Kapr 107cm 17kg - docela pěkný říční torpédo :-)
na délku můj nový osobák. Chvíle na řece se vyplatila! Té chvíli na řece nicméně předcházela příprava jak se patří. Vybrat revír dle situace, podmínek, a mých možností. Omrknout danou vodu, kouknout co kde a jak se děje na vodě. Popřemýšlet o způsobu zákrmu, pak co dát na háček a jak prezentovat a hlavně nesmím zapomenout na tolik potřebné štěstíčko a náklonnost Svatého Petra!!!!!! to je nejdůležitější! Výsledek už je na fotce :-) áááááá slunce pálí, ááááá toto pálí.
Předevčírem jsem byl ukončit pstruhovou sezonu, protože včera mě čekaly pracovní povinnosti. Hezky jsem se prošel kolem říčky téměř bez vody, pochytal několik malých pstroužků do asi 25 cm, asi pět tlouštíků velikostně taktéž do 25 cm i nějaký ten malinký okounek přišel. Nejvíce mě potěšila jedna z nejmenších ulovených rybek. A jak jsem posléze zjistil v každé tůňce bylo těchto rybek poměrně velké množství. Letos již uloveno 25 druhů ryb.
Jo a přitom brouzdání kolem vody ještě uloveny 3 pravé hříbky, ty jsem si domu odnesl.
Krásny deň na člne, dravcom sa veľmi nechcelo no nakoniec sa podarili dajaké štučky a zubáč, jeden kopanec mi skoro vyrazil udicu z ruky, ale neúspešný
Po měsíci jsem se dostal konečně k vodě. Oblíbená pískovna se mezitím změnila ve špenátovou polévku. Rybám to nevadilo, zejména kaprům. I přes vedro kousali, jako by měl přijít konec světa. Už jsem jich měl vážně plné zuby, pak přišel cejn a potěšil. Na jaře jsem přísahal, že každého mírového kapra ugriluju, uvařím, upeču, udusím a zavařím.... Dokud nenastane opět rovnováha sil. Jenomže jsem měkkej. Plave to dál. Druhé foto pokus o dravce na jiné vodě. Regulérně za papulu. Jednou se snad vláčet naučím :)
Tak i já jsem letos konečně uspěl. Můj prut na těžkou přívlač se konečně dočkal pořádné zdolávačky a já se po úspěšném boji mohl radovat z mého osobáku, pro který jsem neváhal i vlézt do vody v ponožkách. Konečně ryba přes metr a půl. :) Velké dík patří Scanixovi, díky kterému jsem zvedl svůj lenivý zad*k a šel zkusit štěstí které přišlo.
Tak jako vždy jsem vyrazil k vodě pro nejspíš další zero v řádě. Blížící se změna počasí asi není dobrý čas pro zkoušku dalšího místa, ale už jsem musel udělat něco jinak než jindy, zvolit nástrahu, abych si zmapoval dno s vidinou, že ji nejspíš urvu, no prostě jsem si to maloval fakt dost "nerůžově". Ale jak říká jeden můj kamarád a kolega, jeden záběr dělá lov, a to se přesně stalo... Přišla ona pověstná rána do prutu a začal parádní souboj s rybou, o které jsem nepochyboval, že bude z těch lepších. Nevěřil jsem, že vše vydrží, ale vydrželo, i nevyměněná karabina, odrbaný návazec, prostě vše stálo při mě a po něco více jak čtvrt hodině se na mě podívala ryba, která mi vzala dech a roztřásla kolena a ruce už takhle zmítané v adrenalinovém návalu. Posunul jsem si osobák o 16cm na pro mě krásných 195cm. Váhu si netroufám odhadovat, ale byl jsem slaboučký a vytažení na břeh mi dalo po celém souboji zabrat. Po pár pokusech o nějaké foto šla ryba zpět a snad v pořádku dál poroste a překoná onu dvoumetrovou hranici ;) Letos mě svatý Petr pěkně odměňuje, radost veliká :)
načítám...
