NŘízek 5,125 - Profil | Čt 7.3.2024 16:23:10
Pedro1 >> ano, byl rozšířený na vetším uzemí, než jen v polabí.
v polabí - to znamená prakticky jen izolovaný výskyt na uzemí čr.
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 7.3.2024 16:19:57
Pedro1 >> studuj principy biologie populací:-)
jinak samozřejmě- kdyby populace KO měly vhodné prostředí, byly by silné a stabilní, tak by mohly lépe odolávat konkurenčnímu tlaku KS.
Když sou prakticky zlikvidovaný už předem bez přispění KS, tak jako nemá co odolávat, že.
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 7.3.2024 16:19:15
Martin M. >>
obecně je to tzv. dosažení horního limitu prostředí, obsazení všech příhodných stanovišť
prostudovat:
např:
https://uzrhv.af.mendelu.cz/wcd/w-af-uzrhv/zoo/zoo_vyukove_materialy/ekologie/ekol_cv04.pdf
http://pece.zf.jcu.cz/docs/prednasky/Ekologie-I-8106d3ef42.pdf
pěkné stránky pro obecný přehled:
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps13/biogeogr_2/web/pages/index_book_4-3.html
příklad-jak populace vyčerpá potenciál prostředí.
Kromě hladkého esovitého logistického růstu může dojít k případům, kdy populační růst pokračuje přes průměrnou únosnou kapacitu prostředí. Populace pak následně zažívá katastrofický pokles k hranici únosné kapacity nebo ještě níže. Tento jev se nazývá překročení únosné kapacity prostředí. Tento jev lze dokumentovat na příkladu populace soba polárního (Rangifer tarandus). V roce 1911 byli na ostrov Sv. Pavla v Beringově moři introdukováni 4 samci a 21 samic kvůli chovu na maso, kůže a na export. Počáteční populační růst sobů byl exponenciální a do roku 1938 zde bylo více než 2000 sobů. Poté však nastal prudký pokles v populačním růstu, který byl následován poklesem celé populace, a již v r. 1950 celková populace sobů dosáhla počtu pouhých 8 sobů. Tento prudký pokles byl pravděpodobně způsoben nedostatkem potravy, protože zpočátku strmý nárůst počtu sobů způsobil narušení celého ekosystému ostrova, došlo k devastaci porostů. Často také dojde k rozšíření chorob, které prudce narostlou populaci zdecimují.
NPedro1 - Profil | Čt 7.3.2024 16:06:24
Řízek 5,125 >> To je pravda. Ale v těch zbylých nebýt KS by těch KO bylo jako hnoje a jen by je stačilo rozšířit do nových vhodných biotopů. Jenže i kdyby teď bylo specifických biotopů vhodných pro KO miliarda, je to hovno platný, protože .... viz. můj příspěvek níže s jednou samicí KS.
NPedro1 - Profil | Čt 7.3.2024 16:05:10
Řízek 5,125 >> Jakože v 80. letech bylo více trumenů než v roce 2000? To ani smykem.
V Raubířství tuším v roce 1985/6 byl truman popisován jako vzácná ryba.
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 7.3.2024 16:01:31
Pedro1 >> pokud udělámě karasovi obecnému vhodné podmínky, tak to tak dopadnout nemusí,
problém ubytku KO je především v ubytku vhodných biotopů.
Nikdy u nás nebyl masově rozšířen, vždycky obýval specifické prostředí.
to prakticky zmizelo.
bez nějakého zájmu širší veřejnosti, včetně rybářské.
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 7.3.2024 15:55:22
Pedro1 >> to právě že nebylo, v 2005-2010 už bylo to jedno promile, tomu jako pořád nerozumíš:-)
NMartin M. - Profil | Čt 7.3.2024 15:47:34
Řízek 5,125 >> porad nerozumim tomu vycerpani potencialu. To jako ze jich je tak moc, ze uz jich (dlouhodobe) vic byt nemuze? Nebo na sem to zavisi?
NPedro1 - Profil | Čt 7.3.2024 15:30:20
Řízek 5,125 >> Tak jsi to shrnul sám. Stačí jedna jikrnačka KS - z jejího potomstva bude opět zase jen milion jikernaček KS a za pár let není ve vodě jediný čistý KO, neboť dříve či později generace KO umře, nebo nebude schopna čistého KO rozmnožování díky kvantům KS.
NPedro1 - Profil | Čt 7.3.2024 15:27:04
Řízek 5,125 >> V 70.- 80. letech bylo v ČR asi tak jedno promile sumečků, co v roce 2005 - 2010, to není měřítko:-)
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 7.3.2024 15:15:08
Pedro1 >> přesně tak, jen polabí.
jinak byl puvodně vysazený v jižních čechách, někdy v druhý pulce 19. století.
a pak zkušebně vysazován porůznu po republice, ale neúspěšně., udržel se jen místy. je taky citlivý na kvalitu vody, i to může hrát roli, kort poseldní dobou.
v Knize Knih je to popsano přesně:-)
a stejně tak i v psané rybářské literatuře z 70. -80. let. ryby našich vod, ryby zblízka apod,
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 7.3.2024 15:06:23
Martin M. >> záleží na teplu a konkurenci dalších ryb,
zatím to nevypadá, že by se měl nějak masově rozšiřovat dál.
u KS- a KO-tam je zásadní konkureční vztah, kdy KS je víc, víc se množí, víc toho sežere, to má ovšem dopad na všechny kaprovitý ryby na lokalitě. Samotný křížení zase tak limitující není.- vzhledem k rozmnožování KS gynogenezí.
karas obecný se kříží třeba i s kaprem.
ano KS je ted masově rozšířený, ale je zde přítomen cca 50 let, jeho populace ted dosahuje vrcholu, mohlo by se to změnit přírodní cestou, teoreticky, kdy už vyčerpá svuj potenciál. Teoreticky.
a nemá to nic společného s tím, že záchranu KO chci nechat jen na přírodě.
NPedro1 - Profil | Čt 7.3.2024 14:52:16
Řízek 5,125 >> Jinak ještě jedna věc, co se týká výskytu, tak si nepamatuji, že bych na trumany narazil jinde, než v povodí Labe.
NPedro1 - Profil | Čt 7.3.2024 14:45:31
Řízek 5,125 >> Ještě v roce cca 2010 -2014 bylo sumečka zrovna ve středním Polabí jako hnoje slepá ramena byla zamořena a teď konkrétně si vybavuji třeba háfen v Nymburce, kde se nedalo chytat na nic, neboť sumeček visel na háčku do minuty. A taky si na stejném místě vybavuji místní s kbelíkama plnýma trumenů - což bylo někdy v letech 2013, tuším.
Sumci se na Labi a v jeho okolí rozmohli kolem roku 2015 a od té doby sumeček skoro zmizel.
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 7.3.2024 14:40:23
Pedro1 >> dobře- po nástupu sumečka amerického, kdy byl rozšířen v zásadě po pulce republiky, došlo ke zmenšení jeho populace prakticky jen na střední polabí, a po povodních v roce 2002 došlo ještě k dalšímu ubytku.
ke snížení dynamiky jeho šíření došlo v době, kdy sumec zdaleka nebyl tak hojně rozšířen a rybáři ho fakt všude nebrali.
došlo k tomu přirozenou cestou, ryby u nás mrnavé, nedostatek potravních zdrojů, malý ryby málo jiker k rozmnožovaní, pomalý rust, dlouho do pohlavní dospělosti, prostě jim tu nakonec byla zima.
to by se jako ted mohlo změnit, ale netroufám si predikovat:-)
osobně se domnívám, že zásadním konkurentem je kapr:-), ale podložené to nijak nemám.
btw- přemnožený lev- to byl fakt blbej příklad, protože vrcholový predátor se nikdy nepřemnoží tak, aby vyžral svojí kořist. zjednodušeně platí uměra- hodně kořisti-hodně predátorů, málo kořisti-málo predátorů.
dobře prostudováno, základ ve výuce ekologie.
NMartin M. - Profil | Čt 7.3.2024 14:23:55
Řízek 5,125 >> u toho sumecka odhadujes, ze uplne vymizel a uz se neobjevi? Protoze u KS nejake omezeni nehraje roli. Bud je a nebo neni a podle toho bude nebo nebude KO.
Njá 2 - Profil | Čt 7.3.2024 13:48:58
Řízek 5,125 >> Náš potočák má špatný přístup k věci?
NPedro1 - Profil | Čt 7.3.2024 13:34:00
Řízek 5,125 >> Myslím že na tohle není potřeba vysoká škola - respektive se zeptám, jak tedy dopadne populace KO ve vodě, kam se k nim dosadí KS? A to klidně v minimálním množství?
NPedro1 - Profil | Čt 7.3.2024 13:32:48
Řízek 5,125 >> Když už rybáři na ty trumany šli, tak hodili do kýble každého, co chytli. Desítky kusů na jednoho rybáře. To je fakt, který jsem sledoval několikrát na vlastní oči.
A ano, pro sumce to je velmi vítaná kořist, protože trumen je líný neohrabaný stvoření, navíc si mnohdy chrání svoje teritorium, takže ho sumec slupne s minimální námahou.
Takže konkrétně na Labi, v jednom podjezí jsme v tuším 6 sumcích, ulovených během jednoho měsíce, našli všichni natrávené trumany, přestože je v té vodě cejnků, ouklejí, cejnů, jesenů, tloušťů atd jako hnoje.
Sumec prostě trumany zlikviduje, když ho je dost, protože je žere rád.
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 7.3.2024 13:30:35
já 2 >> doufám, že mi někdo vysvětlí, že když je potočák na severoamerickým kontinentu přemnožený a v podstatě se tam nekontrolovatelně šíří, tak jak je možný, že u nás sou jeho populace před zhroucením...
ovšem jinak máš samozřejmě libí:-))
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
