Diskuse k článku: Feeder tuning 3 – otázka volby

NČudlař - Profil | Po 4.9.2006 10:43:54

osprey: jako vždy vynikající članek :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Čt 10.8.2006 13:02:40

MrKos - Ten hodně krátký návazec funguje podle mne jen na silně zakrmeném místě na koberci partiklu, kde se ryby pomalu pohybují tlamkami jen u dna. Aspoň tak to zatím vidím. :o)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrKos - Profil | Čt 10.8.2006 8:47:55

Bachy: no to ano... 18cm už je asi dost na to aby se ryba spolehlivě píchla... někdy se mi stává že u feederu na kapry dobře šlape i opravdu krátký návazec ( dejme tomu do 10cm ) ale je to jen vyjímečné a zatím jsem nikdy nedokázal určit souvislost nebo pravidlo proč tomu tak je... zase je pravdou že při stejné nástraze a delším návazci je na to někdy mnohem víc sekatelných záběrů než na feederu třeba kolegy s forpasem 30cm... ofšem někdy je to přesně naopak... a právě tu souvislost se mi nedaří najít a netož ji odhadnout předem...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Čt 10.8.2006 8:00:38

MrKos - Určitě souhlasím, chce to najít tu optimální nejkratší delku. Ono ale taky má vliv velikost a hmotnost nástrahy. Jde mi o to, že pro nasáti kukuřičného zrna kapr nemusí být tak blízko dna jako třeba pro nasátí boilies 25mm. Mě třeba fungovala u průběžné montáže vzdálenost asi 18cm, háčky pěkně v koutku, ale to bylo na menším svahu a boilies 23mm.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Čt 10.8.2006 7:54:13

Mirek Saf. - Ještě mě napadlo že na vypínání má vliv i akce prutu, když má feedr rychlou akci je dost tuhý a taky to může mít vliv. Jinak já jsem měl stejný problém (i přes měkčí prut), taky háčky které se zdáli dobré nebyli, tak jsem dal o číslo větší a jiný tvar (delší špička) a už ryby držely, ale to jsem nechytal na kuku a větší háček jsem si mohl dovolit.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrKos - Profil | Čt 10.8.2006 7:47:12

Bachy: s tím kratším návazcem bych byl opatrný... je možné že velký kapr nástrahu opatrně nadzvedne a jakmile ucítí sebemenší odpor ( obratlík, brok, olovo, krmítko, potažmo i špička feederu ) tak ji hned pustí a nemusí vůbec dojít ke klasickému nasátí nástrahy... navíc takovýto pohyb vůbec nemusíš zaznamenat protože se to celé odehrává jen v řádu centimetrů a jen tam kam dovolí forpas.... při delším návazci je možné že kapr žádný odpor necítí a tedy nepojme podezření a i když nástrahu klasicky nenasaje tak ji postupně žere a lépe se podaří ho píchnout... nemyslím si že všechny ryby ulovené " za krajíček " jsou takto ulovené jen proto že nástrahu vyplivují a nebo že háček se zachytí právě jen za krajíček tlamky... může to být právě tím že kapr tu nástrahu drží právě tak opatrně že ji má jen na kraji tlamy... i v akvárku pozoruju že po předchozím zběsilém nasávání a požírání všeho jedlého už se sytý kapr přesune do fáze kdy i pouhého červa bez háčku a vlasce jen ochutnává a bere pouze do tlamy bez předchozího vyloženého nasátí...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Čt 10.8.2006 7:39:03

Mirek Saf. - Já jsem nijak nespojoval sílu tahu s čímkoliv jiným. Já jen psal, že je dobré něco vědět o síle tahu kterou je skutečně ryba zdolávána. Jinak když už, předpokládám, že ty 70 byly na soukromáku. Tam jsem taky viděl u většiny snahu spíše otevírat rypec na rybáře a kýváním ze strany na stranu se háčku zbavit. Dost pak záleží kde je háček seklý a jak. Když je malý, natož ještě když je na něm nedostatečně měkká kukuřice nezapíchne se uvnitř tlamky dost do hloubky, ale drží jen na krajíčku, pak je pro kapra relativně jednoduché se ho zbavit. Jedinou šanci tam vidím v tom, aby se malý háček zapíchl hned do tvrdšího rtu, pak se může zapíchnout i hlouběji a v pevné tkáni drží dobře. Takže bych dal spíš kratší návazec.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMirek Saf. - Profil | St 9.8.2006 12:31:19

Bachy : psal jsem, za jakých podmínek jsem přišel o nejvíce ryb a jak se to snažím eliminovat. Ještě jeden příklad z analogie. Byl jsem jednou na Odře s kapro klasikou, tvrdé pruty, pípaky a 032 kmen. Kapři kolem 70+- šli z vody jedna básň. Prtvotní únik než jsem doběhnul k prutu, dotažení brzdy a pak přímou cestou k podběráku. Kapříci se chovali tak, že ujel 1-2 metry a hodili salto a zase jeli 1-2m opačnou stranu. Žáden plynulý tah. No a mne to na tyto montáže přestalo bavit a tak jsem rozbalil feeder. Na feeder se mi ale nepodařilo tehdy žádného dostat na břeh. Po prvním nebo druhém saltu byli vždy volní. Nemyslím si, že by to bylo pravidlem, ale vyvinul jsem asi dost velký tah a ryba změnila směr. Nebyla dostatečně chycena ( malý háček a asi i nevhodný, lehčí krmítko, návnada - tvrdá kuku na háčku), čili nechytal jsem na vlas. Takže ne vždy jse jen o sílu prutu, tahu na vlasec, brzdu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | St 9.8.2006 12:00:04

Mirek Saf. - Ve vší úctě síla tahu při zdolávání ryby nemá co dělat s utržení vlasce vlivem překážek. Taky je jasné že ryba na vlasci nakrátko nemá problém utrhnout vlasec o nosnosti třeba 4kg. Jde o zdolávání, kde hrají pro rybáře pružnost vlasce, prutu a brzda navijáku - tam je ta skutečná síla zdolávání minimální.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMirek Saf. - Profil | St 9.8.2006 11:01:35

Myslím, že nejvíce ryb jsem ztratil v prvních okamžicích po záběru, nebo naopak v překážkách. Zde začala platit jiná teorie, než popisujete o brzdě, síle prutu a PET láhvi, či teoretické nosnosti návazce. Tak jak někde psal Osprey, je potřeba si tento"neuspěch" logicky vysvětlit. Tak například - zabahněné místo do něhož zapadne 40g krmítko a v okamžiku záběru je i akcerelace takového kapříka 50+ enormní, takže návazec ( třeba mírně zamotaný i u průběžné montáže ) prtne. Obdobně na řece s kamenitým dnem. Nebo jsem pozoroval pionýra stěží 30 cm, který mi najel na kousek ponořeného betonu a i když brzda byla "dost" povolena a vůbec jsem nevyužíval sílu 020 kmene, tak to prtlo jak kdyby to byla 008 ka. Obdobě nějaké hrany, kameny, mušle, ponořené větve do kterých kapřík vjel. Naopak, když jsem začal využívat plně sílu prutu a vlasce na volné vodě, tak se mi dost často ryby vyřezávaly. No a to je právě prostor pro feeder tunning. Mi se osvědčily pro cílený lov kaprů ( pokud pominu lov v silně zarostlém terénu - kde již pravý feeder nemá smysl a je nutno zesílit silon a velikost háčku ) dvě vychytávky. Předně metoda nastražení na vlas. V převážné většině je ryba ( kapr ) chycena za tlamu a ne např. hloběji za nějakou blanku v patru. No a pak je to feeder guma. Jak jsem již dříve psal, k feeder gumě mne přivedl Shimi Solstace s tvrdou páteří, kde veškerá teorie selhávala a tak jsem na place zkoušel záseky s háčkem zapíchnutým do pevného stromu. Skutečně by jste se divili jaký je rozdíl v prutech. Kdo nevěří, at si naváže návazec 012 na starý teleskop 300g a pak na svůj feeder a zkusí to také. Dokonce si dovoluji tvrdit, že pokud by "dědci" použili vhodné montáže na svých starých teleskopech a ostatní metody ( krmení, nástrahy ) jako je klasika u feederu, tak se jim rapidně zvedne počet úlovků a to bez toho aby chytali na feeder výbavu ( pruty, navijáky). Zvyk je ale železná košile. Chvála bohu za to. Jinak máme prázdné vody.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | St 9.8.2006 8:13:46

silvan - Velký rozdíl tam u té brzdy není, ale není problém to spočítat podle maximálního ohnutí prutu při zdolávání. Na věci to nic nemění, u normálních ryb se přes kilo pravděpodobně nedostaneš.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrKos - Profil | St 9.8.2006 8:04:56

silvan: to ano... taky v prvním okamžiku jízdy dochází k ohybu prutu a protahování vlasce až do okamžiku než se brzda poprvé " odlepí " a nebo prdne forpas :-))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsilvan - Profil | St 9.8.2006 7:55:33

MrKos, Bachy: myslím, že na "odlepení" brzdy je potřeba více síly než na udržení v prokluzu, tedy počáteční výpad je bržděn více než následná jízda.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | St 9.8.2006 7:39:22

MrKos - No právě, průtažnost vlasce, pružnost prutu a brzda navijáku pohltí veškerou sílu ryby v jednorázových pnutích. Celková síla zdolávání se pak dá dobře spočítat podle ohnutí prutu při zdolávání. Ten totiž odhalí opravdovou zdolávácí sílu skoro přesně. :o)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrKos - Profil | St 9.8.2006 7:27:38

Bachy: v drtivé většině případů chytám na forpasy s nosností kolem 2kg a tedy si troufám tvrdit že 1,5kg je běžná zdolávací síla... také něco jiného je zvedat na krátkém kousku vlasce PETku a stejnou silou na 20ti metrech rybu... průtažnost je jedna z vlastností která částečně také rozloží výpady.... u feederu se mi často stává že špička je od pohledu skoro na doraz a všechno ostatní se odehrává už na zbytku prutu... nicméně s PETkou to klidně zkusím... jako kmen často používám pletenku a tedy ji stačí přivázat přímo na něj... :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | St 9.8.2006 7:15:06

MrKos - Ahoj, opravdu doporučuju vyzkoušet. Uvidíš sám. :o) Jde o to, že většinu razantních pnutí pobere brzda navijáku, ale samotná síla zdolávání je někde úplně jinde. Já se s rybou teda dvakrát nemazlím, ale narovinu ti řeknu, že zatížit třeba proutek 5-25g třeba 2kg bych si netroufnul ani náhodou. Jen pro informaci už u zatížení 1kg se tento prut ohýbá i v rukojeti a dát tam 1,5kg - tak ta křivka prutu už je fakt mazec. :o)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrKos - Profil | St 9.8.2006 6:41:32

Bachy: myslím za předpokladu dobře nastavené brzdy je ryba zdolávána silou jen o něco málo nižší než je nosnost forpasu... prut potom slouží také jako jakýsi amortizér vyrovnávající rychlejší výpady ryby a klasické " kopání " nebo třepání hlavou protože obojí už by forpas nesnesl a naviják na to často nestíhá reagovat... zároveň se s ním dá částečně určovat směr pohybu zdolávané ryby... tedy neplatí teorie o několika desítkách gramů zdolávací síly ale podle mého odhadu se tato síla pohybuje někde mezi 1,5 - 2,5kg ... také je podstatné že třeba 3kg ryba nemá sílu jen na hranici své vlastní váhy ale mnohonásobně větší... v prvních minutách zdolávání to může být i několikanásobek této hmotnosti....

• Nelíbí 0
• Líbí0

NStam - Profil | Út 8.8.2006 23:25:09

1 Fakt super článek. A knihu bych si určitě rád přečetl. ;-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkomik - Profil | Po 7.8.2006 14:05:33

Opět 1s* fakt dobrý článek. Je to jakési shrnutí toho nejdůležitějšího pro lov feedrem spolu s velmi zajímavými postřehy z praxe, které jsou polopaticky vysvětleny. Myslím že ten článek má co říct hodně lidem. Díky za něj a nad knihou neuvažuj, ale PIŠ JÍ !!! HONÉÉÉÉÉM. :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nprichy - Profil | Pá 4.8.2006 21:45:34

Osprey: no dobře, napisu to co me ted prave napada...po predcteni clanku. Bylo to takove nic proti nicemu, nemuzu rici, ze bych nasel neco, co bych jinde nenasel ci za mou velmi kratkou feederkarieru neoveril. Nadruhou stranu feeder je silene vycerpatelne tema, i kdyz se mnou mnozi nemusi souhlasit, neda se tato metoda srovnavat s moznostmi treba plavane ci vlacky.(co do kombinaci ne ulovku, aby me nekdo nevzal za slovo)..navic nevim jak je to mozne, ale jako bys ty vsechny veci psal z mych zkusenosti, nemuzu ti vytknout ani popel (az na velmi malicke drobnosti).
Davam ti za jedna!! To abych te podplatil :-D s prozbou aby pristi clanek o feederu byl "z prostredi silnych az extremnich proudu" a treba i doplnen nejakym vypravenim, ktere tak rad ctu.

Jeste se te zeptam, zda uz jsi zkousel nove se objevujici spicky - kombinovane - uhlik/laminat....pristi tyden by mi mel prijit proutek, co tuhle zalezitost ma....

Bachy: 25gr je na spicku...kdyz proutek ohnes tak snese vic, pak jeste vic a pak uplne nejvic (u navijaku) a spicka neni uz zatezovana, protoze je s vlascem v jedne rovine. Zajivave by bylo vzit spodni dil z media a na konec privazat kovadlinu...verim, ze by vydrzela....muj odhad je 10kg (ale mohu se mylit.(mozna o malinko dolu, nebo o hooodne nahoru)..kdyz nemam ten dil urceny k testovani/zniceni)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPep@ - Profil | Pá 4.8.2006 21:20:43

4lánek jsem si vytiskl, včera jsem u něj usnul ve vaně a dnes jsem ho dočetl. Za 1 a podtržená. Přečetl jsem si takřka vše , co používám a jak chytám a právě to, že to bylo Tebou napsáno, mi odhalilo mezi řádky odpovědi na otázky, které mi dělaly těžkou hlavu. Píšeš velmi pěkně. Potěš nás i příště.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLubo - Profil | St 2.8.2006 19:48:59

feederman: pokud chceš chytat kapry, tak zkus vyměnit ten rohlík za nástrahu, která vyhovuje kaprům. Rohlík ti bílá ryba sežere dříve, než se k němu kapr vůbec dostane.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nfeederman | St 2.8.2006 13:50:12

Mám stejný s návezcem paternoster, 90%ryb je cejn, 9% plotičky a cca 1% ostatní ryby. Tento typ návazce považuji za jeden z nejúspěšnějšší, ale rád bych chytal i větší ryby(lín, kapr). Jako nástrahu používám rohlík.

P.S: článek hodnotím jak jinak než 1. Článek plný informací, zajímavých postřehů a dobrých rad nelze hodnotit jinak

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | St 2.8.2006 9:24:35

Co třeba to využívání prutu - naprosto souhlasím s větou, že málokdo využívá svůj prut na plno. Už to tady několikrát bylo, avšak člověk o tom může stokrát číst, ale není nad to si prut opravdu vyzkoušet. Třeba takový lehký proutek 5-25g by měl vklidu zvládnout zatížení 1kg. Stačí vzít vlasec s nosností třeba 5-6kg (pro jistotu) a přivázat k litrové PET lahvi naplněné vodou. Zvednout prutem a pak pomalu vylívat vodu až na "zdolávací křivku". Příjde mi hodně zajímavé vědět jaká skutečná síla působí na rybu. Třeba já když jsem si to kdysi poprvé vyzkoušel a pak si v obchodě potěžkal koupených 20dkg salámu - nechtělo se mi věřit, že takovou muší silou se dá vytáhnout tříkilový kapr. :o) Hodně to pak napoví taky o potřebné nosnosti vlasce a důležitá je hlavně informace kam až se dá jít při potřebném zastavení ryby a jaká skutečná síla při tom působí. U vody je celkem běžné vidět rybáře, kteří zdolávají kapra s prutem ohnutým jako při zatížení pouhých 100g.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBoss - Profil | Út 1.8.2006 23:27:53

Díky za článek... za 1 jako vždy. Co shledávám za velmi cenné rady: ty špičky... 3oz si dávám jen když si jdu ze srandy zavláčet s feederem, a rozhodně nikdy by mě dodnes nenapadlo použít ji na plotičky - vyzkouším. A úplně nejvíc je rada ohledně délky návazce krmítka (zátěže). Jsem jedním z těch co převazují tak maximálně háček.
A teď takovej dotázek: Častěji než průbežně používám paternoster. Ale... nikdy (tím myslím skutečně nikdy, ani jednou) se mi nestalo, že by se mi na něm ryba zasekla sama. Prostě u paternosteru musím vždycky sedět, protože jinak nic nevytáhnu (nezaseknu a ryba se vždycky háčku zbaví). Používám zejména (nejvíce se mi osvědčil) kratší návazec proti delší zátěži (balaton s jedním návazcem). Háčky 10-14 - spíše menší. Máte nějaký nápad? Taky... na paternoster málkdy chytím třeba kapra nebo cejna... spíše plotice a menší bílou rybu... Nemyslím si, že by paternoster byl tak selektivní. Někde dělám chybu jen netuším kde...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmyke | Út 1.8.2006 12:19:26

Vynikající článek. Osobně si velmi cením lidí, kteří u rybaření přemýšlí a experimentují a k smíchu mě přivádí lidé, kteří používají nějakou montáž, nástrahu nebo taktiku proto, že „kamarád jejich kamaráda na to nachytal“. Pro mě jsou daleko cennější myšlenky než zaručené rady. Dík
Jarin: Ta úprava špičky je inspirativní. Mám jednu takovou, co mi k prutu vyloženě „nesedí“ asi ji zkrátím úmyslně.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJarin - Profil | Út 1.8.2006 10:57:28

osprey / lovim na feeder 6 sezonu, kadeco sa clovek nauci sam ale stale je sa co ucit /ako napr. tuha montaz od MM - na Dunaji funguje parexelans.../
Tvoje clanky mi urcite ako pises ukazali skor smer ci cestu k tomu cielu ktory si kazdy z nas sam vytyci a o to v podstate ide je to teoria pouzitelna v praxi ....
Jeden postreh zo zivota k problematike spiciek, pises: "A věřte mi, že jsem například viděl sadu velmi levných špiček, kde ta nejsilnější byla u své báze zeslabena o celou třetinu (největší průměr měla 10 cm nad spojem), aby se vůbec dala do prutu zasunout. Výsledná akce horní části prutu byla přinejmenším zajímavá a na životnost tohoto řešení bych při velké zátěži moc nevsadil.

Takze v skratke kupil som podbnu spicku odhadom 1 az 1,5 oz a podozrivo dlha, ked som ju nasunul do vrchneho dielu prut MH vyzeralo to otrasne, presne tak ako pises tolko som sa s tym " serinkal" az som tu spicku zlomil a predstav si ze tesne pod najhrubsou castou cca 10 cm od vchneho dielu pruta...
Urobil som to ze som je opatrne upol do malej zvierky a hladal optymalnu prabolu ked som bol spokojny tam som ju skratil = aj dokonca pasovala po jemnuckom prebruseni do vrchneho dielu, takto upravena vytvara s prutom nadherny plynuly prechod a jej horna cca polovica nadherne ukazuje aj jemnucke zabery= pouzivam ju radsej ako original dodanu k prutu. Zaver ano je to dobry pocit ist lovit s prutom pripravenym tak ze Ta nic nenahlodava ze si si uplne isty ze je vsetko tak ako ma byt....
Prajem Ti vela zdaru v love ryb ako aj v ukladani teorie na papier ci ine medium, mas ten dar...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Út 1.8.2006 8:52:19

osprey - Nemyslel jsem to nijak špatně. Beru tě jako jednoho z nejlepších - na rovinu, klobouk dolů. Jen si myslím, že pokec o článku je něco víc než jen poplácávaní po rameni. Chce to názory, diskusi. Nebo ne? :o)
Co se týká starého vlasce, tak nikdy nevíš, kdy ti příjde velká ryba. Bylo by škoda ji stratit jen díky vlasci. Navíc zákon schválnosti pracuje celkem spolehlivě. :o)
Tom B. - Srovnávat vlasce jde celkem dobře. Myslím, že tebou popsané okolnosti na vlastnosti vlasce mají velký vliv. U každé recenze ale také záleží na aktuálních podmínkách. Myslím tím hlavně správnou funkci rolničky na navijáku, povrch oček na prutu (vydření, zaschlé řasy...), charakter dna a překážek ve vodě, uskladnění cívky, ochrana při převozu atd. Jinak u vlasce pro mně není vůbec důležitá nosnost, ale schopnost odolávat oděru.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCeP | Út 1.8.2006 6:16:56

osprey> tak; a ted jsi se sam chytil na svestkach protoze prez dosud odmitave stanovisko jsi se priznal ze uz o te knize minimalne uvazujes. takze uz se tesim az ji uvidim na pultech v knihkupectvi.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nosprey - Profil | Po 31.7.2006 23:49:30

Díky všem. Není to úplně optimální, ale líp to nedokážu.
Opakuju se, protože nevím, kdo si pamatuje, co jsem psal před půl rokem. I já se musím dívat.
Kniha nebude ani hned. Prozatím jsem na ní rozhodně dělat nezačal.
Navzdory zcela oprávněným Bachyho připomínkám prostě trvám na tom, že na obyčejnou rybařinu s menšími rybami žádný zázračný vlasec nepotřebuju. Některé staré vlasce prostě drží, tak na ně chytám. Když nedrží, okamžitě končí. Mám pár cívek s top náviny a na jiných dojíždím zbytky. Zkuste mě brát jako obyčejného člověka, který je občas líný, občas skrblík a snad občas i svým způsobem zabedněnec. Spoustu věcí dělám tak jak je dělám třeba jen proto, že mě zatím nic nenutí dělat to líp...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJožin - Profil | Po 31.7.2006 22:13:13

Moc se mě to líbí,bude to chtít tu knížku.Už se těším na další.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NN.D. - Profil | Po 31.7.2006 13:57:34

Osprey: Usus magister est optimus.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nprofo - Profil | Po 31.7.2006 13:08:43

Osprey . není skorem co dodat, článek opět za 1. Apropo dík ušetřil jsi mi spoustu času zkoumáním chyb, kterých jsem se dopouštěl. Na část jsem za ty léta již přišel, ale jak sám říkáš je stále spousta toho co se člověk musí učit celý život. Dík a jen tak dál. K té knize : taky se přimlouvám a to i přes to, že knihy moc nečtu, ale tuhle si rozhodně přečtu i několikrát.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NSwann | Po 31.7.2006 12:37:55

Skvěle napsané.....Stále doufám, že nás všechny s tou knihou lakuješ a že jednoho krásného dne se na pultech obchodů objeví kniha Feeder Tunning..........Už aby to bylo.......P.S. :Skvělé postřehy!!!!.....1*

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTom B. - Profil | Po 31.7.2006 12:00:36

Já bych se taky připojil ke chvále. Feeder už chytám druhý rok a pořád bojuji. Chtěl bych se zeptat spíše na návazce a monofily obecně. Jde vůbec srovnávat a dělat recenze na vlasec (jakékoliv kvality)? Nezáleží dost na uskladnění (teplota, intenzita slunečního záření atd.) Než se dostane vlasec k nám, prožije si také svoje. No a když ted nechám vlasec na navijáku půl dne v autě v tom teple, tak to na kvalitě taky nepřidá. Jaký na to máte názor?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Po 31.7.2006 11:01:16

Pěkný článek se zajímavými postřehy, jako vždy.
Abych napsal taky něco konkrétního o svém názoru, tak například k použití starých vlasců. Beru že nepoužívaný spodní návin z větší cívky se ještě dá použít, ale vlasec přece jenom stárne, klesá pevnost v uzlu. Používaný vlasec se opotřebovává i při zdolávání bez styku s překážkami a většinou mi vydrží jen pár měsíců. Ztratil jsem už tolik ryb na opotřebeném vlasci, že tuto otázku řadím hned za ostrost háčku. Co se týká použití krmítka na koberci partiklu, tak tam bych to neviděl až jako takový všelék. Například při lovu kaprů na vodách, kde se krmítka často používají mohou být ryby v blízkosti krmítka opatrnější a záběry na pouhém zakrmeném partiklu jasnější. Samozřejmě za předpokladu zakrmení co nejmenší plochy a udržování správného množství návnady. K páternosteru - tam bych nepřeceňoval to spojení háčku se zátěží a viděl taky jeho velkou výhodu, když ryba při záběru necítí vliv zátěže, tedy aby zásek přišel dříve, než ryba olovo ucítí. Jistě tu hraje hlavní roli cílová ryba a okolnosti. Tím nemyslím nic proti jistě účinnému navázání páternosteru na způsob pevné montáže - jen tam vidím tu možnost. :o)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFanda | Po 31.7.2006 9:28:44

Jednoduše řečeno : hlasitě volám s Járou Cimermannem tu pověstnou větu ...KAM SE HRABE BITTNER, TO SE NEDÁ SROVNAT ..., už jsem posledně chválil, teď není co dodat. A knihu? Hned bych ji bral všemi deseti!

• Nelíbí 0
• Líbí0

NNOVIS - Profil | Po 31.7.2006 9:13:10

Poutavě čtivé, srozumitelné, poučné! Svoji vysoce nastavenou laťku kvality stále držíš. Připojuji se k žádosti o vydání knihy.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMr.Stick - Profil | Ne 30.7.2006 23:21:25

Parádní článek, ostatně jako vždy...za jedna...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nklokan | Ne 30.7.2006 22:21:55

dekuji,velmi poucne.prosim, napis knihu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLubo - Profil | Ne 30.7.2006 20:50:18

Tvoje schopnost jednoduše, a pochopitelně zdělit důležité myšlenky bez zbytečné "omáčky" je pro mne obdivuhodná. Připadá mi ale, že tento článek je už posunut do "tychlerovské" roviny. V jeho obsahu vidím tentokrát příliš často jenom opakující se souhrny myšlenek z článků předchozích. I když myšlenek vynikajících, pod které se i já svými zkušenostmi klidně podepíšu.
Malý komentář k postavení prutů rovnoběžně s břehem. Já dávám prut, který je dál od břehu (dle tvého obrázku ten levý) níže celý a nejen jeho špičku. Pokud jsem míval pruty blízko sebe a rukojeti ve stejné rovině, stávalo se mi několikrát, že jsem při záseku zavadil třeba kličkou navijáku o ten prut vedlejší.

• Nelíbí 0
• Líbí0