Tak vám tady zase popíšu moji dnešní výpravu na ryby. Hodně jsem se nudil tak jsem to napsal.
Vzhledem k tomu, že před dvěma dny jsem vykoupal batoh i s obsahem ve Svitavě, následně z většinu obsahu vyndal a dal ho sušit ven, kde na něj potom několik hodin v noci chcalo, byl batoh mokrý a absolutně nepoužitelný (asi ho vyhodím a koupím novej, vydržel 8 let, a to je slušný), tak jsem všechny věci naházel do školního batohu (na topůrko jsem zapomněl). Broďáky jsem nebral, protože jsou těžký jak sviňa, ale místo nich jsem si vzal podběrák, kterej byl uplně k hovnu, a akorát překážel. (ostatně jako vždy)
Šel jsem na vlak směr Blansko, kterej jel ve dvanáct. Na nádraží jsem byl o trochu, dřív, ale vlak tam stál, tak jsem označil lístek a usadil se. Za chvíli do vlaku přišel ňákej borec, a každýmu postupně dal propisku a lísteček a nic při tom neříkal…bylo to celý ňáký divný. Pak došel i ke mně, a tak jsem dostal lísteček i propisku, tak nějak se dalo očekávat že propiska nebude zadarmo. Přečetl jsem si lísteček, stálo tam něco jako: ,,Nejsem žebrák, jsem hluchoněmý, nabízím vám tuto propisku za 40 kč…´´ Pak borec procházel vagónem zpátky a vybíral zpátky lístečky a taky propisky. Vrátil jsem mu propisku i lísteček, a k tomu mu přihodil něco přes dvacet korun, co jsem našel v peněžence, což chlápka velmi potěšilo. Ale má to borec chytře vymyšlený…
Borec vystoupil, a za chvíli se vlak dal do pohybu. Výhled z okna mezi hlavním nádražím a Židenicemi je něco úchvatného. Rozpadlé garáže, domu, bordel, a tomu všemu kraluje nasprejovaný nápis na zdi: ,,Co čumíš p*čo?´´ Cestou jsem sledoval Svitavu a poslouchal uřvaný asi Rusáky, kteří si pouštěli nahlas ňákou ,,hudbu´´ a občas zařvali ,,put your fckin hands up´´. Z vlaku jsem vylezl v Blansku na nádraží a vydal jsem se pod blízký jez.
Navázal jsem wobler který byl před dvěma dny úspěšný, a začal prochytávat řeku. Malí tloušti útočili na wobler statečně, ale jinak mi do něj klepl jen jeden malej potočák. Tak jsem šel zkusit blízký zatopený lom, kde jsem nikdy nechytal, a už jsem tam chtěl několik roků jít (asi 10). Voda byla neuvěřitelně čistá a viděl jsem do hloubky několika metrů. Tak čistou vodu jsem fakt nikde jinde neviděl (kéž by tak bylo čisté i okolí toho lomu… tam bylo bordelu… uklidil jsem od tam 2 krabičky od woblerů, který tam ňákej rybář nechal). Wobler kterej byl navázanej na mém prutu jsem ukousl, a místo něj navázal 7 cm dlouhého, černobílého smáčka. Chytání mě tam bavilo, smáček byl vidět i několik metrů pod hladinou. A jak propadával, tak se k němu sjelo docela často hrozně moc ryb, ale bohužel to byly většinou plotice, cejni a občas aj kapři. Na okouny jsem narazil až pod celkem dlouhé době, a byli jen 4, z nichž jsem jednoho chytil. Tak krásně vybarveného okouna jsem snad ještě nikdy neviděl. Šel zpátky do vody. Pak jsem se vrátil pod jez i se smáčkem. Jedna celkem zhovadile velká ryba se mi na smáčka zaútočila, ale na poslední chvíli si to tradičně rozmyslela. (Samozřejmě jsem rybu ani pořádně neviděl, takže ani nevím co to bylo zač, ale byla velká)
Dál jsem štěstí zkoušel v nadjezí, ale tam mi jen občas ňákej tloušť zkoušel nasát smáčka. Pod dalším jezem jsem neviděl ani jednu rybu, a v nadjezí jsem taky prd chytil. Proto jsem se rohodl, že půjdu s woblerem tam, kde před dvěma dny dobře brali potočáci, jen půjdu po druhým břehu (což znamenalo, že pak někde budu muset řeku přebrodit) když jsem se blížil k místu kde jsem si minule zachytal potočáky, tak cesta zmizela, a zbyla jen prošlapaná pešinka mezi kopřivami. Pstruh se zatím žádnej neukázal. Pešinka pak skoro zmizela, a prodíral jsem se po okraji kluzkého bahnitého břehu plného kapři (zde vidíte jak mi z těch ryb jebe, chtěl jsem napsat kopřiv, a napsal jsem tohle) a křoví. (to bylo to místo kde jsem nejvíc ocenil ten zas**nej podběrák). Minule tam pstruzi brali teď ani prd. Nakonec jsem musel jít dál od řeky po poli, kde rostly ňáký 3 metry vysoký věci, kterejma se prodíralo fakt suprově. Vylezl jsem za ohybem řeky, kde byla mělčina, takže by se dalo brodit. Stál jsem na břehu, a přemýšlel, kudy bude nejlepší slízt do vody, když v tom jsem ucítil, že mi něco nepříjemně studeného a jakoby slizkého leze do sandálu. Podíval jsem se dolů, uskočil 2 metry dozadu, zařval ,,pí*a´´ , protože to byl had. Lekl jsem se fakt hodně, protože jsem fakt nečekal že mi po noze poleze had, čekal jsem slimáka. Prej jsou hadi plaší, no nevím, tenhle se chtěl zabydlet u mě v botě.
Skočil jsem do vody a pokračoval v chytání, jeden malinkatej potočák mi spadl, druhýho trochu většího jsem přitáhl až k sobě, když jsem ho chtěl vyháčkovat tak háček vyklepal, a pak jsem měl ještě jeden záběr. Chtěl jsem jít výš proti proudu, ale to bych musel přeplavat hlubokou tůň což se mi vzhledem k tomu že voda nebyla nejteplejší a měl jsem mobil v kapse nechtělo, tak jsem si řekl, že už půjdu do Dolní Lhoty na vlak. Ale stála přede mnou jedna velká překážka, asi 2 metry vysoký skoro kolmý bahnitý břeh porostlý kopřivami. Nohy jsem měl promrzlý z vody, takže byly vůči kopřivám imunní, ale to se nedalo říct o rukách. No ňák jsem se na ten břeh vydrápal, sbalil jsem si věci a táhl pryč.
.
načítám...
SvětPVA.cz – Carp PVA Specialist
