem se do ní nekoukal aspoň 4 roky :-) Je teď k dispozici daleko lepší literatura. (a tím nemyslím časáky , tam může psát taky kdejaký odborník :-)
P.S. Kdo je vlastně podle tebe odborník v oblasti chovu ryb?

geezer - Profil | Pá 31.10.2003 21:12:40

Myslim, ze se ta kniha jmenuje Nase ryby a je z roku 1982+-. S tou vahou je to take jinak..jenom cesky rekord je 21,3kg...a dle americkych citaci dosahuje i 40 kil. ja nevim, ale veril bych vice jim. Zakoncil bych tuhle debatu smirem...ale jestli se v tom dale chcete rypat, tak studuji v C.Budejovicich a delam na katedre Limnologie a ekologie, takze se klidne muzu kolegu rybaru zeptat jak to je...trvam na svem 17-19°C.Mimo pH by jsme mohli do toho tahat i vodivost etc...Panove zakonceme to.

fanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:08:53

Boy> presne to mam na mysli a jsem presvedceny ze se myli i co se tyka mozneho treni amura u nas

boyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:07:46

jo hochu, to víš v době kdy to původní autor napsal, tak se ještě amuři nad 15kg nechytali. A od té doby to všichni od sebe opisují :-) Vsaď se, že v odborné literatuře starší 8 let najdeš , že kapr dorůstá max 25kg a přitom oba víme že světový rekord je 37,5.

fanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:06:47

Boy> dalsi - souhlas

fanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:05:22

Jezisi tyhle kydy ze sto let starych knizek zname vsichni... najdes v nich dalsich 100 bludu. Kdyby se mi extra moc chtelo, tak si dokonce najdu z kter knihy je v tom dalsim popisu cerpano, bohuzel nejsem doma, tak to stejne neni mozne, ale tu knihu na 100% mam. Neco jako 1000+1 rada pro rybare, skutecne beres vazne vse co se v ni pise? Kdyz jsem psal o odbornicich¨, tak jsem nemel na mysli tyhle skladace ruzne ziskanych informaci do knih. Vzdyt oni nejsou ani puvodni autori a cerpaji i v 60 let starych pramenech, coz muzes zjistit v te stejne knize. Geezer to myslim kousek nize napsal dosti jasne

boyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:02:46

Ale protože mě to te´d samotného zajímá, v pondělí se pokusím zjistit u odborníků (Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický) jak to je. Dokonce jsem zjistil, že právě s vytíráním amura , a odchovem plůdku se zabývali v rámci studie (1997-2000) financované státem, kde se babrali i s pH, teplotou....Takže se zkusím poinformovat, snad z toho nebudou dělat státní tajemství.

fanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:00:16

Boy> nejradeji bych to uz vubec nekomentoval, ale prece... Tak toto mam brat jako spolehlivy a odborny zdroj informaci??? Copak ty sam nevis, ze amur u nas dorusta mnohem vetsich maximalnich velikosti??? Jak v delce, tak v hmotnosti! Jak mam proboha brat vazne ten zbytek, kdyz ten clovek cerpal informace kdovi kde a nebral v potaz realnou skutecnost???

boyscout - Profil | Pá 31.10.2003 20:59:11

http://trofeje.fbi.cz/27amur_bily1.html

U nás je amur nepůvodní druh. Jeho původní vlastí je povodí řeky Amuru v Rusku. Do našich vod byl pokusně vysazen v šedesátých letech a měl pomoci odstranit v rybnících a nádržích vodní rostliny a řasy. Jeho dobrá pověst v tomto směru se potvrdila a v našich vodách skutečně pomohl odstranit přebujelou vegetaci. Amur má protáhlé tělo podobající se trochu tělu našeho tlouště. Ústa jsou koncová až polospodní, nízko položená. Oči jsou umístěny také poměrně nízko. Šupiny má velké, černě orámované, břišní výstelka je černá. Amur žije v hejnech.U nás dosahuje dospělosti v 5 až 7 letech. Jeho výskyt u nás závisí na umělém odchovu. protože se díky teplotě vody nevytírá. Přesto je u nás tato ryba poměrně dosti rozšířena a díky různým povodním se dostává i do řek, kam se uměle nevysazuje. Amur roste rychle a u dvou až tříletých ryb je přírůstek za rok 2 až 3 kg.

boyscout - Profil | Pá 31.10.2003 20:58:14

A taky si myslím, že Nové Mlýny neleží v africe i když je v nich v létě voda teplá jako v Malawi A víš, že např. sumec velký se tře při teplotách 20-24 stupňů a pod 18 stupňů se netře nikdy? A přece se u nás vytírá a amur ne. Z toho bych logicky vyvozoval, že v našich podmínkách vyžaduje amur teplotu ještě vyšší, nebo ne?

boyscout - Profil | Pá 31.10.2003 20:53:51


fanik© (Pá 31.10.2003 17:52:40 N )

Boy> neni to teplomilna ryba, at si rybnikarstvi pohorelice rika co chce, ti

Například :
http://www.sweb.cz/hrudik/bar_ryby/A/amur.htm
Amur
Biologie: Vyhovují mu především pomalu proudící nebo stojaté vody, s bohatými měkkými porosty a teplou vodou, v nižších nadmořských výškách. Žije v hejnech a je velmi plachý. Při vyrušení vyskakuje vysoko nad hladinu. Je teplomilnou rybou s nejvyšší aktivitou při teplotách vody nad 20°C. Plůdek se živý planktonem, ale brzy přechází na rostlinnou a bentickou potravu. Vyšší rostliny tvoří hlavní část potravy větších jedinců, kteří jsou v podstatě všežravci. Přesto, že je amur rostlinožravý druh, roste velmi rychle. V prvním roce dosahuje 7-15 cm délky těla, ve druhém roce 15-40 cm, ve třetím 28-55 cm, ve čtvrtém roce 35-68 cm, v pátém roce 45-75 cm. Největší jedinci v našich vodách dorůstají velikosti okolo 100 cm délky a hmotnosti 15 kg. Pohlavní dospělosti dosahuje amur u nás ve věku 5-7 roků. Výtěr je prováděn uměle koncem června a začátkem července, v přírodě se prozatím u nás nevytírá.

fanik - Profil | Pá 31.10.2003 20:50:29

AD amur tolstolobik a jine nepuvodni druhy - karas str. atd.. Prave odbornici z Pohorelic maji z velke casti na svedomi masivni rozsireni karase a neni tajemstvim, ze v soucasne dobe konaji pokusy s americky buffalofish a jeho krizenci s kaprem a jinymi kaprovitymi

fanik - Profil | Pá 31.10.2003 20:42:33

MM> psal jsem to vseobecne - subststrat byl jen priklad, napr. to co uvadi Jurin je pro spousty druhu take asi hodne smerodatne. Nesel jsem tak daleko abych studoval geologicke podlozi apd., urcujici muze napr. byt ze reka proteka vapencovym podlozim nebo uplne jinym. Tech podminek muze a nemusi byt cela rada, nicmene v pripade amura to neni teplota na uzemi CR. To je cele.

mirmen - Profil | Pá 31.10.2003 20:03:42

nevím, zda se to zakládá na pravdě, ale jikry amura prý po vytření klesají na dno tůní, což v původní domovině obnáší prý až 20 - 25 metrů hluboké jámy, nejen na řece Amuru, ale i na některých čínských řekách. V té hloubce je prý dost tma a chlad na to, aby jikry měly optimální podmínky k vykulení. U nás jsou prý výtěry zatím ojedinělé, ale lze předpokládat, že během několika dalších generací příroda udělá své a amur se i po stránce výtěruschopnosti aklimatizuje.

Jurin | Pá 31.10.2003 19:42:26

Nejsem zrovna odborník, ale nemusí jít přece jenom o teplotu vody, důležitá může být i tvrdost a kyselost.

Martin M. - Profil | Pá 31.10.2003 19:29:14

Hmm, ja myslel, ze ryba amur a reka Amur toho nemaji zase tak spolecneho. Je v nejakem jinem jazyce takova shoda jmen, nebo ho tak pojmenovali az cesi, kteri si mysleli, ze od tam pochazi? Anglicky je to "travni kapr". Puvod amura bych chapal nekde z oblasti, kde se pestuje ryze a urcite tam neni leto 14 dnu v roce (tak kratke asi neni ani v Mongolsku ;-)
Nove Mlyny mely letos minimalne mesic v kuse (6-7/03) pres 25st., nemyslim si, ze by nejake jezero v rovnikove Africe melo mene (a pres zimu asi nezamrza). Sleduju teplotu vod na cele JM asi 7 let, kazdy rok se naslo par dnu, kdy bylo 24-25,6st (otazka: jak amur dopredu pozna, jestli letos bude teple leto?). V nejakem clanku od p. Zelenky bylo, ze v Rumunsku mela voda kolem brehu v 1m hloubce pres 35st. (mozna i pres 40, nepamatuji si to, ale proste me to silne sokovalo).
Pokud se amur vytira ve sloupci/u hladiny, tak mu asi na podlozi nezalezi...
Hele, treba merunky taky pochazeji nekde z vychodni asie zhruba na nasi rovnobezce, ale u nas se jim tolik nedari, protoze prechod zima/leto je tady pozvolnejsi a proto na jare zmrznou (v Brne nebyly merunky asi 4 roky po sobe, aspon u nas na zahrade). Mozna je to podobne i s rybama.
Mne spis stve, jak treba na Slovensku, jak to tam otravili z Madarska tim cpavkem nebo co to bylo (pred 3mi roky), bylo 50% biomasy sami tolstolobici (amury jsem nevidel)! To bych videl jako hrozbu. Uz dlouhou dobu me tyhle ryby "lezi v zaludku"! At uz jako nebezpeci z nepuvodnich zivocichu, tak hlavne pro likvidaci vodnich rostlin a znecistovani vody. Kdyby me to nebylo blby, tak bych je hazel za sebe do kere (fakt).