Při kontrole usnesení se Rada opětovně vrátila k možnostem změn systému celosvazového rybolovu s cílem eliminovat vliv úlovků na rozdělení prostředků celosvazového rybolovu mezi jeho účastníky. Členové Rady byli seznámeni s modelovým výpočtem zohledňujícím nejen tento požadavek, ale i zavedení parametru docházek a různé výše náhrady za úlovky dravých, lososovitých a ostatních druhů ryb. Ke sjednocení názorů jednotlivých členů Rady, reprezentujících územní svazy ČRS, však opět nedošlo a Rada proto nepřijala v této věci žádné usnesení. Znovu je třeba připomenout, že případné změny se nedotýkají rybářů, jde o záležitost účastníků celosvazového rybolovu, kteří vkládají své revíry do platnosti celosvazové povolenky.
Rada dále projednala Zprávu o činnosti ČRS za rok 2016, která hodnotí uplynulý rok zejména z hospodářského hlediska. „V roce 2016 lze vyzdvihnout tři základní momenty – dva kladné, jeden záporný. Prvním pozitivem byl růst členské základny (přibylo přes 5 tisíc nových členů, z toho zhruba polovina dětí do 15 let), druhým vyšší prodej povolenek k rybolovu, a to jak územních, tak celosvazových. Vše mělo samozřejmě i příznivý finanční efekt – na členských známkách se vybralo o 1,3 mil. Kč více, příjmy za všechny druhy povolenek vzrostly o necelých 14 mil. Kč. Negativem byl pokračující trend snižování úlovků (na MP revírech o 270 tun, na P revírech o 7 tis. ks, úlovky pstruha obecného jsou na pětině stavu před 25 lety), který může mít řadu příčin, mezi něž ovšem rozhodně nepatří nižší objem zarybnění. To naopak vykázalo historicky nejvyšší hodnotu 212 mil. Kč“, je shrnuto v úvodu zprávy o činnosti. K tomu lze jen poznamenat, že vlivů působících na snížení úlovků je celá řada, stále větší roli však hraje fakt, že více rybářů své úlovky pouští, protože jim primárně jde o úspěšné zdolání ryby a nikoliv o samotné rybí maso. A úlovky vrácené vodě se samozřejmě ve statistikách neobjeví.
Zpráva dále zmiňuje organizační strukturu ČRS, která je již několik let stabilní. Tvoří ji Český rybářský svaz., z. s. Praha jako hlavní spolek a 7 územních svazů se 485 místními organizacemi, jako spolky pobočné. V roce 2016 přibyly dvě nové MO ČRS - Smilovice a Zeleneč v rámci Středočeského ÚS ČRS.
Z dalších statistických údaje, uvedených ve zprávě:
V roce 2016 bylo v ČRS organizováno 244 155 členů, z toho 215 069 členů dospělých, 5 461 ve věku 16–18 let a 23 625 dětí do 15 let. Byl zaznamenán nárůst počtu členů v kategorii dospělých o 2 618 (+ 1,2 %), pokles v kategorii mládeže 15-18 let o 49 (- 0,9 %) a zvýšení počtu dětí do 15 let o 2 515 (+ 11,9 %). Celkem tedy přibylo 5 084 členů (+ 2,1 %). Nejpočetnějším územním svazem je Moravskoslezský s téměř 44 tisíci členy, nejméně, 29 tisíc, jich je v Jihočeském ÚS. Největší členskou základnu eviduje MO Ostrava, a to 6 586 členů, za ní se řadí MO Plzeň 1 se 6 237 členy. Průměrný počet členů místní organizace je 503.
Na zmíněný růst členské základny se váže i vyšší zájem o povolenky k rybolovu, kterých bylo v minulém roce prodáno celkem přes 214 tisíc kusů všech druhů mimopstruhových i pstruhových povolenek v celkové hodnotě 277 mil. Kč.
V roce 2016 hospodařil ČRS na 1 308 rybářských revírech (včetně rybníků s lovem ryb na udici) o rozloze 35 113 ha a délce 11 228 km. Z toho bylo 850 mimopstruhových revírů o výměře 31 802 ha a délce 4 936 km a 458 revírů pstruhových o rozloze 3 311 ha a délce 6 292 km. Největší plochu MP rybářských revírů vykazuje Jihočeský ÚS (7 330 ha), nejmenší má ÚS města Prahy (2 331 ha). Největší výměrou P revírů disponuje Moravskoslezský ÚS (941 ha), následovaný Východočeským ÚS (791 ha). Nejmenší plochu P revírů eviduje ÚS města Prahy (46 ha). Rozloha rybářských revírů v užívání ČRS se meziročně výrazněji nezměnila.
Negativně působí na rybářské hospodaření vodohospodářské havárie spojené s úhyny ryb. Těch bylo v loňském roce evidováno na rybářských revírech a chovných vodách 43 a celková škoda na rybách dosáhla 2 884 882 Kč. Ve srovnání s rokem 2015 došlo ke snížení počtu havárií o 61 případů a škod o 199 549 Kč.
V dalším bodu jednání Republikové rady ČRS podal předseda hospodářského odboru Dušan Hýbner informaci z jednání tohoto odboru. Ten se zabýval rozšířením počtu stávajících revírů s výjimkou z denní doby lovu (non-stop rybolov) a rovněž diskutoval (bez závěru) otázku ochrany trofejních a dravých ryb a možnost omezení úlovků na jednu povolenku. Členové odboru se shodli na záměru rozšířit denní doby lovu, jakmile k tomu bude příležitost v rámci novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o rybářství. Smyslem je vytvořit lepší podmínky pro rybáře, kteří pracují do pozdějších hodin a proto se rybolovu v pracovní dny věnovat téměř nemohou. Členové odboru také reagovali na nejednotný postup uživatelů revírů ve věci zápisu úlovků vyjmenovaných druhů ryb a doporučili Radě sjednotit praxi tak, aby se každá vyjmenovaná ryba zapisovala v úlovkovém lístku na samostatný řádek. To Rada akceptovala, stejně jako návrh upravit formulaci podmínek lovu ryb muškařením a lovem na umělou mušku v období od 1. 1. do 15. 6. tak, aby nedocházelo k cílenému lovu dravých ryb v době jejich hájení (konkrétní návrh bude předložen na příštím zasedání Rady). Předseda odboru p. Hýbner dále Radě navrhl zavést od roku 2018 omezení úlovků lína obecného na 4 kusy denně, který Rada akceptovala. K dalším podstatnějším změnám BPVRP by dojít nemělo.
Rybářský řád se v příštím roce nebude měnit ani na revírech v užívání Rady ČRS, s výjimkou stanovení minimální délky nástražní rybky na 15 cm z důvodu ochrany podměrečných dravých ryb. Detaily tohoto opatření budou uvedeny v soupisech revírů Rady.
Rada se dále zabývala stanovením cen celosvazových povolenek pro rok 2018 a rozhodla je neměnit. Pro příští rok tedy platí bez změny stávající ceny všech druhů celosvazových povolenek.
V rámci informace o činnosti mezi zasedáními Rady byla jako nejdůležitější akce zmíněna výstava Natura Viva v Lysé nad Labem, jejímž je ČRS tradičním účastníkem a partnerem. Svazový stánek si prohlédlo nejen mnoho návštěvníků, ale i řada vzácných hostů. Představitelé ČRS přivítali v zázemí expozice předsedu Senátu Štěcha, předsedu Sněmovny Hamáčka; premiéra Sobotku, předsedu hnutí ANO Babiše, náměstky ministra zemědělství Veselého a Mlynáře a další poslance, senátory a vedoucí pracovníky MZe ČR.
Příští zasedání Republikové rady ČRS se bude konat 7. září 2017.
Mrknato >> já když chytím rybu, a je jedno, jestli je větší, nebo menší, tak jí také v drtívé většině pustím, však se to nedá žrát :-(.
Když rybu vezmu, tak pro rodiče, kteří to mají rádi...
Minulý týden jsem se překonal a dal si grilovaného pstruha na bilinkách. Přiznávám, to mi chutnalo. Ještě mi chutnal candát a štika. Zase když je to velká ryba, má prý v sobě tolik rozmanitých látek, zdraví nevyhovujících, že se nedoporučují ke konzumaci...
Tak ač to některým zní hnusně, to že chytám ryby, je asi pro radost z lovu...
A nelíbí se mi, že si pár jedinců, co tady oblbuje rybářský národ, udělalo z kapra modlu a velmi výnosný kšeft. Když vidím ty "olizovače" jak jim málem strkají jazyky do huby... brrrrrrrrrr.
Dědek >> Že bys něco měnil, zvažoval, hlasoval...... Kupříkladu já, když chytím malou rybu, tak ji pustím, když mám hlad, tak ne...... Je to jako se ředkvičkama na záhoně, když mám chuť, tak si utrhnu i malou. Mohl bych čekat až doroste a mít větší, ale co když mně ji ožerou slimáci, háďátka, nebo utrhne někdo jiný........))) A žádný BP nepotřebuju, ani je zpřísňovat. Když ředkvičky dojdou, vysadím další, nebo je koupím......
Dědek >> Prosím tě co máš furt s těma mírama....)))) Kdyby republikové zasedání řešilo věci, které řešit může a má, například sloučení ceny povolenky a brigády do ceny povolenky, zrušení svazocen násad, vyřešení dlouhodobých zdrojů pro nákup násad, zavedení na revírech Rady stejných pravidel redistribuce jako v celém svazu, tak dravcema můžeme revíry dláždit...... nebo aspoň záplatovat.....))))))
MAXXSKATER >> asi tak. Ono je to stále K70 a dravci... nic. Otázkou je, nakolik se oproti kaprům víc poškodí dravec, když se chytí na vláčku, či rybičku.... To ale neumím posoudit.
MAXXSKATER >> na Orlíku jsem nikdy nebyl, a asi tam ani nikdy nedojedu, ale míra dravců je myslím dost nízká,,, v posledních letech, jsem snad podmírového dravce nechytil. Ale nespecializuji se na dravce a chytám je spíš jen pár dnů na podzim....
CA Worldfishing
