Rybáři jednali s premiérem o rybožravých predátorech

Kategorie: Všeobecné

Těsně před vánočními svátky došlo k pracovnímu setkání p. premiéra Sobotky a čelných představitelů Ministerstva zemědělství (p. ministr Jurečka, p. náměstek Mlynář, p. náměstek Veselý) a Ministerstva životního prostředí (p. náměstek Mana, p. náměstek Dolejský, p. ředitel Šíma) s vedením Českého rybářského svazu (p. předseda Šíma, p. Vrána), produkčních rybářů (Rybářské sdružení ČR) a myslivců (ČMMJ).

Tématem jednání byly problémy způsobované rybožravými predátory na rybářských revírech. Zvláštní pozornost byla věnována problematice škod působených hlavními škůdci - kormoránem velkým a vydrou říční. Byly probírány náhrady škod, výše škod, udržitelné stavy predátorů a účinnost současně prováděných opatření. Během rozhovorů byla otevřena také otázka bobra, který sice nepatří mezi rybožravé predátory, ale působí škody prohrabáváním hrází, či přicpáváním výpustních zařízení rybníků. V této souvislosti byl rozebírán management bobrů v rámci jednotlivých územních celků ČR, metodika prevence škod a možnost čerpání dotací na ochranu výpustních zařízení před bobrem.

V průběhu jednání vyjádřil p. premiér Sobotka porozumění problémům rybářů a přislíbil řešení aktuálních problémů při administraci žádostí o odstřel kormoránů a při následných zpětných hlášeních pro obecní úřady. Ze strany obou ministerstev a rovněž i spolkových a produkčních rybářů bylo s uspokojením kontatováno, že po delších jednáních se dospělo k částečnému řešení jak v oblasti legislativní úpravy časově omezených náhrad škod způsobených kormoránem, tak v otázkách vymezení působnosti orgánů povolujících redukci stavů kormorána, tak i ve faktickém realizaci poskytování těchto náhrad. Zaznělo však také, že problém tím zcela vyřešen není a otázka rybožravých predátorů ještě bude nepochybně intenzivně diskutována.

Tomuto jednání těsně předcházelo tradiční setkání p. premiéra Sobotky se zástupci spolků (rybáři spolkoví i produkční, myslivci, chovatelé, včelaři, zahrádkáři atd.), kterého se za ČRS zúčastnil p. předseda Šíma a zástupci Středočeského ÚS, p. Hýbner a p. Horáček.

Sekretariát Rady ČRS

Zdroj: http://www.rybsvaz.cz/

MAXXSKATER, 31.12.2016

Diskuse k bleskovce

Rožnovák - Profil | Čt 5.1.2017 13:06:05

potočák 62 >> dobrá, když něco potkám pošlu k Tobě :-). Dole moje poslední setkání s černým čápem asi před třemi lety na jiném revíru a podařilo se mi ho i vyfotit na ukrutnou vzdálenost. Na druhé fotce jsem překvapil užovku při lovu pstroužků, těch potvůrek je u nás taky celkem dost. Foceno mobilem tak kvalita nic moc.

potočák 62 - Profil | Čt 5.1.2017 0:24:15

Rožnovák >> Kde jsou ty doby,když jsem v zimě pozoroval z okna 5 vyder,jak mě loví na rybníku.Místo jednoho páru černých čápů jich po okolí hnízdily 4 páry.Mezi sádkami a mým oblíbeným revírem se přesouvalo přes 30 volavek.I nějakej norek sem tam byl.V loni se objevila vydra na chvíly na podzim a už zmizela.Černí čápy vloni v okolí nehnízdily ale dvakrát jsem ho vyděl přelítat.Volavka byla jedna na pstruhovém rybníku,kde zobala plotice.Jak vypadá norek už ani nevím.Asi jsem to trochu přehnal a je to nuda,samej potočák,lipan,rak,vranka,mihule a obojživelníci.KLUCÍÍÍ pošlete mě sem taky nějakýho predátora.Petrův Zdar

Rožnovák - Profil | St 4.1.2017 23:09:03

hering >> nevím kdybych byl u vody každý den napozoroval bych toho asi taky víc,ale nejsem. Jinak abych doplnil ledňáček nám loví v centru města a zobe i v CHRO pro VIP to prostě neplatí :-))), Vydry pravidelně navštěvují chovné potoky a nádrž nad kterou se prohání jako spestření orlovec říční. V létě jsem na toku viděl skupinu Morčáků velkých viz.foto.To nepočítám ty mraky vran a kačen které oficiálně mezi škůdce nepatří, ale taky udělají na vodě své. Kormoši se nám naštěstí vyhýbají aspoň jsem je v posledních letech nezaznamenal. Na to všechno zase tak špatně s predátory ve srovnání s jinými na tom ještě nejsme, na revíru bude vždycky nějaká volavka , ledňáček, ale nesmí být 1 kus na 1 kilometr řeky .

hering - Profil | St 4.1.2017 18:24:07

Rožnovák >> Černé čápy pozoruji v sezoně tak 2x3 týdně,volavky několikrát denně,vydru tak jednou za 14 dní,kormoránů desítky denně,ledňáčky skoro denně.Dle zeleného mozku vlastně zažívám nirvánu :-((

Mrknato - Profil | St 4.1.2017 17:06:16

potočák 62 >> Ta vydra sežere jak duháka, tak potočáka i lipana..... Dřív kolem "mé" pstruhovky chodilo denně několik rybářů, po té co se počty vysazených duháků snížily, přijedou jen "zvaní" na ohlášení a to na konkrétní místo, kde se "sypalo". Proto ubývá rybářů, od prosince do dubna je okolo pstruhovek vynucený klid, no tak místo rybářů, zaujmou volavky, norci a vydry..... Je to stejný, jako ve vybydlených sídlištích, slušní se odstěhují a ......

potočák 62 - Profil | St 4.1.2017 16:49:04

Mrknato >> Kolaps společného rybolovu si nepřeji ale tisíce a tisíce kilogramů vysazených duháků končí jako potrava vyder.Protože se duhák vysazuje především do tekoucích pstruhových revírů,tak si tam rybáři samy drží vysoké stavy vyder.Obdobné je to v horských a podhorských oblastech na chovných rybnících s kaprem.Ty rybníky slouží v zimním období jako zásobárna potravy pro vydry ze širokého okolí,vzhledem k tomu,že se kapr v zimě minimálně pohybuje,tak si tam vydry chodí pro ně jak ke krmelci.Přitom by stačilo kapra nahradit některými druhy,které na tekoucích vodách ubývají.Na jaře vysadit,na podzim slovit,vysadit do řek a na zimu nechat rybníky bez ryb.Ale bohužel,to znemožńuje cenová politika svazu,která finančně podporuje hlavně chov kapra.Petrův Zdar

Mrknato - Profil | St 4.1.2017 14:25:19

potočák 62 >> Jak tě tak čtu, tak se mi zdá, že spíš než aby zkolabovaly vydry, by jsi si přál kolaps společného rybolovu......))))
Proč rybářské revíry s pobřežními pozemky nejsou také revírem, kde by mohli lovit predátory střelnými zbraněm i rybáři? Pro ochranu kormorána, volavky, vydry, by bylo možno jistě vyčlenit některé části toků, které by nezarybňoval svaz, ale stát.....

potočák 62 - Profil | St 4.1.2017 14:11:28

Bacha >> Vzhledem k tomu,že libečská luka jsou součástí mého oblíbeného revíru a mám je kousek od baráku,tak černého čápa znám od dětství.Vím, jaké toky vyhledával v době, kdy jeho spatření patřilo mezi události,o kterých se dlouho vyprávělo ale i jakým se vyhýbal pro jejich charakter.Možná, že se v dávné minulosti vyskytovalo vyjímečně pár jedinců.Možná, že dokonce vyjímečně zahnízdil ale naše drobné toky v té době netvořily pro něho vhodnou životní niku.Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | St 4.1.2017 14:02:38

Rožnovák >> Vysvětlení je jednoduché.Volavka je na rozdíl od černého čápa schopná se orientovat na jinou dostupnou potravu,například drobné hlodavce a proto je schopná se udržet i tam,kde černý čáp pro nedostatek potravy mizí.Je to důsledek toho,že se ochráncům,vydrám,volavkám,černým čápům povedlo vyrybnit horní části toků , drobné potoky a kapiláry.Kdyby rybáři jeden rok nevysazovaly duháky a v rybnících v podhorských a horských oblastech nechovaly kapry,tak populace vyder v těchto oblastech zkolabuje během jednoho roku.Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | St 4.1.2017 13:53:51

Bacha >> Vzhledem k tomu,že jediný, kdo může dát pokyn k regulaci rybožravých predátorů na úroveń,kterou snese naše příroda jsou politici,tak je potřeba jednat s politiky.Petrův Zdar

Rožnovák - Profil | St 4.1.2017 13:20:50

potočák 62 >> jo díky za info, já jen ventiloval subjektivní dojmy co odkoukám u vody. U nás se mi nad hlavou dřive proháněli černí čápi a volavky jsem znal jen z obrázků a teď volavky vidím x krát za sezonu a čápa ani jednoho, ale jak říkám je to subjektivní pozorování z jedné oblasti.

Bacha - Profil | St 4.1.2017 9:00:17

Rožnovák >> Já jsem se před dvěma lety přestěhoval o 100km, takže veškerá má pozorování jsou jakoby ukončena a začínám jinde. Takže když jsem v předchozím bydlišti absolvoval dvoje mapování ptáků a měl jsem přehled, tak v novém bydlišti zatím úspěšně tápu:-)
Dříve jsem vnímal pouze volavky, jednou dvakrát za zimu nálet jednotek kormoránů a velmi sporadicky vydru (Střela), tak teď to je v polabí kormorán, kormorán a zase kormorán..... Závěr je ale takový, že Sobotka nepomůže, páč o tom ví kulový:-)))

Bacha - Profil | St 4.1.2017 8:38:35

potočák 62 >> Co se týče problému původní - nepůvodní. Za nepůvodní se odjakživa uvádí organismus zavlečený člověkem, tedy introdukovaný. Jako třeba norek, nutrie, muflon, jelen sika, nebo spousta rostlin.
To ale problém s jakýmkoliv i původním druhem neřeší. Ano, psal jsem, že čáp černý dovede udělat paseku na jednom místě. Byl jsem toho i svědkem, protože jsem měl hnízdo 100m od svého posedu. Ale přišel chytrý lesočech, provedl v sousedství mýtní těžbu, a bylo po hnízdění:-) Nikde jsem ale neviděl více hnízd pohromadě a ani v případě "mého" hnizda nebyly nijak strašlivé následky. Nicméně neznám výše položená výskytiště čápa a volavky, takže nemohu posoudit škody na vyšších pstruhovkách.

potočák 62 - Profil | St 4.1.2017 0:29:48

b.gun >> To, že je čáp černý původním druhem v ČR se uvádí až novodobě.Ve staré literatuře není o čápu černém, jako o původním druhu ČR zmíńka a to ani jako o druhu vyhubeném a proto je pro mě nepůvodní.A příklad, jak se masíruje veřejnost kolem vydry, jako ohroženého druhu.Najdi si oficiální údaje,které uvádějí o počtu ochránci a porovnej to se skutečným stavem, i když i tady je potřeba počítat s určitou chybou při sčítání. 2006-3544, 2007-4096, 2008-4506, 2009-4918,2010-5299,2011-5774,2012-6327,2013-6420,2​014-6802,2015-7778. Petrův Zdar.

potočák 62 - Profil | St 4.1.2017 0:17:28

Rožnovák >> Stav volavek se v ČR zvýšil z přibližně 25 000 v roce 2006 na 35 000 v roce 2015.Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | St 4.1.2017 0:14:16

Bacha >> 2000 plus mladý, vyskytující se v omezeným biotopu především podhorských a horských malých toků,jsou schopni změnit biodiverzitu na těchto tocích v ČR a to zejména proto,že na tu biodiverzitu nepůsobí sami.Obvyklá demagogie,kterou uvádějí takzvaní ekologové je--V ČR je tolik a tolik černých čápů a to není moc.V ČR je tolik a tolik volavek a to není moc.V ČR je tolik a tolik vyder a to není moc.V ČR je tolik a tolik kormoránů a to není moc a dalo by se pokračovat dalšími druhy.Jednotlivě by skutečně nepředstavovaly takový problém ale zapomínají na to,že se ty druhy vyskytují současně.A jsou zdroje,jak zjistit skutečné stavy a ne ty, které jsou vtloukány do hlavy veřejnosti Proč myslíš,že většina dostupných informací o počtech problematických druhů a jejich sčítáni končí do roku 2010.Petrův Zdar

Rožnovák - Profil | St 4.1.2017 0:10:56

Bacha >> jen takový postřeh k tomu čápovi černému, před asi 10 až 15 lety jich u nás bylo celkem dost, pohledem laika prostě byli vidět, časté přelety nad řekou apod.,potom se u nás objevily volavky, čápi černí začli mizet, tam kde byli čápi jsou teď volavky.Tak mě to přivádí na myšlenku že je prostě vytlačili. U nás jde volavka až do hor.

Bacha - Profil | Út 3.1.2017 23:52:21

potočák 62 >> To, že cetie jižní byla v Česku uznána někdy před dvěma či třemi lety za prokázaný výskyt z ní dělá původního ptáka na našem území. Já tvrdím, že čáp černý je původní druh a za tím si stojím. Nicméně rád se nechám přesvědčit o opaku, pokud bude čím:-) Zajímalo by mě, z jakého pramene čerpáš těch 1000 hnízd či párů. Na posledním sčítání hnízdního rozšíření ptáků jsem se podílel, bylo to pět let mého života, ale takovou informaci nemám. Dík:-)
Nicméně ber to jen jako akademickou debatu, protože ani 2000 ptáků není schopno měnit biodiverzitu České tepubliky. Možná tak nějakého určitého biotopu.

b.gun - Profil | Út 3.1.2017 21:13:48

potočák 62 >> Čáp černý je v areálu střední Evropy původním druhem, jen v minulosti došlo vlivem pronásledování k jeho prakticky úplnému vymizení a záznamy o jeho výskytu a hnízdění v průběhu 19. a první poloviny 20. století jsou tak vzácné a výjimečné. Tebou uváděná data se týkají zpětného šíření na území dnešní České republiky. Údaj o více než 1000 hnízdících párů mi přijde dosti nadnesený, obvykle je počet hnízdících párů na základě pozorování, mapování či odečtů odhadován na nižší stovky párů.