Kam a proč mizí Lipan Podhorní?

Zara - Profil | Út 16.8.2016 22:53:42

Já to vidím asi takhle.
1.
Podívám li se u nás do potoka - kanálu jménem Jičínka, tak v tom mám celkem jasno. pokud nemá ryba co žrát tak neroste a v zajmu přežití se odstěhuje. Pstruhové vody kolem Nového Jičína jsou plné škodlivých ryb Tloušť , Okoun a pokud v jedné tůni bydlí 20 Tloušťů kolem 15 - 45 cm tak je jasné, že tahle popelnice na žrádlo sežere všechno co ji spadne před tlamu.Jikry no proste vše.:-(
2.
Dravci- Vydry Které jsou NESMYSLNĚ vysazovány Ochránci přírody na revíry, kde se ryby nemůžou přirozeně vytírat.
3.
Čápi,Volavky,Kormoráni - to nebudu ani rozvádět.
4.
Potom jsou tu i další faktory které napomáhají -Zdevastované revíry. Regulace toku přežije ten nejodolnější -Tloušť.
5.
Rybáři kteří neplní povinnosti třeba zákaz vracení škodlivé ryby zpět do revíru. O rybářské schůzi ani nemluvě, pravě tam se dá nejvíce bojovat! Proti kaprům kteří spláchnou nejvíce peněz.Dělat návrhy jak řešit situaci. Prostě si za to můžeme částečně i sami ruku na srdce.
Zacházení s úlovkem někdy bych vraždil když vidím rybáře jak zachází s živým organismem.jak o tom píšu tak se mi úplně svírá pěst a nejraději bych je za to praštil. Opět hloupost lidi.
6.
Mo. které tvrdí že vysazovaní Pstruhů a Lipanů se jim nevyplatí a raději valí prachy do mimopstruhovek za Kapry pro masaře.ale kapry není vidět.Tunel? Chodím na schůze již 22 let a rok od roku se zužuje seznam vysazovaných ryb všeobecně. Buď se nedají sehnat nebo je nikdo nechová a nebo CENA popřípadě špatný rok. - počasí úhyn a tak.
Výmluvy ? Toď otázka.
7.
Ekologie - čistota vody kapitola sama pro sebe i když na svazu tvrdí ze se lepší. Úbytek vody spodní i povrchové, masivní kácení lesů a Td.
8.
Prostě dokud se něco nezmění a lide budou fungovat na peníze a bude prosperovat korupce,vítězit hloupost nad chýtrostí a Chamtivost nad skromností,tak to lepší nebude. Takže je možné že by nemuseli zmizet jen Lipani ,ale všechno a bude to tu vypadat jako v postapokalyptikych filmech.

Rozum do hrsti a.
Petrův zdar.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

potočák 62 - Profil | Čt 12.6.2014 20:57:57

Tomáš-Tom -------Pokud jde o vypouštění pstruhů p.Vágnerem nebo k tvé poznámce o dovozu jiker nebo plůdku potočáka ze slovenska protože jsou levnější pouze můžu zdělit----Zákon o rybářství --Paragraf 2 --Vymezení pojmů ----Pro účely tohoto zákona se rozumí.........S) Nepůvodní rybou a nepůvodním vodním organizmem geograficky nepůvodní nebo GENETICKY NEVHODNA ANEBO NEPROVěřená populace ryb a vodních organizmů,vyskytující se na území jednotlivého rybářského revíru v české republice méně než 3 po sobě následující generační populace. ZAKON O VODACH------PARAGRAF 35 ------podpora života ryb----odst.3 Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy nepůvodních,GENETICKY NEVHODNYCH a neprověřených populací PRIROZENYCH DRUHU DO VODNICH TOKU bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu je ZAKAZANO. A prosím tě kde můžů získat informace o té diplomové práci,nemůžu to na internetu nikde najít,chci to porovnat se svými skušenostmi.Předem děkuji Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

zetfly - Profil | St 11.6.2014 16:03:50

potočák 62 >> Na článok sa teším už teraz, ak by však na MRK-u nevyšiel, tak o ten popis a konštrukciu by som mal záujem. Možno by mohol byť nápomocný pri pstružích experimentoch v našej MO.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

potočák 62 - Profil | St 11.6.2014 1:22:18

Zetfly--Dik za uznání ale pouze popisuji své skušenosti a pokusy které jsem za ty léta prováděl a pokud ty informace někomu pomůžou při snaze zachránit přírodního potočáka a lipana budu jenom moc rád.Jedním z problémů současné doby je že skušenosti od praktiků nejsou skoro vůbec předávany dál a pokud někdo dosáhne nějakých úspěchů v rybochovu tak ty informace jsou často tajeny.Přitom jsou u nás stovky a možná tisíce rybářů kteří by rádi pomohli ale nevědí jak.A přitom právě informovanost a snaha o zapojení co největšího počtu rybářů by pomohla k záchraně přírodního lipana a potočáka.Jinak jako protipredační ochrana a zároven možnost jak zvýšit počet obou druhů zvýšeným počtem potravy je Lakušník vzplývavý vhodný zejména tam kde se vyskytuje lipan a u potočáka do nepříliš prudkých říček a větších potoků.V současné době jsem dokončil roční skušební provoz rybích úkrytů, zároven slouží jako protipredační.Lze je pořídit za několik desítek korun,mají prakticky neomezenou žívotnost, jejich zhotovení zvládne doslova každý,lze je použít jako mobilní-přemístovat jak je potřeba nebo je umístit na stálo.Samotná montáž v toku při minimální zručnosti trvá do 5minut a podle průměru je lze cílit pouze na určitou velikost ryb,například na ročka Po,dvouletý-tříletý Po nebo na generačku.ůkryt tam našlo u běžné velikosti úkrytu od tří do jedenácti potočáků, u menších průměrů vranka,střevle, mřenka a rak říční .Popis a konstrukci se chystám poslat do MRKu jako článek,snad mě to vytisknou.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Tomáš - Tom - Profil | Út 10.6.2014 20:34:09

potočák 62 >> Svého času jsme opravdu vytírali velice mnoho jiker potočáka.Ovšem v poslední době zájem o tuto rybu a jikry klesl díky levným dovozům zejména ze Slovenska proto výtěr omezujeme a vytíráme méně,necháváme ryby přirozeně vytřít.Ještě před několika lety se prodáválo i víc než 1 000 000 jiker.Tento popsaný tah a nejen tento,ale další 4 včetně tahu lipana je zpracován i v jedné diplomce z Ostravské university. Je tam sledováná závislost tahu na teplotě,počasí,průtoku,byly odebíráný šupiny,ryby měřeny váženy určován věk a růst.Ryby nebyly loveny agregátem,ale do odlovné bedny v toku.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

zetfly - Profil | Út 10.6.2014 20:31:27

potočák 62 >> Zdravím
veľmi rád čítam Tvoje príspevky, obsahujú čosi, čo motivuje k zdravému rozmýšľaniu a k priloženiu ruky k dielu. Myslím si že toto je jediná cesta, ktorá môže viesť k obnove populácií oboch druhov (ja neskromne dúfam v obnovu ešte tretieho - lososa). Veľmi rád by som mal vlastné skúsenosti s ťahom pstruhov v rozsahu aký máš Ty, no zatiaľ si musím vystačiť s teóriami :-)
A v jednom pojednávaní o lososovi som sa dočítal, že je dokázané, že ak tiahnuce lososy nenájdu na neresiskách svoju mlaď tak ku treniu nedôjde. Rovnako feromóny produkované touto mlaďou sú jedným z faktorov určujúcim miesto kde dospelé lososy vytiahnu a je tiež spúšťačom dozrievania ikier.
Keďže pstruh je vlastne losos, ktorý sa "rozhodol" nemigrovať do mora a lipeň má ku pstruhom dosť "blízko" (prosím nekameňovať :-)) tak mi príde celkom logickou úvaha, že to u nich funguje podobne.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

u.x.a. - Profil | Út 10.6.2014 18:00:51

potočák 62 >> diky za odpověď, zřejmě to bude kuli potravě, myslel jsem že to bude právě tím že potočák instinktivně musí někam proti proudu táhnout i kdyby tam přitékala močka tak by tam vjel:-)

• Nelíbí 0
• Líbí 0

potočák 62 - Profil | Út 10.6.2014 17:29:33

UXA Jediné vysvětlení které napadá mě je že v té úzké teplé řece je mnohem vyžší potravní nabítka--více potravy nebo množství plůdku například plotic a pod. A pokud je tam dostatek kyslíku tak ani zákal jim nemusí vadit. Byli registrovány případy kdy pstruzi přežily po poměrně dlouhou dobu v hlubších tůních i při vyschnutí potoka než se hladina zdvihla po deštích.Množství kyslíku ve vodě je faktorem který hlavně určuje zda v toku pstruh přežíje.Proto jsou časté případy že se povede ulovit i trofejního potočáka pod splavem v nížinách na velkých řekách. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

potočák 62 - Profil | Po 9.6.2014 23:41:51

Tomáš-Tom tak to můžu pouze tiše závidět k takovýmu tahu.My máme tři pstruhové revíry,třicet osum chovných potoků a kapilár,mám záznamy ze slovů za posledních třicet let ale tak masivní tah do jednoho potoka u nás nikdy neproběhl.Zřejmě máte jinou populaci potočáka než my.U nás probíhá tah ve vlnách.První hromadný výtěr probíhá 5-6 listopadu kdy se vytře v přírodě většina velkých matek a druhý hromadný výtěr probíhá kolem 20 listopadu.Ve větších potocích táhnou po párech,do malých potoků a kapilár táhnou ve skupinách v počtu 5až deset kusů ve skupině.Vy zřejmě vytíráte několik tisíc matek přírodního potočáka a zásobujete plůdkem celou republiku.My po zjištění že o našeho přírodního potočáka není nějaký velký zájem si vytíráme 300-350 000 pro sebe a třicet tisíc pro sousední organizaci.Naše populace se chová tak jak jsem to popsal.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

u.x.a. - Profil | Po 9.6.2014 22:08:13

Tomáš - Tom >> jak je možné že z jedné studené ,široké řeky vpluje potočák do teplé užší řeky, kalné a s teplou vodou kde sotva přežije?o jednom takovém místu vím,je nějaké vysvětlení..

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Tomáš - Tom - Profil | Po 9.6.2014 21:28:36

potočák 62 >> Mi do potoka bez plůdku vytáhlo i 2 600 potočáků na tření.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

potočák 62 - Profil | Po 9.6.2014 20:12:32

uxa jednalo se o půl metrovou matku potočáka vybavenou vysilačkou. Nebylo uvedeno zda se jednalo o divokého potočáka či uměle odchovaného.Podle velikosti spíš o to druhé.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

potočák 62 - Profil | Po 9.6.2014 20:03:55

Tomáš-Tom promin ale v tomto směru jsem prováděl celou řadu pokusů at s vysazováním plůdku nebo že jsme nejen plůdek nevysadily ale v září přelovily a půlročka přesadily na jiný potok a proto si dovolím tvrdit že počet G.pstruhů kteří do potoka táhnou na tření lze přímo ovlivnit vysazováním plůdku a nejen to.Vysazováním plůdku až k pramenům jsem dosáhl že nejvýše položená trdliště ležela o několik stovek metrů výše než v letech kdy se plůdek tak vysoko nevysazoval. Vždy existuje několik G.Pstruhů průkopníků kteří se v takových prázdných tocích vytřou ale jejich množství je velice nízké oproti stavu kdy je v malém potoce nebo kapiláře nebo u jeho ústí množství půlročka.O pokusu který byl prováděn na vltavě vím a nejen že sledovaná matka urazila značnou vzdálenost ale vytáhla do několika přítoků a zase splavala zpět než se v jednom přítoku vytřela a tam si lze položit otázku zda právě přítomnost či spíše nepřítomnost dostatečného počtu půlročka ji nedonutila provést tak dlouhý migrační tah. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 0

u.x.a. - Profil | Po 9.6.2014 19:53:09

Tomáš - Tom >> jak se provádí takový měření?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Tomáš - Tom - Profil | Po 9.6.2014 17:56:39

potočák 62 >> Rozhodně nesouhlasím s tím,že generační pstruh se tře tam kde je plůdek nebo násada.Vytahuje i do toků kde nic takového není.Jinak při migracích do tření urazí i několik kilometrů za den pokud je to potřeba.Nejdelší migrace změřena telemetricky na vltavě dosáhla u jednoho jedince 32 km za 24 hodin.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

potočák 62 - Profil | Po 9.6.2014 16:44:49 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Obdobné přesuny provádí i lipan i když na menší vzdálenosti.Bohužel zejména lipan je postižen tím že lokality kde se vyskytují jsou přehrazeny množstvím neprostupných jezů který znemožnují propojení populace a migrace na vhodná trdliště.Na trdlišti si mlíčák hájí teritorium o rozloze 0,5-2 metry čtverečný odkud vyhání nejen ostatní mlíčáky ale i matky které jsou nezralé.Jedinci kteří se na trdlištích neprosadí se znaží překonat splavy,přitom se často zraní a uhynou aníž by se vytřeli.Odtěžování náplav. prohlubování toků a tím likvidace vhodných míst ke tření je jednou z příčin úbytku lipana.Další a zřejmě hlavní příčinou úbytku lipana a celé řady říčních druhů ryb je používání dezinfekčních prostředků v domácnostech a tím porušení potravního řetězce.Lipaní plůdek je menší než plůdek potočáka a při přechodu na přirozenou potravu potřebuje dostatek drobné potravy,zejména drobných viřníků.Při používání dezinfekčních prostředků a jejich vypouštěním do vodních toků dochází k likvidaci nejen bakterií ale i drobných mikroorganizmů a i když dojde k úspěšnému výtěru lipana tak následně dojde k úhynu plůdku hlady.Jedna z možností jak pomoci lipanovy je vytváření podmínek pro rozvoj mikroorganizmů.Zřejmě nikdo nedovolí vysypat fůru kravského hnoje podél okraje vody ale podle mých skušeností poslouží obyčejný cererit rozsypaný v malém množství při kraji vody v době výtěru což svede každý komu jde o zachování lipana i pro další generace.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 2

potočák 62 - Profil | Po 9.6.2014 15:45:27

rover je potřeba si uvědomit že populace potočáka jako celek je v neustálem pohybu. Na jaře po vykulení se plůdek snaží migrovat proti proudu,zbytky g.sestupují z malých toků a kapilár,zatím co 2letý naopak vytahuje do menších potoků,s odchodem jarní vody se postupně pstruzi stahují na letní stanoviště,od půlky srpna se začíná část G, pstruhů přemistovat proti proudu,Nejedná se o klasický tah ale o přemístování týdně o jednu dvě tůně,zároven zvyšují příjem potravy.Koncem srpna začíná odrostlý plůdek postupně migrovat po proudu do větších potoků,tato postupná migrace trvá do listopadu a zároven se míjí s tahem G. pstruhů.Je potřeba si uvědomit že samotná tvorba jiker je pro matky značně energeticky náročná,růst ukončují v měsíci červenci a od té doby veškerý přísun energie jde do tvorby a výživy jiker.Protože se G.pstruh řídí převážně instinkty vzniklé tisíciletým vývojem tak právě nepřítomnost odrostlého plůdku je pro ni znamením že se daný tok pro její potomstvo nehodí.Potom se vytře tam kde odrostlý plůdek je,popřípadě se nevytře vůbec.Tím dochází v nižších částech toku k zhuštování populace,zatím co řada menších kapilár a potoků který se do hlavního toku vlévají jsou bez populace.Takto vzniklá populace je daleko méně stabilní proti působení vnějších vlivů než populace která je sice méně početná ale obsazuje všechny toky v povodí. Petrův zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Bacha - Profil | Ne 8.6.2014 13:22:09

siri >> Ano, jsou. Teď jsem se vrátil z Rabštejna a vranky jsem našel i na frekventovaném místě. Ale viděl jsem i letošní lipánky a ti pocházejí určitě z přirozeného výtěru. Vše bylo přežráno, rojení májovek, chrostíků i jiných...Přikalená voda a ryby sbíraly i přes poledne.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

pfly - Profil | Pá 6.6.2014 15:56:41

Mrknato >> A informační zdroje,co byli u nasazování?To nahrává teorii větší sadby..

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Mrknato - Profil | Pá 6.6.2014 11:13:00

pfly >> Já znám (znal jsem) MP Loučnou jako své boty a tehdy od r.75, když lipanů bylo mraky, tam s nimi v harmonii žili duháci i potočáci. Duháků bylo dost z Nedošína. Co je ale velmi zvláštní, nikdy jsem tam neulovil lipana pod 29cm a potočáka a duháka pod 30cm........(hnoják)
Jatka, která se tam odehrávala, trvala od r.75 do roku cca 95. Z důvodu krátkověkosti lipana musel být zdroj těchto ryb z pstruhovky. Dnes na MP Loučnou nikdo nejezdí, protože tam nic není a to je pro mě signál, že rybáři tyto ryby nemohli i intenzvním rybolovem zlikvidovat.

Navíc nejen lipan, ale i bílá ryba, okoun, zmizeli v téže době ze všech menších toků současně. I tam, kde se lovilo minimálně. Prostě je něco skolilo, jako kdysi dinosaury, či poté mamuty....

• Nelíbí 0
• Líbí 0

pfly - Profil | Pá 6.6.2014 10:31:07

Mrknato >> Tenkrát pochopitelně z nějaké svazové líhně(bavíme se před rokem 90).Kdo,kam,kde ti nepovím...Tady nejsme na Barťáku:))) Ale zkusím to někde dohledat.
Ještě k té úvaze ohledně dosazování.Určitě na úbytek lipana má svůj díl i zbavení se svazových produkčních hospodářství(i když přiznejme si,že tenkrát k tomu byli úplně jiné podmínky než dnes).A další nešvar,který je určitě důležitější než předchozí,masivní nahrazování PP a Li duhákem a sivenem(ale když ta ryba je tak levná a návratnost lepší)To jen dojebalo,co se dalo.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

siri - Profil | Pá 6.6.2014 9:23:41

Bacha >> Vranky jsou. Tech jsou ted mraky snad i tam, kde nebyly nikdy (no, spis asi uz dlouho nebyly...). Nedivil bych se, kdyby se ukazalo, ze chranene vranky prilozily hubu k dilu, spolecne s chranenym kormosem, volavkou, capem - a chranenym hajlujicim hlubokobrodicim sportovcem - prispely svym dilem k soucasnemu stavu. :)

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Jarda Š. - Profil | Čt 5.6.2014 14:22:20

Bacha >> Co si pamatuji, tak za komunistů bylo v obchodech daleko jednodušší sehnat navázané mušky (byť výběr byl značně omezený), než muškařské háčky. Nebyl k dostání muškařský svěráček (jedině samovýroba nebo sehnat v cizině) a vázací materiál se v rybářských potřebách neprodával, ten si každý musel shánět, jak uměl. Ujímané návazce se v obchodech objevili někdy kolem r. 1985 (ale v kvalitě nevalné).

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Bacha - Profil | Čt 5.6.2014 13:50:20 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Něco vám povím. Jsem účastníkem prvních celorepublikových muškařských seminářů, např. v Ivančicích, kde byli i páni Šimek, Zelinka, Sláma a mnoho dalších. Tehdy byl obrovský úspěch malosériová výroba muškařských vázacích nití v Chemlonu Humenné, kterou prosadil jeden slovenský účastník a zároveň papaláš v tom podniku a muškař. Dodnes je mám a váži s nimi mušky. Ale již tehdy jsem při volných debatách zjistil, že prostě neexistuje jednotná vůle něco změnit. Byla ale vůle zlepšovat stávající, a to již dnes není. Proto nahlížím se skepsí na možnost zlepšení stavu L. Tato debata je jen takovým výkřikem do tmy. Ale zaplaťpánbůh za ni.
Když nad tím problémem tak přemýšlím, úbytek lipanů jde na vrub i konzumní společnosti. Dříve se muselo vázat, nebyly svěráčky, háčky, vázací materiál, neřku-li mušky....choval jsem si kohouty na skalpy. Ujímaný návazec??? Oblast scifi. Jeden pán je dělal protahováním v nějaké brusné pastě, či co. Teď koupíte mušky a vše kolem a jdete na to. A co si budeme povídat, lipan je na chytání "blbá" ryba.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Mrknato - Profil | Čt 5.6.2014 13:25:24

Bacha >> Čím to je asi neví nikdo, ale aby se to zepšilo, alespoň o něco, tak jsou potřeba penize a nakupovat, pravidelně nakupovat "tržní lipany" a odnášet je, aby nemizel. U nás se lipan vysazoval, hájil a nevedlo to k ničemu. K tomu je potřeba masívní vysazování v lovné velikosti, spolupráce s RO, udělení vyjímky pro snížení lovné míry a peníze od MO. A bude to podstatně lepší......
Co tomu brání?
1) MO , peníze dobrovolně nedají... a velké lipany chovat nedokáží
2) Vztahy složek, kdy se zvenku kupuje, jen když není zbytí......
3) Člení, protože chtějí kapř a "hodný" svaz jim ho za jejich peníze dá.....
4) Nikdo lipana asi nechce, každý ví, že zuří fenomén
5) Státu, jako garantu rybolovu je to jedno......

Edit : V Kostelci nad Orlicí dlouho bojkotovali CSrybolov, protože se báli o "své" lipany, ale ani oni ho nezachránili a lipan zmizel......

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Červené karty: medvěd