Byli by jste pro zavedení "chyť a pusť" ?

Zdravím všechny muškaře, dotaz je prostý a jasný.
Jste pro zavedení "chyť a pusť" alespoň na některých P revírech ?
Autor diskuse: A_Smitec - Profil , 27.6.2015 muškaření - RŘ, MO, svazy

Byli by jste pro zavedení "chyť a pusť" na některých P revírech ?

A) ano44%

B) ne40%

C) jsem pro omezení počtu ryb které si mohu odnést za jeden den lovu na 1 ks7%

D) jsem pro omezení počtu ryb které si mohu odnést za jeden den lovu na 2 ks1%

E) jsem pro zavedení větší míry ryb (P revíry)3%

F) jsem "masař"5%

Od 10.7.2015 hlasovalo 399 čtenářů.

Sa(l)micka - Profil | So 25.7.2015 12:31:30

Na velkou část toho auta je naštěstí dotace, jinak by se to kočírovalo těžko. Jezdí se s tim pořád a stará babička Niva už na všechno nepostačí. Nadto je třeba tuhle opravit rybník, kde roste ryba a zásobují se tim revíry, támhle odbahnit, tady by to chtělo novej přepad... je toho hodně, ale zas to jde s úsměvem.

kakr - Profil | Čt 23.7.2015 18:34:01

potočák 62 >>
Je to velmi prosté, vyhláška která stanovila RŘ vznikla v roce 1953 a v ní byla stanovena povinnost sumarizace úlovků. Do té doby se nic nesumarizovalo (na centrální úrovni).
Kousek RŘ s mírami jsem pro zajímavost oskenoval.

kakr - Profil | Čt 23.7.2015 14:00:11

Bacha >>
Ano,úsměvné.
Z jiné monografie, jeden ze tří autorů patří k autorům monografie o lipanovi.
Zkus si čísla vynásobit cca 3,5 a budeš v reálu pro celou tehdejší ČSSR.
Čísla jsou reálná až na roky 1965 -6, to je taky nástřel. Ale je jasně patrný nárůst úlovků lipana.

Bacha - Profil | Čt 23.7.2015 13:55:00

kakr >> To, žes něco neviděl ještě neznamená, že to neexistuje. Viz ono slavné Bolkovo:"....tož vašu pí.u sem paní doktorko též neviděl, a věřím, že existuje."

Stilet - Profil | St 22.7.2015 23:11:31

Řízek 5,125 >> Břišní ploutve jsou nejspolehlivějším znakem k odlišení vranky obecné od vranky pruhoploutvé. U vranky obecné jsou krátké a nedosahují k řitnímu otvoru, nelze na nich najít žádné souvislé pruhování a jejich poslední (vnitřní) paprsek je relativně dlouhý, v každém případě sahá dál než do poloviny délky ploutve. U pruhoploutvé jsou paprsky vždy viditelně dál za řitním otvorem, samozřejmě pruhované a přibližně všechny paprsky stejně dlouhé.
Na fotce je kříženec, sice pruhovaná ploutev, ale s jedním dlouhým paprskem a délka tak tak k řítnímu otvoru. Pokřížilo se to v delších potocích, kde byly původně do určité výšky jen obecné, pak nic a ve vyšších polohách pak pruhoploutvé. Když se přestali správci starat o potoky, postupně se rozpadaly prahy a zvýšil se spád toků. K tomu se přidalo pár povodňových vln a bylo rychle namícháno :-(. Ale myslím, že ke křížení docházelo náhodně i dříve.

potočák 62 - Profil | St 22.7.2015 19:11:05

Řízek 5,125 >> Ta ostrůvkovitost populace vranky je daná především tím,že většinou jednu stranu potoka tvoří opěrná zed´ silnice a je tam omezený počet míst,které mají vhodné podmínky pro vranku na rozdíl od PO.Po obnovení populace PO včetně starších jedinců,se velikost vranek vrátila do normálu,až se příští týden kolega vrátí z dovolené ze slovenska,tak se ho zeptám,jestli ještě má fotky těch velkých vranek,fotil je jako kuriozitu,při nejhorším uvidím, jestli tam při podzimním ředění ještě nějaká bude,vloni jsme na pár ještě narazily.Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | Pá 17.7.2015 0:34:05

já 2 >> Koncem června jsme musely slovit 50 m úsek v horní části chovného toku z důvodu opravy opěrné zdi.Před několika lety po náporu predátorů bez ryb.Výsledek kombinace protipredátorového chovu a obnovení tahu G.PO na trdliště do drobných toků.Petrův Zdar

seko - Profil | Pá 10.7.2015 3:52:36

Ono treba aj tie vedsie obcas vychytat nech mozu dorast tie mensie