Nel.ou - Profil | Pá 8.6.2018 7:30:35
Pěkný článek. Přesně co popisuje Tym, jsem zažil na Zemplinké Šíravě, někdy v roce 72 :)
Pokud můžu porovnat dobu před lety a nyní, včetně přímé zkušenosti na čtyřech jezerech, která se v průběhu let změnila v soukromé revíry. Pokusím se.
Na tovačovských jezerech jsem začal chytat zhruba před 25 lety. Osádka kapra i úlovky byly na všech jezerech +- stejné. Platila zde jistá omezení už tenkrát, počet ryb za týden i počet docházek Chytali jsme běžně ryby do 60cm. Kapr nad 70cm už byl spíš výjimkou. Tento stav přetrvával do doby, kdy tři jezera připadly pískovnám a stal se z nich soukromý revír. Poslední jezero zůstalo svazu dodnes.
Změnila se pravidla i počet povolených ryb k ponechání, zavedla se horní míra kapra a revír začal být navštěvován x násobně více jako za svazu. Začali krmné kampaně, kdy jeden rybář byl schopen zkrmit za týden i desítky kilogramů boilies a partiklu. Velký podíl na růst ryb měla zřejmě i povodeň v roce 97, po níž se na jezerech objevily slávičky ve velkém množství. Ryby začali růst a každý rok byl znát. Většina rybářů si každoročně zvedala osobáky. To vše na jezeru III. Kde byla a doposud je nejvyšší návštěvnost, díky možnosti delších pobytů. Největší kapři začínají atakovat 30kg hranici.
Na ostatních revírech platí volnější pravidla v ponechání úlovků a tyto se podobají spíše svazovým vodám. Také se zde tolik nekrmí a návštěvnost je nižší. Rozhodně zde kapr nedosahuje takových velikostí. Nicméně i tady jsou slušné ryby, větší než před lety. Víc lidí ryby pouští i zde.
Zásadní podíl na velikosti kapra tedy vidím jak v množství krmení včetně přirozeného, tak především režimu chyť a pusť. Jestli je to pro revír dobré, na to ať si udělá názor každý svůj :)
Dalším možným a asi ne bezvýznamným faktorem, může být i změna klimatu. Ryby jsou aktivní více dnů v roce. Neberte to jako dogma, pouze má zkušenost v průběhu let na jednom revíru.
NNeutron - Profil | So 9.6.2018 23:27:37
Tak nějak počítám, že dnešní kapr bude na váze přibývat rychleji a více, nežli kapr před padesáti lety. Každý chovatel se snaží, aby jeho svěřeneci co nejrychleji dosáhli tržní hmotnosti, a tak šlechtí a šlechtí.
NPetr64 - Profil | Po 11.6.2018 18:57:31
tym >> Milan Tychler - >> Ten nadpis má trochu pravdu. Já co si pamatuju z dětství, tak v atlasech a knihách o rybách se u kapra udávala max délka 130cm a váha 30kg.To mi připadne přirozenější, než to,co je z kapra dneska.Dnes se délka zkracuje a váha zvyšuje.Bude to asi opravdu tou vyváženou stravou plnou proteinů a bílkovin. Není to ani hezký na pohled. Kapr (vykrmenej) vypadá jako zápasník sumo.Chtěl bych vidět,kdo z těch vyznavačů tohoto kultu se pochlubí manželkou o výšce 160cm a váze 150kg.:-)
Nkakr - Profil | So 9.6.2018 17:47:33
Kapra 12kg uloveného na Vranovské přehradě jsem viděl někdy okolo roku 1955, ulovil jej náš soused,který tam měl srub postavený ještě před válkou. Dostal jsem od něj šupinu, že si ji mám dát do peněženky aby se mně držely peníze. Nějak to nefungovalo.
Někdy okolo roku 1970 jsme v práci měli soutěž o největší rybu. Pravidla byla jednoduchá, ulovené rybě se uřízl ocas a přibil na stěnu v dílně, neb foťáky ani mobily jaksi nebyly. Pohledem na ocasy byla zaručena regulérnost soutěže a umístění celkem jasné. V oněch dobách se na nějaké chyťapusťáctví nehrálo a kdo by pustil mírovou rybu se stával potenciálním pacientem doc. Chocholouška. Soutěžilo nás asi 15 a vítězilo se za rybu tak okolo 5kg, rozhodující byla velikost ocasu.
Kupodivu většinou vyhrála štika, neb kaprů váhy 5kg se lovilo velmi málo. Tehdy byla Dyje ještě řeka s množstvím jezer, která byla několikrát do roka zaplavována při povodních. Kapr se vysazoval, ale striktně se dodržovala max. váha násady 0,75kg.
Dnes je kapr pod 10kg nazýván mr*kou a většina rybářů by kaprů 10+ chtěla lovit tucet na docházku.
NNeutron - Profil | Út 12.6.2018 18:43:02
aguirre >> Velmi těžká odpověď. Čerpal jsem z různých rybářských věstníků, kde nemohu napsat přesně ročník a stranu. Také z ročenek Prvního rybářského klubu Praha, které z drtivé většiny nevlastním, jen jsem do nich mohl nahlédnout. V některých knížkách a věstnících je třeba jen kratičká zmínka, někdy jen jedna dvě věty ze sta stránek. Z vyprávění rybářů. Asi dvakrát jsem do diskusí vkládal ukázku z knihy pana Bubeníčka. U které upravit text do moderní podoby, tak by byl aktuální i dnes. I velmi staré zápisy z rybářských schůzí jsou stejné jako dnes. Malá účast, lidé nechtějí pracovat pro klub, nevyplňěné úlovkové lístky a pokud tak špatně, rozepře v klubu, zpronevěra klubové pokladny, pytlačení atd. Jak říkám, těžko radit, ale chce to číst a hledat knížky, ročenky a věstníky které jsou téměř nesehnatelné.
Z knihy O rybách a jich chytání – Josef Bubeníček 1898
Ubývá-li ryb, nese vinu toho především člověk, největší lupič vod. Dle doznání komise sněmovní roku 1883 a z materiálů různých archivů bylo prokázáno, že právě království české netoliko bohatstvím řek, ale i nadbytkem ryb v dávném věku slynulo, nehledě ani k českým rybníkům, na nichž vzorně hospodařilo a hospodaří. Nelze pustiti se zřetele, že všemocnost průmyslu vůbec spůsobila převrat veškerých poměrů a že právě k účelům průmyslovým použito bylo v nejrozsáhlejší míře a vod vůbec. Mnohé vody nejsou pitné ani pro člověka, ani pro dobytek, ony otravují, aneb odhání vodní živenu, tlačí se i do našich rybníků strouhami a potůčky, a poněvadž obsahují organické, hnijící bakterie, podporují tvoření se bakterií, jsouce začasto hlavní příčinou nezdravosti vůbec. Bylo pozorováno, že v rybnících, do nichž splašky přiváděl cukrovar, zmíraly ryby od října do května. Neméně zkázonosně působí však četné turbiny, neboť zabíjí ryby proti proudu plovoucí a to zejména úhoře. Avšak i regulace břehů poškozuje životy vodní v míře veliké, neboť vyplašuje ryby z nejužších domovin a nutká je ku vyhledávání míst bezpečnějších. Mimo to kolmé kamenné břehy odnímají rybám možnost vysazování potěru a příležitost ku vylíhnutí téhož. Jezy konečně tato smutná znamení neporozumění pro splavnost veletoku labského a vltavského, kladou volnému tahu ryb a to zejména v době tření velikých překážek a jest co litovati, že právě v době tření pod jezy nejvíce se čeřenuje. Jezy škodí zejména lososům, nehledě ani k tomu, že za noční doby slouží i pytlákům za oporu ku kladení prken a brlení. Nesčetné parníky vyrušují z klidu, rozčeřují hladinu vodní, vyhazujíce rozšplouchanými vlnami jikry na břehy, kdež tyto zahynouti musí. Mlýnské slupy, tyto se zákonem v patrném odporu stojící nástrahy, jsou konečně jakýmsi doplňkem pro „ pana otce“ k jeho čeřenu. K soustavnému otravování vod používali vodní lupiči také omamujících prostředků ku chytání ryb, jako jsou zrna kebulová a vranní oka, ba nerozpakovali se používati dynamitu a jiných třaskadel, ač na takovéto otravování vod stanoveny byly přísné tresty. Žel Bohu, že zlovolné poškozování rybářství děje se i v těch vodách, kde průmysl až dosud škod nečinil. Nedbalost a lakota jsou překážkou, že mnohé vody nemohou oživiti ani pomocí umělého rybářství. Ve vodách příkladně, v nichž přísluší rybolov více osobám společně neb střídavě, bývá rybaření prováděno spůsobem nehospodárným a chovu ryb tak záhubným, že vodní tento vandalismus na mnohých řekách přivodil úpadek rybářství. Vždyť nešetří se ani potěru, ani chovu ryb, zejména tam, kde je více uživatelů práva rybářského a každý z nich hledí co nejvíce vytěžiti. Naproti tomu však obchody s rybami kvetou – rybáři a pytláci nemohou zákazníkům ani vyhověti, je větší poptávka než nabídka, a ti, kdož nezaseli, bohužel že sklízejí. Lakota svádí k ku protizákonnostem a právě ve tření kde by nastati mělo šetření veškerých ryb, jak vidíme ve Francii, kde dne 15. dubna do 15. června šetřeno musí býti veškerých ryb, vyjímaje pstruhů, lipanů a maren, právě v této době hyne nejvíce ryb, a to proto, že jsou v tahu ve velikých houfech, a že chytání se s výsledkem setkává. Kdyby však bylo řádného dozoru na vodě, na trzích a v Praze konečně i na potravní čáře a přísnými tresty pokutován byl každý, kdo v tomto směru se provinil – mladší generace patřila by na rybu, jako patří na zajíce a koroptev, s vědomím totiž, že vedle zákona na papíře stává i zákona prováděcího. A takového prováděcího zákona jest nezbytně zapotřebí na síť, čeřen či vrš – pomůcky to, které smetou vše, co lapily, aniž by drobné rybičky vodě vracely. Nedostatek ochrany vod vůči neoprávněnému a nezákonnému rybaření má za následek, že vodní pytlačení vzmáhá a provádí se za dne i noci, a to proto, že prodej je dovolený že zákon a revisi se nepostaral, aby ryba, jsoucí v hájení zákonité délky, předmětem požitku a obchodu býti nesměla. Zákon zakazuje sice a stíhá používání košů, střelných zbraní a bodců, broditelů a tenátek, neméně kladení provázků, tlučení ryb pod ledem, vyrývání břehů, čímž ryby z úkrytu se vypuzují a na potom v zakalené vodě snadno schytati se dají – avšak provádění děje se bohužel nedostatečně a to jest příčinou, že pytláctví bují. Uvedené zde případy vedou však k tomu, že převládá názor, jakoby provozování rybolovu mělo do sebe povahu živnosti všeobecné ...
NP!F - Profil | Pá 8.6.2018 23:42:33
nej.vydra >> v tom, že nástraha pod háčikom efektivitu chytania zásadne zmenila máš samozrejme pravdu, používanie tvrdých nástrah v kombinácii s tým vďaka selektivite duplom.
Nič to ale nezmení na tom, že nie tak dávno bol kapor 10kg plus trofejna ryba, dnes bežná. Ako 10 ročný som absolvoval rybársky krúžok, úspešne spravil skúšky ( v živote som nebol tak vystresovaný, vedel som naspamäť aj to, koľko má ktorá ryba supin v postrannej čiare ) , a v rámci toho som dostal dedičstvo po manželovi babickinej kamarátky, udice, navijáky, celý cajk, k tomu asi 25 zviazaných ročníkov Poľovníctva a rybarstva. Čo čert nechcel, chvíľu potom som ochorel a trčal som skoro dva mesiace doma, tie časopisy som prešiel hádam 1000 krát. Kapor 15 kg bol niečo ako sci-fi, čo sa objavilo raz za rok. Väčších nespomínali ani v rámci rybárskej latiny. Jasné, doba sa zmenila, technika tiež, prístup k informáciám úplne neuveritelne. Ale nebyť toho šialeného kvanta krmiva, čo sa každoročne nahadze do vody, by tie ryby takú váhu ako dnes majú ani náhodou nemali.
V rámci rodinnej dovolenky som ako 14 ročný chytil kapra, čo mal 87cm a 13kg. Nikto mi to doma z kamarátov nechcel veriť, pretože im na tu váhu prišiel strašne krátky...
NJJanekk - Profil | Pá 8.6.2018 9:24:34
Mám doma knihu "Rybářství na tekoucích vodách" od Zdeňka Šimka. Tam mluví o chytání 15-kilových kaprů, s takovým úlovkem je tam i vyfocen. A zmiňuje se i o tom, že velký kapr má skvělé maso. Ta kniha je stará desítky let, ale kdo uměl, ten nachytal velké kapry i tehdy, na chleba, na brambory.
Nu x a - Profil | Ne 10.6.2018 12:55:36
molca >> můj děda jezdil na ryby vlakem a nebo na motorce,chtěl bych vidět dneska kapraře aby jeli nekam vlakem..
Nu x a - Profil | Ne 10.6.2018 10:56:52
Neutron >> a šlo to i bez porušování zákonů...
NFishky - Profil | Pá 8.6.2018 10:34:54
Co u nás chytal za ryby Jarda Vítek? Cca metr a do dvacky? když něco bylo přes, tak to bylo spíše vyjimečně. Jenže dnes je těch větších ryb mnohem víc a určitě to není jejich ochranou, ale žrádlem. Ale to je věřím jasné všem, prase co se krmí volně na louce a prase co se vykrmí ve chlévě roste uplně jinak a také jinak "bojuje" :)
Nmurphyy - Profil | Pá 8.6.2018 10:15:10
JJanekk >> dobre, ale hovorime o tom, ze vtedajsi 15kg rovnako stary by mal dnes kde sa dobre krmi mozno 25
načítám...
Saccon Carp
