Diskuse k článku: Feeder tuning 3 – otázka volby

Autor diskuse: osprey - Profil , 30.7.2006

Čudlař - Profil | Po 4.9.2006 10:43:54

osprey: jako vždy vynikající članek :)

Bachy - Profil | Čt 10.8.2006 13:02:40

MrKos - Ten hodně krátký návazec funguje podle mne jen na silně zakrmeném místě na koberci partiklu, kde se ryby pomalu pohybují tlamkami jen u dna. Aspoň tak to zatím vidím. :o)

MrKos - Profil | Čt 10.8.2006 8:47:55

Bachy: no to ano... 18cm už je asi dost na to aby se ryba spolehlivě píchla... někdy se mi stává že u feederu na kapry dobře šlape i opravdu krátký návazec ( dejme tomu do 10cm ) ale je to jen vyjímečné a zatím jsem nikdy nedokázal určit souvislost nebo pravidlo proč tomu tak je... zase je pravdou že při stejné nástraze a delším návazci je na to někdy mnohem víc sekatelných záběrů než na feederu třeba kolegy s forpasem 30cm... ofšem někdy je to přesně naopak... a právě tu souvislost se mi nedaří najít a netož ji odhadnout předem...

Bachy - Profil | Čt 10.8.2006 8:00:38

MrKos - Určitě souhlasím, chce to najít tu optimální nejkratší delku. Ono ale taky má vliv velikost a hmotnost nástrahy. Jde mi o to, že pro nasáti kukuřičného zrna kapr nemusí být tak blízko dna jako třeba pro nasátí boilies 25mm. Mě třeba fungovala u průběžné montáže vzdálenost asi 18cm, háčky pěkně v koutku, ale to bylo na menším svahu a boilies 23mm.

Bachy - Profil | Čt 10.8.2006 7:54:13

Mirek Saf. - Ještě mě napadlo že na vypínání má vliv i akce prutu, když má feedr rychlou akci je dost tuhý a taky to může mít vliv. Jinak já jsem měl stejný problém (i přes měkčí prut), taky háčky které se zdáli dobré nebyli, tak jsem dal o číslo větší a jiný tvar (delší špička) a už ryby držely, ale to jsem nechytal na kuku a větší háček jsem si mohl dovolit.

MrKos - Profil | Čt 10.8.2006 7:47:12

Bachy: s tím kratším návazcem bych byl opatrný... je možné že velký kapr nástrahu opatrně nadzvedne a jakmile ucítí sebemenší odpor ( obratlík, brok, olovo, krmítko, potažmo i špička feederu ) tak ji hned pustí a nemusí vůbec dojít ke klasickému nasátí nástrahy... navíc takovýto pohyb vůbec nemusíš zaznamenat protože se to celé odehrává jen v řádu centimetrů a jen tam kam dovolí forpas.... při delším návazci je možné že kapr žádný odpor necítí a tedy nepojme podezření a i když nástrahu klasicky nenasaje tak ji postupně žere a lépe se podaří ho píchnout... nemyslím si že všechny ryby ulovené " za krajíček " jsou takto ulovené jen proto že nástrahu vyplivují a nebo že háček se zachytí právě jen za krajíček tlamky... může to být právě tím že kapr tu nástrahu drží právě tak opatrně že ji má jen na kraji tlamy... i v akvárku pozoruju že po předchozím zběsilém nasávání a požírání všeho jedlého už se sytý kapr přesune do fáze kdy i pouhého červa bez háčku a vlasce jen ochutnává a bere pouze do tlamy bez předchozího vyloženého nasátí...

Bachy - Profil | Čt 10.8.2006 7:39:03

Mirek Saf. - Já jsem nijak nespojoval sílu tahu s čímkoliv jiným. Já jen psal, že je dobré něco vědět o síle tahu kterou je skutečně ryba zdolávána. Jinak když už, předpokládám, že ty 70 byly na soukromáku. Tam jsem taky viděl u většiny snahu spíše otevírat rypec na rybáře a kýváním ze strany na stranu se háčku zbavit. Dost pak záleží kde je háček seklý a jak. Když je malý, natož ještě když je na něm nedostatečně měkká kukuřice nezapíchne se uvnitř tlamky dost do hloubky, ale drží jen na krajíčku, pak je pro kapra relativně jednoduché se ho zbavit. Jedinou šanci tam vidím v tom, aby se malý háček zapíchl hned do tvrdšího rtu, pak se může zapíchnout i hlouběji a v pevné tkáni drží dobře. Takže bych dal spíš kratší návazec.

Mirek Saf. - Profil | St 9.8.2006 12:31:19

Bachy : psal jsem, za jakých podmínek jsem přišel o nejvíce ryb a jak se to snažím eliminovat. Ještě jeden příklad z analogie. Byl jsem jednou na Odře s kapro klasikou, tvrdé pruty, pípaky a 032 kmen. Kapři kolem 70+- šli z vody jedna básň. Prtvotní únik než jsem doběhnul k prutu, dotažení brzdy a pak přímou cestou k podběráku. Kapříci se chovali tak, že ujel 1-2 metry a hodili salto a zase jeli 1-2m opačnou stranu. Žáden plynulý tah. No a mne to na tyto montáže přestalo bavit a tak jsem rozbalil feeder. Na feeder se mi ale nepodařilo tehdy žádného dostat na břeh. Po prvním nebo druhém saltu byli vždy volní. Nemyslím si, že by to bylo pravidlem, ale vyvinul jsem asi dost velký tah a ryba změnila směr. Nebyla dostatečně chycena ( malý háček a asi i nevhodný, lehčí krmítko, návnada - tvrdá kuku na háčku), čili nechytal jsem na vlas. Takže ne vždy jse jen o sílu prutu, tahu na vlasec, brzdu.

Bachy - Profil | St 9.8.2006 12:00:04

Mirek Saf. - Ve vší úctě síla tahu při zdolávání ryby nemá co dělat s utržení vlasce vlivem překážek. Taky je jasné že ryba na vlasci nakrátko nemá problém utrhnout vlasec o nosnosti třeba 4kg. Jde o zdolávání, kde hrají pro rybáře pružnost vlasce, prutu a brzda navijáku - tam je ta skutečná síla zdolávání minimální.

Mirek Saf. - Profil | St 9.8.2006 11:01:35

Myslím, že nejvíce ryb jsem ztratil v prvních okamžicích po záběru, nebo naopak v překážkách. Zde začala platit jiná teorie, než popisujete o brzdě, síle prutu a PET láhvi, či teoretické nosnosti návazce. Tak jak někde psal Osprey, je potřeba si tento"neuspěch" logicky vysvětlit. Tak například - zabahněné místo do něhož zapadne 40g krmítko a v okamžiku záběru je i akcerelace takového kapříka 50+ enormní, takže návazec ( třeba mírně zamotaný i u průběžné montáže ) prtne. Obdobně na řece s kamenitým dnem. Nebo jsem pozoroval pionýra stěží 30 cm, který mi najel na kousek ponořeného betonu a i když brzda byla "dost" povolena a vůbec jsem nevyužíval sílu 020 kmene, tak to prtlo jak kdyby to byla 008 ka. Obdobě nějaké hrany, kameny, mušle, ponořené větve do kterých kapřík vjel. Naopak, když jsem začal využívat plně sílu prutu a vlasce na volné vodě, tak se mi dost často ryby vyřezávaly. No a to je právě prostor pro feeder tunning. Mi se osvědčily pro cílený lov kaprů ( pokud pominu lov v silně zarostlém terénu - kde již pravý feeder nemá smysl a je nutno zesílit silon a velikost háčku ) dvě vychytávky. Předně metoda nastražení na vlas. V převážné většině je ryba ( kapr ) chycena za tlamu a ne např. hloběji za nějakou blanku v patru. No a pak je to feeder guma. Jak jsem již dříve psal, k feeder gumě mne přivedl Shimi Solstace s tvrdou páteří, kde veškerá teorie selhávala a tak jsem na place zkoušel záseky s háčkem zapíchnutým do pevného stromu. Skutečně by jste se divili jaký je rozdíl v prutech. Kdo nevěří, at si naváže návazec 012 na starý teleskop 300g a pak na svůj feeder a zkusí to také. Dokonce si dovoluji tvrdit, že pokud by "dědci" použili vhodné montáže na svých starých teleskopech a ostatní metody ( krmení, nástrahy ) jako je klasika u feederu, tak se jim rapidně zvedne počet úlovků a to bez toho aby chytali na feeder výbavu ( pruty, navijáky). Zvyk je ale železná košile. Chvála bohu za to. Jinak máme prázdné vody.

Bachy - Profil | St 9.8.2006 8:13:46

silvan - Velký rozdíl tam u té brzdy není, ale není problém to spočítat podle maximálního ohnutí prutu při zdolávání. Na věci to nic nemění, u normálních ryb se přes kilo pravděpodobně nedostaneš.

MrKos - Profil | St 9.8.2006 8:04:56

silvan: to ano... taky v prvním okamžiku jízdy dochází k ohybu prutu a protahování vlasce až do okamžiku než se brzda poprvé " odlepí " a nebo prdne forpas :-))

silvan - Profil | St 9.8.2006 7:55:33

MrKos, Bachy: myslím, že na "odlepení" brzdy je potřeba více síly než na udržení v prokluzu, tedy počáteční výpad je bržděn více než následná jízda.

Bachy - Profil | St 9.8.2006 7:39:22

MrKos - No právě, průtažnost vlasce, pružnost prutu a brzda navijáku pohltí veškerou sílu ryby v jednorázových pnutích. Celková síla zdolávání se pak dá dobře spočítat podle ohnutí prutu při zdolávání. Ten totiž odhalí opravdovou zdolávácí sílu skoro přesně. :o)

MrKos - Profil | St 9.8.2006 7:27:38

Bachy: v drtivé většině případů chytám na forpasy s nosností kolem 2kg a tedy si troufám tvrdit že 1,5kg je běžná zdolávací síla... také něco jiného je zvedat na krátkém kousku vlasce PETku a stejnou silou na 20ti metrech rybu... průtažnost je jedna z vlastností která částečně také rozloží výpady.... u feederu se mi často stává že špička je od pohledu skoro na doraz a všechno ostatní se odehrává už na zbytku prutu... nicméně s PETkou to klidně zkusím... jako kmen často používám pletenku a tedy ji stačí přivázat přímo na něj... :-)

Bachy - Profil | St 9.8.2006 7:15:06

MrKos - Ahoj, opravdu doporučuju vyzkoušet. Uvidíš sám. :o) Jde o to, že většinu razantních pnutí pobere brzda navijáku, ale samotná síla zdolávání je někde úplně jinde. Já se s rybou teda dvakrát nemazlím, ale narovinu ti řeknu, že zatížit třeba proutek 5-25g třeba 2kg bych si netroufnul ani náhodou. Jen pro informaci už u zatížení 1kg se tento prut ohýbá i v rukojeti a dát tam 1,5kg - tak ta křivka prutu už je fakt mazec. :o)

MrKos - Profil | St 9.8.2006 6:41:32

Bachy: myslím za předpokladu dobře nastavené brzdy je ryba zdolávána silou jen o něco málo nižší než je nosnost forpasu... prut potom slouží také jako jakýsi amortizér vyrovnávající rychlejší výpady ryby a klasické " kopání " nebo třepání hlavou protože obojí už by forpas nesnesl a naviják na to často nestíhá reagovat... zároveň se s ním dá částečně určovat směr pohybu zdolávané ryby... tedy neplatí teorie o několika desítkách gramů zdolávací síly ale podle mého odhadu se tato síla pohybuje někde mezi 1,5 - 2,5kg ... také je podstatné že třeba 3kg ryba nemá sílu jen na hranici své vlastní váhy ale mnohonásobně větší... v prvních minutách zdolávání to může být i několikanásobek této hmotnosti....

Stam - Profil | Út 8.8.2006 23:25:09

1 Fakt super článek. A knihu bych si určitě rád přečetl. ;-)

komik - Profil | Po 7.8.2006 14:05:33

Opět 1s* fakt dobrý článek. Je to jakési shrnutí toho nejdůležitějšího pro lov feedrem spolu s velmi zajímavými postřehy z praxe, které jsou polopaticky vysvětleny. Myslím že ten článek má co říct hodně lidem. Díky za něj a nad knihou neuvažuj, ale PIŠ JÍ !!! HONÉÉÉÉÉM. :-)

prichy - Profil | Pá 4.8.2006 21:45:34

Osprey: no dobře, napisu to co me ted prave napada...po predcteni clanku. Bylo to takove nic proti nicemu, nemuzu rici, ze bych nasel neco, co bych jinde nenasel ci za mou velmi kratkou feederkarieru neoveril. Nadruhou stranu feeder je silene vycerpatelne tema, i kdyz se mnou mnozi nemusi souhlasit, neda se tato metoda srovnavat s moznostmi treba plavane ci vlacky.(co do kombinaci ne ulovku, aby me nekdo nevzal za slovo)..navic nevim jak je to mozne, ale jako bys ty vsechny veci psal z mych zkusenosti, nemuzu ti vytknout ani popel (az na velmi malicke drobnosti).
Davam ti za jedna!! To abych te podplatil :-D s prozbou aby pristi clanek o feederu byl "z prostredi silnych az extremnich proudu" a treba i doplnen nejakym vypravenim, ktere tak rad ctu.

Jeste se te zeptam, zda uz jsi zkousel nove se objevujici spicky - kombinovane - uhlik/laminat....pristi tyden by mi mel prijit proutek, co tuhle zalezitost ma....

Bachy: 25gr je na spicku...kdyz proutek ohnes tak snese vic, pak jeste vic a pak uplne nejvic (u navijaku) a spicka neni uz zatezovana, protoze je s vlascem v jedne rovine. Zajivave by bylo vzit spodni dil z media a na konec privazat kovadlinu...verim, ze by vydrzela....muj odhad je 10kg (ale mohu se mylit.(mozna o malinko dolu, nebo o hooodne nahoru)..kdyz nemam ten dil urceny k testovani/zniceni)

Pep@ - Profil | Pá 4.8.2006 21:20:43

4lánek jsem si vytiskl, včera jsem u něj usnul ve vaně a dnes jsem ho dočetl. Za 1 a podtržená. Přečetl jsem si takřka vše , co používám a jak chytám a právě to, že to bylo Tebou napsáno, mi odhalilo mezi řádky odpovědi na otázky, které mi dělaly těžkou hlavu. Píšeš velmi pěkně. Potěš nás i příště.