Právě v těchto dnech se naši lososi v oblasti severních Čech chystají na cestu do moře. Na stopě je jim Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i. v Podbabě, který ve spolupráci s Českým rybářským svazem a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, implantoval do vybraných strdlic (mladých, zhruba dvouletých lososů) tzv. PIT tagy a mikrovysílačky.
PIT tag si můžeme představit jako miniaturní čip o délce několika mm, který je aplikován do hřbetní svaloviny ryby pomocí aplikátoru, který tak trochu připomíná injekční stříkačku. PIT tag spolupracuje se čtecím zařízením (rámem, čtečkou). Jestliže čipovaná ryba projede čtecím rámem, instalovaným na migrační cestě lososa, resp v místě, kudy ryba migruje (například v rybím přechodu), čtecí rám registruje automaticky informace, která ryba a v kolik hodin, projela konkrétním čtecím rámem.
Vysílačka toho umí ještě mnohem více. Je trochu podobná spermii – tvoří ji tělo vysílačky a anténa, která má podobu protáhlého měkkého drátu, který připomíná dlouhý ocásek. K aplikaci dochází regulérní operací v narkóze. Malý losos je uspán pomocí anestetika rozpuštěného ve vodě, následně se dá na namočenou měkkou podložku, kde mu veterinární lékař chirurgicky aplikuje sterilní vysílačku. Jeden, dva stehy, hotovo, dezinfekce, podání antibiotik a rychle s rybou do nádrže s čistou vodou. Anestetikum přestává působit, ryba se staví do normální polohy a po rozplavání je vypuštěna zpět do míst, kde byla odlovena. Od té doby je jí možné sledovat pomocí mobilních antén, nebo pomocí stacionárních stanic metodou tzv. radiové biotelemetrie a poznat tak doslova „každý“ pohyb lososa v rybářském revíru.
Cílem monitoringu strdlic je stanovení řady ukazatelů, z nichž nejvýznamnější jsou – kde se strdlice přirozeně zdržují, kdy a jak probíhá jejich katadromní migrace do moře – zda za dne, večer, při jaké teplotě vody, jestli to souvisí se zákalem vody, jak rychle lososi plují, kolik lososů táhne – zda plují sami, či společně, zda se zdržují před hydroelektrárnou, než pokračují dále, kterou cestu si volí – zda využívají rybí přechod, nebo jestli plavou přímo přes turbínu, případně, jaká je jejich mortalita v průběhu migrace.
Tyto údaje nám mohou poskytnout hodně prospěšných informací, na základě kterých můžeme v budoucnu upravit místa vysazování lososů a jejich migrační koridory – typ, tvar a umístění rybích přechodů, migrační zábrany u nátoků do hydroelektráren, typy turbín a řadu dalších detailů, které mohou výrazně ovlivnit přežití lososů na jejich stovky kilometrů dlouhé cestě do moře.
Jestliže rybáři chytí, najdou nebo jinak vědí o lososu s vysílačkou nebo mikročipem, prosíme, aby se o tuto informaci podělili (fotky, bližší informace, nalezené značky/vysílačky) na níže uvedeném kontaktu (na některých typech značek je tato adresa uvedena), kde dostanou od ichtyologů na oplátku další informace o značeném jedinci, o programu monitoringu atp. a jejich zpětná vazba bude honorována. Velmi cenné informace jsou kromě samotných značek především velikost uloveného/nalezeného jedince (celková délka těla), datum a lokalita nálezu.
NHonza7 - Profil | Po 27.3.2017 18:40:28 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Na tuhle studii jsem hodně zvědavý. Určitě přinese velmi zajímavé výsledky. Škoda, že do podobného projektu se nezapojili i rybáři z Německa, to by studie byla ucelenější. Doufám, že dostaneme spoustu odpovědí na ne zcela zodpovězené otázky. V případě, že zdroj energie ve vysílači by byl dostatečně silný, tak by mohl dát i odpovědi nejen ze života strdlic, ale i samotných lososů.
