Všeho moc škodí

17.10.2013 - Milan Tychler

Naplnění feederového krmítka je naprostá banalita a nejednou jsem se musel usmívat, jak se někteří rybáři s touto věcí skutečně potýkají. Snaží se směs do krmítka všelijak sypat, jiní v něm směs pěchují tak, jako už by v něm měla zůstat navždy. Sledovat takového kolegu je pro mě vždycky utrpením, ale už to nijak nekomentuji.

Podle mě je nejjednodušší a nejrychlejší prostě krmítko zabořit do vnadicí směsi a pak do něj „nahrnout“ další směs palcem a ukazovákem. Pravdou je, že krmítko se dá naplnit mnoha způsoby a ať si to dělá každý po svém.

Chci se ale zastavit u jiné věci – mícháte červy a hrubé složky do krmení, nebo je máte zvlášť? Možná se vám bude zdát tato otázka nepodstatná, ale ujišťuji vás, že zejména v době, kdy ryby berou málo, to úplně nepodstatné není. Jde o to, že když smícháte na začátku lovu červy se směsí, nemůžete už moc ovlivnit, kolik červů, popřípadě i jiných hrubých složek jako třeba kukuřice nebo malých pelet na loviště spolu se směsí naházíte. Leda že byste si zahráli na popelku… Vy ale krmítko prostě naplníte a nahodíte a tak předkládáte rybám stále další a další hrubé krmení, ačkoli to třeba není vůbec zapotřebí nebo to může být dokonce úplně kontraproduktivní. To pokud ryby berou jen málo. Rychle se totiž zasytí a šance na záběr se tak stále víc a víc zmenšuje.

Pokud jde jen o červy, nemusí to být až takový problém. Ti se časem shluknou, a pokud krmení stále nepromícháváte, bude vrchní vrstva během chvíle bez červů. Všichni se zahrabou někam dolů. Ovšem pelety a kukuřice nebo třeba hrubá anglická vločka, ty tohle neumí.

Kdysi jsem to tak dělal, ale závodní praxe mě naučila držet si červy a všechno ostatní hezky bokem, abych mohl „vydatnost“ krmení podle potřeby regulovat. Berou-li ryby intenzívně, dostanou dopřáno, abych je na lovišti udržel. Pokud jsou ale záběry spíše sporadické, je dobré držet se zpátky. Jaký smysl má předkládat několika málo rybám na krmeném místě další a další červy? Proč by měly zabrat mezi desítkami jiných zrovna na ty na háčku? Když je červů na místě méně, ryby pravděpodobně najdou rychleji i ty vaše na háčku a záběr přijde.

Teorii, že když ryby neberou, je třeba jim tam toho pořádně „nastlat“ a ony pak budou žrát, nezastávám. Dobře vím, že když ryby neberou, tak prostě neberou. Když vy sami nemáte hlad a ještě k tomu vám není dobře, asi jen těžko vás někdo přesvědčí, abyste do sebe naládovali plný talíř něčeho, čím se vám navíc třeba ani netrefil do chuti. Myslím si (ale mohu se mýlit), že ryby to mají úplně stejně jako lidé, protože předpokládám, že pocit hladu a potřeba jíst se u všech živočichů projevuje velmi podobně. Proto, když ryby nežerou, krmím prostě alespoň zpočátku hodně opatrně.

Je samozřejmě těžké odhadnout, zda ryby obecně nežerou, nebo zda nežerou jen na vašem místě. Proto vždycky nahodím na začátku lovu pět až deset krmítek směsi s červy a pak vyčkávám. Když dostanu dva až tři záběry rychle po sobě, je to znamení, že bych mohl přidat. Pak prostě naplním krmítko červy a ze směsi udělám jen zátky. Dál už se řídím podle toho, jak se to vyvine. Mohu snadno jakoukoli hrubou složku v krmení posílit. Kdybych měl všechno ve směsi, musel bych teď házet a házet, což by se mohlo negativně projevit zejména v mělké vodě, kde by třískání krmítkem mohlo ryby rušit. Takto tam pošlu jedno dvě krmítka naplněná hrubými složkami a pak už používám jen malé krmítko se směsí, které nedělá takový hluk.

Na některých vodách jsou ryby, respektive větší ryby na krmítko hodně citlivé. Mnohokrát jsem si vyzkoušel, že když chytám stále s krmítkem běžné velikosti a ryby i celkem berou, chytám pořád přibližně stejně velké ryby. Když ale nakrmím větším krmítkem a pak ho vyměním za maličké, pochopitelně se stejnou zátěží, abych ho bez problémů nahodil a udržel na lovišti, velmi často se chytí i mnohem větší ryby.

Někdo může oponovat, že pokud ryby berou, chytají se i velcí cejni a s velkým krmítkem jako na běžícím páse. To ano – ale když skutečně berou! Já tu teď hovořím o situaci, kdy je s rybami potíž, a to je něco trochu jiného. Možná by těch pár slov patřilo adresovat spíš začínajícím závodníkům, ale rybaření těch, kdo rádi chytají cejny, plotice, podoustve a ostroretky, se od toho závodního moc neliší. Snad jim tato rada pomůže v době, kdy to moc nejde a oni nechtějí svůj čas u vody jen znuděně prosedět.

Období, kdy ryby hůře berou, vás může potkat kdykoli v roce. Není to jen v chladném zimním počasí. Ryby omezují sběr potravy i v době, kdy dochází ke změnám počasí, když jsou velká horka a ve vodě je proto méně kyslíku, také v době okolo tření, při změnách průtoku a najdou se i další okolnosti. Když nad tím tedy tak přemýšlím, tohle všechno by se dalo shrnout do jedné věty a ta zní – Všeho moc škodí.