Rockový festival Luhačovice, aneb jak jsem chtěl rybařit :o(

Rockový festival Luhačovice, aneb jak jsem chtěl původně rybařit !


Pár mých známých již v Luhačovicích na vyhlášených Květnových rybářských závodech bylo. Nijak přesněji se však k nim nevyjadřovali i když nadšeni se zrovna nevraceli. Měl jsem se asi poptat důkladněji, ale chtěl jsem to s kamarádem také zkusit. Zažít tu zběsilou jízdu, množství chycených i puštěných ryb a hlavně těch exemplárních na které ve svazových vodách nenarazím. Neustálé reklamy v rádiu nás nalákaly natolik, že jsme se přihlásili, zaplatili nemalé startovné a celé dva měsíce se těšili jak malé děti. Přípravy byly veliké, nákupy boilies, nové vlasce, nové háčky, lepší olova – prostě jako do války. Přece jsme se museli na těch 8000 kg trofejních kaprů, kteří měli být těsně před závody vypuštěni, pořádně připravit.
Cesta proběhla pořádku, počasí nádherné ( až moc což jsme poznali další dny po závodech na „vlastní spálenou kůži“ ) nic nebránilo tomu si nádherně zachytat.
První překvapení bylo místo. Mělo být o pěkných pár metrů více napravo – jak slibovala přesná mapa přehrady s čísly míst, která byla na internetu týdny před závody. Schválně jsem vybral místo mimo zátoky, protože mi bylo jasné, že se tam budou rybáři přehazovat. A bác ho – zrovna takové jsme nakonec obdrželi. Nalevo od nás byla malá zátoka a na její špici co metr rybář. Nahazovali chlapci přesně a daleko – ovšem z jejich pohledu. Jen se odtroubil začátek – nahodili všichni ze špice podél našich asi deseti míst směrem napravo. Naše připomínky i připomínky našich sousedů, které takto pravidelně s každým vytažením stáhli také, nebral nikdo vážně – ani pan rozhodčí. Nikoho to prostě nezajímalo. A tak nám nezbývalo než nahazovat pouze pár metrů před sebe. Později jsme se dozvěděli od sousedů z Českých Budějovic, že si tento flek vybrali dokonce po složení sponzorského daru – no byli „nadšeni“.
Další překvapení bylo nedodržování pravidel. Počáteční připomínky rozhodčích o důležitosti jednoho háčku a nezbytnosti podložek jsme za chvíli brali jako výsměch. A to my táhli sebou i desinfekci ! Zbytečně. Případně chycení kapři se pokládali maximálně na kousek igelitové tašky ( a to i na protějším břehu – vysledováno dalekohledem ) a dva návazce nebyly výjimkou. Do toho všeho totálně falešná místní kapela dobrovolných hasičů objíždějící přehradu v hasičském voze vyhrávala „Už troubějí na horách jeleni“ a houkali houkačkou. Nechápali jsme nic !!
Ještě větším zklamáním měl ale být večer a noc. Lov dravců ?? K smíchu. Disko-rockotéka na protějším břehu řvala a to zdůrazňuji – řvala – až do rána. Místy nebylo slyšet ani hlásiče. A to jsme byli přes vodu. Nechápu jak mohl někdo chytat přímo u ní. Mám rád jakoukoliv muziku a sám chodím i na rockové festivaly – ale tady jsme byli na rybách. Nebylo komu si postěžovat ! Oko se nedalo zamhouřit. A hlásiče opravdu nebyly slyšet což se mi potvrdilo ráno. V křesle jsem přece jen asi zdřímnul a někdo mi odstřihnul celou montáž i s rybkou. Asi ji zase přitáhnuli ke břehu a vadila ! Seděl jsem tedy v noci u nahozeného vlasce a na ten se chytá hodně špatně. Mé zklamání bylo větší a větší.
Ráno jsem si postěžoval panu sudímu na ten hluk. Byl jsem poučen, že se nejedná o rybařinu, ale svátek, veselí a pouť. A kdybych prý měl lepší šaty sebou – mohl jsem v noci i já potančit. A prý jsem tady špatně když mi to vadí. To mohu potvrdit – byl jsem tady opravdu špatně. Tančení a společnosti mám dost během roku v rámci své profese – tady jsem chtěl relaxovat úplně jinak.
Místní lidé se na nás chodili dívat oba dny jako na atrakci a tak jsem se i dozvěděl, že to s tím vysazováním nebylo zase až tak horké. To samé si mysleli chlapi z jihu Čech, kteří tu byli i loni – to prý byl jiný lov. Letos kolem nás bylo chyceno a puštěno tak pět - šest kaprů, asi dva candáti a pár malinkých úhořů. Na počet cca 40 chytajících v téhle malinké zátoce je to málo. O exemplárním kusu se nedalo hovořit ani v jednom případě.
A poslední bombónek – bohatá tombola. Byla by možná fajn, kdyby nezačínala v Neděli ve tři odpoledne. Kdo byl z větší dálky – nekupoval lístky, protože by se vrátil domů pozdě večer a tak zůstala v podstatě pro místní, kteří se na ni už těšili. My nebyli až tak zdaleka, ale po 24 hodinách nechytání a úpalného slunce nezbyla síla. Byli jsme rádi, že odjíždíme. A společně s našimi sousedy rybáři - již nikdy více.
Nacpat co metr rybáře, vyinkasovat peníze, postavit jednu toy-toaletu a žádné odpadkové koše ( odpadky jsme si odvezli v pytli domů ). Nezajistit klid na lov ani dodržení pravidel. Tak takhle umím pořádat závody taky.
Až budu chtít pít, tančit a výskat celou noc na zábavě – pak si zajedu zase do Luhačovic na rybářské závody. Všem pařmenům tedy vřele doporučuji !!