Nvlaza - Profil | Po 29.12.2025 13:03:25
Řízek 5,125 >> Ahoj, píše se tam o rozumném krmení, což je v textu studie zmíněno jako přikrmování obilím nebo KP1 pravidelně 3x týdně od května do září. To právě odpovídá tomu, že jestli máš mít trochu řízený chov, krmit musíš, i když zmiňuješ, že rybníky jsou úživné dost. Bohužel, jen v krátké části roku pokud bys v nich chtěl provozovat chov. Od července by ryba (kapr, amur) hladověla a výsledek by tě při výlovu zklamal. Využití ,,super rostoucího" kapra určitě praktikují i hospodáři pobočných spolků na svých chovných rybnících. Ale nepředstavuj si, že rostou jen tak ,,jako z vody" :-). To fakt tak není!!
Nvlaza - Profil | Po 29.12.2025 12:57:04
$ >> Ahoj, studii jsem trochu načetl. Podle mě jde o snahu zjištění parametrů a pravidel udržitelného chovu kapra ve vztahu k ekologickým požadavkům společnosti a k dobrému využití stávajících rybníků včetně přítokové vody, kterou chovatel musí přijímat tak, jak mu přiteče z výše položených sídel :-). Svazové revíry jsou podle mě zatížené spoustou bílé ryby, která prostředí významně ovlivní spolu s obsádkou starších než 3-letých kaprů. Ti jsou ale z vody postupem času rybáři odnášeni. Takže se jejich množství dá celkem snadno regulovat rozumným nasazováním. Ale je tu otázka: půjdeš raději chytat tam, kde je míň nebo víc ryb?
Nvlaza - Profil | Po 29.12.2025 12:48:08
razisdas >> Trochu asi musíme rozlišovat revír a chovný rybník. Nevím, jakou měl soukromník představu, jestli chce placený chytání nebo skutečně chov na prodej, ale z 1 rybníku to nevidím moc nadějně.
Nvlaza - Profil | Po 29.12.2025 12:44:53
jxr >> Jestli máš i v létě průhlednost kolem 2m, tak tam nemáš chov ryb, ale jen pár ,,pidoustviček", aby sis ohřál oko :-).
Studie pracovala s kapry maximálně 3 roky starými. V revírech jsou podstatně starší, takže ke dnu značně agresivnější, malí kapři tam zpravidla nejsou vůbec, ale zato spousta bílé ryby.
Sinice jsou především záležitostí přítokových vod - velké rybníky a jezera mají zpravidla přítokové vody, které nabírají i odtokové vody z ČOV malých obcí. Tam jsou zdroje fosforu pro vodní květ. Svratka, Jihlava a Dyje napájí Mušovská jezera, proto to tak kvete (mimo jiné).
Dát k sobě tunu kapra - musíš pořád zohledňovat podmínky chovu - parametry vodního prostředí, přítok a jeho stabilitu, teplotu vody, atd. Viz ze studie: Rybníky připomínají mělká eutrofní jezera nebo mokřady a jejich ekosystémy se mohou rok od roku měnit v závislosti na interakci mnoha faktorů.
Nvlaza - Profil | Po 29.12.2025 12:29:21
Martin M. >> Ahoj, tak jsem si nechal studii přeložit s pomocí Copilotu, se zájmem si ji přečetl a trochu bych přidal něco do diskuze: Genetika je fajn, je dobré použít to nejlepší, co je k dispozici, ale prostředí rybníka vždy významně ovlivní kvalitu i zdraví konkrétní obsádky. Domnívám se, že i spolkoví hospodáři do chovných rybníků nakupují plůdky kapra od renomovaných chovatelů v ČR.
Jinak ze studie: edná se o chovné rybníky, obsádky kapra byly nasazené do každého rybníka v jednotné velikosti i stáří, ale nikoliv do všech stejně. Někde váčkový plůdek, jinde K1 a další K2. Takže ryby nebyly při výlovu starší jak 3 roky. Rybníky se každý rok lovily. Přikrmovalo se 3x týdně v závislosti na počasí, teplotě vody, rozpuštěném kyslíku ve vodě, předpokládanému celkovém přírůstku - od května do září. Rybníky s výsledky výrazně se lišícími od průměru byly vyřazeny (odfiltrovány), aby nezkreslovaly hlavní cíl sledování.
Je dobrým výsledkem studie, že obilí má srovnatelnou kvalitu se směsí KP1, což má hlavně efekt finanční. Významným závěrem je tvrzení, že kvalita vody je rozumným a řízeným chovem ryb ovlivněná jen velmi málo ve sledovaných parametrech kvality vody (dusík, fosfor, CHSK, BSK-5).
Domnívám se, že většina zde diskutujících trochu nedělá rozdíl mezi chovným rybníkem a obsádkou ryb v revírech.
NJaro-mir - Profil | Pá 26.12.2025 1:09:51
Proč chov kaprů kvalitu vody zhoršuje?
1. Vychytávání zooplanktonu: Kapr je všežravec a velmi efektivně požírá zooplankton (např. perloočky). Ten je ale v rybníce klíčový, protože se živí řasami. Když kapři zooplankton vyžerou, řasy a sinice se nekontrolovaně množí – voda pak „kvete“ a zelená.
2. Rytí ve dně (Bioturbace): Kapr při hledání potravy neustále ryje v bahně. Tím víří sediment, čímž se do vody uvolňují živiny (hlavně fosfor) a voda se zakaluje. To brání slunci proniknout k vodním rostlinám, které pak hynou a nemohou vodu čistit.
3. Krmení a hnojení: Aby kapři rychle rostli, rybáři je často přikrmují obilím. Část krmiva zůstane nevyužita a rozkládá se, což zvyšuje množství živin ve vodě a vede k dalšímu bujení sinic.
NMartin M. - Profil | St 24.12.2025 0:22:20
Jarda Š. >> neco jako ze voda zustava kapalna a pri zahrati se vyparuje? :)
NJarda Š. - Profil | St 24.12.2025 0:02:11
Rožnovák >> A v té studii nešlo o optickou čistotu vody (tu kapr pochopitelně zhoršuje tím, že rozviřuje jemné sedimenty ze dna a čím víc kapř, tím víc zákal), nýbrž o kvalitu vody z hlediska ekologického a vodárenského. Na tu podle studie množství kapra v rybníku vliv nemá.
NRožnovák - Profil | Út 23.12.2025 23:06:59
MoveCheek >>
- článek je na ofiko webu jihočeské univerzity- katedra rybářství- budova tam opravdu stojí - vědci existují a výzkum provadějí a článek skutečně napsali - a pověsili na ofiko web univerzity- a nezbývao tedy se pod něho podepsat
- pokud už nevěřit výzkum české univerzity v českém rybníku prováděném kvůli českým kaprům- tak nevím čemu :-)
- když tak si tam zajeď a optej se osobně do Jižnich čech není tak daleko
- che to trošku třidit zdroje
NModrý šílenec - Profil | Po 22.12.2025 14:36:35
Stačí se podívat na staré fotky chovných rybníků, třeba někde při prohlídce zámku. Pruh vodních rostlin kolem břehu,, voda čistá a teď sa podívat na ten samí rybník. Je to kalná voda bez rostli, ale kaprů je více ;-)
NMoveCheek - Profil | Po 22.12.2025 1:55:06
Martin M. >> to, že je tam podepsán proděkan, neznamená vůbec nic, lidi ve vysokých funkcích na univerzitách bývají často automaticky připisováni do autorského seznamu - profesoři, vedoucí kateder, proděkani. Někdy o tom ani nemusí vědět a na konci roku bývají mile překvapeni, kolik vědeckých prací letos sepsali :)
NŘízek 5,125 - Profil | Ne 21.12.2025 20:57:37
jxr >> btw-ale píše se tam o rozumném krmení a problémech spojených s nadbytkem krmení.
V podstatě to nevybočuje ze zjištění, že rybníky jsou úživné dost a nemusí se tolik krmit.
A když se tam vysadí super rostoucí kapr, tak vyroste ze stejného objemu potravy, jako nesuper kapr. Tedy super kapr, pro zvýšení produkce díky nárůstu svoji hmoty nepotřebuje žádný zásadní zvýšení příjmu živin, a nezatíží soustavu pod rybníkem víc, než normální kapr, tedy sama pozitiva.
Takhle bych to viděl:-)
NŘízek 5,125 - Profil | Ne 21.12.2025 20:50:14
Zajímavé, já tedy viděl studie jiné, a jiné grafy..:-)
NMoveCheek - Profil | Ne 21.12.2025 20:42:50
To, že nějaká informace vyjde jako vědecký článek, vůbec nemusí znamenat, že je to pravda, obzvláště dneska. Důvodů je několik - vědeckých článků dnes vychází obrovské množství, v časopisech, které se extrémně liší úrovní a kvalitou recenzního řízení. Existuje řada časopisů, které otisknou skoro cokoliv - je to byznys, u open-access žurnálů autoři platí za to, že tam článek vyjde. I když je článek udělán poctivě, může v něm být řada chyb, od metodiky po statistické zpracování, které můžou fatálně zkreslit výsledky. To by sice mělo odhalit recenzní řízení, ale to je často povrchní - článků je moc, recenzenti jsou kolegové vědci, publikovat se musí, nikdo nic nestíhá... Tenhle článek jsem nečetl, píšu to jen pro představu jak to chodí.
N$ - Profil | Ne 21.12.2025 17:27:15
jxr >> problémem dnešní doby je absolutní nedůvěryhodnost jakýchkoli zdrojů a to i vědeckých. Vše se falšuje ve prospěch zadavatele. Z ovlivněných výsledků se pak vychází třeba i mnoho let a všichni jdou slepou uličkou, protože tou cestou si někdo pomohl.
Hrozně moc bude záležet na té či oné vodě, odkud se v rybníku bere, jakou má rybník samočistící schopnost, jaké je dno, je-li oblast více nebo méně větrná.... atd..atd.
Je spousta rybochovných zařízení, kde jsem si normálně v létě zaplaval. Naproti tomu třeba svazové revíry, kam se vlézt nedalo a kapra tam určitě nebyla taková koncentrace
Nrazisdas - Profil | Ne 21.12.2025 17:24:55
jxr >> To nedělej budeš mít místo vody bílý kafe. U nás jeden revír převzal soukromník a udělal z toho kaprodrom. Dřív ta voda byla čistá a dalo se v ní koupat. Ve vodě rostly rostliny. Teď je z toho bílý kafe a ve vodě žádný rostliny nerostou.
Njxr - Profil | Ne 21.12.2025 17:06:38
Není ta studie uplacená? Všude, kde je kapr, tak je voda, minimálně vizuálně, hnusná. Já snad zkusím dát k sobě tunu kapra a udělám vlastní výzkum. Doteď mám průhlednost i v létě kolem 2 m a po sinicích ani památky.
NMartin M. - Profil | Ne 21.12.2025 15:08:03
jxr - >> to je dost odlisna informace, nez jake jsou nam predkladany v poradech typu Nejde se apod. Ale abych tomu fakt veril, tak bych to potreboval slyset z vice zdroju a casteji. I informace o "lepsich" kaprech je pro mne nova.
zde souhrn te studie od AI:
----
Studie hodnotila, zda vyšší produkce kapra obecného a rozdíly v přikrmování ovlivňují kvalitu vody v polointenzivně obhospodařovaných rybnících ve střední Evropě (Česko). Bylo sledováno 58 rybníků (po filtraci 32) s dvěma skupinami kapra: standardní linie M2 a výkonnější kříženec M2 × AMC, při krmení pšenicí nebo rostlinnými granulemi.
Hlavní zjištění:
- Geneticky výkonnější kapr (M2 × AMC) dosahoval výrazně vyšších produkčních výsledků (cca +50 % celkové produkce), bez zhoršení kvality vody.
- Zdvojnásobení produkce kapra v běžném rozmezí nevedlo k významnému zhoršení samočisticí funkce rybníků.
- Pšenice a rostlinné pelety měly srovnatelný vliv na kvalitu vody; rozhodující je spíš správné krmení než typ krmiva.
- Kvalita vody v rybnících více závisela na trofii přítoků (dusík, fosfor, organické zatížení) než na samotné produkci kapra.
- Zhoršení parametrů bylo spojeno hlavně s horším relativním krmným koeficientem (překrmováním).
- Dusíkové látky se v rybnících často snižovaly, fosfor a organické látky mírně rostly, obvykle bez statistické významnosti.
Závěr:
Při dodržení rozumného krmení (RFCR ~2,0) lze zvyšovat produkci kapra až zhruba na 1200 kg/ha bez významného dopadu na kvalitu vody. To vytváří prostor pro šlechtění výkonnějších linií v podmínkách blízkých přírodě. Limitem do budoucna může být spíše zdraví ryb a riziko kyslíkových deficitů než kvalita vody.
načítám...
SPRO kufřík Power Catcher Lure Tower
CHYTIL.cz poslední kusy -55%
