>> Moribundus > myslím, že Tvé vláčení se dá nazvat uměním, opravdu smekám. Kam se hrabe Mrs. Pták, a co teprv já. Rád bych se Tě zeptal, kolikrát zhruba vyměníš nástrahu za řekněme hodinu, strávenou na jednom štičím lovišti? Používáš nějaké tenčí návazce (řekněme o síle 0,16 - 0,18)? A jestli máš zkušenosti s lovem na plandavku, rychle taženou na hladině nebo těsně pod ní, aby vzbudila dojem prchající rybky? Díky, vláčení se věnuji jen občas, ale moc úspěchů nemám, myslím, že musím pilovat techniku, tak chci vytáhnout rozumy z pravých mistů...
Milda: No není to tak jednoduché chytit štiku která má řekněme 70 cm a více. Je pravděpodobné že už ji někdo chytil a možná několikrát - bývá nedůvěřivá a opatrná.
Štika své stanoviště většinou prozradí když zaloví - vlna u hladiny, rozstříknutí vody, výskok nad hladinu, atd... a z toho lze rozpoznat: malá - loví často i několik hodin - dělá "bordel".
velká zaloví maximálně dvakrát !
Je vhodné takovéto místo proházet velmi důkladně , ne jen vějířovitě zleva doprava a nebo opačně, ale já na tom místě strávím i několik hodin dokud nezabere je to tak 50/ 50. ( a následně několik dnů 95%)
Někdy je to docela flustrující když vidím štiku zalovit -jdu na to místo chytat -((( pokud byla úspěšná, nebude lovit dříve než za 30minut, samozřejmě podle velikosti kořisti kterou uchvátila,
ale někdy až za několik dní pokud ulovila něco většího.))) a po třech hodinách zaloví podruhé když si měním nástrahu a pak už ne.
Čím je štika větší tím větší je i její kořist (většinou) a tím méně loví !!! viz. obrázky níže 80tka žere 50tku a pak několik dní leží na dně a tráví .
Mohu vřele doporučit velké nástrahy 12 - 20cm čím větší tím lepší tahat pomalu stejnosměrně nad dnem cca 30-50cm. Po důkladném proházení měnit barvy, typy, velikosti - ideálně wobler typově stejný, jako to co se v dané lokalitě masově vyskytuje - to štika převážně loví .
Takže je těžké chytit většího dravce, protože loví tak, aby měl co nejmenší energetický výdej a přitom nejvyšší energetický příjem, a pokud například zaloví dvakrat týdně a dvakrát úspěšně sežere menšího soukmenovce až do 3/4 velikosti svého těla, tak je to docela o štěstí trefit okamžik, kdy dotráví zbytky kořisti a chystá se znovu zaútočit ...
Moribundus:Já si taktéž nemyslím,že dravců je málo,ale zřejmě to bude podle lokality.Já loni chytl asi 25.candátů,vše nad 55cm,odnesl jsem jich 7,cca.20.bolenů(všichni pušteni)-nej 77cm,2.sumce(114 a 117cm-puštěni),spoustu tloušťů(všichni puštěni),nějaké okouny(pušteni všichni)ale štiku žádnú.Já teda vláčím jen na Moravě,příležitostně na Dyji,ale tam se mi zdá být štika málo častým dravcem(nebo nevím jak je chytnůt).
No myslím si že to nebude tak horké, ale musím souhlasit s příspěvkem níže , že každý má kus své pravdy. Já sám mám loni chycených přes 170 šik asi 10 candátů a dva boleny. Z toho jsem si 15 dravců ponechal štiku pod 65 neberu ( 65 cm bych viděl jako ideální míru) . Míru candáta bych zvedl z 45 na 50cm. Jezdím po různých revírech SM a nemám pocit že by bylo málo dravců. Je to pouze o výběru vhodného loviště, nástrah, techniky, zručnosti, trpělivosti a času který na rybách strávíte - lovím pouze na přívlač- ne jinými technikami. Fakt je ten, že z pěti vycházek k vodě jsem úspěšný třeba pouze jednou, ale když berou chytnu třeba jako dneska 4 candáty viz.foto - dva jsem si vzal 58,60cm. Vžycky se u vody pobavím, když vidím rybáře, který má sebou 3 twistry a myslí si že touto pestrou paletu nástrah dravce přelstí -a kupodivu většinou ne. A na závěr bych chtěl doporučit těmto rybářům, než budou vynášet ortely nad vodou , že tam ryby nejsou, aby si rozšířily paletu svých nástrah. Kupř. já sebou nosím cca. 200twistrů, 200 woblerů, 20 plandavek, 50 rotaček atd.., ale ani v tom to není ještě s těmi nástrahami musíte umět vláčet a být ve správnou chvíly na správném místě. Petrův Zdar
Asi třetí sezónu se víc soustředím na dravce a kladl jsem si stejnou otázku. Statistiky mě překvapily, myslel jsem, že jsou rozhodně pozitivnější. Takže zjišťuji, že i když se není čím chlubit, svými úlovky bych v JČ překročil statistický průměr (např. loni 2 candáti - oba puštěni, 2 větší štiky ponechány). Je fakt, že poměr vynaloženého času na úlovek 1 dravce je mnohem větší než k ulovení dejme tomu 1 kapra, což je vcelku znepokojivé. Oceňuji, že článek nejen poskytl směrodatné statistické informace, ale také se pokouší najít odpověď, vysvětlující daný stav. Osobně mi ještě chybí statistika úlovků úhoře.
Ono je to jako se vším, každý má kus pravdy,na kraji vesnice Lukovna- Pardubicko vtéká do Labe malý potok,který naši dědové kdysi velmi dobře upravili, a to tak,že po každých cca 100 metrech byl betonový práh,voda na něm měla asi 5cm spádu,tím se prokysličila,dál byly až 3 metry hluboké tůně plné rostlin a jiných úkrytů pro ryby.Kromě toho že se tam dařilo štikám a vůbec tam byla dobrá rybařina,to sloužilo jako přírodní zásobárna ryb pro Labe.Dnes je to vybetonovaná stoka,stačí si v létě nabrat do dlaně a odér moči je jasný.Znečistěná voda z všelijakých tajných přepadů z jímek přilehlých vesnic je za hodinu v Labi.Dříve to fungovalo jako biologická čistírna,dnes jako stoka. Jo-pokrok.
no moje zkušenosti jsou takové, že příkladem vezmu řeku stonávku, kde je dostatek úkrytů a kde můžu vyloučit případné požírání mezi sebou, tak příčinou nedostatku techto ryb jsou hlavně pytláci, protože ne jednou jsem se setkal s byndou těchto individuí, kteří to drancovali vrchem dolem už od května a co rybářská stráž? Ti se ani neodvážili přijet a policie mě odkázala na ně, že tohle budou řešit až ponich. Nebyl problém dopoloviny vytáhnout z jednoho místa 5 štik a to třeba i opakovaně a na podzim jsme chytil stěží 1 a ktomu ještě všechny byli podmírové. Štiky nad 50 cm jsem vytáhl akorát na pstruhovce. Za celý rok jsem se nesetkal s kontrolou rybářské stráže. Takže když budou pytláci, třeba i s povolenkou, tak nebude žádná ryba, která bude stát zato si ji ponechat, nebo se potěšit z jejího úlovku
Mnozí dělají jen to, co jim zákon umožňuje. Chtělo by to větší míru, minimálně 55 cm, raději 60 cm.
osprey: padesátka proti osmdesátce moc šancí nemá :-)
Vůbec nebudu slušnej. Ti kdo berou štiky těsně nad míru, jsou vobyčejný HOVADA. Osobně bych míru štiky zvedl. Když takový hovado zabije takovou štiku, stejně z ní nic nemá. Kdyby ji vrátil zpět, mohli by se ostatní radovat z případných soubojů a měla by šanci vyrůst, rozmnožit se. Ze skušenosti vím, že převážná většina těchto hovad jsou starý dětkové - důchodci, který to berou jako ušetření peněz na jídle. S novou generací mladých rybářů je to podstaně lepší. Takže těším se až tyhle dědulové nebudou moci už ani dojít k vodě. Stďte se !!!!!
Sim - vláčet by kvůli tomu nezačal nikdo - všichni by začali s rybkou - to je kámen úrazu dravců - co chytí, ať je to malé nebo ne, stejně pojde na zranění jícnu.
Jasně, však to v tom článku je. Klidně si ty statistické hodnoty vynásob dvěma a stejně je těch ryb na hlavu málo. Na jednoho takovýho borce připadá hafo lidí, kteří letos nemají sumce nebo candáta ani jednoho. Třeba já. Na candátech jsem nebyl, sumec nevyšel... A soused, jak ho znám, odevzdá čistý papíry.
A poslední věc, na přehradách se sice dějou zvěrstva a někdo má snadno 20 sumců za rok, když je mydlí už od května, ale z našeho revíru se 80 mírových candátů nechytí ani za rok, protože tu prostě nenarostou. To je druhý konec té statistiky.
Dobrej článek,ale statistika je něco jiného než realita.Znám člověka,co má už letos přiznanejch 80 candátů (stav z minulého týdne) a asi 15 sumců. Jak je chytil tuším a o tom kolik jich má zapsaných v přehledu (v zásadě se dá říct,že o papírech tvrdí že je má,ale z nás je ještě neviděl) nebudu polemizovat. Myslím,že to trochu tu statistiku nabourává.
Dorazil jsem po prázdninách až teď a pokusím se názory kolegů okomentovat. Snad si to někdo přečte.
Robert: Štiku větších rozměrů (50 +) sežere máloco, zpravidla člověk. Štiky se běžně vyskytují na atraktivních stanovištích pohromadě (každá obsadí relativně malé vyhraněné stanoviště a pokud je kořisti dost, ignorují se) a nejdou si po krku zdaleka tak, jak si představuješ. A co se týče regulací, jsem jejich nepřítel (velký), ale to o čem píšu se týká i naprosto neregulovaných revírů. Článek je prostě o tom, že produkční možnosti našich revírů (jak sám píšeš stále se zhoršující) nestačí uspokojit zájem sportovních rybářů o lov dravých ryb. My jsme kdysi měli "štiku poslední záchrany". Nebyla velká, ale chytli jsme ji ve třech lidech šestkrát. Pak přišel děda s řízkovnicí a měli jsme po ptákách.
rybomil: Máme vlastní rybochovná zařízení a když se to povede, vysazujeme i mírovky. Ale ne vždycky je to tak ideální. Na jaře 2003 jsem osobně pomáhal roznášet 120 štik ve zmiňované velikosti 40 - 45 cm. Letos jich tolik nebude, zatím asi 30, něco teď na podzim. Jenom připomínám, že ty štiky "se nevysazují", ale někdo je musí odchovat a vysadit. A jenom běhat s vanou kudel podle vody a každých 20 m vyhodit jednu za chvíli leze na nervy - vysypat je najednou, měl by Robert asi pravdu.
To závidím, když se vysazují štiky 40- 45cm, unás 3 roky nic nebo Š1, pak teprve Š3-Š3Zvýšit míru nic neřeší, chytám pořád menší a menší a zvýšená míra už je 10 let. Zákaz prasáren na živou, to zničí nejvíc štičího a candošího dorostu.
Robert: "setkání dvou štik mimo dobu tření končí smrtí jedné z nich": to rozhodne neplati obecne, mam podobne zkusenosti jako Pan Pikesson a rozhodne neslo o stiky jedne velikosti...
Robert: A jak je mozne, ze v listopadu, kdy se sitky netrou, je mozne vylovit z urciteho mista treba 5, ale i 10 ci 30 stik? Dle tebe by se mely sezrat
Jestli jsem ten článek dobře pochopil, tak je o tom, že kdyby rybáři dravce a především štiky pouštěli, tak by jich bylo víc.
Dovolím si podotknout, že výlov dravců na udici není primárním důvodem jejich nedostatku. Početnost zvláště štiky závisí na prostředí, ve kterém žije. Jestliže nasypete násadu štik do řeky lichoběžníkového průřezu bez dostatku úkrytů, pak se nestane nic jiného, že se tyto budou často potkávat. A setkání dvou štik mimo dobu tření končí smrtí jedné z nich. Dalším faktorem je možnost bezproblémového ulovení potravy (ve volné vodě to jde štice taky hůře) a míst, kde se můžou ryby samy vytřít a kde se malé štičky mohou jedna před druhou poschovávat. A jsme opět u bagrování koryt. Mám tedy za to, že tento článek je o obilném kombajnu v lese. Nebo o bičování sebe za hříchy jiných.
Dravci to maj tezky, nezman jedineho cloveka, o kterym bych mohl spolehlive rict, ze miroveho dravce pusti. Zato znam plno rybaru, kteri si kompenzuji svuj "C&R" na dravcich :-(
Souhlasím s článkem a dávám za 1. Ale asi sem nehoráznej klikař, protože když jdu na candáty tak na každý docházce ulovim min. jednoho min. 45-50cm :-) vždycky na mrtvou rybku, uvláčet se mi ještě žádný nepodařilo
Hovoril si mi z duše...ale ako to všetko napraviť?Aby som nemusel konštatovať,že pri posledných štyroch vychádzkach s vlačákom som nemal ani škobrt,teda šklbnutie.
načítám...
www.chytil.cz
