Rybí přechody za evropské i naše peníze jsou nefunkční

Nšeptal - Profil | Út 11.3.2014 1:04:22

No, k tomu čelákovickýmu Labi. Přes zdymadlo se chodilo léta, jenže jen proto, že to bylo tolerováno povoďákama. Ta lávka nikdy nebyla zkolaudována pro ten účel. Doplňující otázka - na kterém zdymadle takovéhohle typu se můžou lidi normálně procházet? A časem už byla ona lávka v takovém stavu, že bylo třeba ji uzavřít a zrekonstruovat (skrz shnilé fošny už bylo vidět příliš, než aby to budilo důvěru). Co se týká nové lávky, ta doba výstavby je fakt k pláči. Za dva roky nejsou schopní to dorazit do provozuschopného stavu. Ale když pan redaktor napíše A, měl by také napsat B. Mezi zdymadlem a rozestavěnou lávkou jezdí přívoz. Takže dostat se z jednoho břehu na druhý není problém a ani nemusí vážit cestu na železničák a nechat se vytroubit mašinfírou. A že by ten rybí přechod nefungoval? Jak to posoudil? Podle mě má kapacitu dostatečnou i na to, aby ho využily i trofejní ryby. Sledoval jsem jeho výstavbu, tak mám představu, i když odborník nejsem. A že se tam kormorán nedočkal? Spíš se pan pisálek trefil do intervalu, kdy ten kormorán se svými cca 80 kumpány hřadoval na topolech o necelý kilák po proudu. Jinak je pod zdymadlem černý teror téměř pravidelným jevem. Takže za mě - další populistický článek bez znalosti místních poměrů a vykazující neschopnost pisatele se aspoň krátce seznámit se situací, či se aspoň pokusit o trochu objektivní podání. O neschopnosti pisatele se aspoň porozhlédnout svědčí i to, že zmiňuje kamenný rybí přechod, který byl skutečně jen pro parádu, kdeždo nový kapacitní přechod, který zmiňuju výše, je z čistého betonu. Jenže to by se muselo seběhnout pod jez, že? Prostě typický manipulativní článek, jak je dnes běžným jevem.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NChosé 2 - Profil | Út 11.3.2014 5:42:14 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Nemohu posoudit novinářský článek po stránce odborné, ale nějaké ty informace v článku mě připadají dost vedle. Například, téměř každý víme, jak je to s Kormorány. Například se drží v hnízdech ve větvích vysokých stromů, kde se cítí bezpečně a odkud podnikají své kobercové nálety za potravou.
Potom zmíněný rybí přechod v Berouně. Ten nový byl zřejmě udělán proto, že letitá tzv. mlýnská strouha je využívána vodní elektrárnou a je neprůchozí pro ryby.
Nedávno na řece Jizeře opravila známá firma zabývající se opravou jezů a zhotovením rybích přechodů jez, který byl několik let zpět protržen velkou vodou. Při normálním stavu vodní hladiny nejde přes jez vůbec žádná voda, ale podle něj jde do turbín vodní elektrárny. Takže takoví potočáci, kteří každoročně táhnou proti proudu, aby se v horních partiích úspěšně vytřeli hrají za česly vodní elektrárny na lopatkách turbíny nejspíš ruskou ruletu. Oni tam rybí přechody nejsou na více jezech, ale ten pstruh si na fugujícím jezu poradil, ale na tom u Loukova si ani poradit nelze. Firma by ten rybí přechod určitě udělala, ovšem to by ho musela zadavatelská firma požadovat a majitel vodní elektrárny se na něm podílet. Například na řece Nise, museli se zhotováním vodních elektráren současně budovat i rybí přechody a odbor životního prostředí si to kontroloval.

• Nelíbí 0
• Líbí1