Nsliver - samolibý vůl - Profil | St 19.10.2011 12:25:43
Přemas >> CarpHouser - 19.10.2011 10:43:00 >> nejsi sám, kdo si to myslí. A proto máme v nejúživnějších částech pstruhovek jako dominantní rybu kapra. Tam, kde by se nejvíc dařilo pstruhům a lipanům, máme úplně jiné ryby.
NJarda Š. - Profil | St 19.10.2011 11:31:10
Mrknato >> Na druhou stranu ovšem klesá úživnost pstruhových revírů, takže ryby, které potočákovi potravně konkurují, snižují šanci na obnovení jeho populace (kdy ovšem ti granuláci jsou asi ještě škodlivější).
NMrknato - Profil | St 19.10.2011 11:25:21
sliver - samolibý vůl >> BOWDEN píše o pstruhovkách a pověsti o škodlivosti jelců a okounů vychází z dávných dob (polovina 20. století), kdy se salmoidi samorozmnožovali, i přes umělé odchovy. Dnes, kdy 90% "ušlechtilých a neškodlivých" ryb v pstruhovkách pochází z vysazení tržní ryby (duhák, siven, Kolowrat) je báje o škodlivosti překonaná.
NJarda Š. - Profil | St 19.10.2011 11:24:48
BOWDEN® >> Jasně, že na vině je člověk, který vybudoval rybníky, jezy a údolní nádrže, čímž způsobil, že se štika dostává do původního pstruhového pásma (kde se přirozeně nevyskytovala), případně vysazuje pstruhy do tzv. sekundérů (kde štika je původní rybou, ovšem když se tam nechá, bude se živit především násadou pstruha, což je hospodářsky nežádoucí). Populace přemnožených okounů jsou také vinou člověka, který vychytal větší predátory, kteří by v přirozených podmínkách silný ročník okouna utlumili do přírodní rovnováhy.
Nnofish - Profil | St 19.10.2011 11:08:14
BOWDEN® >> okouni většinou bez problémů dorostou velikostí pěkných, problém je, když se vytírají pořád ti samí. Ono genetika je potvora a čím déle se vytírá ta samá krev spolu, tím větší je pak podíl zakrslých ryb, které vyrostou max na 20cm.
NCarpHouser - Profil | St 19.10.2011 10:43:00
sliver - samolibý vůl >> ale sám musíš uznat, že není P revír jako P revír. Osobně považuji P revír až ten, kde už přežívá jen pstruh (pstruhové pásmo). Proto je mnohdy chyba, že kde žijí tloušti, okouni od nepaměti, označovat jej P revírem, kdy je okoun a tloušť nemilosrdně huben ...
NCarpHouser - Profil | St 19.10.2011 10:39:00
BOWDEN® >> jsou revíry, kde vyrostou všichni okouni do velikosti +-30.
Jinak s valnou částí příspěvku souhlas. Jen ten závěr s tou škodnou štikou, byť od určité velikosti, nesouhlas. Optám se pro vysvětlení, čím že je štika od určité velikosti škodná?
Nsliver - samolibý vůl - Profil | St 19.10.2011 10:30:00
BOWDEN® >> myslím si, že je to trochu jinak než píšeš.
Pstruhové revíry už dávno nejsou panenskými vodami, ale jsou ovlivňovány různými činnostmi člověka, např. hospodařením s půdou, lesy i vodou. Proto čímdál častěji dochází ke kolísání průtoku, teploty a čistoty vody. Myslím si, že kvůli tomu je důležité udržovat v těchto P revírech ty takzvaně škodlivé druhy ryb na rozumné hranici, protože pokud se zhorší podmínky, tak první to odnesou lososovité a jejich návrat tloušti, okouni atd. velmi ztěžují.
Nevykládej mi, že opravdu myslíš vážně, že štika představuje v MP revírech škodnou a nějaké nebezpečí. Popiš mi revír, kde tomu tak je a proč.
NBOWDEN® - Profil | St 19.10.2011 10:04:33
Jarda Š. >> Zdeněk Šimek docela kritizuje (neptej se mě ve které z knih či desítek článlů) zakořeněný nesmysl o škodlivosti štiky a okouna a třeba i tlouště na pstruhovkách a jejich likvidaci. Tvrdí, že se jikry pstruhů nikdy nenašly v zažívacích traktech tloušťů ale naopak, v době tření tlouštů prý potočáci nežerou vlastně nic jiného. Hlavním argumentem ale je, že tyhle ryby vždy po desítky milionů let žily vedle sebe a najednou přijde člověk a...
O okounovi jsem v jiném zdroji než u Šimka četl, že jen určité malé % vyroste do velikostí zajímavých pro rybáře a většina prostě nevyroste a to ani v dokonalých podmínkách. Není to tedy vždy zakrsnutí ve smyslu jaký to slovo evokuje, tedy z nedostatku žrádla či vhodných podmínek.
No a štika od určité velikosti je škodná vždy a všude. Ovšem za toto tvrzení jsem tu sklidil tolik nadávek a zloby, že žasnu jací mnozí umějí (neumějí) být diskutéři.
NCarpHouser - Profil | Út 18.10.2011 21:02:29
Alabalik >> to já bych pro takové našel i teplejší místo, i když je tam zase tma ...
NAlabalik - Profil | Út 18.10.2011 20:58:01
Kdo u nás považuji štiku a okouna za škodnou, ten nemá mezi rybáři co dělat! Sebrat papíry a poslat do knihovny!
Nnofish - Profil | Út 18.10.2011 19:28:51
Kalužmistr >> plankton přenáší vývojová stadia parazitů- druhá věc. Ale tohle nejde paušalizovat. Zase bez planktonu a bentosu není produkce. Jen krmení rybám nestačí. Zase díky planktonu a látkám v něm obsaženým si ryba dokáže na jaře vytvářet ochranné látky.
Nnofish - Profil | Út 18.10.2011 19:27:05
BOWDEN® >> ne tak já ti chtěl jenom upřesnit jak to s těma planktonožroutama je. Oni jakoby škodí tím, že sežerou plankton, ale zase to, že sežerou plankton může být prospěšné, je to prostě případ od případu jiné, na svazovce, kde nepřikrmuješ to má náběh spíš na škůdce, ale zas pokud to bude ten návesák kam teče močka, tak tam udělá svou práci.
NJarda Š. - Profil | Út 18.10.2011 17:54:13
Přemas >> CarpHouser - >> Okoun může být někde plevel, když se přemnoží a je pak zakrslý, štika je škodná ve výtažníku nebo na pstruhovce, ale v běžném MP to pochopitelně tak brát nelze (a nemyslím si, že by názor uvedený v záhlaví otázky paušálně zastávala většina rybářů, byť u některých málo znalých se s ním setkat lze).
NBOWDEN® - Profil | Út 18.10.2011 17:46:37
gibbon >> Už to vysvětlil nofish, vystudoval to. Nevěděl jsem že to chybí. Měl jsem za to, že to vyžírá JEN kapry a jinými našimi rybami nevyužívaný plankton.
NBOWDEN® - Profil | Út 18.10.2011 17:44:35
nofish >> Díky za přesnou a vyčerpávající odpověď. Myslím to bez rytí a machrování.
NKalužmistr - Profil | Út 18.10.2011 14:14:54
nofish >> Taky jsem zaslechl že chlopek je taky plankton a při jeho přemnožení to je zkáza pro určitý druh ryb, na Rozkoši to odnes candát, na žábrech toho měli spousty a tím se dusili a nežrali. Dost jich odešlo.
Nnofish - Profil | Út 18.10.2011 13:44:18
gibbon >> viz má odpověď z Út 18.10.2011 13:42:45
Nnofish - Profil | Út 18.10.2011 13:42:45
BOWDEN® >> tolstolobik a tolstolobec nežere drobný plankton. žere plankton, s tím, že tolstolobik je shopný žrát i drobný fytoplankton a zooplankton. Oba jsou silnou potravní konkurencí ostatních ryb, neboť plankton je nedílnou součástí potravy všech nedravých ryb, pak už záleží na podmínkách a momentální velikosti těch ryb. Ale i tříkilový kapr je schopen živit se velkým planktonem. Jestliže tolstlobik/bec fitruje z vody i drobnější plankton než dokáže kapr, ubírá mu tím potravu, neboť plankton se průběžně vyvyjí ve "vlnách". V rybníce není celý rok stejně velký.
Tolstolobik i tolstolobec tak vlastně je potravním konkurentem hlavně menších ryb a mladších stádií ryb velkých. V produkčním rybářství se s tím takto i počítá. Má výhodu, že dokáže celkem rychle růst a potlačit kvanta planktonu v místech kde by jinak jeho přemnožením (planktonu) mohlo docházet ke kyslíkovým deficitům.
Nsnobacek - Profil | Út 18.10.2011 13:15:35
drobek72 >> chlape když si malej kluk nese domů okounka tak mi to nevadí. Je hrdej na to že ulovil, tak mu to nevyčítej. Když sem jako kluk pytlačil, tak jsem byl taky hrdej na každej úlovek (i s rybářským lístkem). K metodě chyť a pusť si musí každý dojít sám.
ps: trošku si to po sobě čti (hrubky)
:-)
načítám...
SvětPVA.cz – Carp PVA Specialist
