NKvokoun - Profil | Pá 22.6.2018 22:43:58
Kůže z úhoře je nedoceněný materiál. Přivazovaly se s tím "pešky" na cepy, vydržely tisíce ran..
Taktéž kůžička do praku byla takřka nesmrtelná :)
NMoravák - Profil | Pá 1.3.2013 17:25:35
Po přečtení článku jsme zabrouzdal na aukro a byla tam na prodej učebnice KOŽELUŽSTVÍ pro SOU SŠ, tak jsem ji hed koupil, stála jenom 100,- Kč a kupodivu se jedná o kompletní kuchařku s 815 stranami výživného popisu. Pochopitelně hodně zeširoka, takže od hovězin přes stroje, až po chemikálie a postupy. Pokud by někdo měl zájem, asi bych byl schopen ji nascanovat a poslat e-mailem, nebo ji šupnout někam na úložiště s odkazem na stažení. Nic komplexnějšího pro eodborníky asi nenajdete a jsem rád, že se na ni bude prášit u mě v knihovně, hned vedle Kožešnické technolige a Kožešnických materiálů. Název je Koželužství, M.Mrazík a kol., 1976.
NPKavan - Profil | Pá 22.2.2013 22:18:20
Tož já bych tady taky zareagoval ...
Ten dlouhý příspěvek od Roberta má několik nedostatků, např. to moření až na konci, nutné odkyselování a okyselování, nebo že dubovou kůrou se nedá činit (nejen že dá, ale byl to v historii nejpoužívanější způsob. Já třeba činím březovou kůrou, a úspěšně). Atd.
Ad vápnění - jak psal Láďa, pokud jsem kůži loužil ve vápně a následně neutralizoval, tak to dopadlo mizerně. Jednou se rozpustila na takový rosol, jindy ne, ale po vyčinění se to ani zdaleka nepodobalo tomu pěknému výsledku, který jsem dostal bez loužení. Na základě těchto zkušeností loužení pro rybí kůže nedoporučuju, ačkoli normální savčí kůže vápním taky. Že se kůže NUTNĚ musí vápnit je nesmysl - žádná kožešina např. není vápněná, protože přitom by vypadaly chlupy.
Činění kyselinou opravdu je piklování, ale to ještě neznamená že nejde o činění. Kůže činěná kamencem taky po namočení a usušení ztvrdne, ale to neznamená že nebyla činěná. Piklem se činit dá, a výsledkem je (může být) měkká kůže.
Ad činění močí - i já jsem byl zvědavý co ta moč vlastně s kůží udělá. Normálně to nepoužívám a četl jsem o tom jen v souvislosti s rybími kůžemi. Poté, co jsem to vyzkoušel, to už chápu - odstátá moč uvolňuje z kůže vázaný tuk a emulguje ho. Tento tuk potom vniká mezi vlákna kůže a činí je stejně, jako se činí třeba jelenice na okna (zapracováním tuku do kůže a následným žluknutím - tzv. zámišnictví). Po vytažení z moči bylo potřeba kůži pořádně proprat v mýdlové vodě, aby se odstranil všechen nevázaný tuk a všechen pach. Celé to funguje pravděpodobně jen proto, že jsou rybí kůže tolik mastné.
Ad zápach po moči - po vytažení a vyprání to bylo cítit především rybím tukem, po moči vůbec. Teď právě ke kůži čichám znovu, a je cítit po žluklém tuku. A to je způsobeno nejspíš tím, že jsem to po vytažení málo odmastil propráním v mýdle (pořád i cítím že je to na povrchu trochu mastné, a to by být nemělo).
Nrozbora - Profil | Pá 22.2.2013 20:04:40
V pohode, pokiaľ nejde o činění kože rybárov...
NLaďa K - Profil | Pá 22.2.2013 17:53:45
Vážení kolegové, pokusím se na vaše reakce reagovat an block. Takže jak z čláńku vyplývá.: činění kůže je něco zcela jiného než uchování trofejní kůže např. z úhoře. Trofej je dle mne věc, která se trvale ukládá pro vzpomínku, je někde uložena apod. naproti tomu o kůči činěné lze předpokládat, že bude v budoucnu nějak použita jako materiál a tento by měl mít nějaké vlastnosti dle zamýšleného použití /tužší, měkčí, lakovaná apod." dle zamýšleného použití. Co se týče způsobu činění, nepochybuji o tom, že p. Kavan by použil metodu, která by kůži znehodnotila . mám na mysli činění močí. Je samozřejmé, že samotné činění se asi bez pachu moči neobejde, ale vtip je v tom, že po činění - t.j. "umrtvení" kůže, se tato musí důkladně vyprat a tím pach zmizí. Ale k tomu jsem doporučil jeho stránky. Jinak opakuji, že jsme oba amatéři, samozřejmě p. Kavan s daleko větší erudicí a praxí.
Kolegu Roberta/původního/ rovněž směruji na stránky p. Kavana, protože při svém prvém pokusu použil vápno, ale zde v případě rybí kůže zažil totální fiasko
Všem kolegům děkuju za zájem o článek, proto jsem ho psal. Pokud budou další dotazy a budu na ně znát odpověď, samozřejmě rád vyhovím.
Njambo - Profil | Pá 22.2.2013 17:42:40
Laďa K - >> Ahoj, vyčiněné kůže z ryb jsem viděl v Ausrálii .Tady jsou také k sehnání, ze sumců ,jsou i barvené ,používají se např. ke zdobení pouzder na nože. Tak jak rejnok, krokouš,pštros, atd.
Nvydra1 - Profil | Pá 22.2.2013 17:33:20
Kdysi když sem byl na učňáku tak sem nosil úhoří kůže jednomu spolužákovy. On je napnul na prkýnko a 2 týdny 2x deně do nich vtíral indulonu,( aspoň to říkal ). Vyráběl z nich různý pletený řemínky na krk a zápěstí.
NPošťák Pet - Profil | Pá 22.2.2013 15:47:55
To "naložení" do moči mi přijde trochu jako BLÉÉÉ :D
N(-candoš-) - Profil | Pá 22.2.2013 14:52:53
Laďa K - >> Ahoj, tento článek patří mezi nejzájímavější články které jsem kdy četl. a to jsme jich četl hodně..Jen otázka když tu kůži vindám z té moči, očistím vodou, a pak dám schnout nesmrdí? jaký zápach má ta kůže? díky.
NMoravák - Profil | Pá 22.2.2013 14:45:35
Zajímavý článek. Věřím, že bych mohl taktéž po vynaložení nějakého úsilí přidat do mlýna, neboť jsem vyučen kožešníkem, byl jsem kdysi na brigádě v činírně, kde je sice záměrem, aby chlupy na "kůži" - řemeni zůstaly, ale kolikrát díky vadám po stáhnutí zůstal opravdu jenom řemen a pár ostrůvků s chlupy. Podívám se do kožešnické technologie, kde tyto postupy byly a jsou stejné jak je napsáno. Nejprve námok - kožky byly skladovány suché, mízdření - odstraňování podkložních tkání, činění v lázni za přítomnosti hlinitých nebo chromitých solí, piklování - opět v lázni s kyselinou mravenčí, praní - klasická odmašťovna + vyloučení chemikálií z předchozích dvou mokrých procesů, mazání - zpravidla nějakým lanolínem, sušení, rozrážení řemene - to je právě to natahování ještě před tím, než to uschlo, jinak to zatuhlo a už to zůstalo jako prkno, následně praní v bukových pilinách s perchloretylenem - odmaštění srsti a následně vyklepávání nebo vytřásání - piliny z chlupu ven, stříhání, vyčesávání, žehlení srsti atd. Píšu to z hlavy po skoro 20-ti letech, proto prosím o odpuštění drobných technologických přehmatů. Mám za to, že se dokonce činily kůže z kaprů v činírně v Brtnici Jihlavy, ale to by bylo spíš na doptání u lidí od zdroje. Určitě na to budu mít i nějakou knížku.
NRobert(původní) - Profil | Pá 22.2.2013 14:44:18
Zkoušel jsem vyčinit kůže z úhořů, šlo to dobře ale zůstaly mi dost tuhé, protože jsem je neuměl dostatečně změkčit.
K článku: Činění kůží je vlastně zesíťování kolagenních vláken přidaným činidlem. V praxi se nejčastěji používají trojmocné kovy (hlinité nebo chromité soli) nebo aldehydy (formaldehyd či glutaraldehyd) nebo přírodní třísloviny získané z tropických dřevin. U nás má nejvíce tříslovin asi dub, ale na koželužství to je málo. Dříve než se kůže začne činit ji musíme zbavit nebílkovinného podílu. Tady autor správně použil vodu a saponát, zbavil se tak tuků a části rozpustných bílkovin a dalších látek, například kyseliny hyaluronové. Dalším krokem by mělo být loužení, kdy se kůže vápní a buďto nechá delší dobu v klidu ležet (dny) a nebo kratší dobu (hodiny) intenzívně míchá. Zbavíme se tak zbytku tuků, nevláknitých bílkovin (např. elastinů) a kolagenní vlákna se zbaví části dusíku hydrolýzou amidických skupin. Otázkou je teplota - při vyšší teplotě je praní i loužení účinnější, při nižší se tolik nemnoží mikrobi. Teplota ale nikdy nesmí překročit 28°C, jinak může dojít k tepelné denaturaci zbotnalých bílkovin. Jestli je nutné vápnit i rybí kůže je otázka, ve které nemám úplně jasno.
Mízdření je nejlépe začít až po loužení, kdy je kůže zbotnalá a lépe pustí zbytky masa. Mízdření během námoku je ale možné taky.
Před činěním musí nastat oprání, odvápnění a okyselení (to i tehdy, pokud jsme loužení přeskočili). V koželužnách se odvápňuje nejčastěji síranem amonným nebo oxidem uhličitým, lze i zředěnou HCL. Doma na rybí kůži by nám měl stačit ocet nebo kyselina citrónová. Kůži okyselujeme a pereme tak dlouho, až je všechno vápno pryč a kůže opět mírně zbotná. Pak může nastat činění.
Z činících činidel, která uvádí autor, se jeví smysluplně pouze kamenec. Netuším, co se s kůží děje v odstáté moči (tedy tuším, ale činění to není). Nakládání do osoleného octa se nazývá piklování a to je konzervace, nikoliv však činění. Pokud takto konzervovanou kůži vymácháte ve vodě, účinek piklu zmizí a materiál na sebe velmi rychle upozorní.
Podstatné je, abychom ponořili kůži do činiva pouze v kyselém stavu.Činící reakce totiž za těchto podmínek neprobíhá a činivo se tak může dostat do celého profilu materiálu. Pokud bychom kůži neodvápnili nebo činili za neutrálních podmínek, činivo by se bleskem navázalo na povrch materiálu a vytvořilo nepropustnou hráz, takže jádro by zůstalo syrové. Teprve po prostoupení činiva kůží můžeme zvednout hodnotu pH - v kuchyni nejlépe jedlou sodou. Kůže na omak ztuhne a je připravena k vysušení. Sušíme v nataženém stavu, jinak se nám to smrskne na kámen. Vyrobit takto kůži o konzistenci zmrzlého hadru zvládne každý, mistrovská část činění následuje. Kůže se musí dále mořit a olejovat a natahovat, ale to už neumím a myslím, že ani nechci. Například moření se provádí pomocí přírodních enzymů získaných ze slinivky nebo ze žaludku. Staří jircháři proto museli mít dílny mimo město - enzymy získávali například z psích hoven.
Za zkoušku by určitě stálo vyzkoušet činění rybích kůží v jíchách, kdy se do kůže vmasírovává inertní prášek, nejčastěji kaolin.
Nstrejka - Profil | Pá 22.2.2013 14:33:24
ovšem ta věc, co z toho vznikla, to je něco příšernýho :-)
Nrumi7 - Profil | Pá 22.2.2013 14:20:58
Venca888 >> hmmmm :-)))
Nsplavek - Profil | Pá 22.2.2013 13:57:49
Tak si předstatvte:Moderní,sportovní kaprař ve vestičce z kapří kůže,no to by bylo šik,to by byl elegán,to by bylo stylové.Ale teď vážně,zajímavý článek,dal jsem také za 1.Taky jsem si vzpoměl, jak jsem kdysi coby jinoch chytil svého prvního úhoře,měl tak 70cm,tak jsem si tu kůži vysušil,nalakoval a přidělal na prkénko jako trofej.Ale někam mi zmizela v propadlišti dějin.Činit kůži z ryb patrne nebud,jsem na to líný,ale článek mě zaujal.
Nbrach - Profil | Pá 22.2.2013 13:47:11
Laďa K - >>
Vyrazil jsi mi dech - a to jsem si myslil, že znám všechno!!
Ne, je to velmi zajímavé...
Díky za zveřejnění a dávám 1
NŠlapeto - Profil | Pá 22.2.2013 11:26:41
Kůže úhořů se používala k finálnímu dobrušování nožů.
NVenca888 - Profil | Pá 22.2.2013 11:01:54
rumi7 >> já mám papíry vázaný v kuži porybnejch... to bys teprve viděl, jak se tvářej... "na čtyři pruty? a rybička v květnu?...aha..v pořádku, pane kolego...Petrův zdar!"
NVenca888 - Profil | Pá 22.2.2013 11:00:06
Ledňáček (Iceman) >> jo, tak tomu věřim... ta kůže byla fakt pevná
NLedňáček (Iceman) - Profil | Pá 22.2.2013 10:51:16
Venca888 >> z kůže úhořů se dříve dělaly obušky, plnily se pískem.
Nrumi7 - Profil | Pá 22.2.2013 9:21:56
...tak to je husťárna.tohle by mě snad ani ve snu nenapadlo.nedokážu si ani představit,když bych ukázal porybnýmu papíry v rybí kůži,jak by se na mě tvářil .......už to vidím,jak někteří mrkácký ochránci ryb a komunita chyť a pusť budou prskat...ale jinak fakt zajímavý
NVenca888 - Profil | Pá 22.2.2013 9:19:41
Cloud >> to by určitě šlo. mně ale nešlo až tak o vycpanýho úhoře, jako o využití tý kůže...
NCloud - Profil | Pá 22.2.2013 9:08:37
Venca888 >> Kůži ze stažených úhořů jsem kdysi zkoušel vyplňovat montážní pěnou.Bylo to v pohodě.
NVenca888 - Profil | Pá 22.2.2013 8:51:52
to je zajímavý... u kapra by mě to nenapadlo, ale přiznám se, že jsem si jednou nechal kůži z úhoře a s ohledem na její tuhost jsem taky hledal způsob, jak s tim něco udělat. Chybělo mi ovšem nadšení autora článku k hledání informací, takže jsem to máčel v octu a soli, což mi přišlo jako nesnadnější cesta ke zbavení se tuku a pachu. Nakonec mi ji bohužel ze zahrady odtáhli zřejmě kočky.
NBicák - Profil | Pá 22.2.2013 7:31:56
ty vole ted sem si vzpomel ze mam od Reeboku bundu to musel byt poradnej kousek ryby a ani moc nezapacha :D
Nu.x.a. - Profil | Pá 22.2.2013 6:50:00
pajda >> fuj to bych nenosil ,neskutečně v tom musí zapáchat nohy..
Nkyba - Profil | Pá 22.2.2013 6:00:24
No ty vole abych měl papíry v obalu z kapří kůže tak to mě radši poser .-)
NLaďa K - Profil | Pá 22.2.2013 4:35:46
Škoda, že se tohoto článku nedožil p. ing. Merten. Slíbil jsem mu, že až článek vyjde, dám mu vědět. Takto mi článek bude jen vzpomínkou na dobrého a velmi ochotného člověka.
načítám...
Saccon Carp
