Diskuse k článku: Pomáháme pstruhům 3. část

Autor diskuse: potočák 62 - Profil , 27.2.2015

Stilet - Profil | Út 3.3.2015 9:16:11

pekeno >>
Cituji Vás pane kolego:
"Připadám mi že si tady někteří diskutéři myslí že ta močůvka těm rybám snad prospívá nebo co??? "
....a po pravdě, hnojivo a močůvka tedy také, nyní v tocích chybí a to velmi. Ještě znám pár potoků, kde vedle někdo chová ovce, koně nebo dnes i lamy, jelení zvěř či pštrosy. Jsou na pastvinách ve výběhu, a nechodí na WC na jedno místo :-). Potoky kolem prospívají, jsou plné bentosu a rybek. Nepište o věcech, o kterých nic nevíte...

Vítek - Profil | Út 3.3.2015 9:09:53

Konečně jsem se ocitl mezi skutečnými odborníky-pamětníky na otravy vod se znalostí komplexních úlovků za uplynulých 60 let!!!! Člověk žasne, lid se baví!!!

Stilet - Profil | Út 3.3.2015 9:05:06

Vítek >>
Cituji Vás pane kolego:

"čtivé, jen připadá nepravdivá ta pasáž o letech před 2000 - tehdy bylo tolik úniků močůvky v zemědělství a fenolů, že byl div najít v některých oblastech v potoce rybu. nemluvím o racích, natož mihulích a střevlích. "

"Venkovští" si pamatují velkochovy v JZD. Občasné "výplachy" jímek , či jen "nešťastné" události v průtržích prováděly "rychloodlov :-(" v tocích, ale rehabilitace těchto toků byla až neuvěřitelně rychlá. A navíc rybáři znali své "papenheimské" a zařídili se dle nich. Ano, občasný úhyn v tocích díky velkochovům dobytka byl, ale Vaše tvrzení výše je velmi, velmi přehnané a ničím nepodložené, proto se nedivte odmítavé reakci.
To máte stejné, jako bych dnes mohl napsat, že potoky jsou bez PO, protože v každé vesnici je asi 3-10 bazénů, kde se voda udržuje chemií, a takto "ošetřena" nakonec vypouští do potoků.
Zajisté máte zkušenosti z mnoha otrav a úhynů v tocích. Místo nekompromisního hájení nepodloženého názoru předložte nějaký protokol, nebo relevantní informaci.

hraji - Profil | Út 3.3.2015 7:32:40

Vítek >> je hezké, když píšete o močůvce a najednou je z ní fenol a nebo kejda. Neidealizuji si nic. Jen jsem v té době žil a paměť mi ještě slouží.
A odmítám paušalizované odsuzování na základě zjevně nepravdivých závěrů.

potočák 62 - Profil | Po 2.3.2015 23:29:23

pekeno >> V malém množství prospívá,při velkém množství pochopitelně škodí jako všechno ale přírodní látky se ve vodě snadněji odbourávají než chemikalie.Doma každý kytky hnojí,zahrátku taky a nepovažuje to za nic špatného.Proč mizí Po-1.ano 2.ano 3.na velkých tocích někde ano ale na většině menších toků ne a 4.souvisí s jedničkou,v regulovaných tocích se více otepluje voda kvůli nízkému vodnímu sloupci.A pokud´použiju otravy z posledních let.Koupaliště chvaleč-dezinfikovaly ale vodu nenaředily a pustily do potoka-3 km včetně mikroorganizmů kapůt.Most v prkeném dole a betonování koryta potoka 2km kompletně mrtvých.Úpravna vody na sněžném potoce-použily novou dezinfekci na filtry a zapoměly si přečíst návod-4km komplet.A td.Petrův Zdar

Vítek - Profil | Po 2.3.2015 23:22:16

potočák 62 - 2.3.2015 21:36:06 >> jo a ještě něco: člověk se musí divit důvěře, s jakou přijímáš hausnumera z ČRS "v epoše rozvinutého socialismu" a oháníš se s nimi v diskusi. dovol, abych se zasmál.

Vítek - Profil | Po 2.3.2015 22:48:37

hraji >> milý o tři roky starší kolego, nebudete tomu věřit, ale chytal jsem pstruhy dříve než vy již od roku 1969. jednoho dne vytekl do řeky Svratky fenol z fabriky Mars a bylo po pstruzích. zas v jiný den do Pitkovického potoka spláchl déšt kejdu z luk a pstruzi plavali břichem vzhůru.mám spíš dojem, že si Vy s věkem dobu dávno minulou idealizujete.housky byly křupavější a maliny sladší, že?

Vítek - Profil | Po 2.3.2015 22:43:23

potočák 62 >> ale já se na tebe nezlobím, ani ti nemám co promíjet, když pro tebe jsou diskuse ztrátou času....

pekeno - Profil | Po 2.3.2015 22:03:51

Myslím že PO mizí hlavně s těchto důvodů.
1) přílišná regulace řek (protipovodňové opatření které je často nesmyslné děje se i tam kde nikdy povodně nebyly)
2) příliš predátoru (hlavně kormorán a vydra)
3) větší rybářský tlak
4) oteplování vody

pekeno - Profil | Po 2.3.2015 21:58:49

Připadám mi že si tady někteří diskutéři myslí že ta močůvka těm rybám snad prospívá nebo co???

hraji - Profil | Po 2.3.2015 21:50:59 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Vítek >> milý mladý kolego, pstruhy jsem začal chytat v roce 1973. Na polích se hnojilo hnojem a močůvkou, do toků běžně ústily odpady z domů kolem potoka. Industrializace zemědělství a používání strojených hnojiv byla na vysoké úrovni, v městečku, kde jsem žil vytékala voda z místní prádelny přímo do pstruhového potoka a tak jsme mívali vodu bílou, modrou i červenou, podle toho, co se zrovna pralo, a světe div se, v potoce byly vranky, mihule, blešivci, chrostíci a co víc, i nespočet pstruhů obecných formy potoční a sem tam, když se vysadili, i pstruzi duhoví, tehdy nazývaní američtí. A lipanů bývalo v řece tolik, že stačilo si vybrat jen ty nad 40 cm.
Dnes je voda křišťálově čistá, žádná plovoucí hovna, žádná močůvka a hnůj na loukách kolem potoka, žádná barva z čistírny a prádelny, ve vodě jsou vranky, jsou tam i mihule, i ten blešivec s chrostíkem se najdou, jen těch pstruhů obecných formy potoční je pomálu. Opravdu za to může močůvka?

potočák 62 - Profil | Po 2.3.2015 21:36:06

Vítek >> Promiń, ale diskuze ve stylu-pro své tvrzení nemám žádné podklady ale mám pravdu, jsou pro mě stráta času.Pokud´máš chut´ se s někým hádat,tak si vyber někoho jiného.Petrův Zdar

Vítek - Profil | Po 2.3.2015 21:25:54

potočák 62 >> tak to nevím, kde jsou. mohl bys to vědět ale ty se svou dlouholetou praxí!!!!!

potočák 62 - Profil | Po 2.3.2015 21:23:22

Vítek >> Jen připadá nepravdivá pasáž o letech před 2000. V roce 1948 uloveno-6000 lipanů a 90 000 potočáků.U lipanů se úlovky v této výši pohybovaly do roku 1966.potom začalo docházet k zvyšování-od roku 1979 přes 80 000. U potočáků docházelo k zvyšování a od roku 1975 se pohybovaly na úrovni 300 000.I když u obou druhů došlo po roce 1990 k určitému poklesu,nejednalo se o nic hrozného.Ke zlomu došlo v roce 2001,od té doby dochází k úbytku obou druhů a i když v součastnosti většina rybářů oba druhy pouští,pořád vychází, že jsme na tom daleko hůře než v roce 1948.Například lipana se v té době vysazovalo pár,v součastnosti se ho ročně vysazuje několik stovek tisíc ročních a dvouletých-Kde jsou????????????Petrův Zdar

Vítek - Profil | Po 2.3.2015 21:12:48

potočák 62 >> lituji, ale mě tvoje pochybnosti zavánějí neznalostí močůvky a jejích účinků na ichtyofaunu, konkrétně druh Trutta trutta morpha fario.

potočák 62 - Profil | Po 2.3.2015 21:00:25

Vítek >> Myslím, že debata o močuvce by spíše patřila do diskuze Ekologie-Neekologie.Pokud´máš své tvrzení, že močuvka otravuje vždy, podloženou at´odbornou zprávou nebo vlastní zkušeností,prosím o poskytnutí podkladů,mé dlouholeté praktické zkušenosti i údaje z odborných prací svědčí o jiném. Přirozená hnojiva jsou: mrva chlévská, močůvka, hnojůvka, kejda, záchodové hnojivo či fekálie,zelené hnojení, komposty. Zdroj-naučný slovník všech oborů československého rybářství.Rok vydání-1948 Při zpracování použité spisy-roky vydání-1871 až 1947.Petrův Zdar

šumava - Profil | Po 2.3.2015 12:49:18

máme velmi, velmi podobné zkušenosti. Nejklíčovější pro stav na našich vodách je stále pamatovat na sdělení v samém závěru článku.

kolib - Profil | Po 2.3.2015 9:50:36

potočák 62 >> opět krása :-)

Vítek - Profil | Ne 1.3.2015 19:28:24

Jarda Š. >> močuvka otravuje vždycky, ne "někdy"; pro pstruhy znamenala industrializace v zemědělství pohromu, k tomu lze ještě připočíst splachy půdy, zabahňování kapilár...

Jarda Š. - Profil | Ne 1.3.2015 18:14:32

Vítek >> Močůvka někdy značný kus potoka otrávila, ale z takové otravy se voda poměrně rychle vzpamatovala, pokud nešlo o otravy ve stejném úseku opakované. Fenoly a ropné látky, kterých bylo ve vodě také víc, sice i někdy vedly přímo k otravě a masovému úhynu ryb, ale častěji způsobovaly, že ryby sice přežily, ale byly nepoživatelné.