Dnešek mi připravil snad nejdramatičtější zdolávání s boloňkou (šestimetrem), co jsem kdy zažil. Nejprve přišel tlouštík asi pětadvacet čísel. Chvíli po něm na tomtéž fleku, přesněji: o tři metry dál zasekl jsem rybu, kterou jsem velice rychle potichu přezdil na „parník, ponorku, jezdící vázku“atd. V duchu jsem si říkal, to bude buď hodně slušný kapr, parma, nebo malý tolstoj. Prut byl ohnutý jako luk, vlasec napnutý k prasknutí zpíval „rekviem o další utržené rybě“... (Pro pořádek malá technická: kmen 0.18, forpas 0.15) Musel jsem samozřejmě často povolovat, ale co bylo nejhorší, řeka je v těch místech dosti tažná, čehož ryba obratně využívala. Musel jsem chvílema běžet podél břehu, prodírat se houštím, přes šlahouny ostružiní, zakopávat přes balvany, postupně zadělaný od bláta. Postupně jsem ušel po proudu dobrých 400 m, až jsem se dostal k malé zátočině, kde se proud vracel silným obloukem. Pochopil jsem, že: buď tady, nebo nikde! Proud, který dotěď nebyl mým spojencem, podal mi tentokrát pomocnou ruku... Díky němu mohl jsem po cirka půl hodině zdolávání podebrat neuvěřitelného tlouštího mamlase 58 čísel. Poprvé jsem zalitoval, že nemám váhu, byl tak tlustý a zavalitý, že prostě musel mít aspoň tři kila(!) Celý úsek, který jsem prošel, byl totálně vyplašenej, a tak jsem už neuviděl ani šupinu. To mi ale vůbec nevadilo! Byl jsem pořád v rauši...
Velký pátek byl ve znamení pěkných jesenů. Povedly se hezké ryby a to hlavně na morkou mouchu. Nymfy dnes moc nebodovaly, každopádně se to opět druhově zpestřilo o tlouště, proudníky, plotice a perlíny, každopádně jeseni opět dominovali. Opět platilo pravidlo, čím ošklivější muška, tím lepší ryba ;)
Při první vycházce s feederem na rybník se překvapivě zadařilo. Po menším zakrmení se dostavili cejni, pak přijeli kapři, nej. 63 cm potěšil. Na závěr přišla moje nejoblíbenější ryba - lín obecný, pro mě krásných 42 cm. Vše plave dál a určitě půjdu někdy zas...
načítám...
Specialista pro kapraře Chyť a pusť
