Diskuse k článku: Biologie ryb 1.část

NVítek - Profil | St 27.7.2016 12:41:35

Jarda Š. >> Lze to pochopit, má v moři víc žrádla - - tedy v minulosti, nyní jsou moře vybrakovaná.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJarda Š. - Profil | Út 26.7.2016 23:52:35

marón >> Taky si nejsem jist, jestli je to tou salinitou. Je ovšem dokázané, že losos, který z nějakého důvodu nemigruje do moře, dosáhne podstatně menší velikost než jeho migrující vrstevníci.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKondrakar - Profil | Út 26.7.2016 21:57:25

Vítek >> To asi ano, ale to bylo daleko větší než co mají dnešní ryby tímto obdařené.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVítek - Profil | Út 26.7.2016 21:55:16

Kondrakar >> Něco na tom ale může být. Když se koukneš na vyobrazení fosilních ryb z druhohor, ty měly hotový tukový lalok.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKondrakar - Profil | Út 26.7.2016 21:52:04

Vítek >> No, kdesi jsem jsem četl, že funguje jako zásobárna energie pro období, kdy ryba nepřijímá potravu, ale to se mi zdá přehnané. Zvlášť když zohledním velikost té ploutvičky.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVítek - Profil | Út 26.7.2016 21:47:59

Není mi jasná funkce tukové ploutvičky. Jde o nějaký vývojový relikt?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJakubŽ - Profil | Út 26.7.2016 14:46:44

vlale >> Jsem si jistý že nepoznají. Ono to ani nejde. Pohlaví je u úhoře určeno exogenně (tzn. z vnějšku organismu - prostředím). To se u různých skupin obratlovců objevuje opakovaně. Pohlaví nemusí být určeno striktně geneticky. Třeba u řady skupin plazů je pohlaví determinováno teplotou. Monté, které připluje k evropským břehům je teprve na počátku "rozhodování" co z něj bude za pohlaví. A tím, že se na počátku "rozhodování" vyloví a převeze do vnitrozemských sladkých vod, tak mu to "ulehčíme" a stane se z doveženého monté samičky.

Ti samci u nás, byly dovezeny jako odrostlá odlovená násada (nikoliv monté) z dolního Labe. Takže sem se dostali již jako "rozhodnutí" samci.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nvlale - Profil | Út 26.7.2016 4:16:10

JakubŽ >> Jsi si jistý,že lovci monté dokáží poznat samce od samice

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmarón - Profil | Po 25.7.2016 22:40:52

JakubŽ >> Zajímalo by mě, jakým mechanismem stimuluje salinita růst lososa? Děkuji

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmarón - Profil | Po 25.7.2016 22:36:49

Mně se to líbilo, nebyly zde žádné nepravdivé informace, pouze témata vhodná pro diskuzi...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJakubŽ - Profil | Út 19.7.2016 2:06:00

V porovnání s prvním článkem je toto o něco slabší. Nejkritičtěji hodnotím pasáž věnující se úhoři. Krom chybného českého názvu čeledi "holobřišní" místo správného holobřiší se v textu nachází na můj vkus moc "báchorek".
První věc. "Divný" růst úhoře v akvakultuře.
Není žádné překvapení, že má takovou růstovou variabilitu. To se prostě stává u dravých ryb a u ryb, které neprošly (a úhoř zatím ani nemá šanci projít) několikagenerační selekcí pro chov v intenzívních podmínkách se to stává dvojnásob.
Širokohlavost a úzkohlavost.
Pokud na ni chceme věřit, tak zas tak tajemné téma to není. Jsou to dvě ekomorfy, což se nejen u ryb stává docela často (např. pstruh obecný forma tažná, forma netažná plus chcete-li rozlišovat i formu jezerní). Jinak tyto formy ne že "s růstem nepřímo souvisí". Oni s ním souvisí přímo! Širokohlaví mají rychlejší růst než úzkohlaví. Vyplývá to již z logiky věci, protože širokohlaví přijímají energeticky vydatnější potravu. To, že o různé potravě forem úhoře "Žádné exaktní výsledky průzkumů ale tuto potravní specifikaci nedokládají." je lež. Jsou spíše špatně dohledatelné, jelikož jsou ty věci již hodně staré. Z našich "borů a hajů" například toho času Doc. Schaferna v r. 1925 zrovna toto dokládá. Nicméně se asi úhoři nedají takto jednoznačně rozdělit na dvě skupiny. A to zase dokládají jiné "exaktní výsledky průzkumů", že většina úhořů má tento znak intermediální.
Úzkohlaví samci a širokohlavé samice? Možná je vyšší zastoupení "úzkohlavých" jedinců u samců než u samic, ale pro naše podmínky je toto zjištění málo platné. A to proto, že u nás jsou výhradně jen a pouze samice. A to právě kvůli sladké vodě, která u úhořů determinuje pohlaví. Jiná starší práce (Schaferna,Vesmír XII ročník, číslo 2.) sice dokládá samce od nás, ale jasně se tam uvádí, že jde o jedince, kteří byli do vod české kotliny dovezeni jako již odrostlí, u kterých už stačilo dojít k pohlavní diferenciaci. V této souvislosti by mně zajímalo jak je to s tou diskuzí o změně pohlaví?

To že se k nám dováží monté z příbřežních oblastí, je fakt. Ale jsou ještě dost mladí na to, aby se teprve "rozhodli" co budou za pohlaví. My jim to ulehčíme a rozhodneme to za ně tím, že je šoupneme do sladké vody. To že voda respektive její salinita hraje významnou roli ve fyziologii tažných ryb, není nic nového (např. lososi a vliv salinity na růst).

Jsem rád, že se tu takováto témata probírají. Oceňuji námahu, kterou autor bezesporu do tohoto textu investoval. Můj komentář sice nezní moc pozitivně, ale opravdu se těším na další text (v dobrém slova smyslu).

• Nelíbí 0
• Líbí5