Uživatel rybářského revíru

      Uživatelem rybářského revíru je osoba, které byl výkon rybářského práva povolen podle § 9 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). Uživatelem rybářského revíru může být jak právnická tak fyzická osoba.
      Přechodným ustanovením § 34 zákona o rybářství bylo stanoveno, že právní akty o vyhlášení rybářských revírů, o povolení výkonu rybářského práva v příslušném revíru vydané podle dosavadních právních předpisů, zůstávají v platnosti, a že dosavadní uživatel rybářského revíru, rybářská stráž a rybářský hospodář, ustavení v rybářském revíru podle dosavadních právních předpisů, pokračují ve své činnosti podle ustanovení tohoto zákona do dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení výkonu rybářského práva vydaného podle § 9 odst. 1 zákona o rybářství.
      V Rybářském řádu a v soupisu mimopstruhových rybářských revírů pro držitele celosvazových povolenek na rok 2008 vydaným Radou Českého rybářského svazu (dále jen „rybářský řád“) není přímo napsáno, že uživateli rybářského revíru jsou jednotlivé Místní organizace Českého rybářského svazu (dále jen „Místní organizace“), jen se u některých rybářských revírů, vedle čísla a názvu objevuje i uvedení konkrétní Místní organizace. Není tomu tak např. u Územního svazu města Prahy, ale u Středočeského, Jihočeského, Západočeského, Severočeského a Východočeského územního svazu už ano. Samostatně je pak uveden soupis rybářských revírů Rady Českého rybářského svazu.
      V úvodu rybářského řádu je na vysvětlenou uvedeno, že se jedná o "hospodařící organizace". Jsou to ale uživatelé rybářských revírů podle zákona o rybářství, když se níže v úvodu rybářského řádu uvádí, že za správnost popisu revírů odpovídá uživatel rybářského revíru?
      Pokud je dáno rovnítko mezi hospodařící organizací a uživatelem, tak Rada Českého rybářského svazu („dále jen „Rada“) nemůže jednotlivým uživatelům - Místním organizacím a územnímu svazu města Prahy do jejich rybářských revírů zasahovat, ani jim obecně stanovit, „bližší podmínky výkonu rybářského práva“. Toto právo by Rada měla jen u těch revírů, kde je sama „uživatelem“. Ostatní rybářské revíry by byly jen „poskytnuty“ k celosvazovému rybolovu, kde pak Rada podle § 18 odst. 5 písmeno a) Stanov „organizuje celosvazový rybolov a hospodaření“ a plní další úkoly vyplývající ze Stanov.
      Ale také to nemusí být pravda, protože ustanovení § 4 odst. 10 zákona o rybářství sice stanoví, že je podnájem rybářského revíru zakázán, ale že se za něj nepovažuje pověření nižší organizační složky uživatele rybářského revíru výkonem některých činností souvisejících s výkonem rybářského práva touto osobou. Místní organizace, které jsou nižší organizační složkou tohoto občanského sdružení by pak vykonávali jen omezený výkon činnosti uživatele, tedy pouze to, co jim Český rybářský svaz resp. Rada svěří – tedy by jen hospodařily.
      To co jsem uvedl, je teorie a zřejmě i nepřesně používané termíny v rybářském řádu. Zelený strom života mi velel, že to musím prověřit příkladem.
      Vybral jsem si svůj domovský revír 411033 – Kačák 4.
      Abych se dostal k jádru pudla, musel jsem se zase vrátit k zákonu o rybářství: konkrétní uživatel je uveden v rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru (chráněné rybí oblasti). Rozhodnutí rybářského orgánu o vyhlášení rybářského revíru, změně nebo zrušení se vyvěšuje po dobu 30 dnů na úřední desce krajského úřadu kraje, ve kterém se revír nachází a přesahuje-li revír do více krajů, tak na všech úředních deskách dotčených krajů, tak se k nim mohu dostat jen dotazem u příslušného rybářského orgánu. Podle přechodného ustanovení zákona o rybářství to ani nebylo potřeba vyvěšovat, když se dosavadní uživatelé zákonem „překlopili“ do uživatelů nových.
      Nezbývalo, než vznést dotaz na příslušný krajský úřad a požádat o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jestli nebudu muset požádat Ministerstvo zemědělství. A tak jsem to zkusil na Krajském úřadě pro Středočeský kraj a požádal rybářský orgán o sdělení, zda informace o uživatelích rybářských revírů mohou zveřejnit formou dálkového přístupu a pokud ne, ať mi poskytnou informaci, kde tato rozhodnutí mohu získat.
      Výsledek? Dálkový přístup není, na internetových stránkách krajského úřadu je jen odkaz na stránky Českého rybářského svazu (tedy odkaz kruhem a pro mě k nepotřebě), ale jinak žádný problém, mohu kdykoliv přijít, rozhodnutí mi ukáží, mohu si pořídit výpis, pořídí mi případně kopii (pozor za tu se platí). A tak na základě telefonického rozhovoru (který mi zatím postačuje, protože musím věřit představiteli veřejné moci) s vedoucím příslušného odboru vím, že v rozhodnutí je uvedeno, že uživatelem rybářského revíru 411033, Kačák 4 je Místní organizace Českého rybářského svazu Kladno, jako samostatná právnická osoba.
      Závěrem: V rybářském řádu správně uvedena Místní organizace vedle rybářského revíru 411033, Kačák 4 a je uživatelem rybářského revíru podle zákona o rybářství. Tedy jen Místní organizace Českého rybářského svazu Kladno může stanovit podle § 13 odstavec 9 zákona o rybářství bližší podmínky výkonu rybářského práva pro svůj rybářský revír č. 411033 - Kačák 4. Tak a je to. Teď to vlastně už záleží jen na členech Místní organizace co dokáží hlasováním prosadit a co ne; každý jiný (vyšší) zásah je v rozporu s právem. Také je ale na nich, zda si odhlasují, že přenášejí právo stanovit bližší podmínky výkonu rybářského práva na vyšší orgán.

      A jak je to u Vás?

      Za jednu z velkých chyb zákona o rybářství spatřuji v tom, že nestanoví povinnost rybářskému orgánu (nebo ministerstvu) vést aktuální seznam uživatelů rybářských revírů s uvedením příslušných rozhodnutí s možností dálkového přístupu. To zejména proto, že výkon rybářského práva se uděluje jen na dobu deseti let a také proto, že už dnes existuje velké množství uživatelů rybářských revírů, kteří nejsou organizováni v Českém rybářském svazu. Na druhou stranu, když se toho chytí chytrý podnikatel, dá si tu práci a sežene ten seznam i s těmi rozhodnutími, vytvoří prográmek s online doplňováním, třeba na tom i vydělá – ne?

---

Reakce ČRS k této bleskovce:
1.      Uživateli rybářských revírů, na nichž hospodaří Český rybářský svaz, jsou v drtivé většině jednotlivé územní svazy. Výjimkou je pouze Středočeský územní svaz, kde jsou uživateli rybářských revírů přímo místní organizace.

2.      Uvedení místní organizace u soupisů rybářských revírů pro držitele celosvazových povolenek informuje pouze o tom, která místní organizace ČRS je uživatelem revírů (příslušným územním svazem ) pověřena k provádění některých činností souvisejících s výkonem rybářského práva. Výjimkou je zde opět Středočeský územní svaz (viz. bod 1.).

3.      Rada Českého rybářského svazu skutečně nemůže určovat bližší podmínky výkonu rybářského práva pro ostatní uživatele rybářských revírů v rámci ČRS, tady územní svazy a v případě Středočeského ÚS ČRS pro místní organizace. Nemá ani právo zasahovat do jejich hospodaření na revírech. Rada ČRS však působí jako koordinátor celosvazového rybolovu – navrhne bližší podmínky výkonu rybářského práva, které pak ostatní uživatelé revírů převezmou. Tato dlouholetá praxe má jediný cíl – co nejvíce sjednotit pravidla rybolovu na revírech, na nichž platí celosvazová povolenka. To však nebrání jednotlivým uživatelům revírů bližší podmínky upravit, rozšířit, apod.. Tyto změny jsou pak uvedeny na úvodu soupisů revírů příslušného územního svazu nebo přímo v popisu konkrétního revíru.

4.      Aby byla zajištěna dostatečná informovanost nejen rybářů, ale i úřadů o uživatelích jednotlivých rybářských revírů, bude na webových stránkách Českého rybářského svazu (www.rybsvaz.cz) uveden u přehledu rybářský revírů vždy i uživatel revíru.