Kormoráni a vydry devastují revíry

Už za pár let mohou být některé české a moravské řeky či potoky bez lipanů nebo pstruhů. Na vině budou podle rybářů zejména kormoráni velcí a vydry říční, jež v některých regionech působí na rybách značné škody, které jdou ročně do miliónů.

„Za ryby ve volných vodách, rybářských revírech, nemůžeme ze zákona čerpat náhradu škody způsobenou kormorány nebo vydrami,“ potvrdil deníku Právo Přemysl Jaroň, jednatel územního svazu pro severní Moravu a Slezsko Českého rybářského svazu (ČRS). „Kormorán je ale od loňského roku vyjmut z kategorie zvláště chráněných, jenže není ani lovnou zvěří, takže střílet se nesmí a náhradu za škody, které způsobí, taky nikdo nehradí. Situace je tak zcela tristní.“

U vyder je situace jiná, za ně stát škody hradí. Ale za určitých podmínek. Jednou z nich je, že rybochovná zařízení, což jsou především odchovné potoky, jsou oplocena. Podle hospodáře místní organizace ČRS Krnov Bohumila Ramacha je však zrovna tato podmínka zcela absurdní. „Jak máme ohradit potok? A stejná situace je i u rybochovného zařízení, které je dva nebo tři kilometry za obcí. Jak tam máme vybudovat elektrický ohradník, když tam není elektřina,“ diví se.

Členové ČRS ze severu Moravy chtějí změnu legislativy v tom duchu, aby ČRS mohl žádat náhradu škody za poškození obsádek v revírech a rybochovných zařízeních, které nesplňují podmínky zákona.

Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) způsobují kormoráni škody na rybách hlavně během tahů a zimování, kdy se jich na území Česka zdržují desetitisíce. V době hnízdění však prý populace kormoránů čítá pouze 350 párů. A vyder je podle Dominiky Pospíšilové z tiskového oddělení MŽP u nás zhruba dva tisíce. „Působením tažných hejn kormorána velkého vznikají významné ekonomické škody a zároveň na řadě vodních toků dochází i k narušení skladby rybích společenstev. Ministerstvo proto vydalo pro nejvíce zatížené kraje, Jihočeský a Jihomoravský, povolení umožňující odlov tažných a zimujících kormoránů,“ nastínila Pospíšilová s tím, že škody po vydrách jsou spíše lokálního charakteru.
Že by podmínka týkající se oplocení rybochovných zařízení byla nesplnitelná, si nemyslí. Týká se prý jen sádek, rybích líhní a odchoven, klecových chovů nebo pstružích farem. „Nejde o oplocování celých úseků vodních toků či rybníků ve volné krajině, což by bylo i z jiných hledisek samozřejmě nežádoucí,“ ujistila.

Zdroj: Deník Právo.cz
5.2.2015