Zhoršuje chov kaprů kvalitu vody v rybnících nebo ne?

Řízek 5,125 - Profil | Po 12.1.2026 22:04:46

vlaza >> u nás se tedy zcela běžně odbahnují loviště, i zátopy rybníků, takže to beru jako běžnou věc.
A VKP?- je to věc legislativy, stejně jako se s autem musí na technickou, tak se holt musí schvalovat i zásah do rybníka a je třeba s tím dopředu počítat.
Jinak asi nebudeme ve vzporu:-), rybníky mají i další důležité mimoprodukční funkce a společnost by se na tom měla podílet.

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Ne 11.1.2026 23:23:44

aleš vavřina >> Já si myslím, že tady asi mícháme produkční a sportovní rybářství. Jsou si podobní, ale každé funguje na trochu jiných pravidlech.
Samozřejmě, že míra intenzity je různá, ve studii mně příjemně překvapila průměrná hodnota hektarového přírůstku. Ale třeba je to jen zbožné přání. Takový průměr by přivítalo nejedno produkční rybářství. Objektivním faktem dle mého je to, že s obsahem P v nižinných oblastech moc nepohneme, nechceme-li žít ve skanzenu pod stany jako vegetariáni :-).

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Ne 11.1.2026 23:06:32

troutkiller >> Tos celkem vystihl hezky s tím sprostým slovem. Jak je někde eutforizace, tak se to bere za špatný menežment. Jen se trochu ztrácím v té poznámce o revírech. Tam přece chovatel už nemá důvod zasahovat do vodního prostředí. Dodal ryby dle schváleného plánu, ne?

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Ne 11.1.2026 22:46:56

Řízek 5,125 >> Jaká blahosklonnost? Uvedl jsem (a asi to dobře víš), že KAŽDÝ rybník je významným krajinným prvkem ze zákona, což v praxi znamená, že bez projednání (v lepším případě jen oznámení) na něm neuděláš nic. Ani to přikrmování, ani pitomé vyřezávání náletu, nedej bože dílčí odstranění rákosu nebo orobince. Taky o tom něco vím.
Naprosto nesouhlasím, že odbahnění rybníka je normální věcí údržby. Je to mimořádná údržba, něco jako generální oprava čehokoliv (auto, budova, technické zařízení). Pokud rybník slouží jen chovateli, OK, je to nákladově jen jeho věc. On si do rybníka bahno sám nevozí. Ale protože jen chovateli neslouží, nemůže tyto náklady nést 100% jen on. Ostatně Aleš už o dotacích psal. Jestli musí být tak doširoka rozkročené, nevím, ale ceny kompletního odbahňování hektaru odhaduji dnes s pomocí AI na 4-5milionu Kč. Tyhle peníze z takové ,,kalužiny" chovatel nikdy nezíská chovem ryb zpět (pokud by tedy rybník neprodal), odkud je tedy má brát? Takže buď nebude chov ryb, zadržení vody, chráněné rostlinky a živočiši, údržba rybníka, nějaká odměna pro chovatele, nebo musí pomoct společnost. Jestli má o rybníky zájem. Asi ano, vždyť jsou to všechno VKP.
Díry v zemi vznikají dnes hlavně proto, aby se projektant a zhotovitel (investorem jsou často instituce se státem spojené) měli fajn. Hlavně co nejvíc břehu obložit skládaným tarasem. Takové nádrže k chovu moc nejsou. Ale na jejich obranu zas musím uznat, že předběžná povodňová opatrnost v dnešní době může z celé hráze malého rybníka na povodí udělat bezpečnostní přeliv :-)
Takže předmětnou studii, ke které se škádlíme, mohutně vítám a podporuji její další rozšiřování mezi chovatele i úřednictvo.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Řízek 5,125 - Profil | Ne 11.1.2026 15:10:09

vlaza >> jaká blahosklonost? Odbahnění a spol sou normální věci údržby a povolují se to zcela běžně. A požadavek, na to, aby se rybník vypustil mimo období rozmnožování/ zimování žab snad není tak moc, a aby se vytěžený sediment nedával na nějaké biologicky cenné plochy, tak to je snad taky ok.
O tom jako já vím úplně nejvíc:-)
A mimo CHKO, rezervace apod, do provozu obsadek nikdo moc nekecá, ani do vápnění, krmení apod, protože je snaha se nějak dohodnout, aby fungoval jak ekonomicky profit, tak zároveň i nějaká udržitelnost, ať z rybníka neteče zeleny bláto..
Ty díry v zemi - vidam docela dost projektů nových rybníků a rekonstrukcí starých, přijde mi, že bez lomového kamene dneska projektant ani nenapíše souhrnnou technickou zprávu:-), vypadá to pak hrozně.
Obilí - historicky bylo cennou potravinou, dyt byl každou chvíli hladomor, a lidi byli závislí na každým zrnku. Ale to píšu o hluboké minulosti, od začátku 19. století to už začalo být lepší. A taky se pozvolna začalo přikrmovat.
Rybníky se rusily- třeba ve východních Čechach a na Moravě už někdy od konce 16 století. Po tom největším boomu, co byl u nás někdy okolo přelomu 15/16 stol. se to všechno zase nějak přehodnotilo:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

troutkiller - Profil | Út 6.1.2026 14:03:13

vlaza >> já jsem to opravdu nijak nehodnotil, jen jsem to zarámoval. Ona ta eutrofizace zní až sprostě,ale eutrofní prostředí je jen prostředí bohaté na živiny a u produkčního rybníka to ani nemusí být špatně. Ono taky ten tvůj výpočet není úplně kompletní jen ilustrační, chybí tam rostliny litorálu a pod..za mne osobně je jen na majiteli rybníka, co a jak tam bude chovat, trochu jinak to ale vidím u ČRS a revírů,kde by si svaz měl už konečně vytáhnout hlavu z prdele

• Nelíbí 0
• Líbí1

aleš vavřina - Profil | Út 6.1.2026 12:21:54

vlaza >> Údržba rybníků je celospolečensky přínosná - ALE musíš uvést, že již nemalá finanční dotace z veřejných zdrojů do rybníků a rybníkářství jde - např. mimoprodukční funkce rybníků, plemenářské dotace, dotace na odbahnění, dotace na opravy schované do protipovodňové prevence, dotace na vybudování rybníků, dotace do rybníkářského provozu a provozního vybavení, do propagace a reklamy, ... do sektoru jde hodně veřejných peněz.
Souhlasím že v rybníce mají být ryby a má zde probíhat rybníkářská výroba - ALE otázkou je míra její intenzity a následné ovlivnění kvality povrchových vod.
V rybníkářství jsem dělal přes 20 let, vím o čem obor je a rybníky jako takové plně podporuju, jen je třeba nestranně zvážit všechny okolnosti - tedy + i - a objektivně uvádět veškerá fakta.
No, spíše bychom mohli pokecat mimo tuto diskuzi - pokud bychom to pořádně rozvedli, tak to tady zasekáme a sami sebe "udatlíme" do klávesnice.

• Nelíbí 0
• Líbí1

vlaza - Profil | Út 6.1.2026 11:37:05

aleš vavřina >> A domníváš se, že údržba rybníků není tak trochu pro všechny? Bude líp rybníkům bez ryb s chabou údržbou? Už teď je nejlepší odstranění antropogenní zátěže celkovým odbahněním rybníka tak nákladné, že bez podpory státu se do ní nedá investovat ani s dlouhodobou návratností. Než se investice vrátí, musí se provést opakovaně. Data o vstupních a výstupních hodnotách P u rybníka jsem zatím nehledal. Zkusím. Zpoplatnění by byl zajímavý námět. Pak by ale asi měl ten, kdo vypouští více než je normou dáno, platit tomu, kdo je na užívání omezen. Pokud je antropogenní, tak občan, pokud zemědelské, tak farmář, pokud průmyslové, tak fabrika, no a když rybářské, tak chovatel. Ale nevěřím, že bychom se takového řešení dočkali v dohledné době. A když se nelíbí výroba masa, co jiného v rybnících rybníkáři provozují? I rybníky extenzivní vyrábí maso. Že nějaké neskončí lidskou spotřebou není podstatné. Produkce ryb by ti zněla líp? Je to stejné. Ale je pravdou, že můžeme skončit, protože prakticky tu situaci změní někdo jiný. Já už o ní jen plácám :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Út 6.1.2026 11:15:47

troutkiller >> Ano, máš pravdu, takto je to stanovené. Můj výpočet je hodně hrubej, ale z tvé informace plyne, že tolik krmení by se nedalo na hektar vodní plochy použít. Ono je vždycky vůbec otázka, kolik by mělo být to odpovídající množství. Studie, k níž diskutujeme, obsahuje i tabulky s hodnotami měřených parametrů vody ve sledovaných rybnících. Nejsnazší by bylo omezit rybníkářství tak, aby bilance P na přítoku a odtoku z rybníka byla vyrovnaná. Ale nejjednodušší není vždy optimální. A rybáři nebudou mít co ,,žrát" :-) A taky je otázkou o jaké procento by se situace ve vodoteči tímto opatřením zlepšila.

• Nelíbí 0
• Líbí0

troutkiller - Profil | Po 5.1.2026 12:51:12

vlaza >> vody s obsahem P nad 100 mg/m3 jsou považovány za hypertrofní, 30-100 mg/m3 za silně eutrofní. Tys došel k hodnotě 100 mg,ergo dle tvého výpočtu takovéto krmení způsobuje silnou eutrofizaci.
Nic z toho nevyvozuji, jen jsem to číslo chtěl zasadit do reálného rámce.

• Nelíbí 0
• Líbí0

aleš vavřina - Profil | Po 5.1.2026 9:49:17

vlaza >> No to se ale dostáváme úplně jinam - jedna věc je "nezbytná" zátěž z povodí antropogenního původu - tomu se nevyhneme a je to zátěž ode všech pro všechny a pak je zde zátěž od úzké skupiny osob-soukromých subjektů co svou existencí zatěžuje majetek všech (např. - průmyslové vypouštění odpadních vod nebo odběry vody pro potřeby průmyslu) - na druhou stranu je ale tato zátěž "vykoupena" zpoplatněním, kdy znečišťovatel platí za to, že svou soukromou aktivitou znečišťuje (mění jeho kvalitu) majetek celé společnosti. A zcela upřímně - u rybníků je téměř vždy horší kvalita vody na odtoku než na přítoku, což je v drtivé většině případů dáno právě intenzitou produkce ryb, kdy jsou užity nejrůznější intenzifikační opatření a míra produkce je vyšší, než je přirozený potenciál daného ekosystému. A pokud napíšeš "výroba masa", tak to se již dostáváš na velmi tenký led, kdy se rybníkářství překlápí do roviny průmyslové produkce(výroby) masa a tedy i průmyslového využití vody ... v tento moment bych raději diskuzi na tohle téma ukončil.

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Ne 4.1.2026 10:01:53

Řízek 5,125 >> Tak obilí fakt není bez úpravy jídlo pro lidi. Musí mít odpovídající kvalitu ke zpracování. Jestli se šrotem přikrmovala hospodářská zvířata, bylo jen otázkou času, kdy se začnou přikrmovat i ryby. Ty jsou vlastně taky jídlem pro lidi. Právě proto, že ryba dřív rostla v rybnících sama z vody, lovily se rybníky méně často s chabými výnosy a se staršími ročníky ryb, což bylo opět spojené s většími ztrátami přes zimní období (bylo jich za života ryby více). V historii se uvádí, že rybníky se rušily v poválečném období, kdy se o ně nikdo nestaral - prý bylo málo lidí. Ale to já nevím, to jen píšou dobové zdroje.
Píšeš o dírách v zemi obsypaných lomovým kamenem kolem dokola, ale sám víš, že to je extrém a s rybníkem to má společné jen jméno. Je to vodní nádrž. Nevím, jak je komplikovaná úřední agenda dnes. Ale rybník, bohužel, každý, je významným krajinným prvkem a bez blahosklonnosti úřadů (AOPK, CHKO, odbory ŽP na krajích a trojkových obcích) na něm neprovedeš ani jeden zásah.

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Ne 4.1.2026 9:50:08

Modrý šílenec >> Nezpochybňuju zřejmý vliv chovu kapra na prostředí rybníka. Jsou možnosti - buď s rybníkem nic nedělat, pak se časem zmenší (zaroste) a stane se z něj mokřad, nebo ho částečně užívat, pak jde vždy o intenzitu. A když není obsádka zvolená přiměřeně, vždy na to prostředí zareaguje. Kapr i amur rostliny tlumí. Když je nenasadíš, budeš mít čistou vodu, hodně rostlin a žab, tím i žabožroutů z řad ptáků. Jen to nemůžeš dělat na celé rybniční soustavě. A jestli máš chov jako podnikatelský záměr, tak ho chceš využít maximálně. A jsou chovatelé (lidi) maximalisti i rozumní.

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Ne 4.1.2026 9:34:58

aleš vavřina >> Tak jsem narychlo požádal AI o info, kolik P je v kg pšenice. Udává asi 3,1gramu. Zkusme při zkrmení 5 t obilí do 5 ha rybníka s hloubkou cca 1,5 m, což je 75tis kubíků, tedy 75 milionů litrů vody. Fosforu je v 5t obilí 15,5kg. Zátěž 1 litru vody bez využití kaprem je 0,21 mg P. Kapr využije cca třetinu, cca třetinu bakterie a fytoplankton, samozřejmě včetně nepříjemných sinic a zbytek jde do sedimentu. Takže zátěž prostředí je 0,07 mg nebo připočítáním sinic 0,1 mg na litr vody. Je to moc při ,,výrobě" masa? A to nevíme, jak prostředí zásobuje fosforem přítok z vyšších území.

• Nelíbí 0
• Líbí1

FRANK71 - Profil | So 3.1.2026 22:00:20

https://www.facebook.com/share/v/1DLfrE7QFX/

• Nelíbí 0
• Líbí0

Modrý šílenec - Profil | Pá 2.1.2026 12:32:09

vlaza >> Ahoj, já nemyslel zámecký rybník pro okrasu, ale produkční rybníky třeba kolem Chlumu u Třeboně. jezdím kolem nich služebně už 25 let a vidím ty změny. Hold kapr je bagrista a moc rostlin to nedá.

• Nelíbí 0
• Líbí1

milanpindryc - Profil | St 31.12.2025 22:48:25

Řízek 5,125 >> jo tak to je.
Muzes chovat jeleny v obore, prasata v prasecaku nebo slepice v kleci.
Driv ty rybniky byly spis jak ta obora dnes uz je to spis ten prasecak a duhaci klecovy chov…

• Nelíbí 0
• Líbí1

Řízek 5,125 - Profil | St 31.12.2025 20:34:26

vlaza >> tak tehdá by fakt nikoho nenapadlo házet jídlo pro lidi jen tak do " vody", protože jídla bylo obecně málo. A rybniky se stavěly proto, že se tam ryba produkovala sama, rostla z vody, sama od sebe, v zásadě bez práce..., a prodala se ziskem.
Ale to se pak taky ukázalo jako ne úplně pravdivé a taky spousta rybníků byla časem zase zrušená.
Rybník se stavěl tak, aby měl nějaký litorál, prohrival se, a měl nějakou část pro zimování ryby. Rybníky se letnily, podporoval se přirozený rozvoj planktonu a bentosu přirozeným prihnojivánim.Dnes jsou to často "díry v zemi" obsypané dokola lomovým šutrem, a prirustek je zajištěn krmením. Něco jako sjezdovka v 500 mnm, která spoléhá na sněžný dělo:-)
Ale to jsou ty různé pohledy na danou věc. Úředník bude obsádky řešit v CHKO, nebo na toku, kde jsou významné populace ZCHD, jinak se to nijak zásadně neřeší. Aspoň u nás tedy ne. Vyloučit to ale samozřejmě nemůžu, a rád se poučim, jestli se to někde v rámci běžného rybníka na "normálním" území projednává.

• Nelíbí 0
• Líbí1

aleš vavřina - Profil | Út 30.12.2025 14:03:46

vlaza >> no ještě by mělo být uvedeno množství P vneseneho do vody s podavanym krmivem - u obilnin je retence P v organizmu cca 1/3 ze vneseneho množství a 2/3 P jsou vyloučeny zpět do vody s exkrementy ryb ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Út 30.12.2025 12:49:17

Řízek 5,125 >> Tak obsádka by měla respektovat úživnost rybníka. Ale kdyby se jí měla přizpůsobit, nebyl by to chov. Nevím tedy jestli se v Krčínově době zakládaly rybníky s ohledem na co nejlepší přirozenou produkci. Já si pamatuju, že se jednalo zpravidla o zemědělsky špatně obhospodařovatelné plochy, které bývaly pravidelně podmáčené. Možná se místo obilí dřív krmívalo lupinou, hrachem, případně zbytky od rostlinné produkce. Ale to jsme fakt před 100 a více lety. Rybníky se nelovívaly pravidelně každoročně nebo ob rok, ale s delšími intervaly.
O maximálním zisku nikde nebyla řeč. Ve studii je jasně uvedeno, že: Cílem této studie bylo vyhodnotit vliv zvýšené produkce kapra obecného a různých doplňkových krmiv (obilné zrno a rostlinné pelety pro kapry) na základní parametry kvality vody v rybnících, parametry kvality vody se zhoršovaly se zvyšujícím se relativním koeficientem konverze krmiva, při hodnocení parametrů kvality vody v rybnících s různými produkčními skupinami kapra lze odhadnout, že zdvojnásobení produkce kapra v rybnících by nemělo významně ovlivnit samočisticí funkci rybničních ekosystémů. A pro chovatele ten nejvýznamnější poznatek, že na základě dat je možné zvýšit produkci kapra v rybnících na průměrnou úroveň cca 1200 kg·ha⁻¹ bez významného zhoršení kvality vody znamená, že budou mít v ruce odborný podklad pro jednání s úředníky, kteří rádi stanovují svoje limity.
Skutečně to není o maximalizaci zisku.

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Út 30.12.2025 12:36:01

jxr >> No tak to využíváš přirozenou regulaci běle dravou rybou, takže její počty zřejmě nepřekročí rozumnou míru. Ani do dna se nebudou při nedostatku žrádla pouštět. Trochu bych předpokládal nadměrné zarůstání vodní plochy, pokud jde skutečně o rybník s pozvolnými břehy.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Řízek 5,125 - Profil | Po 29.12.2025 20:19:06

vlaza >> tak obsádka by se měla přizpůsobit úživnosti rybníka.
Když byl u nás ten největší rybníkářský boom, tak se rybníky zakládaly s ohledem na co nejlepší přirozenou produkci a dle toho se i dávala násada a druhy ryb. Složení obsadek bývalo historicky mnohem pestřejší.
Krmení resp. přikrmování je záležitost relativně moderní doby. Za Krčína by obilí do vody nikdo nesypal, protože by se to bralo plýtvání cennou potravinou. A intenzifikační procesy byly víceméně přírodní cestou.
To se změnilo až se zvýšením zemědělské produkce, kdy začal být nadbytek.
Je to jen o tom, co od toho kdo čeká. Jako jasný, že hlediska maximálního zisku z plochy se bez krmení obejít nedá, ale je otázka, jestli ten maximální zisk, v porovnání s dopady té produkce na místní ekosystémy, stojí. O ničem jiném to není.

• Nelíbí 0
• Líbí0

jxr - Profil | Po 29.12.2025 17:29:07

vlaza >> Mám tam bílou a dravce.

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Po 29.12.2025 13:23:01

Jaro-mir >> Ano, chov kapra kvalitu vody zhoršuje, ale hlavně vizuální kvalitu. Také proto, domnívám se, proběhla i ta výše uvedená studie : Nebyly zjištěny rozdíly v parametrech kvality vody mezi rybníky krmenými pšenicí a rybníky krmenými rostlinnými peletami pro kapry. Parametry kvality vody se však zhoršovaly se zvyšujícím se relativním koeficientem konverze krmiva. Aby se vyhovělo jak chovatelům, tak zastáncům přísnější ochrany životního prostředí, je zmíněné přikrmování obsádek kapra v rybnících do relativního krmného koeficientu 2. Přesto je možné dosáhnout produkci kapra v rybnících na průměrnou úroveň asi 1200 kg z 1 ha bez významného zhoršení kvality vody. A stále se domnívám, že bujení sinic je doménou komunálního a zemědělského zatížení vodních toků. Hlavně starší kapři při hledání potravy ryjí v bahně. A hlavně tehdy, pokud ve vodě nemají dost potravy. Ať už přirozené, nebo z příkrmu. Je na chovateli, aby krmivo bylo sežrané vždy kompletně. Samozřejmě se 100% na maso a energii nezužitkuje. To by nebyl koeficient 2, ale 1 a méně :-).

• Nelíbí 0
• Líbí0

vlaza - Profil | Po 29.12.2025 13:06:09

Modrý šílenec >> Ahoj, nevím, jestli máš na mysli nějaký konkrétní zámecký rybník. Zpravidla to bývá tak, že tam je hlavně pro okrasu - kytičky, čistá voda, barevné ryby, bublifuk pro kyslík, ale s chovem to moc společného nemá. Fakt ti kapr nenaroste jen z vody!!

• Nelíbí 0
• Líbí0