MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Jižní karélie z jezera Saimaa na Ladogu

2.3.2018 - numen

Vše začalo tím, že jsem v létě dostal od svého nevlastního syna nabídku jet do finské Karélie a Ruska.

Samozřejmě jsem neváhal a hned souhlasil. Pojali jsme to jako rodinnou dovolenou. Já, manželka a 12letý syn, ve Finsku se k nám přidal ještě nevlastní syn. Pro mne byla cesta do finské Karélie, ruské části Karélie a na Ladožské jezero splněním dětských snů.


Hubenější, ale bojovnější, nejčasější velikost

Když mi bylo kolem deseti let, nečetl jsem pohádky, ale knihy, jako je Revír bez hranic, Lesní noviny, Karelské léto, Závoj zeleného ticha a mnoho dalších. V té době nebyly počítače, neměli jsme ještě barevnou televizi, a když se mi dostalo do ruky Rybářství, byl jsem šťastný jako blecha. Jediné, co se dalo sehnat, byly knihy v naší obecní knihovně. Byla to doba, kdy ti nejodvážnější spolužáci četli Vinnetoua. Když jsem odevzdal povinnou četbu, má paní učitelka nevěřila, jaké knížky to čtu. Jako jediného se mě ptala dopodrobna, o čem ty knihy jsou. Byla ale ráda, že čtu alespoň něco, protože já jsem byl (jak se tenkrát říkalo) „živé dítě“. Dnes bych byl hyperaktivní s poruchou soustředění… :-) Nakonec si učitelka zvykla, naopak, když potřebovala ukázat dětem potápníka, chrousta, čolka nebo mloka, donesl jsem cokoliv, třeba i nezmara.

Přišel jsem ze školy, hodil tašku do kouta a mazal jsem k vodě nebo do lesa. Sedával jsem na posedu, stopoval zvěř, líčil pasti nebo seděl u vody a chytal ryby. Po večerech jsem snil o lovu obrovských okounů a štik v Karélii, i o vlcích, medvědech a tygrech v tajze. Postupem času jsem na tyhle končiny zapomněl, ale ryby a příroda se u mě proměnily dá se říct ve vášeň. A proto ve mně nabídka podívat se do končin, o kterých jsem kdysi snil, oživila vzpomínky a vlila mi novou krev do žil.

Nastal čas příprav. Zkusil jsem sehnat pár informací o finské Karélii. Moc se mi toho ale sehnat nepovedlo, jen to, že jsou tam mělká, dost zarostlá jezera, chytá se převážně přívlačí, občas na mušku. Plavanou a feeder tam neznají. To moc informací nebylo… A to je jeden z důvodů, proč se teď zpětně pokouším napsat tento článek.

Sehnat v dnešní době ubytování není problém. My jsme si ho zařídili docela levně přes stránky Airbnb. Nabídka byla velká za parádní cenu. Měli jsme sestavu tří chatek se saunou a posezením na verandě, další posezení bylo kryté a s grilem. Vše bylo na samotě pár metrů od vody.


Rodiná pohoda

Drobný problém představovala délka prutů. Nechtěl jsem platit další zavazadlo v letadle, a tak jsem nakonec pruty vyřešil koupí dvou cestovních vláčecích prutů s transportní délkou kolem 50 cm. Ty už se vešly do kufru. Do zavazadel jsem přibalil i několik deci silně podchlazených červů a čtyři kila krmení - co kdyby náhodou...

Dalšími podrobnostmi nebudu zdržovat, jen podotknu, že letadlem jsem letěl poprvé, celou cestu byly turbulence a já jsem zbytek rodiny velice bavil. Přespali jsme v hostelu v Helsinkách, kde jsem otevřel červy, aby se rozdýchali, a usnul jsem. Polovina mi jich zdrhla a já je honil až na chodbě. Do Helsinek pro nás přijel nejstarší syn autem z Ruska. Převezl nás k jezeru vzdálenému 360 km. Většinou se jelo po dálnici, kde všichni dodržovali rychlost 110 km/h, za celou cestu nás předjelo jediné auto a to jelo kousek před námi. Nikde žádný papír nebo lahev! Pro Čecha vcelku až neuvěřitelné.


Tomuhle jsme říkali ježek, i 7prutů najednou...

Chatky byly v lese na břehu, podle mínění našeho domácího, malinkého jezera: 2 800 metrů dlouhého a 400-1 200 m širokého. Ovšem jen sedm kilometrů od nás bylo jezero Saimaa o rozloze 4 300 km čtverečních se 12 398 ostrovy. Skály s hlubokými tůněmi střídaly mělké zátočiny s rákosím, ale jezero samo moc mělké nebylo - největší hloubka je tu kolem 70 m. Ráj…

Voda měla v létě 17 °C, vzduch 23 °C. Já sám jsem vlezl do vody, jen když jsem šel ze sauny, ale zatímco já chodil v softshellové bundě, Finky se nadšeně koupaly a opalovaly. Divná země… Ještě dodám, že vysloveně hezkou Finku jsem tu nepotkal. Když nebyla úplně ošklivá, byla aspoň šíleně zmalovaná.


Nejlepší nástraha na štiky

K dispozici jsme měli vše, internet, saunu, gril, loďku, vše v ceně. Nikdo nikde, houby rostly pod saunou, pod oknem, vlastně všude, kde nebyl mech. Všude kolem byly brusinky, borůvky, maliny, a to vše těsně kolem chatek. Z každé chatky či posezení byl výhled na vodu. Příroda a okolí byly nádherné, jen ty ryby...

Jeden vláčák s jemnou špičkou jsem navázal jako feeder, později jsem ho převázal na plavanou a chytal drobné ryby. Těch tu bylo dost, ale většina byla do 15 cm, jen sem tam větší. Naše jezero bylo místními odrybněné. Přímo u nás se dali chytat okounci, plotice, ježdíci a perlíni. Nikde to nezalovilo, zkoušel jsem vláčet, projel jsem větší kus jezera, a nic. Nezbylo než najít nějaký obchod a zjistit co a jak.


Jeden z mála okounů na woblera

Zjištění bylo trochu smutné - na našem jezeře se chytá do vězenců, tenatových sítí a vše, co chytnou, zkonzumují, i ty malé 10-15cm rybky… V obchodě nám poradili co a jak, kde si koupit povolenku, na mapě nám označili, kam se dostaneme autem. Prodejna stála za podrobnější prohlédnutí. Pro nás to bylo zvláštní - prodávala se tam jen přívlač a pak sítě, vrhací a střílecí harpuny, pasti na raky a kraby, vězence. Například tenatová síť 7x2 m byla lacinější než wobbler zn. Rapala.

Povolenku bylo možné koupit v kiosku, který funguje podobně jako naše pošta, za 14 euro na týden. Na spinning byla zvlášť a na hlubinou přívlač zase jiná. Ta se dala koupit přímo na prodejně a stála 20 euro na týden. Na chytání jen s udicí bez navijáku povolenka není potřeba.

Domácí rybáři za takovou udici považují bič nebo udičku do ruky, zde s malým 6g splávkem. To byl nejmenší, jaký jsem tam u nich viděl se šestkou háčkem. Menší neznají. Jeden rybář viděl můj háček velikosti 18 a 0,2g splávek a trochu ho to rozhodilo. Ukázal jsem mu tedy ještě krmítko na feeder a montáž s 18 háčkem a to ho odrovnalo úplně.

Pokud jde o samotné chytání, chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, jak na ryby a kde je hledat. Hlavní problém ve Finsku je, že na každém přístupném místě stojí chata. Většina takových míst je u mělčiny a ta je zarostlá spoustou roslin, klidně i 20-30 m od břehu, a tak se k vodě prakticky nedostanete. Řešení jsou jen tři: loďka s motorem (v některých končinách je problém ji sehnat), rybářský kajak, a nebo zbývá najít skalnatý břeh, kde nejsou ani chaty, ani rostliny.


Večery tam byly kouzelné

Na větší ostrovy vedou silnice a pod nimi jsou různé průplavy a kanály pro lodě. V takových místech se dalo nachytat spousta ryb. Ukázalo se, že to jsou „nej“ místa. Na každém takovém místě se dalo chytit hned několik štik, třeba i pět a víc. Pak stačilo jen změnit místo a chytali jste opět. Štiky nebyly veliké, jen do 70 cm, ale bylo jich hodně. Jen jednou jsem měl na prutě opravdu obrovskou rybu, ale po krásném boji mi zajela do rákosí a nakonec se vyhákla. Škoda. Třeba malá rotační třpytka nešla moc používat, chytal jsem na ni štičky od 10 do 30 cm, ale přijel mi za ní pod nohy pstruh k 80-90 cm. Bohužel jsem si ho všiml pozdě a vyplašil ho. Takového jsem ještě neviděl. Když jsem narazil na hlubší, místo kolem 15 metrů a víc, pak jsem místo štik tahal okouny. Ti také nebyli velcí, zhruba do 35 cm, ale jak jsem jednoho chytil a vyprovázelo ho třeba i deset brášků.

Podle místních jsem tam byl ve špatnou dobu, protože větší ryby byly na hloubce a ke břehu dorazí, teprve až se ochladí voda. Pak se dají chytat i ze břehu. Chce to tedy jet buď na jaře, když se ryby přijedou třít, nebo na podzim, kdy přijedou ke břehu za rybkami. V obdoví, kdy jsem tam byl, je nejlepší trolování, ale to mě moc nebaví, tak jsem to ani nezkoušel. Jeden cizinec mi psal, ať to zkusím, že za den vytáhnu někdy jednu, ale někdy i k pěti rybám, a budou stát za to. Dají se ulovit i pstruzi k pěti kilům a štiky kolem metru.


Rotačku pomalu nelze použít, hned tam je pidi štička

Co se týče nástrah, měl jsem toho s sebou spoustu, ale nakonec jsem zjistil, že bych vystačil s několika kousky.

Přivezl jsem si spousty wobblerů od Rapaly a jeden Baby Triple Devil zn. Spro ve žluté barvě. Vzal jsem ho s sebou jen tak, nikdy jsem na něj nechytal, ale jsem fanoušek Spra, a tak jsem chtěl mít alespoň něco od nich. Paradoxně to byl suverénně nejúspěšnější wobbler, který jsem použil. Podle mě to bylo jeho chodem. Měl takový zvláštní plynulý chod, jiný než ostatní, které jsem měl s sebou. Bohužel těsně před odjezdem z Finska jsem ho utrhl a stejně úspěšnou nástrahu jsem už nenašel. S gumovými nástrahami to bylo podobné. Měl jsem jich spoustu, ale suverénně vyhrál twister od Relaxu v nenápadných barvách, nic křiklavého, do 7 cm. Kromě něj byl úspěšný twister s bobřím ocasem.


Rapala má reklamu na každém kroku

Překvapivé pro mě bylo, že se na jezeře dá chytit nejen plotice a perlín, ale i karas přes 40 cm a velký cejn k 50 cm, to ovšem jen daleko na mělčinách mezi ostrovy.

Naše další cesta vedla podle řeky Vuoksa do ruského Petrohradu. Byl bych rád u této řeky strávil delší dobu, ale nebyl na to čas. Místy je široká i přes 1 km, jsou v ní pásy rákosu. Jeden Rus mi říkal, že to chce loď a zajet k rákosu a ostrovům. Dokonce mi nabízel, ať počkám, že mě večer vyveze, ale neměli jsme na to bohužel čas.


Řeka Vuoksa s domorodcem na rybičkách

V Petrohradu jsem měl možnost ještě krátce zkusit rybařit ve Finském zálivu, kde jsou spousty malých ryb, ale na větší jsem tam nenarazil. Pak jsem navštívil Ladožské jezero. Na něj jsem nebyl vybavený. Tohle jezero je něco neuvěřitelného. Vlny, jaké jsem neviděl ani na moři, čistá voda, viditelnost i více než pět metrů do hloubky. Bez velké lodě jsem tam lovit nedokázal. Domorodci tu chytali na malých loďkách, ale já bych se toho bál. V místech, kde jsme byli, byla hloubka i přes 150 m, vlny kolem metru a veliký proud. Tam začínala řeka Něva. Celková rozloha jezera je 17 700 km2, jeho délka 219 km a šířka 138 km. Maximální hloubku má 240 m… Tolik nemám ani pletenky na cívce!


Finský záliv

Jen jsem tedy krátce zaběhl na řeku Něvu. Ta má průměrný průtok 3 000 m3. Neznám nic podobného. Škoda, že jsem s sebou neměl svůj oblíbený heavy feeder. Pro nás dříve narozené bylo nejlepší místo u Aurory. Dají se tam chytit slušní okouni a plotice. Domorodí tam chytili i metrového úhoře nebo 90cm candáta. A kdo může říct, že to byl ráno prohodit kolem Aurory…?! :-)


Aurora, skvělé místo na ryby

Zajímavé byly montáže domorodců, například způsob zvaný televize. Na silném prutu byl plovák s tenatovou sítí, rybář ji nahodil a pomalu přitahoval. Všechno, co se tu chytí, i několikacentimetrové rybky, to se zužitkuje.

Jeden starý rybář mi vysvětloval, že dříve se dali chytat i okouni přes 3 kg, losos, několik druhů tresky a pstruzi obrovských velikostí. Ale od té doby, co postavili hráz v deltě Něvy ve Finském zálivu, něco jako obří komory pro lodě, velikost ryb se zmenšila. Každopádně se tam loví stále spousty ryb, ale skoro žádná se nepouští a je jedno, jestli má 10 cm, nebo metr.

Na Ladožské jezero a na ruské řeky bych se rád vrátil, neměli jsme na ně moc času. Celkově jsem tuto cestu bral jako průzkum terénu.


Takzvaná televize

Co mě zaujalo, jsou ceny. Ve Finsku stojí v restauraci pivo 10-11 euro, pizza 10 euro. Benzín ve Finsku vyjde v přepočtu na 42 Kč/l, přičemž u nás stál v tu dobu 27 Kč/l, a v Rusku vycházel v přepočtu na 13 Kč/l. A například cena kuřecích prsou ve Finsku byla 196 Kč, v Rusku 80-90 Kč. Filet z čerstvé tresky stál v Rusku 90 Kč/kg, skvělá vodka kolem 100-160 Kč, přičemž ta finská se s ní nedá ani srovnat.

Zajímavý byl ještě přejezd z Finska do Ruska. Na hranicích stály dvě fronty, jedna pro pasy Evropské unie, druhá pro Rusy. Ta naše na byla na pět hodin… Inu, jak za starých časů před rokem 1989. Naštěstí si po hodině všimli, že máme ruskou značku na autě, a tak nás vzali přednostně a najednou se chovali úplně jinak.


Nejjemnější Finská sestava:-)

Ve Finsku raději nemluvte rusky, a když už není jiná možnost , rovnou říkejte, že nejste Rus. Jakmile Finové zjistili, že nejsme z Ruska, byli sdílní, příjemní a poradili. Do té doby ovšem byli až nepříjemní.

V Rusku vám rádi poradí, hezky se s nimi povídá, jsou to velice příjemní lidé. Jen dejte pozor - vydrží toho v pití opravdu dost! Co vás může překvapit, je, že zastavit na kraji dálnice a jít na houby nebo na ryby je tu docela běžná věc. Povolenou rychlost nesmíte překročit o více než 20 km/h, to je trpěná tolerance. Co mě nejvíc překvapilo, bylo, když se na dvouproudé křižovatce sejde najednou i pět aut vedle sebe, ale řidiči se různě pouští, dávají si přednost, a to v klidu. Na dvoře mají uklizeno, ale když jdou k vodě opékat šašlik, nechají po sobě neskutečný nepořádek.


Na Něvě bylo k vidění různé nářadí

Ve Finsku je to naopak. Na dvorku mají organizovaný chaos, ale venku nenajdete ani papírek, plastovou lahev, vůbec nic. Takový pořádek jsem si neuměl ani představit. Za týden u vody jsem ve vodě viděl jen jednu lahev od Poděbradky a jeden zvláštní wobbler.

V ruském rybářství koupíte vše jako u nás. Povolenku v Rusku mít nemusíte a chytat smíte všude, kde se dá. Omezení prutů tu není a vše je o dost levnější něž u nás.


Nejčastější velikost okouna

Ještě se s vámi podělím o jeden zážitek - ve Finsku jsem viděl běžet losa. Lámal křoví a stromky s kmínky 10-15 cm jako sirky. Neskutečná demonstrace síly!

Rád bych se znovu vrátil jak do Finska, tak do Ruska, obě země mají své kouzlo. I když jsem nechytil žádnou trofejní rybu, byla to pro mě parádní dovolená.

Autor: numen - ®

Diskuse k článku (57 reakcí)

Přečteno: 4 594x
Průměrná známka: 1.05

Co je nového - všeobecné
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniNový design navijáku Shimano Catana FD

Pevný, odolný naviják s hladkým a spolehlivým chodem. Model se pyšní novodobým a možná trochu překvapivým černým designem.

akce, rybareniRybářský bivak Spro

Bivak SPRO RAPID SET-UP DOME XL je verze pro 2 lidi. 170T nylon vnější látka s odolností 350 mm vodního sloupceŠ-240cm x 190cm; V-155cm.

Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Foret Fishing - rybářské potřeby Foret Fishing - rybářské potřeby

Hustopeče, Bratislavská 18