Střevlička Východní? Poraďte prosím.

Ahoj rybáři. Asi před týdnem jsem chytil tuhle rybičku. Koukal jsem do atlasu, ale k ničemu mi to nesedí...jedinej typ je na Střevličku východní...
Díky za reakce.

Autor diskuse: poody - Profil , 6.9.2011 všeobecné - druhy ryb, rekordy

NBOWDEN® - Profil | Út 27.12.2011 17:04:32

Kajman60 >> No, to co píšeš o volatech ptáků zní zajímavě.
A co jikra ve stadiu očních bodů? Naučili mě, že skoro všechny naše ryby lze přenést na nohách vodních ptáků ve stadiu očních bodů, kdy vydrží dlouhé desítky minut bez vody. Ale třeba jsou naši dlouholetí praktikové hloupí, nevím...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMr.Mepps - Profil | Út 27.12.2011 16:46:20

poody - >> Je to dobrá nastražka na okyše.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NApache - Profil | Pá 21.10.2011 10:08:02

pokud někdo budete uvažovat o likvidaci střevličky v rybníce, pak doporučuji štiky, mám rybník 2500m2 který jsem koupil bez ryb, jedinou přítomnou rybou v něm byla střevlička v max. množství... první rok jsem koupil 100ks okounů nad 30 cm a střevliček bylo pořád stejně, další rok jsem koupil 500 štik á 5 cm a po třech měsících už se mi nepodařilo chytit ani jednu střevličku... teď teda zase řeším problém jak nakrmit ty štiky, protože nemají co žrát a už jsou půlmetrový :-D

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPvl - Profil | Čt 6.10.2011 6:04:34

Bral jsem to tak, že když oni na takovou dálku ... proč ne ta "střevlička" na nesrovnatelně bližší vzdálenost . Toť vše .o§)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKajman60 - Profil | Čt 6.10.2011 1:17:23

Pvl >> ...pleteš si kolego hrušky s jabkama.Jelikož většina plžů s ulity dokáže přežít i období sucha jelikož uzavřou svou schránku a tím zamezí svému úhynu a vyschnutí ,jikry veškerých ryb po pár minutách na vzduchu a částečném oschnutí jsou v "čudu". Jediné mé vysvětlení(nikomu ho nenutím-)),je ta možnost,že vodní ptactvo,zejména kachny a jiní vodní vrubozobí ptáci z čeledi kachnovitých mohou tyto jikry přenášet do jiných blízkých lokalit ve voleti se skrmenou vodní zelenou potravou,kde nejsou ještě žaludeční šťávy.Mnohokrát když mají volata přeplněna,vyvrhují část potravy...tím pádem by mohlo dojít k transmisi těchto nepoškozených jiker.Také záleží na obsahu kyslíku v této nasbírané potravě a i jejich mechanickým poškození.Tuto doměnku jsem konzultoval s jedním biologem Csc. a došel k závěru že je to nejpravděpodobnější.Přenos jiker na křídlech či nohách(jak by tam držely,při těch rázech mávání křídel...))také ihned zavrhl.
Co se týče toho článku,v ČRo. by si měli udělat pořádek za naše konces.poplatky a ne jen hodit do "placu" dva odstavce jako v Blesku a dát link na opět nic neříkající krátký článek.....Celé pojednání o možném přenosu ...co,kdy,jak a proč...je třeba zde:
http://news.sciencemag.org/sciencenow/2011/09/did-f​lying-snails-cross-mexico.html?rss=1
Možno použít pctranslator...
...toť vše.....
Edit.- dosadil jsem štiky,tak jsem zvědav jaký bude stav těch východních luder na jaře....
Edit2.- ...kdyby si aspoň ti pisálci z ČRo dali tu námahu a místo mangrovníku tam "jebli" fotku toho plže.Je jich na netu dost.....

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPvl - Profil | St 5.10.2011 17:37:53

Kajman60 >>http://www.rozhlas.cz/zpravy/priroda/_zprava/morsti​-plzi-preleteli-mexiko--949342

• Nelíbí 0
• Líbí0

Naleš vavřina - Profil | Pá 9.9.2011 11:00:35

Morgen >> ochranáře mám prioritně zařazeny do nějaké škatulky, ale definitivně soudím až jednotluivce, bohužel řada ochranářů jde ze školy rovnou na úřad a zkušenosti z praxe nulové, to pak vymýšlí pěkné p......y byť s dobrým úmyslem. To je ale bolístka celého systému - pro každé úřednické místo byměla být praxe minimálně 5 (optimálně 10) let v oboru. Pak by to vypadalo trochu jinak. Ego čerstvých absolventů je obrovské, zkušenosti nulové.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMorgen - Profil | Pá 9.9.2011 9:12:19

aleš vavřina >> Mrzí mne tvé zkušenosti. Inu lidé jsou různé - třeba se to někdy zlepší :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Naleš vavřina - Profil | Pá 9.9.2011 6:45:44

Morgen >> Zdá se, že o střevličce něco víš, to klobouk dolů. Můj názor na ochranáře je dán léty jednání s nimi - kdy zástupci zejména neziskových organizací mimo státní správu předváděli při správních řízeních příšerné zvěrstva, tak i zástupci některých (i hodně významných) státních složek ochrany přírody jsou hodně neřízené a hlavně zcela odborně nekompetentní střely. Za svůj profesní život jsem se setkal se stovkami lidí "zastupujících" ochranu přírody, ale jen hrstka lidí stála zato, abych si jich vážil pro jejich znalosti, schopnost nestranného věcného uvažování, osobního zainteresování se do řešeného problému, snahu mít zodpovědnost za jejich stanovisko a jimi přijatá rozhodnutí, ... . Být ten poměr opačný, tak bych měl o ochranářích taky opačné mínění.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nbolllekas - Profil | Pá 9.9.2011 1:51:47

do rybníka se střevlí š0 a je vymalováno a na podzim už budou štičky i půlmetrový:)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepintrem - Profil | Čt 8.9.2011 22:48:02

Cloud >> kolik tam těch candátů přišlo?Po měsíci a půl tam musely být miliony razbor :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKajman60 - Profil | Čt 8.9.2011 22:03:01

Cloud >> pro mě stačí -jazykolam "Nikotinamidadenindinukleotidfosfát" a jsem skončil...........

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCloud - Profil | Čt 8.9.2011 22:00:15

Kajman60 >> Je potřeba dovážet candáty:-) .Teď jsem četl jeden článek,kdy se na hektar vody s candátama vysadilo 100kg střevličky tuším měsíc a půl před vysazením candáta a jako potrava to vyšlo s velkým úspěchem :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCloud - Profil | Čt 8.9.2011 21:52:44

otázka kde až zkončí rozmanitost nukleotidů je ve hvězdách :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKajman60 - Profil | Čt 8.9.2011 21:42:28

Cloud >> já pozoruji ještě počátkem listopadu malý vykulený plůdek...v nemalém množství.Takže ty ludry se třou stále...jedna skončí, další začne.Zajímavý článek zde..:
http://divokazvirata.eblog.cz/2011/07/12/recept-na-​sireni-strevlicka-vychodni/
edit.-I když z jara hnojím,dokonce jsem dovážel bentos,perloočky,buchanky aj. z jiné lokality aby se namnožil...jen jsem ty k***y nakrmil.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NCloud - Profil | Čt 8.9.2011 21:29:00

Kajman60 >> Samozřejmě.Barva ryby se odráží od genetiky a od místa výskytu.Navíc v pár případech bylo dokázáno možnost výtěru jikernačky střevličky i s jinou kaprovitou rybou.Je možná i přeměna pohlavních orgánů.
Navíc střevlička je možná výtěru již druhým rokem života a to i 4x během roku za jakého koliv počasí, při množství jiker 2000-5000.
A hlavně samec hlídá při klasickém výtěru jikry do vylíhnití,takže se násobí množství přežitých kusů.
Tudíž stačí byť jen pár zatažených kusů,jakýmkoliv způsobem a je vymalováno :-)

• Nelíbí 0
• Líbí1

NKajman60 - Profil | Čt 8.9.2011 21:03:16

Cloud >> jistě,u všech forem života...mimo rostlin.U ryb je to jakžtakž lahodné oku,ale zde.....no...(i když za to nemohou))
http://www.google.cz/search?hl=cs&sugexp=gsis,i18n%​3Dtrue&cp=5&gs_id=k&xhr=t&q=albinismus&gs_sm=&gs_up​l=&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&biw=1440&bih=757&um=1&ie=​UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCloud - Profil | Čt 8.9.2011 20:54:52

Zbarvení je individuelní,je i ve formě albinismu.
http://www.biolib.cz/IMG/GAL/BIG/75355.jpg

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 20:43:39

Kajman60 >> ptáci to nepřenáší a přitom se ta bestie dostane i na nebesák kam se ryby zatím nedávaly? I tohle jsem zažil. Holt asi i ty jejich jikry vydrží dost...... Taky nevěřím, že ptáci přenesou nějak extra jiker, ale občas to vypadá, že na tom něco bude. Nebo ta potvora umí i chodit pěšky....

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npatlal - Profil | Čt 8.9.2011 20:36:41

To jsou pěkné bestie ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMorgen - Profil | Čt 8.9.2011 20:35:32

Kajman60 >> rasbory jsem nalovil i v tůních (bez jakéhokoliv přítoku) v takových vzdálenostech od cest, že pochybuju, že by se tam s nima někdo tahal v kýblu. Jiné vysvětlení, než přenos ptactvem nemám.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKajman60 - Profil | Čt 8.9.2011 19:26:21

Pvl >> ...věř,že jsem se také naučil u vody "chodit",i táta a děda...a přenos ptactvem na delší vzdálenosti neakceptuji...ale nechci se přít.Jen můj názor.
Co mě ale zaráží vybarvenost do žluta jeji ploutví na fotu zadavateli otázky.Tuto formu jsem ještě neviděl. A to jsem toho již viděl....
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id123202/?taxoni​d=15595
....a šupiny do modra....

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPvl - Profil | Čt 8.9.2011 19:00:08

Kajman60 >> Podívej se kamarád má rybník a ty mrchy tam jsou také A v mám okolí se nikde také nevyskytují ---mám na mysli malé rybníčky a tak . Může to být takřka stejná vzdálenost co píšeš ty . Tak si to přeber . Možná jinde nemají podmínky na vytření , nebo je hned něco zlikvidovalo ???? jinde Jo a ten kámoš tam má trávu a dost . EDIT : nechci mít za každou cenu pravdu !! Když jsem to slyšel -- jako kluk také se mi nechtělo věřit !!

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKajman60 - Profil | Čt 8.9.2011 18:55:10

Pvl >> ale jsou,to bylo jen tak střelene od pasu.(oml.) Ale v okruhu do deseti km o nich nevím. A pochybuji,že by tu vzdálenost nad deset km. ty jikry vydržely.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPvl - Profil | Čt 8.9.2011 18:48:44

Kajman60 >> Proč z jižních čech ? Jako že jinde nejsou ? EDIT připadá ,mi že vysvětlení ti připadá směšné. Tak raději zůstanem u "souseda " teroristy .

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKajman60 - Profil | Čt 8.9.2011 18:46:23

Pvl >> ...proč se pak nevyskytují i na jiných malých souk.rybnících poblíž mého bydliště??A pochybuji,že by "kachna" doletěla z jižních čech s oplodněnými jikrami na křídlech,či živými ve voleti ...a tam je vrhla (..po našem-hodila šavluůůů))))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPvl - Profil | Čt 8.9.2011 18:31:37

Kajman60 >> Řekl bych, že ti " ji " tam zaneslo v ptactvo -- oplodněné jikry a výsledek vidíš . Takže , ptačí teroristi

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKajman60 - Profil | Čt 8.9.2011 18:28:43

chlapi,dík za plodnou diskusi...každý poznatek dobrý.Jak jsem se zmiňoval strany zpět,chovám jen líny,k tomu jen cca deset kaprů +-60cm a dvě štičky 40cm.Karpatka(..dle našeho místního všeobecného názvu)) je u mne priorita na likvidaci.Tak zvažuji či nasadit toho okouna,či candáta.Uvažoval jsem i nad úhořem...okoun by se mohl také přemnožit a pak vyžrat i ten plůdek lína vykulený v přírodních podmínkách.Podotýkám,že nemám možnost ryby slovit a někde zakomorovat.Pak by mi nezbylo,než vypustit,prodat-zkonzumovat....vymrznout,vyletnit a začít znovu.V přítoku se střevlička nevyskytuje(horský kopec),tak je záhadou její výskyt,když i před lety byl rybník vypuštěn(tehdy byla také v rybníku)),a je tam zase. ...(že by "útok mísního teroristy??")).Sviňa vyžere veškerý bentos a voda je pak hladová. Ale pravděpodobně pouvažuji nad tím candátem.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 17:42:19

Fredy99 >> tak můžeš tam dát i větší okouny třeba. To nejde říct paušálně. Candát musí při lovení co nejdřív z loviště a na čistou vodu. Jak to uděláš? Je spousta způsobů, ale základ je, že ze sítě, musí jít živý bez žaber zapláchlých bahnem. Je to hodně o vodě, o rybníce. Někdy se povede že jich většina vyrazí směrem ke stoce kde ti do loviště teče šistá voda. JIndy jdou s vodou dolů k mříži. To se fakt nedá říct jen tak. Když nepřežijou, pořád jsou jedlí, ale už je asi neprodáš a už vůbec ne za slušnou cenu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFredy99 - Profil | Čt 8.9.2011 17:32:04

nofish >> právě. k tomu tam sou kapří a amuři, tak jak na to? zkusit třeba podložku? nebo je prostě zkusit vybrat s kaprama a objetovat je na vyčištění, a doufat že něco přežije?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 17:29:42

Fredy99 >> candáta slovíš normálně. Musíš ho ale mít kde a umět lovit. Není to kapr, že to pustíš na bahno a posbíráš. JInak už ho vylovíš jedině na prut. Proto se candát vysazuje do rybníka, kde víš, že ho dokážeš živého slovit, na zbytek je lepší okoun. Okoun trochu víc vydrží a co si budem povídat, mrtvého candáta už za 300+ za kilo moc neprodáš.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFredy99 - Profil | Čt 8.9.2011 17:25:41

zdar rybáři, kamarád má taky problém se střevličkou, eventuelně když by tam přišel plůdek nebo roček candáta, na teplým bahňáku, bude tam v klidu žít, lovit a zredukuje to tam, jak ho slovit na prodej, když má problémy s tim tlakovým vyrovnáním? máte nápad?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 16:44:21

nepijunesouložimneko >> nepijunesouložimnekouřimapouštim - 8.9.2011 16:41:49 >> ok, tím pádem je problém vyřešen, diskuzi smazat a vytvořit novou :-D

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnepijunesouložimnekouřimapouštim - Profil | Čt 8.9.2011 16:41:49

nofish >> páč já jsem vodborník navšechno.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 16:35:17

nepijunesouložimneko >> nepijunesouložimnekouřimapouštim - 8.9.2011 16:33:00 >> to je paví očko? to nee hochu, ta razbora vypadá skoro stejně jak samička/jikernačka pávčat. Tak mi řekni jak jsi k tomu došel :-D

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnepijunesouložimnekouřimapouštim - Profil | Čt 8.9.2011 16:33:00

3 stránky řešení a v počátku je chyba.
Je to gupja Poecilia reticuláta var. fenus a na tu pánové platí jedině Betta splendens!

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrybomil - Profil | Čt 8.9.2011 16:21:42

mekvak >> I já bych se na candoše vyprdnul zvysoka, je drahý, těžko se shání, tam by vydrželo málo, okyše taky těžko seženeš.
Resumé - dal bych tam normál karpoše K2, když jim nedáš žádný jiný žrádlo, uvidíš jak je budou likvidovat. Na jednom takovým hladovým rybníku nám kdysi nebrali na nic jinýho než na střevličky.
Když si ho vytáh, krkali střevlokaši jako to uměj sumáci.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 16:09:46

Morgen >> hele ale oni okouni třeba ji dokážou doslova vyžrat, že jich tam zbude maximálně pár. Toho bych se fakt nebál. Dokážou ji opravdu hodně zredukovat. Problém je, že je tam nemůžeš dát jeden rok a pak ne, když ti tam pár těch potvor vydrželo. A hlavně, to je nejdůležitější. Když nasadím plůdek s razborou tak okouny, candáty okamžitě, ne až někdy..... Když je to něco většího než plůdek, tak se z toho dá ta ryba dostat pryč úplně. Chce to věnovat se tomu, ne to tam nasypat i s razborou a pak na ně nadávat, jako se to často děje.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 16:06:08

mekvak >> dal bych tam okouna, od velikosti cca 10cm. Menší nemá smysl. Nebo duháka, nebo na jaře větší rychlenou štičku. To je řešení "na vodě".
Druhá možnost je slovit to a nechat vymruznout. Záleží na tom, jak se ti tam ty potvory dostaly. Jestli je přinesla voda z jiného rybníka tak předpokládám, že tam přijdou i další, takže to bude chtít něco co je bude žrát. Napiš jak se tam dostaly, kolik jich je a co tam jinak máš. JInak ta štika je bude žrát, ale jak poporoste tak už se na ně vyprdne.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmekvak - Profil | Čt 8.9.2011 15:55:16

nofish >> Zajímá mě tvůj názor, jak bys řešil problém se střevličkou, pokud by nebylo možné nasazení candáta. Přeci jen nejsi pouze udičkář a o rybách víš i něco víc, než na co je chytat :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMorgen - Profil | Čt 8.9.2011 15:06:00

aleš vavřina >> Reagoval jsem na toto tvé tvrzení a rozvíjející se diskuzi s roverem.....rozumím, jen jsem psal mechanizmus, dle mého, jediného reálného řešení, pak záleží opravdu na podmínkách pro udělení dotace a osobním rozhodnutí, s ochranáři je to tak - kdo se moc ptá moc se doví, ochranáři jsou pakáž s enormní potřebou do všeho kafrat a přitom za nic nenést zodpovědnost....proto ten úlet od tématu (ano potrefená husa se ozvala - to je přirozené).

K tématu - Střevlička východní (Pseudorasbora parva) je nepůvodní silně invazní druh. Může se vytřít pětkrát (a nebál bych se řici až osmkrát do roka:-). Je schopná systematicky (v hejnu) napadat ostatní druhy ryb a svou agresí je poškodit tak, že plísnová onemocnění dílo dokonají. U menších nádrží může být šance na jejich likvidaci. Asi nejúčinnější je rybník důsledně vylovit a nechat vymrznout. Jestli je rybník na soustavě - začít nejvýše položeným. Dravá ryba jistě eliminuje početnost, ale určitě je nevyžere do mrtě a další rok může vše začít na novo. Na větších rybničních soustavách (cumbajšlíl stohektarové rybníky na Třeboňsku všemožně propojené stokami) je nemožné jí zlikvidovat. To si asi musí poradit příroda sama.

Jen malá výzva (prosba pro všechny) - nepoužívat tuto čudlu jako nástražku, ať se o ní nemusíme dál bavit.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrover - Profil | Čt 8.9.2011 14:59:57

nofish >>
Obecně se tu můžeme bavit o čemkoliv, ale všechno má své zákonitosti, ...např. jak správně píšeš, že nejmenší hodnoty kyslíku se naměří právě ráno, ale drtivá většina rybářů ovšem nebude mít "ánung" proč, ...všechno souvisí se vším, myslím že si rozumíme, a vůbec se na tebe nezlobím, naopak jsem rád, že tu je někdo, kdo ví o co jde :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 14:50:39

rover >> člověče ono pokud jde o to krmení a žraní. Je to těžké. Ráno naměříš půl miligramu v metru u kraje krmíš třeba ve dvou metrech tam je to už jiné. V poledne 5mg/l na tom samém místě jako ráno. Však víme jak to je, i s tím krmením a trávením. U toho candáta jsem to nemyslel zle, tak se nezlob. Každá voda je jiná, ale vodu kde při vysoké teplotě je pořád ještě dostatek kyslíku a candát ve větším počtu tam vydržel celé léto, to jsem ještě nezažil. Že mu teplá voda při dostatku kyslíku nevadí, nepochybňuju. Na žlabech byli ročci krmení v létě i v těch dusnech. Kolik asi ta voda na uzavřeném okruhu a přitom na sluníčku mohla mít? Ale bylo tam vzduchování, tak se toho nikdo nebál. Jakou má candát letální hranici teploty, se mi hledat nechce :-) a stejně to neplatí "natvrdo".

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrover - Profil | Čt 8.9.2011 14:38:03

nofish >>
Ano, prudké změny počasí nedělají dobře nikomu, ani rybám, ...né všechny revíry jsou stejné, a né každá ryba se musí chovat stejně tam i tam. Přizpůsobit se určitým okolnostem nám příroda dala dovínku, ...při posledních vedrech koncem min. měsíce jsem na kolegově rybníku naměřil minimální - až kritickou hranici kyslíku na litr, a světe div se, ještě je krmil a ony žraly jako by se nechumelilo, ...asi vyjímka co potvrzuje pravidlo, ...a jenom lína tam určitě nemá ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 14:17:24

rover >> nejde o to jak dlouho jsem ze školy, nebo kolik škol kdo má. Škola tě stejně naučí prd. Že má rád teplou vodu není nic nového :-) Že jde s vodou jako blázen, stejně jako amur a štika to je neokecatelné. Když ti bude strojit rybník vůl, umlátí ti je na mříži (samozřejmě záleží na tom, jestli tomu dokáže dát takový tah), když hladovec, dokáže si je před mříž pěkně natáhnout a může sbírat. To je taky jasné :-) Ale prostě zkušenost mi velila říct, že jakmile přijdou delší vedra a nějaký deficit kyslíku, tak se s tím holt candát a okoun nedokážou vyrovnat. Je pravda, že ty defiity jsou hlavně pokud přijde prudká změna počasí.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmekvak - Profil | Čt 8.9.2011 14:16:20

hraji >> Co člověk, to různé zkušenosti a názory, přičemž každý svého štěstí strůjcem.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrover - Profil | Čt 8.9.2011 14:12:08

nofish >>
Teplá voda mu nevadí ani v nejmenším, ...v létě, v mělkých teplých vodách loví jak o život, řekl bych že se v tom přímo vyžívá :-)
Ryba dokáže získat kyslík nejenom z vody, ale i ze zaplavených břehů ( z hlíny ), ...nicméně pravdou je, že např. při změně tlaku vody ( vypouštění nádrže ) jde jako první s vodou, ...kvůli kyslíku to ale zaručeně není.
Z poslední doby - Plumlov - deficit kyslíku v přehřátých lagunách - kapr, amur, tolstoj a pod. po smrti, candát si vesele lovil dál :-o, že by náhoda ?
Tu samou zkušenost mám z loňského roku na jednom mém revíru, ...jediné s čím má candát problém, je s "vyrovnáváním" tlaku, ...ale ty tak dlouho ze školy přeci nejsi :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmekvak - Profil | Čt 8.9.2011 14:05:54

rover >>
Z jakého oboru?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Čt 8.9.2011 14:02:00

rover >> člověče jak se ti daří že candoš vydrží víc než karpf? Kyslíkový deficit většinou ods*re jako první, nebo druhý. On a okoun. Teplá voda mu celkem ani nevadí, pokud má dost kyslíku, to je fakt.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrover - Profil | Čt 8.9.2011 13:49:48

mekvak >>
Vidím, že nejsi z oboru, diskuse je zbytečná ...
Jen ti doporučuji si přečíst např.články týkající se odlovu ryb z lagun na Plumlově, možná se něčemu přiučíš ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Naleš vavřina - Profil | Čt 8.9.2011 13:45:11

hraji >> záleží na prioritě - pokud chceš rychle, efektivně a hlavně totálně, tak to jinak téměř nejde. Ale pozor - musíš zvolit vhodnou techniku užití, protože už jsem se setkal s případem, že střevlička ve stoce přežila i spěšně a nedůkladně aplikovaný chlorák.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmekvak - Profil | Čt 8.9.2011 13:40:51

rover >> "Asi se budeš divit, ale candát zase tak choulostivý na "teplou" vodu s menším obsahem kyslíku není. Rozhodně vydrží víc jak amur nebo kapr" >= Řekneš mi ještě prosím pohádku O Karkulce, tu mám také rád.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | Čt 8.9.2011 13:40:12

mekvak >> já bych se nebál toho candáta, chlorové vápno bych nechal na desinfekci latrín.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmekvak - Profil | Čt 8.9.2011 13:35:13

hraji >> Chtěl jsem jen naznačit, že candát je sice dobré řečení, ale ne všude uplatnitelné. Jde taky o to, že když se někdo chovem ryb živí, tak nebude dávat ryby tam, kde je to pro ně nevhodné, protože se nemůže spoláhat na to, zda mu to náhodou vyjde. Je mi ale jasné, že se pracuje v přírodních podmínkách a některé věci člověk prostě těžko předpoví a ovlivní. Pokud by nebylo jiné řešení, tak bych se osobně chlorového vápna v rozumné míře nebál.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmalamut - Profil | Čt 8.9.2011 13:32:34

Morgen >> ty jsi se asi zrovna vrátil pěšky ze Šumavy a jsi ještě v bojový náladě. Ale máš pravdu, dotace bych zrušil, ale pro všechny, když chceš podnikat, v jakémkoliv oboru, tak za svý. Ono by ubylo i ekologů.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrover - Profil | Čt 8.9.2011 13:32:32

aleš vavřina >>
Už jsem se začal rozepisovat, byl jsi rychlejší :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Naleš vavřina - Profil | Čt 8.9.2011 13:24:34

Morgen >> ... konečně ochranář tělem i duší, inu potrefená husa se nejspíš ozve...

Jen tak mimochodem, řeší se zde problém střevličky východní a nejefektivnějšího způsobu její eliminace, takže tolik ke zmiňovaným metodikám řešení. Co se střevličky týče, jsi asi těžce mimo mísu, protože kdybys věděl, čeho je tato bestie schopná, tak bys asi některé naše názory z praxe lépe chápal.

A k těm dotacím, mohu tě uklidnit, z onoho balíku peněz jsem urval čistou 0,- Kč, protože jsem o žádné nikdy nežádal a ani to nemám v úmyslu. Takže až budeš tady někoho škatulkovat a blbě kafrat, tak si prve o každém člověkovi něco zjisti.

Inu elév zůstane elévem. Kdyby ses pohyboval více v daném oboru, tak bys věděl o čem je řeč. To nejsou výplody kapitalistické mysli, to jsou cenné životní zkušenosti nabyté léty těžkých bojů.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMorgen - Profil | Čt 8.9.2011 12:59:39

Pro Aleše Vavřinu a jemu podobné....Peníze, o kterých se tady tak pěkně bavíte, měly jít primárně na revitalizaci vodních toků. Myslím, že by to bylo velice přínosné a efektivní v mnoha ohledech - přirozené úkryty pro ryby (tudíž částečné zmírnění vlivu rybožravých predátorů na populace ryb), zmírnění dopadu povodní v intravilánech (zpomalení průtoku, vylití z koryta v říčních nivách mimo obce), estetické hledisko atd., atd. V našem státě se však tento dotační titul zvrhl (možná díky liknavosti správců toku) v podporu vám podobných individuí, která radi hrábnou po dotacích , ale v malém procentu jsou ochotni přistoupit na podmínky, za kterých by byly zohledněny (alespoň po nějakou dobu) jiné zájmy, než vytěžit max. ryb (hlavně kapřích čumáčků), tudíž mít co největší zisk. Lidé pracující v ochraně přírody sem nezavlekli střevličky, sumečky, stříbrňáky, raky signální, raky pruhovaný, slávičky, škeble asijský - řekl bych, že to byli rybáři a ti je dál šíří. Ochranáři taky nechystají ,,stříbrné podnosy" v podobě překapřených rybníků pro kormorány, aby až rybníky zamrznou, přeletěli na zregulované toky plné jezů (to také nezbudovali ochranáři)
Apropos Neznám žádné vyhulence, ekoteroristy,..atd.různý MRKvýrazivo. Znám řadu vzdělaných a zodpovědných lidí, kteří pracují v ochraně přírody. Jen neznalí (hloupí) lidé zaměňují hrušky s jablkama.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrover - Profil | Čt 8.9.2011 11:29:00

mekvak >>
Asi se budeš divit, ale candát zase tak choulostivý na "teplou" vodu s menším obsahem kyslíku není. Rozhodně vydrží víc jak amur nebo kapr, ...osobní zkušenost. Pravda, na karase nemá ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | Čt 8.9.2011 11:22:38

mekvak >> byla tu o takovém rybníce řeč? Nebyla. Doporučoval jsem řešení vhodné pro konkrétní vodu. Mimochodem, my úspěšně aplikovali candáta v rybníce, kde jsme se při výlovu bořili po pás do bahna a kde bylo na naprosté většině plochy mělko a v létě se tam voda prohřívala víc než dost.
A jaké je řešení pro zabahněný nebesák? Chemie? Nebo pstruh duhový? Či snad okoun?

• Nelíbí 0
• Líbí0