Lín obecný (Tinca tinca) je rozšířený téměř po celé Evropě. U nás se nejčastěji vyskytuje v rybnících, ramenech a kanálech, které jsou mělké a bohaté na vodní vegetaci, méně pak ve štěrkopískovištích, přehradních nádržích a řekách. Není náročný na životní prostředí. Spolu s karasem je jedinou rybou, která je schopná přežít i v takové lokalitě, kde je vody sotva po kolena, v letních měsících voda dosahuje teploty ke 30 °C, tudíž ve vodě chybí kyslík, a v zimě naopak promrzá až na samotné dno.
Lín s karasem jsou rybami, které jsou schopné přežít v těch nejtěžších podmínkách.
Dá se jen těžko zaměnit s nějakou jinou rybou žijící u nás. Každé malé dítě v rybářském kroužku tuto nádhernou rybku bezpečně pozná. Má válcovité tělo zbarvené do zelena, břicho nažloutlé, duhovka oka je oranžová, ústa středního postavení se dvěma vousky. Šupiny jsou drobné, pevně zarostlé v kůži. Lín má silnou kůži pokrytou větším množstvím slizu. Všechny ploutve jsou zaoblené a ocasní ploutev je mírně vykrojená.
U lína lze lehce rozlišit pohlavní dimorfismus. U jikernaček břišní ploutve nepřekrývají řitní otvor, kdežto u mlíčáků břišní ploutve řitní otvor překrývají. Říkáme, že mlíčáci se stydí. Vytírá se většinou na přelomu května a června, kdy teplota vody dosahuje k 18 °C. Patří mezi ryby fytofilní, což znamená, že se vytírá na vodní rostlinstvo.
V revírech s bujnou vegetací si lín doslova libuje.
Růst lína je celkem pomalý a záleží především na úživnosti vody, ve které se vyskytuje. Línů v revírech MO už zdaleka není tolik, jako tomu bývalo kdysi, což je veliká škoda. Na tom má největší podíl sumec, pro kterého je lín kořistí číslo jedna, a také štika. Dále sumcaři, kteří ho s oblibou nastražují právě na zmíněné „fousáče“. Má chutné maso, které je vyhledávanou pochoutkou rybářů. Další podíl na jeho úbytu mají na některých revírech i někteří hospodáři MO. Osobně znám ve svém okolí několik lokalit, do kterých byli prvním rokem nasazeni sumci a rokem následujícím mladí líni. To vše má za následek, že se líni ve většině revírů vůbec nevyskytují, a pokud ano, většinou se jedná o zakrslé potomstvo nebo o ryby do 30 cm. Přesto u nás ještě máme nějaké revíry, kde se pěkní líni stále loví. A co je to „pěkný lín“? Za pěkného lína považuji rybu dlouhou přes 40 cm a jedinec delší než 50 cm už se dá považovat za trofejní.
Na tyhle si musíme pár let počkat...
Do chovných rybníků se často přisazuje jako doplňková ryba ke kaprovi, čímž se dosahuje zvýšení rybniční produkce, protože jeho tělo je krásně přizpůsobené k prohledávání hustých vodních porostů a mělčin, než je tomu právě u zmíněného kapra. Jeho maso je velmi ceněné u nás i v zahraničí, kam se často vyváží.
Rád obývá spíše příbřežní oblasti, proto ve většině případů nepotřebujeme k jeho lovu žádné těžší náčiní. V rybnících, ramenech, kanálech, ale i na větších vodních plochách typu štěrkopískovišť, přehrad apod. si obvykle vystačíme s pruty typu Winklepicker a Light, protože lovíme v těsné blízkosti břehu, v okolí vodní vegetace, nebo na zlomové patě dna. Toto jsou místa, kde ho nejčastěji nalezneme. Pokud se na vaší lokalitě žádná vodní vegetace v blízkosti břehu nevyskytuje nebo jste z nějakého jiného důvodu nuceni nahazovat dál od břehu, nezůstává vám jiná možnost, než sáhnout po proutku typu Medium, a nebo na opravdu velké vzdálenosti dokonce po prutu typu Heavy. Je to z toho důvodu, že u jemnějších feederů nastává problém se zásekem při lovu ve větší vzdálenosti.
Ranní úlovek.
Dnes se zaměříme na lov v blízkosti břehu. Pokud nahazuji do vzdálenosti deseti metrů od břehu, používám Winklepicker, který má délku většinou do 270 cm s vrhací zátěží 30 g. V tomto směru si velice cením proutku Speedmaster Multi Winckle Picker od firmy Shimano. Tento Winklepicker má vrhací gramáž do 30 g a je výborný v tom, že má jeden výsuvný díl. Díky tomu z délky 270 cm získáte po vyjmutí 30cm dílu náhle délku 240 cm, což je výborné, jestliže nemám dostatečný manévrovací prostor okolo sebe, např. pokud mám větve nad hlavou. Pro takový proutek se nejlépe hodí naviják velikosti 1500–2500. K lovu od deseti až po 22 m používám pruty typu Light. Délka těchto prutů bývá do 335 cm a vrhací zátěž do 70 g. K takovému proutku používám naviják velikosti 2500.
Používám jemné špičky, nejčastěji s hodnotou 0,35 až 0,75 oz (unce). Jedna unce se rovná 28 g. Samozřejmě, kdybych lovil ve větší vzdálenosti, musel bych použít špičku tužší kvůli správné detekci záběru.
Winklepicker s proměnnou délkou.
Na cívce navijáku mám buď vlasec o průměru 0,18–0,20 mm, nebo když se ve vodě vyskytuje velké množství vodního porostu, používám tenkou pletenou šnůru v síle 0,08 mm, která má vyšší pevnost než vlasec a hlavně snáze prořezává vodní rostliny. Když se rozhodnu pro vlasec, snažím se vybrat takový, který pruží. Je to proto, že mi velmi pomáhá při zdolávání velkých ryb na kratší vzdálenost. Tyto ryby se u břehu často urputně brání. Vlasec také musí být měkký, pevný v uzlu, odolný vůči oděru a měl by mít nízkou paměť.
Pokud nelovíme ve větší vzdálenosti, není při detekci záběru na špičce taková prodleva, k jaké by došlo na pružném vlasci na velké vzdálenosti. Pokud bych lovil na vzdálenost delší než 22 m, použil bych naopak vlasec co nejméně pružný kvůli lepší signalizaci záběru. Na opravdu velkou vzdálenost bych dal tenkou pletenou šňůru, na které se při lovu ve větší vzdálenosti záběr stále dobře signalizuje díky její neprůtažnosti. Při lovu s pletenkou nezasekáváme, jak jsme tomu zvyklí u vlasce, ale jen zlehka zvedneme prut do strany. Rukojeť feederu při zdolávání s pletenkou držíme pouze rukou, v zápěstí nám musí pěkně pružit. Pokud bychom zapřeli rukojeť o loket, mohlo by snáze dojít k vyříznutí ryby nebo utržení návazce. Je to proto, že pletenka vůbec nepruží.
Návazce zhotovuji z vlasce o průměru 0,14–0,20 mm. Záleží na podmínkách, ve kterých lovíme. S takovou sestavou dokážete při troše šikovnosti zdolat i pěkného kapra, který se často při lovu línů splete, pokud tedy nezajede do nějaké překážky.
Na bahnitém dně používám klasický páternoster s délkou návazce i s háčkem 45 cm. Délka návazce ke krmítku nebo olovu je 25 cm. Pokud není revír příliš zabahněný, používám klasickou průběžnou sestavu s 30cm návazcem. Když lovím s pletenkou, vkládám do sestavy asi 10 cm feederové gumy, která mi pomáhá tlumit výpady ryby při zdolávání mezi pletenkou a návazcem. U páternosteru ji dávám před sestavu a na průběžné sestavě mezi pletenku a návazec. Používám prut s parabolickou akcí. Pletenka s tuhým prutem správně nespolupracuje. Pokud mám jako kmen vlasec, není feederové gumy zapotřebí, protože nepoužívám příliš tenké návazce. Háčky volím ve velikosti 10–14, záleží na velikosti nástrahy. Na červy, hnojáčky a rousnice používám háčky s delším ramínkem, na kukuřici a rohlík zase se širším obloučkem. Vybírám háčky ostré a odolné vůči rozevření, protože ryba často zajede přímo do rostlin, ze kterých ji pak „páčíme“.
Za nejúčinnější nástrahu na líny považuji hnojáčky. Můžeme nastražit jeden až tři kusy. Dále bodují dva masní červi nebo kukly i menší rousnice. Pokud je rousnice příliš velká, nastražujeme jen půlku. Z rostlinných nástrah používám sterilovanou kukuřičku, jedno až dvě zrnka, a rohlík. Ovšem ne napařený, slisovaný a nakrájený na kostičky, ale včerejší, ze kterého si odtrhávám malé kousky. Nastražuji ho tak, že ho jednoduše přeložím a napíchnu. Takto nastražený nevydrží ve vodě delší dobu. Z nástrah můžeme tvořit i tzv. mixy, např. kukuřice + masný červ, kukuřice + kukla, hnojáček + masný červ, rohlík + masný červ, masný červ + kukla, … Můžeme použít i miniboilie. Samozřejmě výčet nástrah není úplný, ale zde jsem vypsal ty, na které se loví nejčastěji.
Pokud budeme předem i vnadit, zvyšujeme tak samozřejmě šanci na pěkný úlovek. Ideální je vnadit po dobu alespoň dvou dnů před lovem na vyhlédnutém místě ráno a večer jednou až dvěma hrstičkami krmení. Především záleží na obsádce línů. Vhodní jsou nastříhaní hnojáci i rousnice, kukly, červi nebo kukuřice. Líni se při sběru potravy projevují podobně jako kapři. Když se líni krmí, vystupují k hladině malinké řetízky bublinek nebo se zvedá kal ode dna.
Snažím se lovit pouze s olůvkem a krmítko vynechávám. Na hladině nadělá příliš velký hluk. Krmím rukou nebo střílím prakem bez vnadicí směsi jen volné kousky návnady. Vnadicí směs přitahuje drobné ryby.
Pokud situace vyžaduje krmítko, musí být jen tak velké, aby dopravilo návnadu na loviště a já přes něj mohl správně dopnout vlasec. Těsně před dopadem na hladinu krmítko přibrzdím, takže nenadělá takový rozruch na lovišti. Krmítko napřed plním červy, hnojáčky, rousnicemi, kuklami nebo kukuřicí a z vnadicí směsi dělám jen zátky.
Tato 49 cm dlouhá jikernačka opravdu potěšila.
Vnadicí směs připravuji tak, aby ve vodě příliš nekalila a nevábila tak menší ryby. Přidávám do ní i hlínu, která může tvořit až 50 % celkového objemu směsi. Můžeme použít i nějaký posilovač. Jako vhodná příchuť se mi jeví patentka, ale klidně použijte i něco sladkého.
Záběr lína se ve většině případů začíná projevovat chvěním špičky. Musíme chvíli vydržet a po nějaké době následuje větší ohnutí. To je ten správný okamžik k zaseknutí. Velký lín se snaží při zdolávání držet u dna a do poslední chvíle se brání.
Přeji vám mnoho štěstí při lovu této nádherné ryby.
TT Fishing
