PP - pokračování v lovu i po přisvojení 3 ryb

peťura - Profil | Čt 9.10.2025 10:36:11

Řízek 5,125 >> Je to zamotané a všechno souvisí se vším. Různými novelami, rekodifikacemi, tedy zpravidla velmi nenápadnými úpravami textů bylo dosaženo luxusního zmatku. Pokud se podíváme na starý zákon č. 102/1963 Sb. a odvozenou vyhlášku č. 103/1963 Sb. zjistíme, že jejich uspořádání mělo kupodivu daleko lepší logický i právní základ, odpovídající i současným legislativním pravidlům. Zákon - vyhláška. Výjimky sice povoloval KNV, nicméně ten je aktuálně nahrazen státními orgány správy rybářství, v jejichž kompetencích je všemožné a důvodné regulace (výjimky) realizovat pomocí vyhlášek a nařízení. To bylo dříve zakotveno v § 45 vyhlášky (Místní rybářské řády) - h) výjimky pro rybářský revír povolené krajským národním výborem. V původní vzoru povolenky k lovu analogické vyjádření bylo také, jenže s ohledem na snahy legalizovat existenci BPVRP bylo odstraněno. Velikosti ponechaných si ryb je diskutabilní otázkou a nejspíš bych ji vztáhl k reálnosti samovýtěru. Byl bych i pro omezení např. celkové roční váhy (hmotnosti) úlovků. Není problém legální cestou regulovat, nebo zakázat v podstatě cokoli. Jen cestou BPVRP to podle mne legálně nejde. Reálně je to pouze podpodzákonný text ve formuláři, který si někdo vycucal z palce. Nerad bych se dočkal situace, kdy mi bude nějaká parta předepisovat dokonce značku prutů a navijáků. Zdá se to přehnané, ale ve velmi podobné situaci, díky praktikování BPVRP, už jsme. Masaře, kteří mají potřebu si odnést 100, nebo 150 ryb ročně, aby se jim vrátila cena povolenky, nic nezastaví. Buď s nimi kšeftují, nebo starými rybami z mrazáku nakrmí kachny a slepice. Ochrana revíru? Zpravidla se stejně po zarybnění k vodě nahrnou ti lépe informovaní a po nich potopa. No a pak jsou revíry se sezónním přetlakem, které jsou provázané s místním podnikáním. V jádru považuji ČRS za dobrý spolek, revíry máme pěkné, někdy dokonce krásné, jenže regulace by měla jít jiným směrem. Doufám, že BPVRP někdo dotáhne (bude chtít) k soudu. V principu to je jednoduché, stačí se podívat na § 13/9, co vše je vyhrazeno prováděcímu předpisu. Nic z toho již nemůže nikdo dál upravovat a už vůbec ne spolky, jejichž stanovy, pravidla, směrnice......jsou omezené obecně závaznými předpisy. Viz Stanovy ČRS 2) Člen má tyto základní povinnosti:
a) dodržovat Stanovy CRS, Jednací řád CRS, obecně závazné právní předpisy o
rybářství a ochraně přírody, bližší podmínky výkonu rybářského práva (rybářské
řády) a plnit rozhodnutí orgánů Svazu,
Tak co mám hergot dodržovat? Obecně závazné předpisy, nebo BPVRP, za jejichž porušení mi bude nějaký pologramotný tajtrlík hrozit ztrátou povolenky?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Řízek 5,125 - Profil | St 8.10.2025 18:03:12

peťura >> nicméně BPVRP byly dány za speciálním účelem - "ochrany " nějakých podmínek v daném revíru. Kdo by si vzal vědomě třeba tři potočáky nad 40 cm, jedna zcela proti smyslu toho ustanovení- ochrany populace ryb.To by si pak každý měl přebrat sám, zda si to dokáže morálně odůvodnit.
Na druhou stranu- jiste se to tedy týká i K70 apod, takže na nějakou K70 by se člověk nemusel také ohlížet.
Jinak- i úřad může být podobne neústupný a ve finále by to rozhodoval soud. Třeba by se pak zákon napsal zcela dobře:-)

• Nelíbí 0
• Líbí1

peťura - Profil | St 8.10.2025 17:43:07

Řízek 5,125 >> Ono řízení před správním orgánem není až tak komplikované. Jen člověk nesmí vynechat žádný argument ( v podstatě je zasypat, nejlépe judikáty a ty jsou poměrně snadno dohledatelné i bez právníka). Podobné je jednání před správním soudem. Nebylo to sice o rybách, ale prošel jsem si tím třikrát a vyhrál i bez právníka a to nemám VŠ. Naposledy to byly poplatky za komunální odpad. Obec musela změnit vyhlášku. Holt do toho bude muset někdo postižený říznout, až mu budou chtít dát pokutu a zákaz výhradně kvůli porušení BPVRP. Za porušení vyhlášky, nebo zákona bych asi nepral. Blbá je ta prodleva, než to vše proběhne a na to tenhle "systém" hřeší. Je to rozhodnutí každého, zda to skousnout, nebo bojovat. Ještě něco dohledávám, ale myslím, že samotný zákaz terciální normotvorby řeší vše. Je to základní ústavní princip a měl by zastavit už řízení před správním orgánem, u soudu jednoznačně.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Řízek 5,125 - Profil | St 8.10.2025 17:20:57

peťura >> tak směle do nějakého toho řízení. Jinak je to jen teorie:-)
Btw-většina přestupků skončí sankcí jen díky tomu, že se dotyčný sám nakonec přizná a uvolí se sankci přijmout.
Jako žijeme v právním státě, to znamená , že je na všechno potřeba právníka:-)
A když se sejdou tři u jednoho paragrafu, jedno jaké zakona, tak to může mít i sedm výkladů.
Jak z toho ven netuším.

• Nelíbí 0
• Líbí1

peťura - Profil | St 8.10.2025 8:09:32

Řízek 5,125 >> Pravidly platnými na pstruhových revírech jsem se nikdy nezabýval. Nicméně jsem přesvědčen, že zákon a vyhláška jsou jediné platné právní předpisy a rozhodně mají přednost před tím, co někdo napsal do formuláře.
On to celé není až tak problém zákona a vyhlášky, ale normotvorby, která má jasně daná pravidla. Svoje názory nečerpám z křišťálové koule. Prošel jsem řadu nálezů ÚS, rozsudků NSS. Jsou to skutečné výklady právních předpisů. Ne účelové názory. Zejména nálezy ÚS jsou závazné pro všechny. Dvě ukázky:
III. ÚS 169/2000
Článek 2 odst. 2 Listiny stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a to způsobem, který zákon stanoví. Podle čl. 4 odst. 1 Listiny povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Státní orgán tedy může činit pouze to, co je mu zákonem výslovně dovoleno.
Tady jsem si zdroj neuložil, je to nejspíš kopírovaná právní věta:
Lze tak konstatovat, že za situace, kdy podzákonný právní předpis není v souladu s výslovným zákonným zmocněním, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“(vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí), nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval), je povinností soudu takovouto vyhlášku nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy) a použít pouze zákon.
Myslím, že byste pane kolego uspěl. Zastávám názor, že stávající režim BPVRP funguje jen proto, že se většina "zločinných rybářů" raději podvolí, než aby problém dotáhli do konce. Tohle téma není problém koncového produktu - BPVRP, ale základů, možných zákonných způsobů ukládání povinností. Argumentů (judikátů) proti stávajícímu způsobu ukládání povinností systémem BPVRP je dost pro úspěch v případě řízení před soudem. Zavedenou, volnou a obsahově neomezenou formou ukládat povinnosti podle mne nelze.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Řízek 5,125 - Profil | Út 7.10.2025 19:20:11

peťura >> takže dle tvého klidně můžu klidně k vodě, vzít si tři podoustve, pstruha obecného 35, 44 a 52, chycený na vláčku...
A kdyby mě pak chtěl místně příslušný orgán uložit sankci, tak bych u případného soudu uspěl?

• Nelíbí 0
• Líbí1

peťura - Profil | Út 7.10.2025 19:08:45

Řízek 5,125 >> Zákon i vyhlášku jsem rozhodně četl. Vrátím se k tomu jednoduchému. Vyhláška povoluje použití dvou návazců s jednoháčkem. Klasický příklad - vyhláška vs JČ kraj ( jehož BPVRP povolují pouze jeden návazec s jednoháčkem). To si skutečně myslíte, že lze vyhlášku uveřejněnou ve sbírce zákonů změnit omezením napsaným do formuláře? Dovolím si tvrdit, že to nejde.
A k tomu trestání, kdy za porušení BPVRP mohu vyfasovat až 30.000,- Na straně druhé kdo neoprávněně loví ryby (§30/1,i) -neoprávněně loví ryby, tedy např. bez RL, povolenky a na čtyři pruty, může dostat jen 8.000,- Nezdá se to nikomu minimálně nelogické? Nebo byly ony BPVRP zákonodárcem myšleny zcela jinak, než jak se praktikují, jak neskutečně deformují vyhlášku?
Na okraj, podívejte se na Nález Ústavního soudu III. ÚS 169/2000. Tam jsou zakotvené i ony neopomenutelné meze, které u zmínky o BPVRP v zákoně zcela chybí.

• Nelíbí 0
• Líbí0

stormandnature - Profil | Út 7.10.2025 18:43:46

peťura >> dle mého, v tvém případě došlo k absolutnímu nepochopení funkce BPVRP. Zákon umožňuje stanovení BPVRP uživateli revírů, jelikož je každý revír specifický a každý se nějak vyvíjí a tuto skutečnost zná nejlépe právě uživatel daného revíru. Tato možnost je v zákoně ukotvena právě proto, aby se dalo například relativně rychle reagovat na danou situaci a nemuselo se čekat na novelizaci zákona či vyhlášky. Ostatně, ani zákon, ani vyhláška nemůže pojmout všechny skutečnosti týkající se všech revírů a už vůbec ne v nějakém reálném čase. Proto je daná možnost stanovení BPVRP svěřena uživateli. Uživatel může v zájmu ochrany kompletní rybí obsádky na konkrétním revíru například zakázat lov na dva návazce nebo třeba u konkrétního druhou omezit počet přisvojených kusů, či zvednout míru. A to bez žadosti o vyjímku. Pokud si podá žádost o vyjímku v případě třeba přemnožení některého druhu na revíru, na snížení lovné míry, většího váhového limitu oproti zákonu nebo počtu odnesených kusů, tak na základě schvalené vyjímky od ministerstva zemědělství může i to. Tohle všechno z logiky věci nemůže pojmout ani zákon, ani vyhláška. To by novelizace probíhala každoročně a to je nesmysl. @Řízek 5,125 ti hodil i paragrafy, o které se BPVRP opírají a jejich jasné zakotvení v zákoně.
Mimochodem, nevím na jakém základě chceš rozsudek NSS Ej519/2004 naroubovat na použití BPVRP. Porušení vnitřních předpisů firmy traťové údržby, kdy na základě toho porušení najel do údržby dráhy vlak, má s BPVRP, potažmo celým zákonem 99/2004 sb. a vyhláškou 197/2004 sb. opravdu pramálo společného.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Řízek 5,125 - Profil | Út 7.10.2025 17:41:04

peťura >> no a jak tedy vysvětlíš
$13 c
(3) Uživatel rybářského revíru může v povolence k lovu vyznačit bližší podmínky výkonu rybářského práva stanovené uživatelem rybářského revíru.
A následně tedy např $30
1 f) provádí lov v rozporu s podmínkami výkonu rybářského práva stanovenými v povolence k lovu (§ 13c odst. 3),

Je to v zákoně, ještě sem neslyšel o žádném soudním řízení, který by přestupek ne výše uveden základě rozporoval, třeba jako je,
Jinak jasné, je to poměrně jednoduchý zákon, šlo by to napsat mnohem srozumitelněji.

• Nelíbí 0
• Líbí1

peťura - Profil | Út 7.10.2025 16:55:37

stormandnature >> Už jsem to psal. Terciální normotvorba je v ČR vyloučena. Tedy jen zákon a podzákonný předpis ( např. vyhláška). Žádný další "podpodzákonný" předpis už existovat nemůže. Za další, pro BPVRP není splněna splněna neopomenutelná podmínka, že při delegování pravomoci musí být současně zákonem vymezeny její meze.

Jestliže zákon předpokládá vydání vyhlášky (nařízení vlády), musí zmocnění k jejímu vydání
a) označit orgán, který vyhlášku vydá,
b) vymezit konkrétní věci, které mají být vyhláškou upraveny (nestačí pouhý odkaz na určité ustanovení právního předpisu, ani obecné zmocnění k úpravě podrobností), a rozsah, v jakém mají být upraveny; zejména v případech, kdy má být podle zákonného zmocnění konkretizován ve vyhlášce číselný údaj, musí zákonné zmocnění k vydání vyhlášky obsahovat rovněž kritéria, jakými se má příslušný orgán při konkretizaci výše číselného údaje ve vyhlášce řídi.
To není z mojí hlavy, to jsou zásadní, neopomenutelné podmínky týkající se dokonce vyhlášek, které jsou zveřejňovány ve sbírce zákonů. Že by najedenou nějaké cancy ve formuláři, které si někdo vypotí jej tak, měly váhu, nebo dokonce přednost před vyhláškou? On snad zákon u oné podivné zmínky o BPVRP něco vymezuje?
Tak já opravdu nevím, může mi někdo erudovanější sdělit, zda jsou BPVRP vyhláškou, nařízením, opatřením obecné povahy, nebo zda jsou vůbec nějakou z možných forem právního předpisu? Protože pokud nejsou právním předpisem, pak nejsou vůbec nic.
Bylo by vhodné se podívat na to základní: Čl. (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Čl. 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
HERGOT I TY MEZE TAM JSOU. Jen z toho "našeho" zákona se tyto základní právní zásady nějak vytratily, ale vylíhla se řada blábolů, které se tváří, že jsou nad vším.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Řízek 5,125 - Profil | Út 7.10.2025 16:44:00

stormandnature >> ty dnes, já před týdnem:-)
Jinak nejsme ve vzporu:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

stormandnature - Profil | Út 7.10.2025 16:35:52

Řízek 5,125 >> to je samozřejmě pravda a toto nikde nerozporuju. Ovšem platnost BPVRP dnes podal naprosto jasně. Ptal jsem se na to zcela záměrně.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Řízek 5,125 - Profil | Út 7.10.2025 16:03:20

stormandnature >> ovšem zase dle pana Chalupy, se BPVRP mají týkat pouze věcí vyplývajících ze zákona a vyhlášky, tedy se v nich nemá řešit parkování, stanování, rozděláváni ohně apod., a stejně tak toto nepřísluší řešit RS, k tomu jsou příslušné jiné složky.

• Nelíbí 0
• Líbí1

stormandnature - Profil | Út 7.10.2025 13:00:42

peťura >> a ještě jednu věc si dovolím. BPVRP nejsou vnitřním předpisem, tím jsou stanovy a jednací řád a ty samozřejmě RS vymáhat a trestat nebude, narozdíl od BPVRP, jejichž stanovení uživateli umožňuje zákon.

• Nelíbí 0
• Líbí1

stormandnature - Profil | Út 7.10.2025 12:43:53

peťura >> ohledně uplatnění vymahatelností BPVRP u člena severočeského svazu, který loví na revírech jihočeského územního svazu.
Dle p. Ing. Petra Chalupy, PH.D je zcela jedno, kterého územního svazu je lovící členem a BPVRP platí pro všechny.

• Nelíbí 0
• Líbí1

sven - Profil | Po 6.10.2025 22:16:11

peťura >> SZ

• Nelíbí 0
• Líbí0

peťura - Profil | Po 6.10.2025 16:00:47

sven >> Ona spolková pravidla jsou další kámen úrazu. Jednak nemohou upravovat to, co je již upraveno obecně závaznými předpisy, natož je měnit a doplňovat o další materiální znaky ( např. v JČ kraji pouze jeden návazec oproti vyhlášce, která povoluje dva). Je to jen proto, že spolky nejsou normotvornými orgány a současně zavedení dalších norem omezuje právě zákaz terciální normotvorby. No jen tak pro srandu je tu vnitřní závaznost (spolkových pravidel/stanov). I jejich přijímání má svá pravidla a platí jen pro člena daného spolku. Takže např. JČ spolková pravidla (BPVRP) nemohou platit pro člena SČ spolku, přestože chytá na JČ revíru, protože spolková pravidla (i pobočných spolků) jsou vztažena ke členství v daném spolku a ne na jím spravované revíry. S takovými souvislostmi prostě NOZ nepočítal. Celorepublikové BPVRP pak zcela ztrácejí deklarovaný význam.
Osobně bych nebyl ani proti celostátnímu zákazu použití háčků s protihroty a zakrmování. To zase narazí na lobbistické zájmy prodejců a výrobců.
Demokraticky odhlasovat nejde zdaleka vše. Je to podobné, jako kdyby obecní zastupitelstvo (které je, na rozdíl od spolků, normotvorným orgánem a oprávněné vydávat v samostatné působnosti vyhlášky) odhlasovalo, že na jejich místních komunikacích není omezená rychlost a jezdí se vlevo. I na ně se vztahuje zákon o pozemních komunikacích i zákon o provozu na pozemních komunikacích.. Jsou to dva z mnoha obecně závazných právních předpisů, mezi které patří i zákon .č. 99/2004 Sb. a vyhl. č. 197/2004 Sb., včetně oné řady novel.
Pro mne je podstatné to, že se nemíním nechat v pravdě buzerovat od RS za to, že neznám rybářský řád" (on žádný ani neexistuje), protože ten hejhulák nezná ani základní pojmy ze zákona a vyhlášky. Ani za to, že neznám dodatek k dodatku BPVRP, jejichž případné porušení stejně nemůže vyvolat žádné právní důsledky.
Je to neskutečný guláš, který zavinili bafuňáři na všemožných úrovních. Asi si honili ego, protože s reálnou ochranou vod a rybí obsádky toho mají BPVRP pramálo společného. Konečně i kontrola lufťáka ze strany RS probíhá trochu jinak, než kontrola místního.

• Nelíbí 0
• Líbí2

sven - Profil | Po 6.10.2025 13:06:08

peťura >> Ahoj, nejsme ve sporu.
Osobně definuji tzv. RŘ alias BPVRP jako Šimáčkův trhací kalendář, sesmolený nudícími se strejci u piva aby dodali svému úřadu vážnosti..

Konkrétně pravidla rybolovu, zcela dostatečně definuje zák.99/2004 a upravuje jeho prováděcí vyhláška 197/2004.
Jsou-li třeba nějaké operativní úpravy, máme tu orgány státní správy rybářství, jako MZe
krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Víc není třeba.

Leč přesto jsem názoru, že pokud občan dobrovolně a na základě svého požadavku, vstupuje do
nějakého občanského sdružení (což mi přijde jako mnohem výstižnější termín) nyní dle OZ do
zapsaného spolku, je jeho minimálně morální povinností, se internémi spolkovými pravidly řídit.
Týká se především Stanov a JŘ ale částečně i BPVRP
Alternativou je vystopení za spolkového rybolovu a své lovecké, tábornické či exhibicionistické chtíče, ukájet na četných soukromých vodách.

Zde bych tato pravidla dělil na přijatelná, demokraticky odhlasovaná od nejnižších jednotek VČS MO, podmíněně přijatelná, odhlasovaná zástupci jednotlivých MO na konferenci a nepřijatelná, direktivně diktovaná přebůjelým administrativním molochem, který vydatně ukusuje z našeho krajíce.

• Nelíbí 0
• Líbí1

peťura - Profil | Po 6.10.2025 10:34:57

sven >> Trochu bych zapolemizoval. Ony totiž vnitřní předpisy nemohou upravovat, měnit, ani doplňovat obecné závazné právní předpisy. Protože obecně závazné předpisy jsou platné pro každého a vždy. No a pak fungují ještě tzv. kolizní pravidla, která stanovují, který předpis má při jejich střetu přednost. Hned to první pravidlo říká, že přednost má právní předpis vyšší síly, tedy pro rybařinu zákon a vyhláška před jakýmsi vnitřním předpisem. A ještě jedna "drobnost". Čl. 79/3 Ústavy vůbec nepřipouští, aby bylo cokoliv upraveno libovolným předpisem třetím v řadě, terciální normotvorba je vyloučena a BPVRP po zákonu a vyhlášce až třetí v řadě jsou. Navíc v dané formě ani předpisem nejsou, ale cosi, co někdo napsal do formuláře. A konečně spolky nejsou normotvornými orgány, jejich vnitřní předpisy se řídí občanským zákoníkem a jejich účelem je něco úplně jiného, mají svá vlastní pravidla a zákonitosti. Jejich účelem rozhodně není zasahovat právních předpisů uveřejněných ve sbírce zákonů. Navíc výkon rybářského práva je institutem veřejnoprávním, nikoliv soukromoprávním. Spolek pak může těžko postihovat svého člena za to, že se řídil platnými právními předpisy. Přijde mi, že stávající zvěrstvo funguje jen proto, že si nikdo nechce komplikovat život. A už jen připomínka k příloze č. 7 - technické prostředky (že může někdo něco neomezeně specifikovat). Vyhláška delegovat pravomoc opravdu nemůže, tato výsada je vyhrazena pouze zákonu.

• Nelíbí 0
• Líbí3

sven - Profil | Pá 26.9.2025 21:10:22

macek >> Ahoj. Z hlediska soudní stolice zcela jistě, z hlediska člena spolku nikoliv.
Jedná se o interní předpis, ke kterému se každý člen zavázal podepsáním přihlášky za člena.
Z toho na jedné straně vyplývá, že spolkový orgán může člena za porušení BPVRP potrestat kárným opatřením v rámci svých pravomocí, daných sazebníkem Jednacího řádu.
a na straně druhé, že pokud úprava v BPVRP nevychází ze zákona
či prováděcí vyhlášky a člen tuto poruší, není v pravomoci RS vycházející výhradbě ze zákona (99/2004), tento "přestupek" řešit.
Tedy ani zadržet povolenku ani uložit pořádkovou pokutu.
Příkladně: stanování, parkování, odpadky apod. ...
Jinak se RS sama dopouští protiprávního jednáni.

• Nelíbí 0
• Líbí0

sven - Profil | Pá 26.9.2025 20:33:48

peťura >> Ahoj. Vyčerpávající shrnutí.
Teď jeětě zbývá aby našlo co nejvíce adresátů, kteří s ním budou pracovat dál..
Děkuji za reakci a vážím si Tvého souhlasu.
Jsme v naprosté názorové shodě, což nebývá v případě mých většinově kritických příspěvků adresovaných spolkovým nešvarům, samozřejmostí :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

macek - Profil | Pá 26.9.2025 20:33:10

peťura >> ahoj, pro nás právní laiky, lze z toho tvého shrnutí tedy dovodit, že se na celý BPVRP můžeme regulérně vysrat? 😉😀

• Nelíbí 0
• Líbí1

peťura - Profil | Pá 26.9.2025 9:07:17

sven >> Naprostý souhlas. On vlastně žádný RŘ legálně neexistuje. Je to jen taková pohádka pro lid dělný. Máme platný zákon, vyhlášku a nikdo není oprávněn vyhlášku měnit, natož jakýmisi idiotskými BPVRP, které nejsou vyhláškou, opatřením obecné povahy, ani nařízením. Ty by mohly být považovány tak maximálně za vnitřní předpis. Ono totiž stále platí, že povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a v jeho MEZÍCH. On zákon pro BPVRP nějaké meze stanovuje? No a konečně obecné zmocnění bez vymezení mantinelů je vyloučené. Trestání za porušení BPVRP? Nesmysl a již dávno to vyřešil NSS svým rozsudkem Ej 519/2004 , kde je podstatná obecná část rozsudku, že : Výrok o vině a trestu za správní delikt nelze opřít pouze a jedině o interní předpis , jestliže zákon nestanoví žádné meze ani podmínky, jimiž by autor tohoto interního předpisu byl vázán. Takový přístup ke správnímu trestání je v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege (žádný trest bez zákona).Taková konstrukce správního deliktu je tedy nelogická a z hlediska právní jistoty o tom, jaké jednání je protiprávní a za jaké jednání lze správní trest uložit, zcela nepřípustná.
Navíc správní orgány, včetně RS, nemohou do soukromoprávních otázek a těmi vnitřní předpisy jsou, zasahovat. Mohou se řídit pouze zákonem a prováděcím předpisem.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Fliegenmann - Profil | Út 6.5.2025 11:12:20

Zdá se mně, že pravidla lovu na pstruhových vodách v ČRS jsou dost benevolentní. V MRS je v jednom dni lovu na P-revíru zákaz změny způsobu lovu (platné již několik let). Takže v jeden den mohu pouze lovit jenom lososovité ryby (datum zakroužkuji) nebo jenom nedravé ryby (datum dvakrát podtrhnu) nebo jenom dravé ryby (datum křížově přeškrtnu). Tedy pokud lovím lososovité, smím si ponechat 3 kusy těchto ryb a po jejich ponechání musím lov ukončit. Nesmím chytat dál a lovit tzv. "pro zábavu" . Viz přiložené Bližší podmínky MRS.

• Nelíbí 0
• Líbí0

sven - Profil | Út 6.5.2025 10:23:01

kaprus >> To jsi pojmenoval naprosto přesně.
Např. výbor Sev.ÚS by v soutěži Lidové tvořivosti, mohl aspirovat na medailové místo .-)

• Nelíbí 0
• Líbí1

kaprus - Profil | Út 6.5.2025 5:29:03

Malda512 >> K nepochopení je to že v původním znění se nepíše nic o ukončení lovu dosaženým počtem ryb. K nepochopení je to, že analfabeti na vyšších místech nejsou jenom v mrs, ale aj v črs. Tak jako je to stalo u nás, někdo když slavnostně tvořil nové podmínky, tak tam zapomněl zkopírovat pár stěžejních pravidel. Jinak se nic neděje 😆

• Nelíbí 0
• Líbí2

Malda512 - Profil | Po 5.5.2025 19:34:27

Nechápu založení téhle otázky.
Vždyť je zde jasné uvedené, že lze ulovit pouze 3ks lososovitych a 2ks kapra. Zbytek ryb lze ulovit do váhy 7kg tak jako na mimopsrruhove vodě.
Takže vůbec nechápu co je zde k nepochopení.

• Nelíbí 0
• Líbí0

kaprus - Profil | Po 5.5.2025 18:05:59

Matesss - >> Hoj.
V první řadě by bylo dobré napsat, kterého svazu se to co máš v ruce týká. Jinak se to tu bude zase bavit o koze a o voze.
Jinak podle toho co máš v ruce a podle dodatku níže si můžeš ponechat 2 kapře a k tomu 3 losose. Třetím lososem končí denní lov. Tu se ale zas nabízí otázka, či ten dodatek nebude mít ještě někde další dodatek, neboť 5 ryb mi přijde moc. Nemluvě, že 2 kusy K bolí možná víc jak 5 lososů.
Dále by mě samotného zajímalo ( nemůžu si přečíst protože nevím kde), jestli jsou ty druhy, co nejsou do počtu, zároveň škodlivé, nebo jim můžu dát svobodu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

sven - Profil | Po 5.5.2025 13:01:18

Matesss - >> Problémem tohoto státu a jeho institucí,
ČRS nevyjímaje, je nutkavá potřeba každého blba, který obsadí nějakou řídící židli, zanechat po sobě nesmazatelnou stopu, svědčící o jeho geniální invenci a nepostradatelnosti...

Tedy i v tomto případě platí, že tzv. RŘ ve své oficiální legislativní podobně neplatí ale je zdeformován, nejrůznějšími územními a místními odchylkami a úpravami...

Na Tvou otázku tedy neexistuje jednoznančná odpověď ale je třeba, důkladně si prostudovat "Dodatky pro rok 2025" a seznámit se s místními úpravami, na každém jednotlivém revíru,.

https://www.crs-sus.cz/152/3247/dodatek-c-1-dodatky-platne-od-1-1-2025

• Nelíbí 0
• Líbí8

FRANK71 - Profil | Po 5.5.2025 12:57:58

.

• Nelíbí 0
• Líbí4