bart.bm >> Myslím, že schopna je, nehledě na to, že se tam v době tření dostanou při migraci další ryby. Pokud ta populace tam není tak se ji tam umělým zarybněním nepodaří udržet. Mé zjištění je, že je potřeba aby v dané lokalitě byly podmínky pro daný druh a on tam bude. Pokud tam podmínky nejsou je vysazování zbytečné.
Tomáš - Tom >> a když tam nemáš žádnou? I kdyby jen jednorázově tak se stav po časeustálí na určité populaci která si nebude konkurovat. Dřív nebyl problém z jednoho menšího splavu vytáhnout 10 potočáků na muchu a všeci dobře živeni, teď jen Kolowrat a nebo nic.
bart.bm >> Nedávat nic. I vysazení malého množství plůdku či ročka naruší rovnováhu. Vždycky říkám, když bude na louce 10 ovcí tak je uživí, když tam přidáš dalších 10 tak budou strádat o pojdou.
rybomil >> odkaz je na kluky z pětilisté růže? Ti jsou myslím někde z tama. Smekám před jejich nadšením pro to co dělají. Něco jsem si o nich čet a koulal i na videa.
To rojení jepic jsem zažil v Německu na Dunaji. Jako by sněžilo. To už asi nezažiju. V dětských letech zas když táhli mihule. To už nikdy nebude.
Tomáš - Tom >> přesně nad tím jsem i přemýšlel, jestli takový režim nebude lepší. Nechat horní část bez vysazování PD a Kolowrata, sem tam dát třeba roček PO a nechat ho splavat při větší vodě dolů. Až by byla na horním toku populace v slušném stavu tak jen sem tam kontrola.
rybomil >> Jo, máš pravdu, máme na co vzpomínat. U nás už částečně došlo k personálním změnám a mám pocit, že se to hýbe k lepšímu. Jenom to nechci zakřiknout.
Honza7 >> Tak jasně, jenom jsem myslel, že jako zakázat vysazování duháka, sivana tam kde potočák už není, MOŽNÁ už ani nikdy nebude je divný.
Zase na druhou stranu se pro záchranu potočáků, lipanů něco málo dělá. Je to za minutu 12.
Něco mi hodně říká, stejně jako tobě, že dokud se v MO, potažmo dalších orgánech svazu nezmění lidi, nic extra se nestane. Měli / musí tam přijít ti mladší, co už ty roky kdy rybář neměl super cajky , vlastně ani moc jiné podmínky pro úspěšný lov, který ale nepovažoval jen za to plnění mrazáku, spíš úspěšné plnění zážitků až rybářské radosti nezažili. Tihle co to, že bylo někde mraky ryb nepamatují, ty podle mě s tím budou chtít něco udělat, pohnout. Není jich zatím mnoho, ale objevují se. Snahu a patřičné vzdělání mít budou. Zbývá přidat trpělivost, mnoho jiného, taky štěstí na lidi kolem.
Když některým říkáš, že na jaře řekou jel mnoho hodin nepřetržitý proud běžných ryb táhnoucích do tření, že okyšů bylo tolik, až to nikdo nechtěl a po výlovech pytlema malých krmili drůbež, 400 členů MO chytilo za rok jen 5 bolenů, nechtějí ani věřit.
A při rojení jepic jsme se na mostě brodili vrstvou uhynulých nad kotníky jako ve sněhu to už nechápou vůbec.
Přispěji svou troškou do mlýna. Po 30letech práce s Po a Li jsem dospěl k názoru, že čím méně pro ně děláme tím je to lepší. Vysvětlím. Měl jsem kdysi představu, že čím víc vysadíme tím lépe. Není to pravda. Nyní tvrdím, že pro zachování " místních populací " těchto ryb je nejlepší jim ponechat bezzásahově zejména horní části toků a lovit v spodních úsecích ryby vysazené z umělého chovu. Představa zásobování lovných úseků rybou z chovných potoků je dnes nereálná a pouze co dva roky narušuje tu křehkou rovnováhu v nich. Čili dole lovit a na horních tocích nelovit, nevysazovat, pouze občas udělat kontrolu populace. Možná s tím nebudete souhlasit, ale nám to tak vychází.
rybomil >> Ahoj Jíro, sám moc dobře víš jak to vypadalo v minulosti a jak to vypadá teď. Za normální situace četnost těch nejmladších, či nejmenších jedinců ryb je vždy největší. Hospodařením, či nehospodařením se docílilo, že ty nejmenší, či nejmladší druhy ryb v té vodě skoro vůbec nejsou.
Problém není v duhákovi, či sivenovi, ale v tom jak to vedeme.
Jistě máme teď dost problémů na víc ( predátoři, teplota, průtok ), ale na tohle se nedá všechno shodit. U nás se úspěch neodpouštěl a četnost kontrol na jednom rybochovném zařízení byl tak velký, který by se dal snad možná srovnat s návštěvou korunovačních klenotů - tak dlouho se hledalo, až záminka se našla.
rybomil >> ano beru že i velký potočák je dravec. Ale když vezmu že potočák 30+ na tom revíru není, nebo je ho jak šafránu zato jsou tam pravidelně sazeni brojleři 30-40cm na úkor jiných ryb které by do vody měli jít, tak není těžké pochopit kam zmizely střevle, mřenky, piskořcovití atd. To co přežije jarní sazení dodělá druhé. O lipanech raději ani nemluvit. A dřív byl v každé tůni, splavu taky král 50+ a dalších mezi 30-40 a řeka žila. Nechyběl žádný zástupce generace. Teď?
bart.bm >> na želivce min. jednou vyžrali lipoše. není divu, když tam dali 6-10 cm a duháci byli 35 +.
ale to že vymizí malý potočáci může mít vícero příčin. za normálních podmínek i větší potočák je pro malé predátor, hlavně když má málo jiných zdrojů potravy.
na jednom stč. potoce byli svýho času potočáci přímo obr, neskutečně vyžraný. nebylo divu, když si ho chtěl vyndat z podběráku, tekla mu s huby kaše ze střevliček východních co tam přišly z rybníka nahoře, kde jich bylo hafo. záběry jen ráno, přes den total přežraný.
rybomil >> hele dělali jsme na jedné pstruhovce pokus o zvýšení počtu potočáka. Mě to stalo asi 30k z vlastní kapsy. Výsledek? Krásný švédský stůl pro PD a kolovrata. Takže dokud se budou vysazovat tyto ryby nemá šanci se normální ryba uchytit natož dorůst do reprodukční velikosti. Toť osobní zkušenost.
bart.bm >> nemůžeš to brát tak úplně naplno, hlavně když to nevíš úplně přesně.
dřív jsme v partě přijeli k zábavě na letním parketu starou Tatrou 57 a když pršelo, trtkali jsme pěkný holky v ní.
dnes už by nám to nešlo... hlavně nemáme tu Tatru :D
Mates PB >> ano hnusu. Duhák je vykrmený blojler tak jak kolowrat. Jen maso určené pro porážku. Nehledě na to že decimuje původní druhý ryb jelikož žere vše, od vajglu po ryby velikosti dlaně. Takže nemají šanci potočáci vyrůst do věku kdy se můžou vytřít. Máš s tímto názorem problém? Tak měj. Já si za tím stojím že tyto ryby do našich vod nepatří. A co jsem udělal nebo neudělal je moje věc. Až koupíš že svého a vysadíš pak můžeš soudit.
Honza7 >> máš pravdu. Vzal jsem si pstruhovku po cca 20ti rocích, jelikož jsem se vrátil tam kde jsem vyrůstal. PO, LP bylo tehdy i po záplavách 1997 spousta. Teď jen duhák a Kolowrat. Na 20ks tohoto hnusu připadal jeden potočák ve zbědovaném stavu. Dřív bylo vidět potočáky v různých generacích. Teď ani ty střevle kterých bývalo v té řece plno. Vše dokonale vyžrane od těch hybridu co se neustále sadí pro zavření tlam rybářů.
Pěkný článek, který potěší. Jenom mi v něm stále něco chybí. To co zde není uvedeno, kdo je zodpovědný za současnou situaci na našich pstruhových vodách? Takhle se to nepodělalo jenom na jednom ÚS, ale dá se říct, že v celé ČR.
Díky několika nadšencům se to tu celé nezmrvilo úplně. A tak pokud chceme být upřímní a vyvarovat se chyb, tak je na čase být konkrétní. Ztratili jsme minimálně dvacet let a ta neschopnost se učit z vlastních chyb zde vůbec nezněla.
Určitě zde nemusím připomínat chvástání některých funkcionářů svazu kam posunou sportovní rybolov. Realita po dvaceti letech je tak markantní, že opravdu je zbytečné se tomu dál vyjadřovat. Většina těch co to zde tak úspěšně mrvila byla na odchodu z funkcí poplácána na zádech i s nějakou plaketou za zásluhy ( místo, aby jim bylo nakopáno do zadní části těla ).
Spíš mě napadá zásadní problém o kterém se nemluví a zásadně přehlíží. Jak nastavit kontrolní mechanismus, který by netrval víc než dvacet let, než se dojde k tomu, že takové řízení ČRS je likvidační?
Velmi kvalitně zpracované polštáře ve tvaru ryb, byly vyrobeny v souladu s normami bezpečnosti hraček EN 71. Hračky ve tvaru ryb Vás zaujmou na první pohled, nejen svým tvarem, ale hlavně opravdu realistickým vzhledem, který je takřka nerozeznatelný od skutečných ryb.
načítám...
Plyšová ryba jako dárek
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
