Kolik použít partiklu při lovu feederem?

20.5.2015 - Milan Tychler

Vnadit se dá všelijak a při lovu feederem za použití krmítka se často používá kombinace vlhčené vnadicí směsi, červů a hrubšího partiklu. Do krmení se nejčastěji používá měkká kukuřice z plechovky, vařená pšenice, konopná semena, řepka, drobné pelety a samozřejmě i třeba směs tohoto všeho.

Není snadné přesně říct, jaký by měl být mezi sypkou směsí a hrubými složkami poměr, protože záleží na mnoha okolnostech, z nichž některé můžeme jen stěží předvídat a určit. Je to hlavně otázka toho, kolik času hodláme u vody strávit, jaká je teplota vody, což souvisí s aktivitou ryb, jaký druh ryb chceme lovit, jakou velikost a také kolik je v tom kterém revíru ryb a jaký je momentální výskyt přirozené potravy. Je to tedy tak, že někdy může tvořit partikl základ vnadění a směs je v něm jen proto, aby partikl při hodu nevypadl z krmítka, a jindy zase přidáme sotva pár zrnek, abychom ryby sice zaujali, ale nepřekrmili.

Jsou rybáři zkušení i méně zkušení a fakt je ten, že ani zkušenosti mnohdy nestačí, protože proměnných je mnoho a zmýlit se může úplně každý. Navíc se mohou podmínky měnit velmi rychle a naprosto nečekaně, což celou situaci ještě víc ztěžuje.

Bylo by fajn, kdybychom věděli jak a jaké krmení namíchat, kolik přidat červů a kolik kukuřice nebo pelet. Žádná kuchařka na to ale není, a tak nejsme vždycky úspěšní a věci u vody se někdy vyvíjí jinak, než bychom si přáli.

Povědomí o tom, že do sypké vlhčené směsi je zapotřebí přidat ještě něco hrubšího a živého, co ryby udrží na lovišti, se všeobecně přijímá jako fakt. Nikdo nebude diskutovat o tom, že čím větší ryby chceme lovit, tím spíše použijeme partikl než sypkou směs, která láká především drobné ryby. Pořád ale budeme zkoumat, kolik vlastně těch hrubých složek přidat, aby to bylo správně.

Dřív jsem dávkoval hrubou složku do krmení jen tak, jak se říká od oka. Hrst toho, hrstičku támhletoho, trochu červů… Myslím, že to tak stále dělá mnoho rybářů. Soudím podle toho, co vidím okolo sebe na rybách. Já jsem se s postupem času a pod vlivem nasbíraných zkušeností jak v běžném, tak závodním lovu naučil zacházet s těmito složkami opatrně, i když bych rád rybám trochu těch dobrot dopřál.

Když u vody míchám krmení, vždycky se snažím nějak odhadnout situaci. Prakticky nikdy už ale nedělám to, co jsem dělal dřív, totiž abych hrubé složky a červy hned na začátku lovu smíchal s krmením. Pokud mi nejde vyloženě o kapry, ale chci si jen tak zachytat, připravím nejdříve vnadicí směs.

Hezky pomalu ji provlhčím a asi třetinu dám stranou. Do odložené třetiny přidám červy, drobné pelety a kukuřici v poměru dva díly směsi na jeden díl hrubých složek. Tato část směsi s hrubými složkami mi pak poslouží k hrubému zakrmení velkým krmítkem na začátku lovu. K tomu ale musím říct, že takto to dělám v teplém období, kdy jsou ryby aktivní a skutečně žerou, a na vodách, které tomu odpovídají svou velikostí. Na malých říčkách a rybníčcích velikosti požární nádrže se na to musí jinak. Na pískovnách, přehradních nádržích a řekách velikosti Vltavy, Labe, Moravy či Bečvy se naopak hodí tento postup.

Samozřejmě následuje otázka, jak velká je tedy ta třetina? No, řekněme, že se chystám na čtyři hodiny intenzivního lovu. V tom případě bude celkový objem směsi s hrubými složkami asi jeden a půl litru. Když tohle dostanu do vody, vyměním krmítko za menší a začínám chytat jen se směsí, kterou mám upravenou tak, aby se z krmítka dostala velmi rychle. Pak s ohledem na frekvenci záběrů plním krmítko tak, že do misky s krmením přidám špetku červů, pár zrnek kukuřice, špetku peletek a to pak naberu spolu se směsí do krmítka. Následující chvíle mi pak jasně napoví, jestli mám hrubých složek přidat, nebo naopak ubrat. Čím více je záběrů a čím větší jsou ryby, tím více hrubých složek do krmení přidávám.

Je-li záběrů málo, hrubé složky vypouštím. Přidám jen ždibíček červů a někdy vypustím i ty. Ale ještě před tím, než to udělám, nastražím na háček větší chomáč masných červů. Když v krátké chvíli přijde záběr větší ryby, naplním krmítko jen hrubými složkami, ze směsi udělám jen zátky a pošlu na krmené místo hned po sobě dvě taková krmítka. Když začnou ryby zase brát normálně, je to známka toho, že krmení nebylo na místě dost a je čas rychle to napravit. Bohužel, někdy to tak jednoznačné není a ryby, hlavně na řece, se na lovišti ukazují v jakýchsi vlnách a mezi záběry jsou pak nepravidelné přestávky.

V čem je tedy rozdíl? To je jasné. Kdybych smíchal hned všechno dohromady, mohl bych pak jen těžko regulovat dění na lovišti. Krmítkem bych na místo házel stále stejné množství hrubých složek a to by mohlo být v některých případech málo a v jiných zase až moc. V obou případech bych si mohl škodit.

Já vím, že to někomu může být docela fuk, jestli má záběrů pět, nebo patnáct. Píšu ale o tom, že si chci u vody zachytat, a proto se tak v tomto případě chovám. Až si budu chtít posedět, prostě do vody něco naházím, budu sedět a kochat se okolím. A když sem tam něco zaseknu, bude mi to stačit ke štěstí. I takové dny mám.

Kdysi jsem si udělal jen tak ze zajímavosti maličký test. Naplnil jsem krmítko směsí, do které byly předem zamíchány hrubé složky, a pak jsem naplnil krmítko tak, jak jsem popsal výše, tedy špetka červů, pár zrnek kukuřice, troška pelet… Pak jsem obě krmítka vysypal na víko od kbelíku a spočítal červy, kukuřici a pelety. Rozhodně to nebylo totéž, a když si uvědomíte, kolik krmítek během lovu do vody hodíte, budete mít mnohem lepší představu o tom, kolik toho ryby skutečně sežerou. Kolik skutečně sežerou směsi, o tom nemáme vůbec potuchy, protože ta se prostě z větší části rozptýlí ve vodě, odnáší ji proud a hrozí jen malé riziko, že ryby směsí překrmíte, i když i to je za chladného počasí možné. Proto je v chladném období dobré používat síto, abyste směs zbavili všech hrudek.

V každém případě chci zdůraznit to, že je lépe mít věci pod kontrolou. Opatrnost se sice vyplácí, ale když je to nutné, je zapotřebí do toho opravdu šlápnout a zabořit krmítko do červů v misce hezky hluboko. Pokud už na začátku lovu smíchám všechno dohromady, tohle už se mi pak určitě nepodaří.

Mohu spoléhat na to, že když budu pravidelně nahazovat směs i s vmíchaným partiklem, ryby si samy určí, jak často mám nahodit. Když po každém nahození následuje také poměrně rychle záběr, je všechno v pořádku. Problém nastane ve chvíli, kdy ryby přestanou brát. Těžko pak mohu posuzovat, co je toho příčinou, a něco měnit. Partikl a červi jsou v krmení. Pokud byly záběry celkem zřetelné a jasné, v koncové sestavě to nebude. Problém bude v dávkování krmení a to už pak v případě, že je na místě hrubých složek moc, neovlivním. A pokud jich je málo, musel bych použít hodně velké krmítko a házet a házet, samozřejmě i se směsí. Variantou by bylo použít rychle hrubé síto a hrubou složku zase oddělit a naházet ji samostatně. Tomu všemu se dá snadno vyhnout, když ji budu držet už od začátku hezky zvlášť…