Nástraha mimo háček při plavané

7.9.2018 - Milan Tychler

To, co bylo kdysi zcela nemožné až bizarní, je dnes naprosto běžná praxe a zcela to změnilo lov kaprů. Oč jde? O něco, co je v současné době úplně běžné a co zná každé malé dítě v rybářském kroužku – umístění nástrahy na vlasový přívěs mimo háček.

Já jsem jako dítě do žádného kroužku nechodil, ale staří rybáři mě učili, že háček se musí schovat celý do nástrahy. Špička nesmí v žádném případě vyčnívat ven, a proto se i vařená zrna kukuřice napichovala jen na háček. A to se běžně používaly háčky velikosti 1 i větší. Vypadalo to opravdu divně, ale kaprům to zjevně nevadilo, protože se chytali. Když k nám v osmdesátých letech dorazila ta novinka, tedy umístění nástrahy mimo háček, zpočátku jsem tomu nevěnoval valnou pozornost a považoval celou věc spíše za nějaký výstřelek než něco, co s námi zůstane. Přesto mi to stále vrtalo hlavou, a když se pak začali v časopise objevovat ti nádherní kapři, muselo se to vyzkoušet…

Sehnat si navlékací jehlu v obchodě byla skoro nemožná věc, a tak posloužil zbroušený a upravený háček na háčkování. Opatřit si baitrunner byl stejný problém. Tenkrát jsem si dobrou vychytávku nastudoval v knize o kaprech, kterou napsal Andy Little v roce 1988. Do očka prutu jsem vložil kousek molitanu a nechal otevřenou cívku navijáku. Molitan nedovolil, aby se vlasec volně odvíjel, a udržoval ho ve stálém napětí. Tenkrát začaly ty kapří jízdy, které jsou hodně návykové. K vrtání prvních vyrobených nástrah jsem si upravil tenký vrtáček, který jsem vlepil do maličké vlastnoručně vyrobené rukojeti. Se zarážkami jsem si hlavu nelámal. Stačilo nastříhat na kousky kousek gumičky. Pletenky na návazce se prodávaly na metry. Byl to, pokud si dobře vzpomínám, nějaký Dacron nebo něco podobného. No zkrátka, nebylo to jednoduché, ale o to zajímavější a každý kapr chycený tímto způsobem opravdu potěšil. V začátcích těch let u nás začal hon na velké kapry. Ani já se mu jako zanícený rybář nevyhnul a myslím, že v té době nikdo ani netušil, jaký business se z toho všeho stane.

Musím říct, že díky tomu všemu jsem velké kapry chytil, ale současně přiznávám, že mě tento způsob lovu neuchvátil natolik, abych se věnoval výhradně jen jemu. Pro mě má obrovské kouzlo i lov dravců, parem a dalších ryb, takže jsem kaprařinu nechal být a věnoval se zase i jiným rybám a vodám, ve kterých velcí kapři nejsou. Ale nezapomněl jsem a ani bych nechtěl. Stále se k tomu čas od času rád vrátím.

Sice jsem trochu odbočil, ale tento lov, respektive nástraha mimo háček, mě provází stále, třeba při lovu feederem, kterému jsem se pár let opravdu intenzivně věnoval. I do této techniky nastoupil v poslední době trend lovu kaprů za použití silných prutů a otevřených krmítek na method feeder. Při něm se běžně používá kukuřice, pelety a menší boilie, tedy nástrahy umístěné mimo háček. Funguje to. Chytají se tak kapři všech velikostí včetně opravdu velkých kusů. Ale nejen to. S menšími nástrahami se chytí i jiné ryby. Na stojatých vodách jsou to hlavně cejni, občas větší karas nebo lín. Na řekách chytám s nástrahou mimo háček hlavně parmy, ale i tlouště a další ryby. Je to zvláštní? Ne. V současné době naprosto normální.

Ovšem po celou tu dobu mi vrtala hlavou jedna věc – dala by se použít nástraha umístěná mimo háček i při lovu na plavanou? Nikdy jsem neměl na mysli takový ten aktivní lov, kdy necháváte splávek volně splývat s proudem anebo ho třeba i aktivně vedete, i když i to sem si vyzkoušel. Myslel jsem způsob, kdy čekáte se splávkem na záběr s nástrahou klidně položenou na dně. Věděl jsem, že to bude nějak fungovat, ale byl jsem hlavně zvědavý, jak bude splávek reagovat a signalizovat záběry.

V začátcích lovu s nástrahou mimo háček se hodně preferovala pevná koncová sestava často nazývaná jako úniková. Počítalo se s tím, že těžká zátěž kapra vystraší, ten se rozjede a hmotnost zátěže pak vlastně pomůže zapíchnout volný háček do kapří tlamy. Jenže při lovu se splávkem žádné velké olovo používat nebudu. Chci normální lehký splávek vyvážený broky, z nichž jeden bude ležet na dně, a to je všechno. Ryby budou mít dost času nástrahu uchopit a také pustit. O žádné olovo se „nepřipíchnou“. Jak to tedy bude? Prokouknou ryby tuto lest? Bude se splávek potápět, nebo stoupat k hladině? Mám použít splávek zavalitější, nebo spíše štíhlý? Velký otazník visel ve vzduchu do té doby, než jsem to vyzkoušel u vody…

Menší rybník plný kaprů všech velikostí, také karasi a líni, na přelomu jara a léta. To mi připadlo jako dobrá volba k vyzkoušení kombinace splávku a nástrahy umístěné mimo háček. Na celkem mělkém místě v hloubce asi metr a půl si několika vnadicími koulemi s masnými červy, kukuřicí a peletami vytvářím kousek od břehu místečko, kam pak posadím dva splávky. Jako nástrahu pro začátek vyzkouším kukuřici. V zásobě mám i drobné boilie a samozřejmě pelety.

Splávky letí za chvíli vzduchem a měkce přistávají na hladině. Uvelebuji se na stoličce a zvědavě očekávám věci příští. Musím říct, že jsem hodně zvědavý, připravený experimentovat se zátěžemi, rozložením zátěže na vlasci, hloubkou i nástrahami, velikostmi háčků a vůbec očekávám docela rušný a zajímavý den. Nemýlím se. Netrvá dlouho a jeden ze splávků poskočí, zajede pod vodu jako šipka a vlasec sviští z navijáku. Kapr. Není velký, na háčku drží evidentně dobře, ale mě nejvíce ze všeho zajímá, kde má zapíchnutý háček. Hezky v koutku úst. Nástrahu popadl, jako by byla normálně na háčku zcela bez okolků. To se mi líbí! Ale co když to byl jen jeden takový šílenec…? Ovšem mé obavy jsou zcela zbytečné. Další záběr je od většího karase stříbřitého a i ten potápí splávek celkem razantně. Na hladině prostě nic nenasvědčuje tomu, že by byla kukuřice nastražena jinak než normálně na háčku. Je čas na změnu.

Zkouším na jednom háčku peletu a na druhém boilie. A kapři berou. Berou i karasi, během dopoledne chytím i dva menší línky a celkem slušného cejna. Jak to, že nemusím mít velké olovo ani napnutý vlasec? Vysvětlení je zcela prosté – rybám totiž malý háček vůbec nevadí. Nástrahu spolu s ním prostě nasají a hotovo. Splávek se potopí, já zaseknu a ryba je na háčku, který je vždycky zaseknutý pevně na okraji tlamy.

Když to tak dobře a k mé plné spokojenosti jde, začnu s jedním prutem experimentovat. Po každém záběru zvětšuji háček. Brzy se ukáže, že čím větší je háček, tím méně záběrů se dá zaseknout. Velikost háčku je tedy důležitá a jako nejlepší se ukazuje takový háček, jehož průměr v obloučku je o fous menší než průměr nástrahy. Ani příliš malé háčky nejsou výhodou. Ryby je sice nasají snadněji, ale hůře se zasekává a ryby z nich padají. Je to podobné jako při lovu na položenou. I při ní je vztah velikosti háčku vůči velikosti nástrahy důležitý.

A teď to důležité pro mě. Přinese mi při lovu se splávkem umístění nástrahy mimo háček více ryb? Tak to si opravdu nemyslím. Jisté však je, že je to velmi dobrá volba tam, kde se potřebuji pomocí selektivních nástrah zbavit dotírajících malých ryb a kukuřici nahradit drobným boiliem nebo peletou či jinou nástrahou, kterou nemohu pro její tvrdost napíchnout rovnou na háček. Pak je to skutečně skvělá volba. Jediné, nač musím upozornit, je to, že s volným háčkem se nedá lovit mezi překážkami za větru, který splávek posouvá po hladině a současně posouvá také nástrahu po dně. Volný háček pak sbírá nečistoty na dně a může snadno uváznout.

Takže dá se použít nástraha mimo háček při lovu se splávkem? Jasně! Dá a já to tak často na některých vodách dělám.