Invazivní druhy ryb v našich vodách 2 - Sumeček americký

- Jan Molnár

Sumeček americký (Ameiurus nebulosus), neboli po česku „truman“, je na našem území nepůvodní ryba z čeledi sumečkovitých. Na naše území byl introdukován kolem roku 1900 na území jižních Čech, přesněji do třeboňských rybníků. Dříve se označoval latinským názvem Ictalurus nebulosus. Sumeček americký je silně invazivní a přizpůsobivá ryba. Vyhovují mu mělké stojaté vody s teplejší vodou, dokáže se však přemnožit i ve velkých vodních tocích.



Je to všežravec. Je schopen spořádat opravdu cokoliv, co dokáže strávit. Vyhledává převážně bentos, zooplankton a veškeré živočišné organismy. Sám jsem je ale na jednom revíru chytal nejčastěji na kukuřici, takže si opravdu nevyberete. Viděl jsem je ulovit i na boilie, pelety, různé rostlinné nástrahy a mnoho dalšího. Právě proto dokážou být při chytání jiných druhů ryb extrémně otravní, hlavně při lovu úhořů nebo například línů. Velmi dobře totiž reagují na rousnice a podobné nástrahy, které se používají k lovu většiny ryb. Dokonce vás nenechají v klidu ani při lovu candátů nebo obecně při lovu dravců na rybičku. O částech rybiček nemůže být vůbec řeč – v přítomnosti „trumana“ je jejich použití naprosto nereálné. Byl jsem svědkem toho, jak se hejno sumečků pustilo do asi 15centimetrového perlína a doslova ho rozkousalo. Lov dravých ryb tak na revírech se sumečkem americkým není vůbec jednoduchý. Dokonce jsem několik těchto nenasytných ryb ulovil i na přívlač, většinou na malé, pomalu vedené nástrahy. Na druhou stranu ale můžu říct, že při lovu s ultralehkým vybavením a například marmyškou je to docela zábava a příjemný způsob, jak si zkrátit dlouhou chvíli.


Spodní čelist má osazenu čtyřmi vousky

Sumeček americký má velmi dobře vyvinutý čich. Na hlavě má osm vousků. Čtyři stejně dlouhé jsou na spodní čelisti a horní čelist je osazena také čtyřmi vousky. Dva delší na horní čelisti jsou po stranách, podobně jako u sumce velkého, zbývající dva jsou pak mezi nimi vedle očí. Sumeček má hladkou kůži bez šupin se značným množstvím slizu. Prsní ploutve mají první ploutevní paprsek přeměněný na osten a stejně je tomu u ploutve hřbetní. Dávejte si opravdu dobrý pozor při manipulaci s touto zákeřnou rybkou! Moc dobře si pamatuji, jak se mi jeho osten zaryl několik centimetrů do ruky, když jsem chytil sumečka poprvé a odhodlaně jsem ho vzal doslova neurvale do ruky. Alespoň jsem jednou provždy dostal pořádnou lekci, jak sumečka nechytat do rukou. Úplně nejlepší je chytit ho za prsními ploutvemi a doslova si je zavěsit za palec a ukazováček. Tak máte nad sumečkem výbornou kontrolu. Jen je třeba dávat si pozor na trn ve hřbetní ploutvi, který se při tomto úchopu může zabodnout přímo do dlaně. Nesmíte úchop sevřít. Zajímavostí je i tuková ploutvička, kterou u nás jinak najdete pouze na lososovitých a síhovitých rybách.



Sumeček americký se dokáže opravdu extrémně přemnožit. K výtěru dochází zhruba v červnu, kdy teplota vody dosáhne minimálně 18­ stupňů. Jeho populace se velmi snadno šíří například soustavami rybníků, kdy ve stádiu plůdku sjede do další nádrže. Takto je schopen doslova promořit celou soustavu a může pokračovat dále po vodě. Tímto způsobem se také nejčastěji dostává do chovných nádrží, což je pak problém při lovení a následné distribuci ryb. Ať se snažíte sebevíc, nikdy nevysbíráte sumečka do posledního kusu a téměř vždy se nějaký kus přimotá k jiným rybám. Pak už jen záleží, jestli se na dané vodě uchytí. Pokud ano, malér je na světě. Velké problémy s nimi byly na řece Labi, avšak po velkých povodních téměř zcela vymizel. Dnes se s nimi můžeme setkat hlavně v uzavřených vodách, kde se mu dobře daří. Například na pár tůních v Polabí se ještě stále vyskytuje. Rozhodně se nedoporučuje sumečka amerického vracet zpět do revíru, někde je to dokonce zakázané! Co se týče kulinářské úpravy, v udírně nebo na grilu nejsou tyto rybky vůbec k zahození.

Spousta začínajících rybářů má problém rozeznat sumečka amerického od sumce velkého.


sumeček americký


sumec velký

Pojďme se teď na chvíli zamyslet nad jednou alespoň pro mě velmi pozoruhodnou věcí. Vždy mě zajímalo, proč se k nám tento druh vlastně vůbec introdukoval. V posledních pěti letech velmi často sleduji videa ze zahraničí a výjimkou nejsou ani videa ze severní Ameriky, což je domovina právě sumečka amerického. Ani poté, co jsem shlédl několik set videí, jsem na žádném nezaznamenal ani jednoho sumečka amerického, který by překračoval hranici 35 cm, a to jsem se na tato videa přímo zaměřoval! Začalo mi to být opravdu divné. Kdykoli jsem se totiž někoho pro zajímavost zeptal, za jakým účelem se k nám sumeček americký dovezl, všichni mi bez výjimky odpovídali, že kvůli hospodářským účelům, protože ve své domovině dorůstá délky i přes jeden metr.

To jsem ale jednoduše nedokázal v kontextu s tím, co jsem viděl na videích, přijmout. Pořád jsem nemohl přijít na to, kde všichni tyto informace, tedy, spíše dezinformace, berou. A potom mi to konečně došlo. V severní Americe je totiž popsáno 49 druhů sumečků, z nichž většina nemá ani český název. Většina z nich také nedosahuje značných rozměrů, mnohdy jen několika centimetrů. Pak jsou tu ale tři druhy sumečků, kteří podle mého názoru stojí za celou tou blamáží ohledně „našeho“ sumečka amerického. Jsou to sumeček skvrnitý, sumeček velký a sumeček plochohlavý.



Sumeček skvrnitý neboli tečkovaný (Ictalurus punctatus), anglicky channel catfish, je v Americe nejpočetnějším a nejrozšířenějším druhem ze všech sumečků. Právě tento druh má na svědomí tolik tvrzení o velkých „trumanech“. Mimochodem, anglický název sumečka amerického je brown bullhead, což v překladu doslova znamená „hnědá býčí hlava“. Sumeček skvrnitý dorůstá hmotnosti až dvaceti kilogramů a délky přes jeden metr.

Sumeček velký (Ictalurus furcatus), anglicky blue catfish, je největší zástupce sumečků v severní Americe. Dorůstá délky až přes metr a půl a váhy přes padesát kilogramů.

Sumeček plochohlavý (Pylodictis olivaris), anglicky flathead catfish, je posledním ze tří největších druhů sumečků v severní Americe. Dorůstá délky přes sto třicet centimetrů a váhy přes třicet kilogramů. V Americe je velmi oblíbené chytat tyto sumečky rukama pod převislými břehy, kořeny apod. Pokud tedy uvidíte, jak někdo šmátrá pod břehem v rukavicích a vytáhne za skřele, bohužel často i za žábry, zvláštně vypadajícího sumce, jde právě o sumečka plochohlavého.



Toto jsou tři druhy sumečků, které si skutečně mnoho rybářů plete s „naším“ sumečkem americkým. Ten i ve své domovině běžně dorůstá pouhých patnácti až třiceti centimetrů, tedy úplně stejné délky jako tady u nás v Česku. Byly chyceny i sumečci okolo padesáti centimetrů, to však opravdu velmi ojediněle a ryba takových rozměrů je v Americe nesmírně vzácná. Aktuální oficiální světový rekord je u sumečka amerického 3,35 kg. Také u nás se občas podaří chytit kus trofejních rozměrů, a to dokonce i přes třicet pět centimetrů, ale jsou to velmi náhodné a ojedinělé exempláře.

Opravdu by mě zajímalo, co tenkrát vedlo údajně Josefa Šustu k tomu, aby do Čech tuto rybu introdukoval. Třeba si ji také spletl s jedním z výše uvedených druhů, a proto tu teď místo metrových sumečků chytáme dvaceticentimetrové (berte to prosím s nadsázkou). A jak to vidíte se sumečkem v našich vodách do budoucna vy?

Autor: Jan Molnár - ®

Diskuse k článku (19 reakcí)

Přečteno: 18 696x
Průměrná známka: 1.05