Ktoré ryby sa u nás rozmnožujú bez pričinenia človeka.

Nbrach - Profil | Po 10.11.2003 6:03:59

Na Rozkoši se v osmdesátých letech běžně vytíraly štiky (květen). Asi v 90-tých letech začali vždy v květnu odpouštět - a bylo po štikách. Dnes se vysazují i rychlené.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | So 8.11.2003 20:02:13

MM> bod jedna v podstate souhlas a k bodu dve reknu toto: Netykalo se amura, vyjmenovaval jsem jine druhy ryb ktere taktez museji byt umele vytirany a v hrube kostce jsem uvedl proc museji byt umele vytirany - jezy regulace atd.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMartin M. - Profil | So 8.11.2003 19:53:47

fanik> jasne, nevhodne podminky, ale pokud se amur vytira u hladiny a jikry nedopadnou na dno (plavou ve vodnim sloupci +/- 1-2 dny), tak to nejspise okolnima podminkama (dno, kolisani hladiny) nebude, myslim. Jezy, regulace a vodni prechody navic na stojate vode zadnou roli nehraji.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmirmen - Profil | So 8.11.2003 8:19:25

právě proto se ČR dlouho brání přijetí Aarhuské úmluvy. Zanedlouho už nebude tak snadné vyřadit z připomínkování akcí zasahujících do příropdy ani zájmové skupiny, spolky a další zaangažované subjekty.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | So 8.11.2003 2:25:50

...zjistil jsem ze tam kde jsem jeste letos chytal krasny velky ostroretky a cejny, odklonili tok a do koryta zase a opet sypou tuny kameni, jen proto aby nejaka bezvyznamna prtava elektrarna mohla jet na plnej vykon

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmirmen - Profil | So 8.11.2003 1:28:55

V posledních letech se negativně projevuje kolísání hladin až o 30 cm (i několikrát denně) nad některými malými vodními elektrárnami, při čištění česel atd. Ovlivňuje to fytofilní druhy ryb, hynou jikry či kulící se plůdek v příbřežní zóně.

Je škoda, že na mnoha tocích srovnaných do latě v duchu ideologie poručíme větru dešti, chybí podmínky pro vodní vegetaci, na kterou se celá řada druhů ryb vytírá.A je zarážející, jak betonářské molochy stále vyhlížejí toky a místa, kam by bylo možné nahnat těžkou mechanizaci a nalít beton ( zplavnění Morava-Dunaj, zdymadla na Labi), jen aby byly prachy za "práci", daňový poplatníku cvakej "celospolečenský zájem".

Vše se obalí rouškou EKOLOGICKÁ DOPRAVA.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | So 8.11.2003 0:43:34

MM> aha... velmi vtipne. Nevsiml jsem si ze by zde nekdo neco podobneho tvrdil. Spor se vedl o to zda se amur vytira ci nikoliv. Ani jednou jsem nepoprel vysokou mortalitu pludku amura (zrejme vyssi nez u jinych ryb).
Tohle nikdy nebude konstruktivni a objektivni, uz jen z duvodu zucastnenych oponentu... ztraceny cas.

Mezi umele vytirane ryby a hojne vysazovane patri rovnez parma, lipan, ostroretka a dalsi a nikdo nezpochybnuje jejich schopnost prirozeneho vyteru. Bohuzel podminky pro ryby byly a jeste stale jsou mizerne, pricemz nemalou roli sehrali zejmena vodohospodari - regulace, jezy (nepruchodne), spatne postavene rybi prechody (ryba pres ne nechce a nechce prechazet) apd..

Hod me vazne na ten blacklist kterym mi bylo tak casto vyhrozovano a bude klid

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMartin M. - Profil | Čt 6.11.2003 20:20:08

shrnuto podtrzeno: amur se u nas vytira dokonce lepe nez kapr!

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | St 5.11.2003 16:47:51

MM> no kaprovi to pri stejne teplote (25st.) trva 3-5 dnu, jenze ta doba je stejna i pri nizssich teplotach.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRoyale with Cheese - Profil | Út 4.11.2003 21:27:03

Kromě totálních uniknuvších exotů jako tilapie a piraňi všechny. A to včetně lososa, duháka, sivena, tolstolobika, tolstolobce a amura.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMartin M. - Profil | Út 4.11.2003 19:05:02

fanik> no jo, ale za jak dlouho se lihne pri te teplote treba kapr? At to mame s cim srovnavat.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Út 4.11.2003 18:41:16

ad amur> dostal jsem nejake nove maily, tak vybiram toto: pludek se lihne za 1,5 dne(!!!) pri teplote 25 stupnu, cim nizzsi teplotu tim delsi doba do vylihnuti a vetsi riziko uhynu, z tohoto duvodu se umely vyter provadi pri 25 stupnich

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Po 3.11.2003 13:06:39

jenclovek> mozna nutnost a prvek chovani ziskany na mageu (mamediich) ...do ted jsem mirne nechapal, ale ted uz je mi jasne odkud vitr fouka :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NIgorŠ - Profil | Po 3.11.2003 11:16:54

boyscout: stála 119Sk za kus teda 2x119Sk. Bola vo výpredaji, pretože v súčasnosti letia iba sladké romány, 100 najväčších divov sveta a podobné drísty. Našiel som ju kdesi v kúte, výrazne zlacnenú. Veď uznaj, kto by dnes čítal o tom, koľko a aké ma kapor kosti resp. aké druhy šupín ma karas ... :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NG. Moolis - Profil | Po 3.11.2003 10:54:11

boyscout: Mihulovci a ryby, autor Oliva a Baruš.
Igor S:Zaruka kvality je hlavne to, ze ji psal Ota Oliva.
Je to delsi dobu, co vyšla. Ale par kusů jsem videl v prodejne Academie na Václaváku.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Po 3.11.2003 10:44:32

IgorŠ>kolik stála ta encyklopedie a kde se dá sehnat?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nbrach - Profil | Po 3.11.2003 6:42:30

Amur bílý, Ctenopharyngodon Idella, Grass Carp, Carpe Chinoise, Grass Karpfen, Belyj Amur.
Pochází z Číny, k nám byl dovezen 1961.
Rekordní úlovek v ČR - 1999 ÚN Vranov 110 cm, 21,30 kg.
Nejv. doložený věk - 15 let
Nejv. uváděná velikost - 150 cm, 50 kg.
Další zajímavý údaj - kříží se s tolstolobcem pestrým - ty bóďo!

• Nelíbí 0
• Líbí0

Njenclovek | Ne 2.11.2003 20:59:16

fanik> Musíš si sebou být opravdu velice jistý, ale některé tvé názory jsou velmi radikální a mnohdy jen těžko přijatelné (výtěr amurů u nás, výhoda hlinikových antének na splávky, pytláctví neexistujících osob aj.) Nedivím se některým, co se do tebe tak rádi strefují.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMartin M. - Profil | Ne 2.11.2003 20:32:03

igorS> vzdyt ja s tebou ve vsem souhlasim :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Ne 2.11.2003 16:24:44

Igor> :) vybiral jsem si zamerne jen stranky hydrobiologickych (vedeckych a vyzkumnych) institutu.
Pro me je otazkou kdy ta kniha byla napsana a jak moc sam a osobne zivot a rozmnozovani kazde te ryby zkoumal nebo jestli jen prevzal nejake informace.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NIgorŠ - Profil | So 1.11.2003 23:24:53

fanik & MM> Samozrejme, odkazov na I-nete, najmä ak použijeme trebárs Google najdeme kopu. Otázkou je ich spoľahlivosť, ktorú my, ako laici ťažko dokážeme posúdiť.
Ja som v jednej akcii kúpil dvojzväzkovú publikáciu "Mihulovci a ryby", ktorá je písaná ichtyológmi, nie z pohľadu zbožných prianí nás rybárov. Zárukou kvality pre mňa je, že vedeckým redaktorom publikácie je prof. MVDr Václav Dyk, DrSc, publikácia vyšla v nakladateľstve Akádemie věd ČR a trebárs len zoznam použitej literatúry je na 150(!!!)-tich stranách. Nič v zlom, ale proti tomu sú kdejake bombastické odkazy z internetu niečo podobné tomu, čo čítavam deťom pred spaním ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | So 1.11.2003 21:45:52

MM> myslim ze vytiraji, ale jikry a pludek ve vetsi mire skutecne preziva asi jen tam kde nejsou jine ryby - kapr a karas, ti zerou sve vlastni jikry natoz jinych druhu :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMartin M. - Profil | So 1.11.2003 18:29:28

Ja to tak nestudoval, ale ono je asi jedno, jestli se vytre pri 15 nebo 25, protoze oboje je u nas mozne - presto doufam, ze se tu ty bestie nevytiraji!

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | So 1.11.2003 17:01:16

MM> bezva google, sli jsme na to stejne, takze jsi tam jiste i nasel ty pripady kdy se amur v nekterych americkych vodach vytrel prokazatelne jen pri 15 stupnich. Mam dojem ze amici jsou momentalne jedini, kdo tomu venuje skutecne bedlivou pozornost, nechteji dalsi nove ryby ktere budou ohrozovat puvodni druhy. Nechteji druheho kapra :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMartin M. - Profil | So 1.11.2003 15:23:02

PS: cejn se zacina trit pri 12st., kapr pri 17 (vlastni pozorovani)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMartin M. - Profil | So 1.11.2003 15:21:18

fanik> IgorS "ma jiste na mysli" pouze to, ze to pisou v ceske knize o ceskem amurovi bilem ;-)
Z webu:
- umele lihnuti jiker probiha 24 hodin pri 23st. (http://www.luresext.edu/aquaculture/grass_carp_propagation.htm - kompletni popis umeleho vyteru!)
- vody teplota pri prirozenem treni 20st, jikry pluji 30 hodin proudem bez ochrany! (http://www.dto.com/fwfishing/species/generalprofile.jsp?speciesid=311)
- dalsi naleznete na www.google.com po zadani klicovych slov "amur spawn temperature"

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | So 1.11.2003 8:45:08

IgorS> jiste mas na mysli tzv. malajsky druh, muzu te zahltit nekolika stovkami netovych adres ktere o tomto pojednavaji.Tak tento amur u nas neni zcela jiste vysazovan, neprezil by zimu.
Jiste chytra kniha rika ze ano...

Vysazovan je ten usurijsky poddruh ze sovetskeho svazu. Temer vsechny nasady amura, ktere se v 60letech zacali vysazovat pochazi ze sovetskeho svazu, ze sibirske oblasti. Nikoliv z ciny.

Amur bily ma tusim nejmene 10 poddruhu a dale pak existuje snad dalsich 10 druhu amura, napr amur cerny a dalsi.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NIgorŠ - Profil | So 1.11.2003 8:08:23

Bez komentára:

Mihulovci a ryby 2.(1995)

Amur bíly

"... Původní oblastí rozšírení tohto druhu(amura) je Čína, např. Ningpo, Shanghai, jezero Tungling, Hunan, na jih zasahuje až ke Kantonu. V bývalem SSSR žije v povodí Amuru(po Kumary u Blagověščenska), Sunagri, Ussuri, jezero Chanka a byl vysazen na Tchaj-wanu. ..."

"... K přirozenému rozmnožování v řekách dochází ve vodním sloupci, v závislosti na vývojí počasí, při teplotě 20-25 °C, zpravidla od poloviny května do druhé dekády června. U jedinců, kteří se v této době nevytřeli, dochází v krátké době k resorpci jiker. Přirozrný výteř amura bíleho v ČR a SR nebyl dosud zjišten."

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:28:24

Boy> nemylim se a verim ze jsi to nasel na netu, ale rikam ze tento uryvek: U nás je amur nepůvodní druh. Jeho původní vlastí je povodí řeky Amuru v Rusku. Do našich vod byl pokusně vysazen v šedesátých letech a měl pomoci odstranit v rybnících a nádržích vodní rostliny a řasy. Jeho dobrá pověst v tomto směru se potvrdila a v našich vodách skutečně pomohl odstranit přebujelou vegetaci. Amur má protáhlé tělo podobající se trochu tělu našeho tlouště. Ústa jsou koncová až polospodní, nízko položená. Oči jsou umístěny také poměrně nízko. Šupiny má velké, černě orámované, břišní výstelka je černá. Amur žije v hejnech.U nás dosahuje dospělosti v 5 až 7 letech. Jeho výskyt u nás závisí na umělém odchovu. protože se díky teplotě vody nevytírá. Přesto je u nás tato ryba poměrně dosti rozšířena a díky různým povodním se dostává i do řek, kam se uměle nevysazuje. Amur roste rychle a u dvou až tříletých ryb je přírůstek za rok 2 až 3 kg.
- ikdyz si jej nasel na netu je z nejake knihy kterou vlastnim.

Odbornikem je pro me clovek, ktery nemusi byt ani rybar, napr. badatel - vedec z hydrobiologickeho ustavu (nejen z CR), clovek ktery leta sleduje a zkouma chovani ryb pro vedecke ucely, nejlepe nerybar :) - neovlivneny zkostnatelymi nazory.

Tu skrytou nepratelskou narazku prejdu...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ngeezer - Profil | Pá 31.10.2003 21:23:46

Dobra zkusim pro zacatek M.Cecha..to je ten co pise do Rybarstvi.Celkem fajn kluk. A kdyby to nestacilo je tu ing.Kubecka a toho si chvali i ve svete.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ngeezer - Profil | Pá 31.10.2003 21:22:35

Hmm, dobra otazka? Jestli jde o chov, jakozto produkci, pak asi rybari z Vodnan. Jestli ti jde o chovani jako etologii, tak bych uz o nich moc neuvazoval a podival se po nekom z Akademie ved. Uvaz sam.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:21:55

geezer>Pokud by fakt v našich podmínkách stačila teplota 17-19 stupňů, tak jižní morava je amurem přeplněna :-) Takže se na to zeptej, fakt je to zajímavá otázka :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:19:12

geezer>jestli jsem tě pochopil správně tak 17-19 stupňú je teplota při které se třou v Amuru (takže ph, chemie vody....). Myslíš, že při našich ostatních podmínkách (naše ph, chemie...) to nemůže být tak, že teplota musí být vyšší?
Např. jeden výzkum :

http://www.jcu.cz/vyzkum/ukol.php3?ukol=17&obor=&fakulta=&fin_org=&resitel1=&resitel2= &rok_zahajeni1=&rok_zahajeni2=&rok_zahajeni3=&rok_ukonceni1=&rok_ukonceni2=&rok_ukonceni3=

Číslo grantového programu: EP7306

Řešitel na JU: Ing. Jitka Hamáčková

Obor: rybářství,

Fakulta, ústav: Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický

Rok zahájeni: 1997

Rok ukončení: 2000

Financující organizace: MZe ČR

Celková finanční dotace: 1931 tis Kč

Anotace:
Cílem řešení je snížení ztrát a zvýšení produkce raných stadií vybraných hospodářsky významných druhů ryb při intenzivním odchovu v kontrolovaných podmínkách prostředí. Na úseku výživy bude řešení zaměřeno na využití uměle kultivovaných vířníků, bude rozpracována technologie masové kultivace nauplií žábronožky solné a ověřena nová metoda použití jejích dekapsulovaných vajíček k odkrmu raného plůdku. Další část řešení je zaměřena na optimalizaci odchovného prostředí pro raná stadia jednotlivých druhů ryb. Experimentálně budou zjištěna, resp. upřesněna dřívější udávaná data optimálních a letálních hodnot nejdůležitějších hydrochemických parametrů vody (teploty, pH a množství ve vodě rozpuštěné volné formy amoniaku). Řešení bude zaměřeno především na hlavní chovaný druh ryby kapra obecného a v menším rozsahu též na skupinu býložravých druhů ryb amura bílého, tolstolobika bílého a tolstolobce pestrého a případně orientačně i na některé další druhy. U kapra bude cílem zjistit experimentálně exaktně doposud neprokázané rozdíly mezi jednotlivými původními populacemi, liniemi, plemeny a užitkovými hybridy. Jejich jedinečný generační materiál je chován na Šlechtitelské stanici ryb, která je součástí pracoviště navrhovatele projektu. Tyto zcela originální experimentální výsledky z této oblasti významně doplní charakteristiku chovaného materiálu. Pozornost bude zaměřena především na studium vlivu nízkých teplot nejen na přežití, ale i na zahájení příjmu exogenní výživy. Lze předpokládat významné využití zjištěných informací jak ve šlechtění kapra, tak přímo v provozních chovech. Sledování budou doplněna studiem vlivu vybraných faktorů na průběh ontogeneze.

Hlavní výstupy výzkumného programu:
V roce 1998 byly experimenty provedeny s plůdkem kapra linie ROP, s hybridem maďarských lysců - 215, jihočeským šupinatým - C73 a recipročními hybridy linie ROP a 215, dále s plůdkem amura bílého, tolstolobika bílého a bufala velkoústého. Zjištěna byla tolerance jak k dlouhodobému (20 dennímu působení nízkých teplot), tak tolerance k náhlým poklesům teploty až k letálním hodnotám v různém věku. Vyhodnocovány byly hodnoty růstu (hmotnost a přežití) a hodnoty letálních teplot LT50. Ověřována byla účinnost dekapsulace u artemií různých firem a testována možnost využití českého komerčního chlornanového výrobku pro tyto účely. Zahájeny byly pokusy s masovou kultivací vířníků. V roce 1999 byly hlavními výstupy: Kultivace vířníků: Rozpracována kultivace vířníka Brachionus calyciflorus jako potravního organismu pro sladkovodní akvakulturu. Kultivace byly prováděny v laboratorním měřítku. Vlastní práce byly rozděleny do dvou fází. První fáze byla zaměřena na zvládnutí kultivace chlorokokální řasy Chlorella sp. jako zdroje potravy pro kultivované potravní organismy při za využití tří zdrojů živin. Ve druhé fázi byla provedena vlastní kultivace vířníka Brachionus calyciflorus z klidových vajíček ve dvou různých systémech. Byl zkoušen odkrm čerstvou řasou rodu Chlorella a drcenou sprayově sušenou řasou Chlorella. U kultivovaných vířníků byl počítáním hodnocen celkový počet jedinců, jedinců s jedním a s více vajíčky a byla hodnocena rychlost reprodukce. Dekapsulace cyst žábronožky solné s využitím nových modifikovaných postupů:Bylo navázáno na standardní postup založený na chemickém odstranění chorionu vajíček za konstantní koncentrace účinné látky (chlornanu sodného) během dekapsulačního procesu. Úspěšně byla realizována dekapsulace vajíček artémie při postupně klesající koncentraci účinné látky. Studium literatury týkající se dané problematiky: Průběžně byla sledována nová literatura týkající se problémů řešených v daném úkolu. Příprava zařízení pro odchov plůdku při různých hodnotách pH: Byl nakoupen materiál a sestaven a zprovozněn systém průtočných odchovných nádrží pro odchov raných stadií plůdku ryb. Zhotoveny byly přepady pro odchovné nádrže. Výběr a chov generačních ryb v rybnících, umělý výtěr jednotlivých linií a hybridů: Generační ryby byly po jarním výlovu roztříděny a vybrány skupiny potřebné pro testování tolerance raného plůdku k nízkým teplotám a různému pH vody. Ryby byly krmeny a připraveny pro umělý výtěr, který byl proveden na líhni VÚRH JU Vodňany Odkrm raných stadií ryb uměle odchovanými potravními organismy (vířník, artémie) Při všech experimentech s odchovem plůdku při různých hodnotách pH, při toleranci raných stadií plůdku ryb k nízkým teplotám vody byl plůdek jak kapra, tak býložravých ryb odkrmován uměle odchovanými potravními organismy. Experimenty týkající se tolerance raného plůdku různých linií kapra k různým hodnotám pH: Odchov raných stadií plůdku čtyř různých genetických skupin kapra byl proveden v průtočném systému. V retenčních nádržích byly upravovány hodnoty pH vody od 4 do 11 s intervalem 1. V pětidenních intervalech bylo zjišťováno přežití, odebírány vzorky plůdku pro zjištění kusových hmotností, celkové délky, délky těla a stanovení stupně vývoje. Experimenty týkající se tolerance plůdku amura k různým hodnotám pH: Obdobně jako při odchovu raného plůdku kapra byl podle stejné metodiky proveden odkrm plůdku amura bílého a tolstolobika bílého při hodnotách pH 4 - 11, s intervalem 1. Zpracování vzorků a vyhodnocování výsledků: Po ukončení experimentů byly zpracovávány vzorky plůdku, provedeno jeho měření a vážení, zpracovávány podkladové údaje získané při odchovech plůdku (teplota vody, pH a další základní fyzikálně chemické hodnoty kvality vody. V rámci spolupráce byly dodány vzorky plůdku ryb pro stanovení stupně vývoje ing. M. Prokešovi, CSc. na ÚBO AV ČR Brno. Hodnoty přežití získané při krátkodobých poklesech teploty vody byly zpracovány, byly vypočtěny letální teploty a výsledky získané i za předchozí roky řešení byly předány k podrobnějšímu statistickému zpracovávání dr. L. Duškovi z firmy TOKOEN, s.r.o. Brno. Tolerance raného plůdku kapra a amura bílého ke krátkodobým poklesům teploty vody: Krátkodobé poklesy teploty vody z kontrolní teploty pro kapra 22 °C a pro amura 24 °C na teploty od 2 do 14 °C, u amura do 16 °C, s intervalem 2 °C. Sledován byl vliv různého věku ryb, vliv různých genetických skupin u kapra na toleranci k nízkým teplotám vody.

Seznam publikací:
Hamáčková,J., Kouřil,J., Kozák P., Szlaminska,M., Gela, D., 1999.The effect of low temperature on survival and growth of larvae two different strains of common carp(Cyprinus carpio) and their reciprocial hybrids. In: Proc. abstr. Aquaculture Europe 99, Trondheim, Norway, EAS, Spec. publ. No 27, Oostende, Belgium, p. 81-82.


Hamáčková,J., Kouřil,J., Kozák,P., Szlaminska,M., Gela, D.,1999. Přežití a růst raného plůdku kapra různého genetického původu při dlouhodobém působení suboptimálních a letálních teplot. In.: "50 let výuky rybářské specializace na MZLU v Brně. Sb. referátů z konf. s mezinár. účastí, Brno 1. a 2. prosince 1999, Ústav rybářství a hydrobiologie MZLU v Brně, s.58-64.

Adámková I.,1999. Líhnivost trvalých vajíček artémie (Artemia salina)ošetřených komerčním chlornanovým přípravkem SAVO. Bulletin VÚRH JU, Vodňany, 3:115-122 .

Adámková I.,1999.Postup dekapsulace trvalých vajíček artémie a jejich použití v akvakultuře. Vodňany, JU VÚRH, 1999, edice Metodik, č. 58, 10 s.
Adámková I., 1999. Líhnivost cyst artémie (Artemia salina) ošetřených komerčním chlornanovým přípravkem SAVO. Bull. VÚRH Vodňany, Vol. 35, č.3, s.115-122.

Adámková I., 1999. Postup dekapsulace trvalých vajíček artémie a jejich použití v akvakultuře. Edice Metodik, VÚRH JU Vodňany, č. 58, 10 s.

Hamáčková, J., Kouřil, J., Kozák, P., Szlaminska, M., Gela, D. 1999. The effect of low temperature on survival and growth of larvae of two different strains of common carp (Cyprinus carpio) and their reciprocal hybrids. Ve: Laird, L; Reinertsen, N. (eds.): Towards predictable quality; Oostende, (Belgium), EAS, Spec.publ. No. 27, s. 81-82.

Hamáčková, J., Kouřil, J., Kozák, P., Szlaminska, M., Gela, D.: Přežití a růst raného plůdku kapra různého genetického původu při dlouhodobém působení suboptimálních a letálních teplot. Ve: P. Spurný (ed.) 50 let výuky specializace na MZLU v Brně, ÚRH MZLU, Brno, 1999, s. 58-64.

Adámková I., Prokeš M., Szlaminska M. Performance of carp (Cyprinus carpio L.) larvae fed decapsulated cysts and nauplii of the brine shrimp Artemia. (rukopis předán k jazykovým úpravám)



Kontakt:
Ing. Jitka Hamáčková, VURH JU Vodňany, Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany, tel.: 0342/382 402, e-mail: hamackova@vurh.jcu.cz

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:14:37

Mýlíš se, všechno co jsem sem dal je z internetu.Našel jsem tam i pár výzkumných prací a diplomovek, bohužel nejsou zpřístupněny celé.
Knihu 1000+1 sice mám, ale už sem se do ní nekoukal aspoň 4 roky :-) Je teď k dispozici daleko lepší literatura. (a tím nemyslím časáky , tam může psát taky kdejaký odborník :-)
P.S. Kdo je vlastně podle tebe odborník v oblasti chovu ryb?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ngeezer - Profil | Pá 31.10.2003 21:12:40

Myslim, ze se ta kniha jmenuje Nase ryby a je z roku 1982+-. S tou vahou je to take jinak..jenom cesky rekord je 21,3kg...a dle americkych citaci dosahuje i 40 kil. ja nevim, ale veril bych vice jim. Zakoncil bych tuhle debatu smirem...ale jestli se v tom dale chcete rypat, tak studuji v C.Budejovicich a delam na katedre Limnologie a ekologie, takze se klidne muzu kolegu rybaru zeptat jak to je...trvam na svem 17-19°C.Mimo pH by jsme mohli do toho tahat i vodivost etc...Panove zakonceme to.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:08:53

Boy> presne to mam na mysli a jsem presvedceny ze se myli i co se tyka mozneho treni amura u nas

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:07:46

jo hochu, to víš v době kdy to původní autor napsal, tak se ještě amuři nad 15kg nechytali. A od té doby to všichni od sebe opisují :-) Vsaď se, že v odborné literatuře starší 8 let najdeš , že kapr dorůstá max 25kg a přitom oba víme že světový rekord je 37,5.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:06:47

Boy> dalsi - souhlas

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:05:22

Jezisi tyhle kydy ze sto let starych knizek zname vsichni... najdes v nich dalsich 100 bludu. Kdyby se mi extra moc chtelo, tak si dokonce najdu z kter knihy je v tom dalsim popisu cerpano, bohuzel nejsem doma, tak to stejne neni mozne, ale tu knihu na 100% mam. Neco jako 1000+1 rada pro rybare, skutecne beres vazne vse co se v ni pise? Kdyz jsem psal o odbornicich¨, tak jsem nemel na mysli tyhle skladace ruzne ziskanych informaci do knih. Vzdyt oni nejsou ani puvodni autori a cerpaji i v 60 let starych pramenech, coz muzes zjistit v te stejne knize. Geezer to myslim kousek nize napsal dosti jasne

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 21:02:46

Ale protože mě to te´d samotného zajímá, v pondělí se pokusím zjistit u odborníků (Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický) jak to je. Dokonce jsem zjistil, že právě s vytíráním amura , a odchovem plůdku se zabývali v rámci studie (1997-2000) financované státem, kde se babrali i s pH, teplotou....Takže se zkusím poinformovat, snad z toho nebudou dělat státní tajemství.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 21:00:16

Boy> nejradeji bych to uz vubec nekomentoval, ale prece... Tak toto mam brat jako spolehlivy a odborny zdroj informaci??? Copak ty sam nevis, ze amur u nas dorusta mnohem vetsich maximalnich velikosti??? Jak v delce, tak v hmotnosti! Jak mam proboha brat vazne ten zbytek, kdyz ten clovek cerpal informace kdovi kde a nebral v potaz realnou skutecnost???

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 20:59:11

http://trofeje.fbi.cz/27amur_bily1.html

U nás je amur nepůvodní druh. Jeho původní vlastí je povodí řeky Amuru v Rusku. Do našich vod byl pokusně vysazen v šedesátých letech a měl pomoci odstranit v rybnících a nádržích vodní rostliny a řasy. Jeho dobrá pověst v tomto směru se potvrdila a v našich vodách skutečně pomohl odstranit přebujelou vegetaci. Amur má protáhlé tělo podobající se trochu tělu našeho tlouště. Ústa jsou koncová až polospodní, nízko položená. Oči jsou umístěny také poměrně nízko. Šupiny má velké, černě orámované, břišní výstelka je černá. Amur žije v hejnech.U nás dosahuje dospělosti v 5 až 7 letech. Jeho výskyt u nás závisí na umělém odchovu. protože se díky teplotě vody nevytírá. Přesto je u nás tato ryba poměrně dosti rozšířena a díky různým povodním se dostává i do řek, kam se uměle nevysazuje. Amur roste rychle a u dvou až tříletých ryb je přírůstek za rok 2 až 3 kg.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 20:58:14

A taky si myslím, že Nové Mlýny neleží v africe i když je v nich v létě voda teplá jako v Malawi A víš, že např. sumec velký se tře při teplotách 20-24 stupňů a pod 18 stupňů se netře nikdy? A přece se u nás vytírá a amur ne. Z toho bych logicky vyvozoval, že v našich podmínkách vyžaduje amur teplotu ještě vyšší, nebo ne?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 20:53:51

fanik© (Pá 31.10.2003 17:52:40 N )

Boy> neni to teplomilna ryba, at si rybnikarstvi pohorelice rika co chce, ti

Například :
http://www.sweb.cz/hrudik/bar_ryby/A/amur.htm
Amur
Biologie: Vyhovují mu především pomalu proudící nebo stojaté vody, s bohatými měkkými porosty a teplou vodou, v nižších nadmořských výškách. Žije v hejnech a je velmi plachý. Při vyrušení vyskakuje vysoko nad hladinu. Je teplomilnou rybou s nejvyšší aktivitou při teplotách vody nad 20°C. Plůdek se živý planktonem, ale brzy přechází na rostlinnou a bentickou potravu. Vyšší rostliny tvoří hlavní část potravy větších jedinců, kteří jsou v podstatě všežravci. Přesto, že je amur rostlinožravý druh, roste velmi rychle. V prvním roce dosahuje 7-15 cm délky těla, ve druhém roce 15-40 cm, ve třetím 28-55 cm, ve čtvrtém roce 35-68 cm, v pátém roce 45-75 cm. Největší jedinci v našich vodách dorůstají velikosti okolo 100 cm délky a hmotnosti 15 kg. Pohlavní dospělosti dosahuje amur u nás ve věku 5-7 roků. Výtěr je prováděn uměle koncem června a začátkem července, v přírodě se prozatím u nás nevytírá.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 20:50:29

AD amur tolstolobik a jine nepuvodni druhy - karas str. atd.. Prave odbornici z Pohorelic maji z velke casti na svedomi masivni rozsireni karase a neni tajemstvim, ze v soucasne dobe konaji pokusy s americky buffalofish a jeho krizenci s kaprem a jinymi kaprovitymi

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 20:42:33

MM> psal jsem to vseobecne - subststrat byl jen priklad, napr. to co uvadi Jurin je pro spousty druhu take asi hodne smerodatne. Nesel jsem tak daleko abych studoval geologicke podlozi apd., urcujici muze napr. byt ze reka proteka vapencovym podlozim nebo uplne jinym. Tech podminek muze a nemusi byt cela rada, nicmene v pripade amura to neni teplota na uzemi CR. To je cele.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmirmen - Profil | Pá 31.10.2003 20:03:42

nevím, zda se to zakládá na pravdě, ale jikry amura prý po vytření klesají na dno tůní, což v původní domovině obnáší prý až 20 - 25 metrů hluboké jámy, nejen na řece Amuru, ale i na některých čínských řekách. V té hloubce je prý dost tma a chlad na to, aby jikry měly optimální podmínky k vykulení. U nás jsou prý výtěry zatím ojedinělé, ale lze předpokládat, že během několika dalších generací příroda udělá své a amur se i po stránce výtěruschopnosti aklimatizuje.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJurin | Pá 31.10.2003 19:42:26

Nejsem zrovna odborník, ale nemusí jít přece jenom o teplotu vody, důležitá může být i tvrdost a kyselost.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMartin M. - Profil | Pá 31.10.2003 19:29:14

Hmm, ja myslel, ze ryba amur a reka Amur toho nemaji zase tak spolecneho. Je v nejakem jinem jazyce takova shoda jmen, nebo ho tak pojmenovali az cesi, kteri si mysleli, ze od tam pochazi? Anglicky je to "travni kapr". Puvod amura bych chapal nekde z oblasti, kde se pestuje ryze a urcite tam neni leto 14 dnu v roce (tak kratke asi neni ani v Mongolsku ;-)
Nove Mlyny mely letos minimalne mesic v kuse (6-7/03) pres 25st., nemyslim si, ze by nejake jezero v rovnikove Africe melo mene (a pres zimu asi nezamrza). Sleduju teplotu vod na cele JM asi 7 let, kazdy rok se naslo par dnu, kdy bylo 24-25,6st (otazka: jak amur dopredu pozna, jestli letos bude teple leto?). V nejakem clanku od p. Zelenky bylo, ze v Rumunsku mela voda kolem brehu v 1m hloubce pres 35st. (mozna i pres 40, nepamatuji si to, ale proste me to silne sokovalo).
Pokud se amur vytira ve sloupci/u hladiny, tak mu asi na podlozi nezalezi...
Hele, treba merunky taky pochazeji nekde z vychodni asie zhruba na nasi rovnobezce, ale u nas se jim tolik nedari, protoze prechod zima/leto je tady pozvolnejsi a proto na jare zmrznou (v Brne nebyly merunky asi 4 roky po sobe, aspon u nas na zahrade). Mozna je to podobne i s rybama.
Mne spis stve, jak treba na Slovensku, jak to tam otravili z Madarska tim cpavkem nebo co to bylo (pred 3mi roky), bylo 50% biomasy sami tolstolobici (amury jsem nevidel)! To bych videl jako hrozbu. Uz dlouhou dobu me tyhle ryby "lezi v zaludku"! At uz jako nebezpeci z nepuvodnich zivocichu, tak hlavne pro likvidaci vodnich rostlin a znecistovani vody. Kdyby me to nebylo blby, tak bych je hazel za sebe do kere (fakt).

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ngeezer - Profil | Pá 31.10.2003 18:49:08

A trochu intimnosti: Trou se dva az tri samci s jednou samici. Samci jsou promiskuitni...treni se odehrava pri hladine.Pri teplotach 17-19 stupnu. Proces oplozeni se odehrava ve sloupci. Mimochodem kvuli kontrole reprodukce se napriklad v USA vysazuji triploidi-jsou sterilni. Takze jestli se vysazuji sterilni jedinci i u nas...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ngeezer - Profil | Pá 31.10.2003 18:31:59

Donutili jste me k tomu...budu citovat uznavane odborniky."V rece Amur,se kladeni jiker odehrava v lete(cerven-cervenec), kdy teplota vody dosahne 17-19°C.(Krykhtin and Gorbach, 1981)"

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 18:06:21

24-25 stupnu celsia ma napr. jezero Malawi v Africe - opet lehce overitelny fakt

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 18:00:04

Proste trvam na tom, ze tak vysokou teplotu ke treni potrebuji leda ryby zijici v subtropickem a tropickem pasmu, to je proste fakt :) nekterym dokonce staci i 18-20stupnu

Drzis se toho jako tonouci stebla... ve skutecnosti nejde o to jak a za jakych podminek se amur tre, jde jen a jen o tve osobni utoky na me. Kazdy kdo bude mit zajem, si tato fakta (amur a jeho treni, zivotni podminky) pri trose snahy muze overit, dokonce u svetove uznavanych odborniku - kazdy tu ma pristup na internet a k mailu, tak muze kdyz bude chtit a trosku hledat

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 17:52:40

Boy> neni to teplomilna ryba, at si rybnikarstvi pohorelice rika co chce, ti chlapi tam treba taky tvrdi ze jsou schopni dodat do soukromeho rybnika karase stribriteho - jen jikernacku a tudiz nehrozi nekontrolovatelne mnozeni karase a lide kteri veci moc nerozumi a nevi ze populace karase stribriteho sestava z 99,99% jen z jikernacek se raduji a plati pohorelicim za tridenou rybu a pak se jen dalsi roky divy, kde ze se tam ti mali karasci berou :)

To byl fakt vyborny argument, je to byznys a pohorelice proste musi prodavat :) to se teda taky nikde nevytira ani kapr ani sumec vid? to je fakt uroven...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 17:37:11

Dostal si se do úzkých a už se chceš vykroutit? V tom si borec. Ale amur je teplomilná ryba i kdyby si se na hlavu postavil. A tím pádem zase kecáš :-) Jako s krmením ryb, akcí proti pytlákům....Mimochodem , říkal si že se zeptáš jak to s tím zátahem na ten gang pytláků dopadlo? Asi nijak , že když si si to celé vymyslel.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 17:33:32

Příklad toho, že i chovatelé ryb z rybnikářství pPohořelice jsou asi dle tebe debilové :


Rybníkářství Pohořelice a.s. chová ryby v příznivých klimatických podmínkách jižní Moravy. Příznivé klima se pozitivně odráží v chovu kapra a umožňuje dále chovat teplomilnější druhy ryb jako je amur bílý, tolstolobik bílý , tolstolobec pestrý a sumec velký.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 17:24:57

A jeste jednou - nechci s tebou chodit ani mit sex, tak uz me neobtezuj

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 17:24:25

boy. ty sprostaku proc jim nadavas, ty si vazne nevidis do pusy :) zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 17:22:53

Všichni sou blbci jenom faník je génius :-)))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 17:22:52

Samozrejme musim uznat ze vetsina mych teplomilnych akvarijnich rybek pochazi ze sibire... :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 17:22:25

brach>
Pozor, četl jsem i o rozmnožení amura u nás - a řekl bych, že to je možné díky dlouhému a příznívému létu - neověřeno.

Takže kolega brach je asi taky trouba faníku co?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 17:21:57

:)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 17:21:20

faník>
Kolega geezer je taky blbec podle tebe když napsal :
geezer
Podle me ten clanek byl tak trochu mystifikaci. Amuri se trou, ano za urcitych teplot ano a letosni rok by tomu odpovidal, ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 17:17:36

Takže amur podle tebe ani není teplomilná ryba? A u nás se netře, protože mu chybí speciální rostlina nebo štěrk? Takže ho chytáš běžně od února do listopadu, jako kapra? :-)
To už fakt nemá chybu :-))) Faník biolog.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 17:13:57

Faktav a přísná logika :
1)amur bílý je teplomilná ryba a tře se při teplotě vody minimálně 25 a víc stupňů po dobu alespoň 10 dnů.(za ty dny neručím, z hlavy to nevím , možná je to i víc)
2) tyto podmínky jsou u nás jenom výjimečně a proto se u nás běžně nerozmnožuje - pouze výjimečně za extrémně teplého roku a jenom někde.
3) Amur žije v řece Amur a rozmnožuje se tam a proto logicky ta řeka v úseku kde žije slplňuje bod 1)
4) Dle odborníka faníka který se asi právě vrátil ze sibiře od řeky amur je tam léto jenom 14 dní a proto podmínky jsou horší než u nás, což dokazuje i geografická poloha :-)
5)bod 4 zcela logicky vylučuje bod 3 a z toho vyplývá že amur ve skutečnosti ani nepochází ani nežije a ani se nerozmnožuje v řece Amur.
6) buď teda amur v řece amur žije a faník opět blábolí anebo amur neexistuje vůbec :-)
7) Co myslíte vy ostatní? :-)))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 17:13:11

...uz se to opet zvrhlo :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 17:09:17

aha, reka Amur neni nikde teplejsi nez jakakoliv i ta nejstudenejsi nizinna reka u nas... Howg

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfanik - Profil | Pá 31.10.2003 17:07:48

Proc musi byt teplejsi? Pac jsi rekl ze se amur rozmnozuje jen pri +25 stupnich celsia??? Tyto teploty pro treni vyzaduji leda tak nektere subtropicke akvarijni rybky.

Jde spis o vhodny substrat (rostliny, kameny, raseliny apd.) nikoliv vsak o teplotu...
:)))) to proste nema chybu

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboyscout - Profil | Pá 31.10.2003 17:04:58

Trotl jako ty mi bude říkat pačlověk? :-) No nevadí, pokud dokážeš rozumně zodpovědět níže uvedenou otázku, tak se snad ukáže kdo z nás dvou je trotl :-)
Takže ještě jednou aby si to pochopil, odpověz na jednoduchou otázku: Je řeka Amur v oblastech, kde žije a rozmnožuje se amur bílý teplejší než u nás a pokud ano tak proč,(jakože musí být páč tam se amur běžně rozmnožuje a né vyjímečně jako u nás) když tvrdíš že teplotní podmínky jsou tam horší než u nás a dokonce léto tam trvá jenom 14 dní? Tak a teď ukaž, jak se z toho zase vykroutíš. V tom si borec :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0