Hluboké a rychlé vody

27.3.2015 - Milan Tychler

Lov feederem je skvělý především v tom, že feederem a se dá bez jakýchkoli zásadních úprav lovit v podstatě na jakékoli vodě.

Je celkem jedno zda vyrazíte na vodu stojatou, nebo tekoucí. Zachytáte si všude, a pokud používáte dostatečně silný prut, jedinou změnu, kterou budete muset udělat, je to, že na řece použijete těžší krmítko a prut místo špičkou k hladině umístíte špičkou směrem vzhůru. Pominu to, že špičky měníme podle potřeby.

Přesto se najde mnoho rybářů, kteří na tekoucí vody s feederem vůbec nechodí. Prostě se obávají lovu v proudu. Jejich předsudky, pramenící z klasického lovu na položenou, jim to prostě nedovolí. To, že tekoucí voda tahá za vlasec, je v nich silně zakořeněno a spojeno s neposlušným čihátkem tak, že zkrátka řeky ze svého repertoáru vyškrtli. Všem těmto rybářům říkám, že není čeho se bát a že nevědí, oč přicházejí. Ale nutit do toho samozřejmě nikoho nebudu a ani nechci. Spíš bych tu měl nějakou radu pro ty, kteří začali.

Abych to ale až příliš nezjednodušoval a nebagatelizoval, musím říct ještě jednu, velmi důležitou věc – bude třeba trošku upravit krmení, nebo krmítko, a možná oboje. Záleží totiž na tom, v jak rychlé a hluboké vodě hodláte lovit, a toho se mé dnešní povídání týká.

I na řekách se dá vnadit mnoha způsoby, ale já považuji za ten nejlepší způsob použití krmítek. Pokud alespoň trochu přesně házíte, není podle mě nic lepšího. V tomto směru vždycky panovala jedna obava, a to ta, že v některých případech nemusí pouhé krmítko stačit, protože jeho pomocí nedostanete na loviště dostatek návnady. Myslím, že spousta lidí v poslední době změnila názor. Stačí si to jen vyzkoušet. Samozřejmě pokud si vyberete „minikrmítko“, nebude vnadicí efekt nijak zázračný. Ale máme přece spousty krmítek různých velikostí, kterými se dá vnadit skutečně efektivně, a není nic snazšího, než je během lovu prostě měnit podle potřeby. K tomu je třeba jen překonat vrozenou lenost. Nic víc. Vyměnit větší krmítko za menší a naopak je jen otázkou rozepnutí a zapnutí karabinky, kterou je krmítko k vlasci připevněné. Skutečně není zapotřebí nic víc.

Ovšem jen správně zvolená velikost krmítka nebo jeho výměna během lovu pro dokonalý vnadicí efekt zdaleka nestačí. Říční proud je skvělý v tom, že nese pachovou stopu krmení daleko a ryby láká z mnohem větší oblasti, než je tomu na vodách stojatých. Maličký zádrhel ale nastává už ve chvíli, kdy se plné krmítko dotkne vodní hladiny. Říční proud z něho totiž začne vyplavovat krmení prakticky okamžitě, a když necháte krmítko klesat ke dnu na napnutém vlasci, může se snadno stát, že krmítko dopadne ke dnu už téměř, nebo dokonce úplně prázdné. Pomáháme si tedy tím, že krmení pro lov v hlubších proudivých vodách připravujeme lepivější a také jej v krmítku více utlačujeme. Tato opatření mají za úkol jen jediný cíl a tím je zpomalit vyplavování krmení z krmítka, aby vábivý efekt trval co nejdéle.

Určitě bychom mohli vyrobit krmení, které se bude rozplavovat velmi, ale velmi pozvolna, jenže takové krmení má jen malý vábivý efekt a to také není to, co bychom právě potřebovali a chtěli. Jak tedy celou věc vyřešit? Jsou věci, které mají řešení snadné, a věci, které prostě vyřešit nejdou. V tomto případě jsme asi tak někde uprostřed, ale i tak můžeme dosáhnout skvělých výsledků, když si dáme s přípravou krmení a také s výběrem krmítka trochu práce.

Víme, že proud vyplavuje krmení nejrychleji z krmítek, která mají velké otvory, respektive košík z pletiva s velkými oky. Na trhu je mnoho různých košíků a určitě mezi nimi najdete i takové, které mají oka menší. Ty jsou pro lov v proudu nejvhodnější. Ještě lepší volbou jsou krmítka vyrobená z plastu, která mají jen několik málo otvorů a jsou původně určená k vnadění masnými červy. Je v nich jen málo otvorů proto, aby se červi dostávali ven pomalu, a stejně to bude i s vnadicí směsí. Kdysi dávno jsem si taková krmítka vyráběl z krabiček od kinofilmu. Stejně dobře se k tomu hodí různé tenkostěnné plastové trubky. K tomu je samozřejmě potřeba dořešit zátěže, uchycení atd., což samozřejmě není pro každého, a tak je mnohem jednodušší si krmítko tohoto typu koupit.

Tato krmítka dopraví vaši vnadicí směs bezpečně až ke dnu a teprve tam musí tato směs pracovat. Znamená to, že i s touto směsí si musíme trochu pohrát a nemůžeme nic ponechat náhodě. Naopak, směsi je třeba věnovat velkou pozornost a při její přípravě dodržet všechny zásady a osvědčené triky, které zajistí její dobrou rozpadavost. V zásadě se dá říct, že je třeba vyrobit směs kyprou, plnou vzduchu, k čemuž nám dopomůže síto. Určitě je také lepší vyrobit směs sušší a více ji v krmítku stlačit, než směs lepivou, která by se pak z krmítka dostávala jen velmi obtížně.

Krmítko samo o sobě dokáže bez větších ztrát dostat krmení ke dnu, což je velmi důležité. Tím už jsme docela účinně překonali krizovou situaci, protože na samém dně už není proudění ani zdaleka tak silné jako ve sloupci, takže dobře provzdušněná směs, možná jen o maličko lepivější, než ji děláme na stojatou vodu, bude u dna fungovat velmi účinně. Proto díky spojení vhodného krmítka a správně připravené směsi dokážeme i v hlubokých a tažných vodách vnadit velmi účinně a přitom to ani nijak výrazně nezvýšení náklady, protože nebude potřeba připravovat o moc víc směsi, než jsme zvyklí.

Při lovu je dobré střídat míru stlačení směsi. Čas od času je dobré utlačit směs v krmítku méně, aby na dně vytvořila silnější vnadicí efekt. Pokud máte pochybnosti o tom, jak to všechno funguje a jakou se vám podařilo namíchat směs, zkuste před prvním nahozením podržet krmítko v proudu tak, abyste ho viděli. Sledujte, jak rychle se směs z krmítka vyplavuje, a podle toho se pak zařiďte dál.

Na závěr jeden malý trik: Jestliže nemůžete u svého obchodníka najít to správné krmítko, pomůže vám obyčejná lepicí páska – běžné krmítko jí jednoduše omotejte a rázem máte přesně to, co potřebujete.

Lov v proudu je pro někoho samozřejmostí a banalitou, pro někoho je to věc neznámá. Tak jako všechno ostatní, i tento lov sestává z maličkostí a drobností, které je třeba ctít, a výsledky se pak brzy dostaví.