Parmy a jejich chutě

- Milan Tychler

Mám to štěstí, že bydlím blízko řek, kde se vyskytují parmy, protože parmy mi během roku přináší spoustu radosti. Jen těžko budete v našich vodách hledat ryby houževnatější a bojovnější. Mnoho rybářů sdílí myšlenku, že parma není k jídlu a že má spoustu kostí. Já myslím, že právě tohle drží v současné době její stavy v rozumné výšce. Ono to tak není, avšak parma skutečně není považována za delikatesu, a tak se z ní stává pomalu a jistě „sportovní“ ryba.


Parmy jsou úžasné ryby

Kdysi bývaly parmy mnohem hojnější a lidé je od vody domů nosili. Nakládali je do octa a spoustu parem nasekali drůbeži. Teď už má domácí hospodářství jen málokdo a sedět u vody, aby nakrmil slepice a kachny, se nikomu nevyplatí. Chvála bohu! Nicméně parmy tu jsou. Najdou se mezi nimi slušné kousky a my tak můžeme doufat v neskutečné zážitky u vody.

Chytat cíleně parmy je mimořádná rybařina zvláště tam, kde se vyskytují větší kusy a není jich mnoho. Jinak je to podobné jako lov kaprů. Někde je spousta menších parem a dostat se přes ně k těm větším je stejné, jako prochytat se přes malé kapry k trofejnímu nebo alespoň slušnějšímu kousku. Nestačí si jen tak někde sednout na říční břeh a doufat v zázrak. Je nutné správně vybrat místo a pak zvolit nástrahu, která bude pro tyto ryby zajímavá.


Nejvíce se jich chytí na přirozené nástrahy

Nejvíce parem se chytí na přirozené nástrahy. Žížaly jakéhokoli druhu a masní červi vždycky nějakou parmu přinesou. Berou na ně parmy malé i ty největší. Taková rousnice je v přikalené vodě nástraha číslo jedna a spoustě rybářů už přinesla nejedno překvapení. Problém je v tom, že tyto nástrahy atakují i malé parmy a mnoho dalších ryb. Proto je nutné najít něco jiného, pro malé ryby méně zajímavého. Možnosti tu jsou a zase je to stejné jako u kaprů – pelety a boilie. Jsou tu ale i další nástrahy, jestliže nechováte důvěru k výše uvedeným. Někteří rybáři sází na tvrdý sýr, jiní na sýrové těsto, někdo to zkouší s uzeninou, protože parma klidně zabere i na kousek kořeněné klobásy, párek či kousky masa z kočičí konzervy.


Spoustu parem jsem dostal na sýrové těsto

Já jsem si to také vyzkoušel a mám za to, že si lov parmy tímto jen zbytečně komplikujme. Ponechal jsem klobásy a kočičí potravu jejich osudu a zaměřil se raději na pelety a boilie. V tomto směru máme nekonečný výběr a mimo to je používání těchto nástrah velmi jednoduché a je snadné zajistit jejich čerstvost. Ovšem velký výběr a jednoduchost nejsou zárukou úspěchu, protože parmy dovedou být vybíravé a jejich chutě se během roku mění.


Parmy rád chytám na boilie

Když jsem před mnoha lety začínal chytat kapry na boilie, vsadil jsem na sladké a příjemně vonící kuličky. Kapři proti tomu nic neměli a já neměl důvod zabývat se tím nevábně páchnoucím boiliem z rybích mouček. Ovšem nedalo mi to a udělal jsem to, co bylo třeba – začal jsem experimentovat i s touto variantou a brzy jsem zjistil, že mi v teplé letní vodě přináší mnohem častěji větší kapry. Záběrů bylo sice méně, ale to bylo bohatě vyváženo velikostí ryb. Na malých uzavřených vodách, kde jsem tenkrát chytal nejčastěji, mi boilie přinášelo mimořádné úlovky. Byl jsem z toho nadšený. Nebyl důvod myslet si, že s parmami to bude jiné. Ovšem jak se později ukázalo, parmy v řekách jsou mnohem vrtošivější než kapři v rybníce…


Pokusy s uzeninou žádné zázraky nepřinesly

Když nazrál čas a jaro se přehouplo do léta, přišel čas parem. Můj plán byl takový, že se zpočátku budu držet příchutí, které jsem už vyzkoušel a měl jsem za to, že budou parmám blízké. Začal jsem vyrábět boilie s takovými příchutěmi jako kořeněná klobása, experimentoval jsem s česnekem, sháněl sýrovou vůni a docela jsem se s tím trápil, protože nic nepřinášelo žádné výraznější úspěchy. Musím říct, že na všechny tyto kuličky jsem ryby chytil a nebyly to jen parmy. Dostal jsem na řece pěkné kapry a také dost vypasených tloušťů. Jenže velké parmy se mi stále vyhýbaly. Začalo mi vrtat hlavou, kde dělám chybu, a pak také to, jestli tu velké parmy opravdu jsou. Možná se s tím vším mořím úplně zbytečně. Ovšem i neúspěch v tomto případě k něčemu je. Můžete se z něho poučit a to je k nezaplacení. Ale je tohle skutečně neúspěch? Boilie chytalo bez problémů, a že se mi nepodařilo chytit velkou rybu, to nelze brát pouze jako vinu nástrahy. A tak jsem měnil místa, denní dobu, střídal jsem nástrahy – a ejhle, jednoho dne jsem měl na prutu jednu z těch ryb, o které mi šlo! Chce to tedy kromě dobré nástrahy také trochu toho štěstíčka, a hlavně tam musí ty velké ryby být!

Jenže každý, kdo si vyrábí vlastní boilie, ví, že udělat si dostatek návnady a nástrahy není jen tak. Chce to čas, místo v kuchyni a trpělivost rodiny. Mě nejvíce ze všeho vždycky trápil nedostatek času. Proto jsem se rozhodl vyzkoušet komerční produkty. Nabídka je široká a to by v tom byl čert, aby se v ní nenašlo pár věcí, které se budou parmám líbit. Dokonce i česnekové boilie tu je a skvěle funguje v chladné vodě. Musím se ale poohlídnout i po něčem jiném. Zkusil jsem hodně věcí, a nakonec jsem dospěl k názoru – stejně jako spousta jiných rybářů pokoušejících se o totéž –, že k lovu parem se dají s úspěchem využívat zejména pelety halibut, které fungují velmi dobře hlavně v teplé letní vodě.


Česnekové boilie s česnekovým dipem

Samozřejmě jsem řešil, jaké pelety halibut to budou, protože je mezi nimi velký rozdíl. Zde se mi potvrdilo, že k dlouhodobějšímu vnadění a lovu se některé z nich vůbec nehodí a parmy je po čase naprosto odmítají. O boilii platí totéž. Raději než boilie však používám pelety kvůli jejich rychlejšímu rozpadu. V chladnější vodě se jako dobré jeví pelety Robin Red. Je ovšem třeba počítat více i s jinými rybami a používat raději větší velikosti než drobné kousky. Co se kvality výrobků týká, platí zde totéž, co o peletách halibut. Dnes se snad každá červená peleta nazývá Robin Red, ale to je jen jeden velký klam.


Pelety s česnekem jsou také skvělé

Kromě těchto dvou variant jsem vyzkoušel i různá boilie v kombinaci rybiny s pikantním kořením a našel mezi nimi spoustu dobrých věcí včetně 12mm česneku. Tato příchuť se mi osvědčila v chladné vodě. A když už jsem u česneku, musím říct, že dobrou zkušenost jsem učinil s malými peletami halibut „posílenými“ právě česnekem.

Na chuti parem se hodně podepisuje teplota vody. Také jsem zjistil, že parmy nejsou ochotné krmit se většími sousty v mělké vodě. Jsou místa, kde se na parmy mohu dívat, a tam často jsem pozoroval, jak se krmí. Když jsem naházel do vody například pelety velikosti 6 mm, brzy je začaly sbírat. Ovšem když jsem udělal totéž s většími návnadami, ani si jich nevšimly. Těžko říct co za tím je. Ale pravda je, že větší parmu jsem na mělkých místech snad ještě nikdy nechytil. Všechny větší kousky mám z hlubší vody.


V zimě fungují výrazné vůně

Nemohu ani tvrdit, že by byly parmy aktivnější v teplé, nebo v chladnější vodě. Podle mě berou po celý rok, ale najdou se dny a týdny, kdy se jim skutečně moc nechce. Nemyslím, že by to bylo způsobeno nějakým nechutenstvím, ale spíše dostatkem přirozené potravy, na kterou se právě soustředí. Z tohoto důvodu je braní parem stabilnější spíše na konci léta a na podzim než v nejteplejších obdobích roku. Proto také v létě fungují lépe drobnější nástrahy. S tím se ovšem pojí i braní malých ryb a také se na malé nástrahy chytají i jiné drobnější ryby. Zkoušel jsem různé experimenty také s všelijakými posilovači a dipy. Zdálo se mi ale, že parmy příliš silně vonící nástrahy až na některé výjimky nemilují. Nicméně na háček dávám vždycky nástrahy „silnější“, než jakými vnadím.

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (4 reakce)

Přečteno: 7 900x
Průměrná známka: 1.24